1900

1900 (MCM) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím. Na rozdíl od juliánského kalendáře nebyl v gregoriánském kalendáři rok přestupný, proto se diference obou kalendářů od 1. března zvýšila z 12 na 13 dní.

2. tisíciletí

◄ 18. stol. • 19. století • 20. stol. ►
◄◄ ◄ 1896 • 1897 • 1898 • 1899 • 1900 • 1901 • 1902 • 1903 • 1904 ► ►►

Události

Česko

13.–22. ledna vypukla na Sokolovsku a Ostravsku generální stávka horníků.
28. ledna – Založen Klub za starou Prahu.
3. února – V Praze založen Pražský automobilní klub.
1. dubna – V Praze založena Česká strana lidová.
28. června – V Praze na Letné zahájen IV. Všesokolský slet
5. září – V Praze byla uvařena první várka piva Braník.
18. listopadu slavnostně otevřena nová budova Uměleckoprůmyslového muzea v Praze
Na Sněžce byla postavena dřevěná budova meteorologické stanice, Stavba vysoká 18 metrů byla po 2. světové válce jedinou fungující meteorologickou stanicí ve střední Evropě.
Kamenický Šenov byl povýšen na město.
Vznikl politický okres Moravská Ostrava.
Založena HC Slavia Praha jako první hokejový klub na českém území.

Předlitavsko

18. ledna – předsedou vlády Ernest von Koerber (do 1904)

Svět

1. ledna – Nigérie se stala britským protektorátem
14. ledna – V Římě se konala premiéra opery Tosca od Giacoma Pucciniho.
3. února – Vypukly stávky v Bruselu, Budapešti, Cáchách a Vídni.
8. února – Na Štrbském Plese se konalo mistrovství Evropy v rychlobruslení.
27. února – Piet Cronje kapituloval i s celou svou armádou.
27. února – 28. února – V Londýně založen Labour Representation Commitee, předchůdce pozdější Labour Party. V jeho čele stál Ramsay MacDonald.
3. února – Britská armáda v Búrské válce osvobodila město Ladysmith.
23. března – V Knóssu na Krétě započaly vykopávky paláce bájného krále Mínoa pod vedením britského archeologa Arthura Johna Evanse
30. března – Francouzským parlamentem schválen zákon o omezení práce žen a dětí.
1. dubna – Ve Francii proběhla policejní reforma. Při ní mimo jiné dostali francouzští policisté právo nosit zbraň.
2. dubna – Zavedení povinné školní docházky v Belgii.
4. dubna – V Bruselu spáchán atentát na britského následníka trůnu prince Alberta Eduarda.
12. dubna – Portoriko přestalo být závislé na USA a stalo se svobodným územím.
12. dubna – V Paříži založena Světová cyklistická organizace (Union Cycliste Internationale).
24. dubna – Velká demonstrace dělníků ve Vídni.
1. května – Vydána kniha s názvem Smích francouzského filosofa Henriho Bergsona.
4. května – Návštěva Rakouského císaře Františka Josefa I. v Berlíně.
21. května – Mandžusko obsazeno Ruskem.
28. května – Úplné zatmění Slunce v Portugalsku.
8. září – Galvestonský hurikán smetl Galveston v Texasu a stal se tak nejsmrtonosnější přírodní katastrofou v historii USA. S asi 8 tisíci mrtvými drží tento smutný rekord dodnes.
1. prosince – V Německé říši žilo podle výsledků sčítání lidu celkem 56 345 014 obyvatel.
Svobodný oranžský stát se stal britskou kolonií.
Začal vycházet Kronen Zeitung.
Svolán Panafrický kongres.
Potlačení povstání boxerů v Číně.

Probíhající události

1899–1902 – Druhá búrská válka

Vědy a umění

8. listopadu - Vyšel román Theodora Dreisera Sestřička Carrie (Sister Carrie)
10. listopadu – Leoncavallova opera Zaza má premiéru v milánském Teatro Lirico
Na světové výstavě v Paříži byl poprvé použit termín televize.
Ve Francii byl vyroben první automobil s volantem.
Max Planck publikoval Planckův vyzařovací zákon.
David Hilbert předložil tzv. Hilbertovy problémy.
Friedrich Ernst Dorn objevil chemický prvek radon.
Paul Ulrich Villard objevil záření gama.
Thomas Alva Edison patentoval akumulátor na bázi NiFe.
Objeven vrak, v němž byl nalezen tzv. mechanismus z Antikythéry.
Nález minotaurova paláce
Nejnovější názor – elektřina je způsobena proudem elektronů
Představena kvantová teorie Maxe Plancka
Objev krevních skupin
Ital Enrico Forlanini staví první kluzák
Na výstavě v Paříži je představen první magnetofon na světě. Používá se v něm zmagnetizovaný drát
Vzducholoď LZ1 hraběte Ferdinanda von Zeppelina absolvuje první krátké lety ve Švýcarsku.
americký chemik George Washington Carver, který se zabýval výzkumem syntetických potravin, vyrobil na 300 různých produktů z burského oříšku, který má vysoký obsah bílkovin, a 118 ze sladkých brambor

