21. srpen
21. srpen je 233. den roku podle gregoriánského kalendáře (234. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 132 dní.
| << | srpen | >> | ||||
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
| 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
| 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
| 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
| 29 | 30 | 31 | ||||
| 2022 | ||||||
Události
Česko
Okupovaná Praha v roce 1968
- 1751 – Marie Terezie vydala Ohňový patent pro celou monarchii.
- 1791 – V pražském Klementinu byla zahájena první výstava průmyslových výrobků na evropské pevnině. Konala se při příležitosti korunovace Leopolda II. českým králem.
- 1944 – Odjezd posledního transportu z romského koncentračního tábora v Hodoníně u Kunštátu do Osvětimi.
- 1968 – Vojenský zásah armád pěti států Varšavské smlouvy (SSSR, Bulharska, MLR, NDR a Polska) v Československu v noci z 20. na 21. 8., a následná okupace Československa, která zastavila reformní proces pražského jara. V té souvislosti vydáno provolání Všemu lidu ČSSR.
- 1969 – Tanky musely potlačit masové demonstrace k prvnímu výročí vstupu cizích vojsk potlačeny ozbrojenými složkami.[1] V Brně byli zastřeleni dva lidé.[2]. Nesouhlasné demonstrace, které mnohde přerůstaly v pouliční boje s policií, armádou a Lidovými milicemi. Krutost komunistické moci si vyžádala čtyři mrtvé – dva v Brně a dva v Praze.
- 1973 – Vyšlo Prohlášení Socialistického hnutí československých občanů k 21. srpnu, které odmítalo stávající politiku KSČ a okupaci republiky a vytyčovalo program socialistického a demokratického vývoje.
- 1980 – Při vichřici padla památná lípa Kongresovka v Plasích.
- 1988 – Asi čtyři tisíce lidí se zúčastnily nepovolené demonstrace v Praze u příležitosti 20. výročí srpnových událostí 1968.
- 1989 – Během protestů proti sovětské intervenci z roku 1968 bylo v Praze zatčeno na 320 občanů ČSSR a 56 cizinců, mezi nimi představitelé maďarské opozice Tamás Deutsch a György Kerényi.
- 2007 – Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila reformu veřejných financí, většina změn vstoupí v platnost roku 2008.
- 2008 – Oštěpařka Barbora Špotáková zvítězila na Letních olympijských hrách v Pekingu v novém českém a evropském rekordu.
- 2013 – Prezident ČR Zeman navrhuje do postu ústavního soudce Jana Sváčka, kontroverzní figuru s vazbami na pražské lobbisty. Senát návrh zamítá.
Svět
Vojáci Wehrmachtu v bitvě u Stalingradu (1942)
Barikáda v Moskvě v roce 1991
- 959 – Eraclus se stal 25. biskupem v Liège.
- 1192 – Joritomo Minamoto se stal šógunem a skutečným vládcem Japonska.
- 1264 – Kublajchán přijal kapitulaci mladšího bratra Arik-Buka v Xanadu a tím skončily Mongolské války
- 1331 – Král Štěpán Uroš III. Dečanský se vzdal svému synovi Dušanovi, který se stal jeho nástupcem na srbském trůnu.
- 1415 – Jindřich Mořeplavec porazil v bitvě u Ceuty Marínovce.
- 1560 – Tycho Brahe se začíná zajímat o astronomii
- 1609 – Na věži kostela sv. Marka předvedl Galileo svůj první dalekohled benátské vrchnosti. Patricijové jevili nadšení, proto Galileo tento dalekohled nabídl darem benátské vládě. Ta ho 25. srpna jmenovala doživotním profesorem padovské univerzity a zdvojnásobila mu služné
- 1680 – Pueblané obsadili Santa Fe.
- 1770 – James Cook formálně prohlásil východní Austrálii za britskou a pojmenoval ji Nový Jižní Wales.
- 1751 – Marie Terezie vydala Ohňový patent pro celou monarchii.
- 1772 – Král Gustav III. Švédský dokončil státní převrat přijetím nové ústavy, čímž ukončil půl století trvající vládu parlamentu ve Švédsku, a ustavil se osvíceným samovládcem.
- 1778 – Americká válka za nezávislost: Britské síly zahájily obléhání francouzské základny u Pondichéry.
