Bavorsko

Označení „svobodný stát“ („Freistaat“) má demonstrovat demokratický a republikánský charakter země, nikoliv, jak je často mylně uváděno, nějaké zvláštní postavení mezi ostatními spolkovými zeměmi SRN (toto označení používá ze spolkových zemí ještě Sasko a Durynsko). Jde především o historické označení; podobně jako označení „svobodné hanzovní město“, resp. svobodné a hanzovní město (Freie Hansestadt, Freie und Hansestadt), které používají spolkové země Hamburk a Brémy, má jiný (středověký) původ, souvisí se středověkými výsadami pro města.

Výhled na Chiemgauské Alpy

Povrch území je převážně kopcovitého rázu, který zde zůstal jako památka na prvohorní hercynské vrásnění.

Pahorkatiny severního Bavorska jsou tvořeny břidlicemi, granity a rulami, které místy vystupují v zajímavé skalní útvary. Jedná se o Fichtelgebirge (česky Smrčiny) s nejvyšší horou Schneeberg (1051 m n. m.) a Frankenwald (Franský les). Porost býval kdysi jedlový, ale pro svou hospodářskou nedůležitost byl nahrazen smrkovým porostem. I smrky podléhají populační explozi. Proto byl v roce 1973 zřízen ve Frankenwaldu na ploše o rozloze 972 km² přírodní park. Přestože lesy pokrývají pouze polovinu území, je park lákadlem pro mnoho turistů.

Na jihu se táhne vnější vápencová linie nejvyššího horského systému v Evropě, Alp (nepočítáme-li ovšem Kavkaz). Hřeben na bavorsko-tyrolských hranicích se vlivem působení tektonických desek posunul oproti původní poloze asi o 80 až 200 km. Možná právě to je jedna z příčin, proč reliéf u okraje tak prudce mění charakter z velehor na rovinu. V pleistocénu formoval krajinu Alp ledovec, který nám zanechal četná jezera, např. Chiemsee nebo Ammersee.

Bavorsko je obdivováno mnohými zahraničními návštěvníky díky svojí krásné a čisté přírodě, pivu a klobásám a tradiční lidové architektuře. Na jihu, v Alpách jsou lyžařská centra, z nichž nejvýznamnější je Garmisch-Partenkirchen. V Alpách se také nachází řada krásných jezer a na hranicích s rakouskou spolkovou zemí Tyrolskem leží i nejvyšší hora Německa Zugspitze (2962 m).

Územím Bavorska protéká evropský veletok Dunaj i řada jiných řek jako je Inn, Lech, Mohan (Main) a další.

Slavnost Těla a Krve Páně v Bamberku

Karnevalový průvod v bavorské vesnici

• římskokatolické 57,2 % (2006) (v roce 1950 71,9 %)
• evangelické 21,3 % (2006) (1950 26,8 %)
• muslimské 2,2 % (2006)
• jiná náboženství a bez vyznání 19,2 % (2006)

Bavoři se tradičně dělí na 4 „kmeny“:

• „vlastní“ Bavoři (Altbayern)
• Frankové
• Švábové (Schwaben)
• Sudetští Němci (po roce 1945; víc než 2 miliony uprchlíků, vysídlených především ze Sudet)

Hovoří se zde několika hornoněmeckými dialekty, které patří ke dvěma skupinám:

• Bavorská (Bairisch): většina země, především v Dolním Bavorsku, Horním Bavorsku a Horní Falci
• Alemánská (Alemannisch): 2 miliony Švábů na západě

Vedle toho jsou rozšířená i francká nářečí (Fränkisch): asi 3 miliony převážně na území Dolních, Horních a Středních Frank.

• Papež: Benedikt XVI.
• Císařové: Ludvík IV. Bavor, Karel Albrecht
• Císařovna: Alžběta Bavorská , manželka císaře Františka Josefa I.
• Král: Fridrich Falcký, Ludvík II. Bavorský
• Vévoda: Maxmilián II. Emanuel
• Sportovci: Markus Bock, Bastian Schweinsteiger
• Malíři: Hans Holbein starší, Albrecht Dürer, Albrecht Altdorfer, Lucas Cranach starší, Carl Spitzweg, Franz von Lenbach, Franz von Stuck a Franz Marc
• Hudebníci: Orlando di Lasso, Christoph Willibald Gluck, Richard Wagner, Richard Strauss a Theobald Böhm, vynálezce moderní flétny
• Spisovatelé: Hans Sachs, Jean Paul, Frank Wedekind, Christian Morgenstern, Oskar Maria Graf, Bertolt Brecht, Lion Feuchtwanger
• Vědci: Adam Ries, Joseph von Fraunhofer, Max Joseph von Pettenkofer, Georg Simon Ohm, Carl von Lindea, Sebastian Kneipp, Alois Alzheimer, Wilhelm Conrad Röntgen, Werner Heisenberg, Rudolf Mößbauer, Robert Huber, Julius von Reichstein
• Vynálezci: Martin Behaim, Levi Strauss a Rudolf Diesel
• Ostatní: členové protinacistické skupiny Bílá růže