Narození

Česko

Jiří Wolker (* 29. března)

Vítězslav Nezval (* 26. května)

Zdeněk Kalista (* 22. července)

Václav Krška (* 4. října)

Eliška Junková (* 16. listopadu)

1. ledna – Václav Čikl, pravoslavný duchovní, odbojář († 5. září 1942)
3. ledna – Josef III. ze Schwarzenbergu, šlechtic († 25. listopadu 1979)
4. ledna – Bedřich Fučík, literární kritik, historik, editor a překladatel († 2. července 1984)
6. ledna – Fráňa Velkoborský, spisovatel a textař († 8. listopadu 1958)
8. ledna – Josef Frič, básník († 11. ledna 1973)
14. ledna
- Bohuslav Stanislav Jarolímek, opat Strahovského kláštera († 31. ledna 1951)
- Tomáš Švihovec, československý hokejový reprezentant († 12. června 1987)
- Miloš Navrátil, malíř, básník, spisovatel a tiskař († 28. září 1962)
20. ledna – Miloš Jirko, redaktor, básník, knihovník a překladatel († 24. června 1961)
22. ledna
- Karel Hájek, novinářský fotograf († 31. března 1978)
- Jan Slavíček, malíř († 5. dubna 1970)
25. ledna – Karel Kácl, profesor lékařské chemie a politik († 8. května 1986)
26. ledna
- Zdeněk Folprecht, hudební skladatel a dirigent († 29. října 1961)
- Bohuslav Slánský, malíř a restaurátor († 30. července 1980)
27. ledna
- Ervína Brokešová, houslistka († 19. října 1987)
- Dalibor Chalupa, učitel, spisovatel a rozhlasový redaktor († 14. června 1983)
29. ledna – František Kolenatý, československý fotbalový reprezentant († 24. února 1956)
31. ledna – František Bureš, hudební skladatel a pedagog († 19. září 1959)
2. února – Jarka Mottl, textař a skladatel trampských písní († 31. března 1986)
12. února – Jaroslav Vlček, fotbalový reprezentant († 1967)
21. února – Leo Mayer, pražský architekt († ? 1944)
22. února – Jozef Mjartan, československý politik († 25. února 1983)
26. února
- Ivan Herben, novinář a politik († 25. října 1968)
- Antonín Fingerland, patolog († 27. prosince 1999)
17. března – Kuzma, spisovatel a překladatel († 20. května 1967)
24. března – Bohumír Lifka, knihovník, bibliofil, heraldik a archivář († 24. listopadu 1987)
29. března
- Heinrich Kulka, architekt († 9. května 1971)
- Jiří Wolker, český básník († 3. ledna 1924)
30. března – Vladimír Štědroň, právník, klavírista, varhaník, violista, dirigent a hudební skladatel († 12. prosince 1982)
3. dubna – Franz Carl Weiskopf, pražský, převážně německy píšící spisovatel a diplomat († 14. září 1955)
8. dubna – Libuše Paserová, operní pěvkyně († 11. března 1984)
13. dubna – Prokop Drtina, právník a politik, ministr spravedlnosti († 16. října 1980)
19. dubna – Aleš Podhorský, divadelní režisér a herec († 19. srpna 1964)
21. dubna – Ladislav Pavelka, kněz, oběť nacismu i komunismu († ?)
26. dubna – Alén Diviš, malíř († 15. listopadu 1956)
10. května – Zdeněk Bořek Dohalský, šlechtic, člen protinacistického odboje a novinář († 2. května 1945)
11. května – František Wonka, římskokatolický duchovní a kronikář († 29. dubna 1967)
12. května – Jan Jiří Rückl, sklářský průmyslník, politik a publicista († 24. srpna 1938)
17. května
- Pavel Altschul, novinář, fotograf a vydavatel († 18. srpna 1944)
- Helmut Preidel, česko-německý archeolog († 14. srpna 1980)
19. května – Jan Vavřík-Rýz, loutkář, herec, komik, výtvarník, řezbář, kreslíř a režisér († 29. ledna 1970)
21. května – Emil Hába, hudební skladatel a pedagog († 12. února 1982)
23. května – Pavel Mahrer, československý fotbalový reprezentant († 18. prosince 1985)
26. května – Vítězslav Nezval, básník († 6. dubna 1958)
3. června
- Emanuela Nohejlová-Prátová, historička a numismatička († 19. listopadu 1995)
- Vincenc Makovský, český sochař a malíř († 28. prosince 1966)
9. června – Alfréd Ressel, odbojář, generálmajor, příslušník 1. čs. armádního sboru v SSSR († 1. listopadu 1983)
16. června
- František Branislav, český básník († 25. září 1968)
- Adolf Svoboda, primátor hl. města Praha († 9. února 1969)
17. června – Karel Lidický, sochař a medailér († 21. května 1976)
22. června – Ladislav Rašín, právník a politik († 20. března 1945)
