Okres Moravská Ostrava

Politický okres Moravská Ostrava vznikl na Moravě roku 1900 a zahrnul celý dosavadní soudní okres Moravská Ostrava. Jeho území bylo tvořeno obcemi mezi řekami Odrou a Ostravicí. Okres měl rozlohu 99,37 km², a kromě 37,5 % dnešního území statutárního města Ostravy k němu patřila také obec Krmelín a katastrální území Stará Ves nad Ondřejnicí (součást stejnojmenné obce). Na severozápadní hranici tehdy sousedil s Pruským Slezskem. Centrem se stalo město Moravská Ostrava, které se k 1. ledna 1924 rozšířilo připojením Přívozu, Mariánských Hor, Vítkovic, Hrabůvky, Nové Vsi a Zábřehu nad Odrou (zahrnujícím v té době také Hulváky), čímž vznikla tzv. Velká Ostrava, která však i nadále měla název Moravská Ostrava.

Okres Moravská Ostrava
Území
Sídlo okresuMoravská Ostrava
Vznik1900
Zánik1941
Další údaje
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zánik politického okresu

1. července 1941 pak bylo město Moravská Ostrava rozšířeno o území soudního okresu Slezská Ostrava (původně součást slezského politického okresu Frýdek), zahrnujícího 7 obcí (Slezská Ostrava, Heřmanice, Hrušov, Muglinov, Michálkovice, Radvanice a Kunčičky), obce Kunčice (ze soudního okresu Frýdek – původně rovněž součást politického okresu Frýdek), Výškovice, Starou Bělou, Novou Bělou a Hrabovou. Rozšířená Moravská Ostrava byla zároveň politickým okresem, od roku 1945 statutárním městem. Od roku 1946 pak byla přejmenována na Ostravu. Území původního politického okresu Moravská Ostrava tvořilo od roku 1941 pod názvem Moravská Ostrava – západ (od roku 1946 Ostrava – západ) opět jen soudní okres, rozdělený mezi politický okres Místek (pouze obce Proskovice, Stará Ves nad Ondřejnicí a Krmelín) a Statutární město Moravskou Ostravu (většina území). Při správní reformě schválené komunisty roku 1948 pak došlo k 1. únoru 1949 i ke zrušení soudního okresu Ostrava-západ.

Obyvatelstvo (soudní okres Moravská Ostrava)
Základní údaje Obcovací řeč / národnost Vyznání
Rok Plocha [ha] Počet domů Počet obyvatel česká německá polská židovská jiná cizinci řím. kat. evang. čsl. izraelitské jiné bez vyzn.
1869[1] 11 164  ? 20 916 – – – – – – 20 198 307 – 410 1 0
1890[2] 9 809 2 714 48 544 29 990 12 512 viz jiná – 3 579  ? 45 001 1 289 – 2 232 22 0
1900[3] 9 938 4 128 87 126 46 532 24 029 viz jiná – 13 757 79 886 2 222 – 4 985 33 0
1910[4] 9 938 5 051 111 186 52 254 43 246 12 849 – 57 2 780 101 625 3 229 – 6 115 217 0
1921[5] 9 938 5 622 123 227 83 423 22 227 1 440 2 601 114 13 422 96 789 5 274 3 714 6 872 529 10 049
1930[6] 9 937 7 429 136 949 103 525 21 914 471 2 267 2 845 8 665 90 852 6 296 17 193 6 872 578 15 158
Jazyková mapa okresu Moravská Ostrava podle sčítání lidu z roku 1910

Reference
  1. Bevölkerung und Viehstand der im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder, dann der Militärgränze nach der Zählung vom 31. December 1869. Svazek I (Bevölkerung nach Geschlecht, Religion, Stand und Aufenthalt. Wien: K.-k. Hof- und Staatsdruckerei, 1871. Dostupné online.
  2. Special-Orts-Repertorium von Mähren. Wien: K. k. statistischen Central-Commission, 1893. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  3. Gemeindelexikon der im Reichsrate vertretenen Königreiche und Länder, bearbeitet auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1900, X. Mähren. Wien: Verlag der k. k. Hof- und Staatsdruckerei, 1906. Dostupné online.
  4. Specialortsrepertorium von Mähren. Bearbeitet auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910. Wien: Verlag der k. k. Hof- und Staatsdruckerei, 1917.
  5. Statistický lexikon obcí na Moravě a ve Slezsku. Praha: Státní úřad statistický, 1924. Dostupné online.
  6. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra – Státní úřad statistický, 1935.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.