Václav Richter

Václav Richter (30. srpna 1900, Třešť[1] – 7. dubna, 1970 Brno) byl český historik a teoretik umění zaměřený na raně středověkou a barokní architekturu, muzejní pracovník a vysokoškolský pedagog.

prof. Václav Richter
Narození30. srpna 1900
Třešť
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. dubna 1970 (ve věku 69 let)
Brno
Československo Československo
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánípedagog, kunsthistorik, učitel a muzeolog
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Po maturitě na gymnáziu v Pelhřimově studoval v letech 1921–1925 dějiny umění (prof. V. Birnbaum) a prehistorickou archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Poté pracoval jako volontér v Národním muzeu (1925–1926) a jako odborný asistent u Vojtěcha Birnbauma (1927–1928). Roku 1928 se stal pracovníkem Moravského uměleckoprůmyslového muzea v Brně. V letech 1938–1940 a 1945–1948 byl ředitelem, během války pracoval jako knihovník. Od roku 1946 vedl semináře dějin umění, 1948 jmenován profesorem na nově založené Univerzitě Palackého v Olomouci a v letech 1955–1970 profesorem dějin umění na Masarykově univerzitě v Brně.

Ocenění
  • Řád práce
  • Cena Antonína Matějčka
  • Zlatá pamětní medaile UJEP v Brně

Dílo

Ve svém uměleckohistorickém výzkumu se věnoval především předrománské, románské a barokní architektuře Čech a Moravy. Je považován za zakladatele moderních kritických dějin architektury na Moravě. Jeho práce se dotýká například středověkého urbanismu (studie o vzniku Znojma, Brna, Telče či Olomouce). Důležitým tématem byly pro Richtera české a moravské rotundy. Nejstarší dějiny moravských sídel nově rozčlenil na fázi velkomoravských hradišť, fázi románských trhových tvrzí a fázi plánovitě zakládaných gotických měst. Významně se podílel na pokusech o lokalizaci prvního moravského biskupství, předvídal objevy některých kamenných svatyň z 9. století na Moravě.

Z barokních architektů se zabýval dílem Jana Blažeje Santiniho, J. B. Fischera z Erlachu či Domenica Martinelliho. Nejvýznamnější prací Václava Richtera se dnes jeví rozsáhlá práce o raně středověké Olomouci z roku 1959. Jeho teoretické dílo spojuje dějiny umění s filozofií, pokouší se často o filozofickou interpretaci dějin umění. Jeho blízkým přítelem byl filozof Jan Patočka. Počátkem 60. let byl spoluautorem knihy V. Volavky O moderním umění.[2] a roku 1966 knihy o architektu Bohuslavu Fuchsovi.[3]

Bibliografie (výběr)
  • K počátkům města Brna, Časopis matice moravské 60, 1936, č. 5, s. 257–314
  • Středověká Telč, Praha 1941
  • Město Třešť a jeho památky, Praha 1943
  • O pojem baroka v architektuře, Olomouc 1944
  • Rájec nad Svitavou. Státní zámek a okolí, Praha 1953 (s T. Bulionovou-Kubátovou, H. Rokytou)
  • Telč. Městská památková rezervace a státní Zámek, Praha 1958, 1976
  • Raněstředověká Olomouc, Praha-Brno, 1959
  • Kroměříž, Praha 1963 (s V. Jůzou, I. Krskem, J. Petrů)
  • Znojmo, Praha 1966 (s B. Samkem, M. Stehlíkem)
  • Umění a svět. Studie z teorie a dějin umění, Praha 2001 (ed. B. samek, Z. Kudělka), ISBN 80-200-0926-4

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Třešť
  2. Volavka Vojtěch, Mráz Bohumír, Richter Václav, O moderním umění, NČVU Praha 1961
  3. Kudělka Zdeněk, Bohuslav Fuchs (text Václav Richter), NČVU Praha 1966

Literatura
  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1219–1221, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • M. Togner (ed.) Václav Richter 1900–1970. Sborník příspěvků ze sympozia pořádaného ke 100. výročí narození a 30. výročí úmrtí profesora V. Richtera Katedrou dějin umění FF UP v Olomouci a Seminářem dějin umění MU v Brně 19.5.2000 v Muzeu umění Olomouc, Olomouc 2001
  • S. Petrová, Pokus o zařazení díla Václava Richtera do kontextu českých dějin umění na základě jeho publikovaných prací, diplomová práce FF UP Olomouc 1977

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.