25. června – Ladislav Žák, malíř a architekt († 26. května 1973)
26. června – František Muzika, malíř († 1. listopadu 1974)
6. července – Richard Wiesner, malíř († 6. listopadu 1972)
15. července
- Karel Jiráček, spisovatel, ochotnický divadelní režisér († 17. května 1989)
- Viktor Hájek, nejvyšší představitel Českobratrské církve evangelické († 7. března 1968)
20. července – Vratislav Bělík, národopisný spisovatel († 17. listopadu 1988)
21. července – Vladimír Watzke, spisovatel († 6. října 1971)
22. července – Zdeněk Kalista, historik, básník, literární kritik a překladatel († 17. června 1982)
26. července – Artuš Černík, básník a publicista († 25. prosince 1953)
28. července – Josef Knap, prozaik, básník a literární kritik († 13. prosince 1973)
30. července – Vojtěch Tittelbach, malíř a grafik († 16. září 1971)
5. srpna – Adolf Procházka, právník, politik, ministr zdravotnictví († 8. května 1970)
6. srpna – Jiří Weil, spisovatel († 13. prosince 1959)
10. srpna – Arnošt Vaněček, překladatel a spisovatel († 28. září 1983)
11. srpna – František Uhlíř, československý politik († 1980)
13. srpna – Václav Veselý, československý gymnasta, stříbrná medaile na OH 1928 († 10. prosince 1941)
21. srpna – Viktor Kaufmann, lékař, odbojář († 26. února 1945)
22. srpna – Váša Příhoda, houslista († 26. července 1960)
23. srpna – Ernst Křenek, americký hudební skladatel a pedagog českého původu († 22. prosince 1991)
30. srpna – Václav Richter, historik a teoretik umění († 7. dubna 1970)
5. září – Anežka Hrabětová-Uhrová, botanička († 4. května 1981)
12. září – Josef Kapinus, spisovatel, sochař a malíř († 11. února 1968)
20. září
- Jiří Baum, zoolog, cestovatel a spisovatel († 1944)
- Václav Dvořák, brněnský stavitel a architekt († 21. září 1984)
24. září – Karel Honzík, architekt, teoretik architektury († 4. února 1966)
25. září – Kamila Značkovská-Neumannová, překladatelka († 10. prosince 1991)
30. září – Josef Bezdíček, rozhlasový a divadelní režisér a herec († 6. července 1962)
1. října
- Jaroslav Pošvář, numismatik a profesor správního práva († 19. února 1984)
- Jaroslav Moravec, knihkupec, redaktor, spisovatel a překladatel († 31. října 1974)
3. října – Jaromír Horáček, regionální spisovatel a vlastivědný pracovník († 8. července 1976)
4. října – Václav Krška, scenárista, režisér a spisovatel († 17. listopadu 1969)
12. října
- Jindřich Šebánek, historik a archivář († 14. ledna 1977)
- Jaroslav Šimsa, publicista a filosof († 8. února 1945)
19. října – Karel Pavlík, člen protinacistického odboje († 26. ledna 1943)
23. října – Karel Řičář, československý politik († 4. února 1977)
24. října – Andrej Žiak, československý politik († 10. února 1989)
25. října – T. Svatopluk, prozaik a malíř († 30. prosince 1972)
26. října – Zdeněk Rykr, malíř, žurnalista a scénograf († 15. ledna 1940)
31. října
- Martin Lecián, kasař a sériový vrah († 6. října 1927)
- Ivan Sekanina, levicový novinář, právník a bojovník proti fašismu († 21. května 1940)
8. listopadu
- Bohumil Ryba, klasický filolog, překladatel, politický vězeň († 6. února 1980)
- Vladimír Řepa, herec († 19. srpna 1957)
16. listopadu – Eliška Junková, automobilová závodnice († 5. ledna 1994)
20. listopadu – František Vladimír Foit, sochař, etnograf a cestovatel († 31. srpna 1971)
25. listopad – Dušan Polívka, lékař (ortoped) a vysokoškolský pedagog, působil jako přednosta Fakultní nemocnice Plzeň (4. listopadu 1983)
1. prosince – Vilém Wünsche, malíř († 3. května 1984)
4. prosince – Oldřich Stefan, architekt († 5. května 1969)
5. prosince – Josef Panáček, amatérský historik († 3. ledna 1973)
11. prosince – Hermína Týrlová, scenáristka, režisérka a animátorka († 3. května 1993)
13. prosince
- Erna Červená, česká herečka († 12. září 1985)
- Karel Teige, kritik a teoretik umění († 1. října 1951)
15. prosince – Emanuel Famíra, sochař a malíř († 6. ledna 1970)
20. prosince – Bohumil Janda, nakladatel a lexikograf († 26. května 1982)
25. prosince – Jan Filip, archeolog a historik († 30. dubna 1981)