- 1808 – Bitva u Vimeiro: Britské a portugalské síly vedené generálem Arthurem Wellesleyem z Wellingtonu porazily francouzské síly vedené generálem Junotem u portugalské vsi Vimeiro, čímž dosáhly prvního britsko-portugalského vítězství ve španělské válce za nezávislost.
- 1821 – Britská loď Eliza Frances objevila v Tichém oceánu Jarvisův ostrov.
- 1831 – Začalo povstání Nata Turnera v Southampton County ve Virginii.
- 1883 – Tornádo zasáhlo Rochester v Minnesotě, což vedlo k vytvoření Kliniky Mayo.
- 1859 – Obávaný ministr vnitra Rakousko-Uherska Alexander Bach je odvolán z funkce. Uvolněné poměry dávají českým vlastencům možnost s opatrností zakládat zájmové spolky.
- 1888 – Ve Spojených státech byl patentován první sčítací stroj W. S. Burroughse.
- 1911 – Mona Lisa, olejomalba od Leonarda da Vinciho, byla ukradena z muzea Louvre v Paříži.
- 1914 – První světová válka: Začala bitva u Charleroi – úspěšný německý útok přes řeku Sambre, který předznamenal francouzskou ofenzívu v oblasti.
- 1918 – První světová válka: Začala druhá bitva na Sommě.
- 1942
- Druhá světová válka: Na hoře Elbrus byla vztyčena vlajka nacistického Německa.
- Začala bitva u Stalingradu, v níž Rudá armáda dobyla historické vítězství.
- 1944 – Druhá světová válka: Kanadské a polské jednotky obsadily strategicky významné město Falaise ve francouzském Calvadosu.
- 1968 – Při nehodě autobusu s Orchestrem Karla Duby zahynulo v Mongolsku šest členů orchestru.[3]
- 1986 – Tragédie u jezera Nyos – náhlý výron oxidu uhličitého zabil v okolí jezera Nyos více než 1800 lidí.
- 1991 – Puč proti Michailu Gorbačovovi ztroskotal poté, co většina vojáků zachovala loajalitu sovětskému vůdci.
Narození
- Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Narození 21. srpna
Česko
Petr Zelenka (* 1967)
- 1858
- František Krejčí, psycholog, filozof a politik († 24. května 1934)
- Václav Šturc, první předseda Komunistické strany Československa († 21. února 1939)
- 1860 – Heřman Janda, politik († 31. května 1904)
- 1861 – Michal Navrátil, právník, autor životopisných a místopisných publikací († 3. října 1931)
- 1862 – Bohumil Zahradník-Brodský, prozaik († 26. listopadu 1939)
- 1863 – August Hackel, právník a politik německé národnosti († 14. prosince 1932)
- 1878 – František Vácha, starosta Pardubic, poslanec a senátor († ???)
- 1881 – Marie Antonína Kratochvílová, mučednice z 2. světové války († 2. října 1942)
- 1883 – František Hodáč, politik, ekonom, otec herečky Nataši Gollové († 10. května 1943)
- 1884 – Bohumil Kubišta, malíř, grafik a výtvarný teoretik († 27. listopadu 1918)
- 1892 – Julie Moschelesová, geografka († 7. ledna 1956)
- 1895 – Marie Magda Rezková, odbojářka († 25. června 1982)
- 1900 – Viktor Kaufmann, lékař, odbojář († 26. února 1945)
- 1907 – Josef Böhm, geodet a kartograf († 19. srpna 1993)
- 1910 – Václav Bouška, fotbalový reprezentant († 20. září 1975)
- 1926 – Pavel Brázda, výtvarník († 17. prosince 2017)
- 1927 – Ladislav Helge, režisér a scenárista († 31. ledna 2016)
- 1928 – Zdeněk Lukáš, skladatel († 13. července 2007)
- 1929 – Jiří Bielecki, výtvarník († 10. března 2000)
- 1933 – Jaromír Johanes, ministr zahraničních věcí ČSSR
- 1934 – Vladimír Fišer, herec, hlasatel a dabér († 11. prosince 2015)
- 1940 – Jan Wanner, historik
- 1944 – Marian Karel, sklářský výtvarník, sochař