Svět

Jacques Prévert (* 4. února)

Frédéric Joliot-Curie (* 19. března)

Spencer Tracy (* 5. dubna)

Urho Kaleva Kekkonen (* 3. září)

Thomas Wolfe (* 3. října)

Helen Hayesová (* 10. října)

Ragnar Granit (* 30. října)

Margaret Mitchellová (* 8. listopadu)

Aaron Copland (* 14. listopadu)

Richard Kuhn (* 3. prosince)

George Uhlenbeck (* 6. prosince)

Joseph Needham (* 9. prosince)

1. ledna – Čiune Sugihara, japonský diplomat († 31. července 1986)
4. ledna – Walter Bertsch, ministr práce a hospodářství Protektorátu Čechy a Morava († 5. ledna 1952)
5. ledna – Yves Tanguy, francouzský surrealistický malíř († 15. ledna 1955)
6. ledna
- Haldor Halderson, kanadský hokejista, zlato na OH 1920 († 1. srpna 1965)
- Marie Rumunská, královna Království Jugoslávie († 22. června 1961)
8. ledna – Serge Poliakoff, ruský malíř († 12. listopadu 1969)
9. ledna – Richard Halliburton, americký cestovatel a spisovatel († 24. března 1939)
15. ledna – William Heinesen, dánsky píšící faerský spisovatel († 12. března 1991)
19. ledna – Štefan Barnáš, slovenský biskup a filozof († 19. dubna 1964)
22. ledna – Ernst Busch, německý zpěvák, herec a režisér († 8. června 1980)
24. ledna – Theodosius Dobzhansky, ukrajinsko-americký genetik a evoluční biolog († 18. prosince 1975)
26. ledna – Alfred Neumann, rakouský architekt († 23. října 1968)
27. ledna – Hana Meličková, slovenská herečka († 7. ledna 1978)
30. ledna – Isaak Osipovič Dunajevskij, ruský hudební hudební skladatel a dirigent († 25. července 1955)
1. února – Clarence Pinkston, americký skokan, zlato na OH 1920 († 18. listopadu 1961)
4. února – Jacques Prévert, francouzský básník, scenárista, režisér a výtvarník († 11. dubna 1977)
5. února
- Władysława Markiewiczówna, polská pianistka, skladatelka a hudební pedagožka († 17. května 1982)
- Adlai Stevenson, americký politik, guvernér státu Illinois († 14. července 1965)
6. února – Roy Smeck, americký muzikant († 5. dubna 1994)
11. února – Hans-Georg Gadamer, německý filosof († 13. března 2002)
12. února
- Pink Anderson, americký bluesový zpěvák a kytarista († 12. října 1974)
- Vasilij Ivanovič Čujkov, Maršál Sovětského svazu, diplomat († 18. března 1982)
22. února – Luis Buñuel, španělský filmový režisér († 29. července 1983)
26. února – Halina Konopacka, polská olympijská vítězka v hodu diskem († 28. ledna 1989)
27. února – Julián Acuña Galé, kubánský botanik († 24. července 1973)
2. března – Kurt Weill, německý hudební skladatel († 3. dubna 1950)
7. března
- Arvo Haavisto, finský zápasník, zlato na OH 1928 († 22. dubna 1977)
- Fritz Wolfgang London, americký fyzik († 30. března 1956)
8. března – Howard Hathaway Aiken, počítačový konstruktér († 14. března 1973)
13. března – Jorgos Seferis, řecký básník, Nobelova cena za literaturu 1963 († 20. září 1971)
15. března
- Luigi Longo, italský komunistický politik († 16. října 1980)
- Ernst Neufert, německý architekt († 23. února 1986)
19. března – Frédéric Joliot-Curie, francouzský fyzik, Nobelova cena za chemii 1935 († 14. srpna 1958)
23. března
- Hassan Fathy, egyptský architekt († 30. listopadu 1989)
- Erich Fromm, německý a americký psycholog, filosof a sociolog († 18. března 1980)
29. března – John McEwen, premiér Austrálie († 20. listopadu 1980)
31. března – Henry, vévoda z Gloucesteru, britský královský princ († 10. června 1974)
2. dubna – Nils Ambolt, švédský geodet, astronom a spisovatel († 24. listopadu 1969)
5. dubna
- Herbert Bayer, rakousko-americký grafik, malíř, fotograf a sochař († 30. září 1985)
- Spencer Tracy, americký herec († 10. července 1967)
9. dubna – Hendrik Kloosterman, holandský matematik († 6. května 1968)
10. dubna – Jean Duvieusart, premiér Belgie († 10. října 1977)
11. dubna – Sándor Márai, maďarský spisovatel († 22. února 1989)
13. dubna – Zuzka Zguriška, slovenská spisovatelka († 24. září 1984)
20. dubna – Karol Pekník, slovenský generál, protifašistický bojovník († 1. listopadu 1944)
25. dubna
- Gladwyn Jebb, britský politik, generální tajemník OSN († 24. října 1996)
- Ernst Kris, americký psychoanalytik, historik umění a sociolog († 27. února 1957)
- Wolfgang Pauli, švýcarský fyzik († 15. prosince 1958)
26. dubna – Charles Francis Richter, americký seismolog († 30. září 1985)
28. dubna
- Lajos Keresztes, maďarský zápasník, zlato na LOH 1928 († 9. srpna 1978)
- Heinrich Müller, šéf gestapa v letech 1939–1945 († 1945)
- Jan Oort, nizozemský astronom († 5. listopadu 1992)
- Maurice Thorez, vůdce francouzské komunistické strany († 11. července 1964)
29. dubna – Muhammad Ali Ibrahim, egyptský princ († 2. července 1977)
5. května – Charles Jewtraw, americký rychlobruslař, zlato na ZOH 1924 († 26. ledna 1996)
13. května – Karl Wolff, nejvyšší velitel SS a policie v Itálii († 17. července 1984)
17. května – Werner Egk, německý skladatel, dirigent a pedagog († 10. července 1983)
22. května – Clyde Tolson, ředitel FBI († 14. dubna 1975)
23. května – Hans Frank, vykonavatel holocoustu v Polsku, nacistický válečný zločinec († 16. října 1946)
24. května – Eduardo De Filippo, italský dramatik, herec a básník († 31. října 1984)
3. června – Jehuda Leo Picard, izraelský geolog a hydrolog († 4. dubna 1997)
5. června – Dennis Gabor, maďarský a britský fyzik († 8. února 1979)
13. června – Měrćin Nowak-Njechorński, lužickosrbský malíř a spisovatel († 6. července 1990)
17. června
- Martin Bormann, nacistický válečný zločinec († 2. května 1945)
- Hubert Jedin, německý církevní historik († 16. července 1980)
12. června – Ze'ev Vilnaj, izraelský geograf a spisovatel († 1988)
22. června – Russell Vis, americký zápasník, zlato na OH 1924 († 1. dubna 1990)
24. června – Raphael Lemkin, polský právník († 28. srpna 1959)
25. června – Louis Mountbatten, britský šlechtic, námořní velitel a politik († 27. srpna 1979)
28. června – Arthur Beer, německý astronom († 20. října 1980)
29. června – Antoine de Saint-Exupéry, francouzský spisovatel a letec († 31. července 1944)
4. července
- Robert Desnos, francouzský básník († 8. června 1945)
- Alfred Rust, německý archeolog († 14. srpna 1983)
5. července – Bernard Jan Alfrink, kardinál, arcibiskup Utrechtu a nizozemský primas († 17. prosince 1987)
19. července – Arno Breker, německý sochař a architekt († 13. února 1991)
24. července
- Zelda Fitzgeraldová, americká spisovatelka († 10. března 1948)
- Victor-Lucien Tapié, francouzský historik († 1974)
27. července
- Jakub Wajda, důstojník polské armády, oběť masakru v Katyni († květen 1940)
- Knut Dánský, dánský princ († 14. června 1976)
28. července – Vladimir Filippovič Tribuc, sovětský námořní velitel a admirál († 30. srpna 1977)
29. července
- Eyvind Johnson, švédský spisovatel, Nobelova cena za literaturu 1962 († 25. srpna 1976)
- Filip Ivanovič Golikov, maršál Sovětského svazu († 29. července 1980)
4. srpna – Elizabeth Bowes-Lyon, Její Veličenstvo královna Alžběta, královna matka († 30. března 2002)
6. srpna – Richard Sedloň, americký malíř († 9. února 1992)
10. srpna – René Crevel, francouzský surrealistický básník a spisovatel († 18. června 1935)
11. srpna – Charlie Paddock, americký sprinter, dvojnásobný olympijský vítěz († 21. července 1943)
13. srpna – Arpád Vojtech Felcán, slovenský pedagog a partyzán, člen KSČ († 20. prosince 1944)
19. srpna – Gilbert Ryle, britský filosof († 6. října 1976)
25. srpna – Hans Adolf Krebs, německý, později anglický biochemik († 22. listopadu 1981)
26. srpna – Hellmuth Walter, německý konstruktér plynových turbín († 16. prosince 1980)
31. srpna – Gino Lucetti, italský anarchista († 17. září 1943)
3. září – Urho Kaleva Kekkonen, prezident Finské republiky († 31. srpna 1986)
6. září – Julien Green, americko-francouzský spisovatel († 13. srpna 1998)
8. září – Miha Marinko, slovinský partyzán, národní hrdina, předseda vlády († 19. srpna 1983)
9. září
- James Hilton, anglický romanopisec († 20. prosince 1954)
- Alexander Smakula, ukrajinský fyzik († 17. května 1983)
11. září – Semjon Alexejevič Lavočkin, sovětský letecký konstruktér († 9. června 1960)
12. září – Haskell Brooks Curry, americký matematik († 1. září 1982)
14. září – Gustaf Johansson, švédský hokejista († 1. července 1971)
17. září – Michail Jefimovič Katukov, velitel tankových a mechanizovaných vojsk Rudé armády († 8. června 1976)
20. září – Uuno Klami, finský hudební skladatel († 29. května 1961)
24. září – Rúholláh Chomejní, šíitský vůdce protišáhovské revoluce v Íránu († 3. června 1989)
28. září – Boris Jefimov, sovětský karikaturista († 1. října 2008)
3. října – Thomas Wolfe, americký spisovatel († 15. září 1938)
4. října – Bruno Restel, provinciál České provincie Tovaryšstva Ježíšova († 14. července 1983)
5. října – Adolf Rambold, německý inženýr, šiřitel čajových sáčků († 14. květen 1996)
7. října – Heinrich Himmler, nacistický válečný zločinec, šéf gestapa († 23. května 1945)
8. října – Geoffrey Jellicoe, zahradní architekt a spisovatel († 17. července 1996)
10. října
- Helen Hayesová, americká filmová a divadelní herečka († 17. března 1993)
- Franz Walter Stahlecker, nacistický velitel bezpečnosti († 23. března 1942)
14. října – W. Edwards Deming, americký statistik († 20. prosince 1993)
20. října
- Ismail al-Azhari, premiér Súdánu († 26. srpna 1969)
- Georg Pahl, německý novinářský fotograf († 13. května 1963)
26. října
- Ibrahim Abboud, prezident Súdánu († 8. září 1983)
- Karin Boyeová, švédská spisovatelka († 24. dubna 1941)
27. října – Lidija Andrejevna Ruslanova, ruská zpěvačka lidových písní († 21. září 1973)
29. října – Andrej Bagar, slovenský herec a divadelní režisér († 31. července 1966)
30. října – Ragnar Granit, finsko-švédský neurofyziolog a nositel Nobelovy ceny 1967 († 12. března 1991)
3. listopadu
- Adolf Dassler, zakladatel společnosti Adidas († 6. září 1978)
- Leo Löwenthal, americký sociolog († 21. ledna 1993)
8. listopadu – Margaret Mitchellová, americká spisovatelka († 16. srpna 1949)
11. listopadu – Emanuel Ringelblum, polsko-židovský historik, politický aktivista († 7. března 1944)
14. listopadu – Aaron Copland, americký skladatel, libretista, klavírista a dirigent († 2. prosince 1990)
16. listopadu
- Nikolaj Robertovič Erdman, sovětský dramatik a scenárista († 10. srpna 1970)
- Nikolaj Fjodorovič Pogodin, sovětský dramatik († 19. září 1962)
19. listopadu
- Gertruda Rakousko-Toskánská, rakouská arcivévodkyně a toskánská princezna († 20. prosince 1962)
- Anna Seghersová, německá spisovatelka († 1. června 1983)
- Alexandr Alexandrovič Novikov, velitel sovětského letectva během druhé světové války († 3. prosince 1976)
22. listopadu – Lin Feng-mien, čínský malíř († 12. srpna 1991)
24. listopadu – John Francis Ahearne, hokejový funkcionář, osmý předseda IIHF († 11. dubna 1985)
25. listopadu – Rudolf Höss, velitel koncentračního tábora Auschwitz u Osvětimi († 16. dubna 1947)
3. prosince – Richard Kuhn, německý biochemik, Nobelova cena za chemii 1938 († 1. srpna 1967)
6. prosince – George Uhlenbeck, nizozemský fyzik († 31. října 1988)
9. prosince
- Andrej Sirácky, slovenský sociolog, filozof, politolog († 29. září 1988)
- Joseph Needham, britský biochemik, historik a sinolog († 24. března 1995)
17. prosince – Katina Paxinou, řecká herečka († 22. února 1973)
18. prosince – Nikolaj Vladimirovič Někrasov, ruský novinář, esperantista († 4. října 1938)
21. prosince – Vsevolod Vitaljevič Višněvskij, sovětský dramatik († 28. února 1951)
23. prosince – Arnold Bode, německý malíř († 3. října 1977)
25. prosince – Antoni Zygmund, polský matematik († 30. května 1992)

Fikce

30. srpna – Thomas Angelo, hlavní postava hry Mafia: The City of Lost Heaven († 25. září 1951)

Úmrtí

Česko

Eduard Albert († 26. září)

Zdeněk Fibich († 15. října)

30. ledna – Martin Pokorný, český matematik, pedagog a politik (* 30. listopadu 1836)
3. února – Ottokar Nováček, houslista, violista a skladatel českého původu (* 13. května 1866)
14. února – Rafael Michael Pavel, knihovník a historik převor vyšebrodského kláštera (* 15. srpna 1842)
5. března – Josef Hubáček, právník a novinář (* 19. listopadu 1850)
9. března – František Wildmann, kněz, autor historických spisů a národní buditel (* 28. listopadu 1839)
12. března – Alois Krása, český novinář a politik (* 11. března 1828)
13. března – Jan Ondříček, houslista, kapelník a pedagog (* 6. května 1832)
14. března – Adolf Chwala, český malíř (* 4. dubna 1836)
29. března – František Pluskal Moravičanský, lékař, přírodovědec historik a spisovatel (* 29. ledna 1811)
1. dubna
- Salomon Reich, podnikatel ve sklářství, starosta Velkých Karlovic (* 1. ledna 1817)
- Jan Kušta, geolog a paleontolog (* 22. května 1845)
4. dubna – Emanuel Tonner, český pedagog, novinář a politik (* 25. prosince 1829)
5. dubna – Prokop Podlipský, právník, politik a redaktor (* 9. srpna 1859)
14. dubna – Edmund Kaizl, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady (* 20. února 1836)
18. dubna – František Černý, český hudební skladatel (* 29. března 1830)
27. dubna – Wenzel Hecke, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady (* 20. února 1824)
11. května – Josef Klimeš, starosta Chrudimi a poslanec (* 6. března 1828)
26. května – Anton Schobloch, český podnikatel (* 5. prosince 1835)
28. května – Ludvík Vorel, poslanec Českého zemského sněmu, starosta Žebráku (* 28. července 1829)
24. července – Josef Tuček, český advokát a politik (* 20. září 1845)
27. července – Jan Štros, český lékař a politik (* 2. listopadu 1830)
2. srpna – František Michl, český lékař – chirurg (* 9. srpna 1850)
8. srpna – Emil Škoda, český technik a podnikatel (* 19. listopadu 1839)
9. srpna – Eduard Formánek, český botanik (* 7. dubna 1845)
11. září
- Franz Siegmund, rakouský a český podnikatel a politik německé národnosti (* 9. dubna 1823)
- Jindřich Hartl (Dobromil Tvrdovič), český varhaník, hudební skladatel a dirigent (* 30. dubna 1856)
26. září – Eduard Albert, český chirurg (* 20. ledna 1841)
15. října – Zdeněk Fibich, český hudební skladatel (* 21. prosince 1850)
21. října – František Müller, vysokoškolský profesor geodézie (* 4. září 1835)
24. října – Titus Krška, zakladatel prvního českého sboru dobrovolných hasičů (* 1. srpna 1842)
25. října – Vincenc Prousek, státní úředník, novinář a školský reformátor (* 13. prosince 1823)
26. prosince – František Demel, římskokatolický kněz (* 31. října 1823
? – Eduard Kittel, pedagog a politik německé národnosti (* 7. listopadu 1833)

Svět

Gottlieb Daimler († 6. března)

Friedrich Nietzsche († 25. srpna)

Oscar Wilde († 30. listopadu)

1. ledna – Adam Budwiński, polský právník (* 27. ledna 1845)
3. ledna – Dmitrij Vasiljevič Grigorovič, ruský spisovatel (* 31. března 1822)
11. ledna – Maria Consiglia Addatis, italská řeholnice (* 5. ledna 1845)
13. ledna – Peter Waage, norský chemik (* 29. června 1833)
18. ledna – Marcus Selmer, norský fotograf (* 6. října 1819)
20. ledna – John Ruskin, anglický spisovatel a sociální reformátor (* 8. února 1819)
25. ledna
- Adléta z Hohenlohe-Langenburgu, šlesvicko-holštýnská vévodkyně a neteř královny Viktorie (* 20. července 1835)
- Pjotr Lavrov, ruský filozof a sociolog (* 2. června 1823)
27. ledna – Édouard Riou, francouzský malíř a ilustrátor (* 2. prosince 1833)
22. ledna – David Edward Hughes, americký konstruktér a vynálezce (* 16. května 1831)
15. února – Karl Theodor Robert Luther německý astronom (* 16. dubna 1822)
23. února – Henri-Léon Nagant, belgický konstruktér a výrobce zbraní (* 1833)
6. března – Gottlieb Daimler, německý inženýr a konstruktér prvních motocyklů a automobilů (* 17. března 1834)
15. března – Robert von Puttkamer, pruský politik (* 5. května 1828)
26. března – Isaac Mayer Wise, americký reformní rabín, redaktor a spisovatel (* 29. března 1819)
27. března – Florian Ziemiałkowski, předlitavský politik polského původu (* 28. prosince 1817)
5. dubna – Joseph Bertrand, francouzský matematik (* 11. března 1822)
7. dubna – Frederic Edwin Church, americký malíř (* 4. května 1826)
18. dubna – Rudolf Charousek, maďarský šachista (* 19. září 1873)
22. dubna – Auguste-Rosalie Bisson, francouzský fotograf (* 1. května 1826)
30. dubna – Casey Jones, americký strojvedoucí (* 14. března 1863)
1. května – Mihály Munkácsy, maďarský malíř (* 20. února 1844)
5. května – Ivan Ajvazovskij, ruský výtvarník (* 29. července 1817)
13. května – Hermann Levi, německý klavírista, dirigent a skladatel (* 7. listopadu 1839)
3. června – Mary Kingsley, anglická spisovatelka a badatelka (* 13. října 1862)
5. června – Stephen Crane, americký autor (* 1. listopadu 1871)
19. června – Josefína Bádenská, bádenská princezna, kněžna von Hohenzollern-Sigmaringen (* 21. října 1813)
4. července – Alexander Skene, skotský gynekolog (* 17. června 1837)
9. července – Andreas Bauer, františkánský mnich a misionář (* 26. listopadu 1866)
28. července – Emerich z Thurn-Taxisu, rakouský generál a šlechtic z rodu Thurn-Taxisů (* 12. dubna 1820)
29. července
- Sigbjørn Obstfelder, norský básník a spisovatel (* 21. listopadu 1866)
- Umberto I., Dobrý, italský král (* 14. března 1844)
30. července – Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský, člen britské královské rodiny (* 6. srpna 1844)
4. srpna – Isaak Iljič Levitan, ruský realistický malíř (* 30. srpna 1860)
7. srpna – Étienne Lenoir, francouzský vynálezce a obchodník (* 12. ledna 1822)
9. srpna – József Szlávy, ministr financí Rakouska-Uherska (* 23. listopadu 1818)
11. srpna – Sanjútei Enčó, japonský vypravěč (* 1. dubna 1839)
12. srpna – Wilhelm Steinitz, rakouský šachista (* 17. května 1836)
13. srpna – Vladimir Solovjov, ruský filosof (* 28. ledna 1853)
16. srpna – José Maria de Eça de Queirós, portugalský spisovatel, publicista a diplomat (* 25. listopadu 1845)
25. srpna – Friedrich Nietzsche, německý filozof (* 15. října 1844)
28. srpna – Henry Sidgwick, anglický filozof a ekonom (* 31. května 1838)
29. srpna – Bruno Abakanowicz, polský matematik a vynálezce (* 6. října 1852)
9. října – Najden Gerov, bulharský pedagog a obrozenec (* 23. února 1823)
13. října – Otto Staudinger, německý entomolog (* 2. května 1830)
20. října – Naim Frashëri, albánský básník a překladatel (* 25. května 1846)
25. října – Vincenc Prousek, česko-rakouský pedagog a reformátor (* 13. prosince 1823)
28. října – Friedrich Max Müller, německý filolog, lingvista a orientalista (* 6. prosince 1823)
31. října – Eugène Cuvelier, francouzský krajinářský fotograf (* 6. dubna 1837)
14. listopadu – Adolf Pollitzer, maďarský houslista (* 23. července 1832)
22. listopadu – Arthur Sullivan, anglický operetní skladatel (* 13. května 1842)
30. listopadu – Oscar Wilde, anglický dramatik (* 16. října 1854)
15. prosince – Valentin Oswald Ottendorfer, americký tiskový magnát, mecenáš (* 12. února 1826)
22. prosince – Leonhard von Blumenthal, pruský polní maršál (* 30. července 1810)
28. prosince – Alexandre de Serpa Pinto, portugalský cestovatel (* 20. dubna 1846)
31. prosince – Hannibal Goodwin, americký duchovní, vynálezce a fotograf (* 21. dubna 1822)

Hlavy států

Monarchie

Republiky

Francie – Émile Loubet
Andorra – Émile Loubet

Německé císařství

Itálie

Vatikán – papež Lev XIII.
Italské království – Umberto I., po jeho smrti Viktor Emanuel III.

Blízký východ a Severní Afrika

Dálný východ a Asie

Amerika

Spojené státy americké – William McKinley
Kanada – Viktorie
Mexiko – Porfirio Díaz

Externí odkazy

Galerie 1900 na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu 1900 na Wikimedia Commons

Digitalizované noviny a časopisy z roku 1900

Lidové noviny — ročník 8, rok 1900
Národní listy — ročník 40 rok 1900
Národní politika — ročník 18 rok 1900
Budivoj (České Budějovice) — ročník 36 rok 1900 (odkaz vede na přehled ročníků)
Lumír — ročník 28 rok 1899–1900 (archiv ÚČL AV ČR)
Čas — ročník 14 rok 1900
Zlatá Praha — ročník 17 rok 1899–1900
Říšský zákoník (česká verze) — rok 1900

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.