- 1950 – Rudolf Tecl, historik a archivář († 30. června 2005)
- 1952 – Jiří Paroubek, bývalý premiér ČR a bývalý předseda ČSSD
- 1958 – Petr Rada, fotbalista a fotbalový trenér
- 1959 – Jiří Lála, hokejový útočník
- 1967 – Petr Zelenka, dramatik, scenárista a režisér
- 1996 – Karolína Muchová, tenistka
- 1999 – Natálie Schwamová, pianistka
Svět
Kenny Rogers (* 1938)
Peter Weir (* 1944)
Carrie-Anne Moss (* 1967)
Alizée (* 1984)
Usain Bolt (* 1986)
Robert Lewandowski (* 1988)
- 1165 – Filip II. August, francouzský král († 14. července 1223)
- 1567 – Svatý František Saleský, ženevský biskup († 28. prosince 1622)
- 1583 – Eleonora Pruská, pruská princezna, braniborská kurfiřtka († 9. dubna 1607)
- 1611 – Parhez Banu Begum, nejstarší dcera mughalského císaře Šáhdžahána († cca 1675)
- 1643 – Alfons VI. Portugalský, portugalský král († 12. září 1683)
- 1670 – James Fitzjames, vévoda z Berwicku, anglický vojevůdce, levoboček krále Jakuba II. († 12. červen 1734)
- 1671 – Rinaldo Ranzoni, italský zlatník vrcholného baroka v Praze († 7. června 1737)
- 1735 – Tobias Furneaux, anglický mořeplavec († 19. září 1781)
- 1752 – Jacques Roux, francouzský duchovní a revolucionář († 10. února 1794)
- 1757 – Gustaf von Paykull, švédský ornitolog a entomolog († 28. ledna 1826)
- 1765 – Vilém IV., král Spojeného království († 20. června 1837)
- 1767 – Josef Václav z Lichtenštejna, rakouský duchovní a generál († 30. července 1842)
- 1780 – Jernej Kopitar, slovinský jazykovědec a buditel († 11. srpna 1844)
- 1789 – Augustin Louis Cauchy, francouzský matematik († 23. května 1857)
- 1793 – Dorothea von Biron, poslední kuronská princezna († 19. září 1862)
- 1798 – Jules Michelet, francouzský historik († 9. února 1874)
- 1813 – Josef Groll, bavorský sládek, tvůrce piva plzeňského typu († 22. října 1887)
- 1821 – Svatý Ondřej Kim Tegon, korejský mučedník († 16. září 1846)
- 1826 – Carl Gegenbaur, německý anatom († 14. června 1903)
- 1845 – William Healey Dall, americký přírodovědec († 27. března 1927)
- 1852 – Günther Viktor Schwarzburský, poslední kníže Schwarzbursko-Rudolstadtský († 16. května 1925)
- 1853 – Émile Mayade, francouzský automobilový závodník († 18. září 1898)
- 1858
- Maxim Petrovič Dmitrijev, ruský fotograf († ? 1948)
- Korunní princ Rudolf, syn rakouského císaře Františka Josefa I. a císařovny Alžběty († 30. ledna 1889)
- 1862 – Emilio Salgari, italský spisovatel († 25. dubna 1911)
- 1866 – František Salvátor Rakousko-Toskánský, rakouský arcivévoda a generál († 20. dubna 1939)
- 1871 – Leonid Nikolajevič Andrejev, ruský spisovatel a dramatik († 12. září 1919)
- 1872 – Aubrey Beardsley, anglický secesní kreslíř a ilustrátor († 16. března 1898)
- 1877 – Petar Pecija Petrović, chorvatský spisovatel († 9. ledna 1955)
- 1882 – Franz Kruckenberg, německý železniční konstruktér († 19. června 1965)
- 1890 – Vladimír Velecký, slovenský velkostatkář a partyzán († 8. listopadu 1951)
- 1893 – Bugs Moran, chicagský gangster († 25. února 1957)
- 1897 – Kósaku Ariga, admirál japonského císařského námořnictva († 7. dubna 1945)
- 1904 – Count Basie, jazzový hudebník, kapelník a skladatel († 26. dubna 1984)
- 1912 – Toe Blake, kanadský hokejista († 17. května 1995)
- 1917 – Leonid Hurwicz, americký ekonom a matematik, Nobelova cena 2007 († 24. června 2008)
- 1919 – Mario Bunge, argentinský filozof, fyzik a profesor († 25. února 2020)
- 1921 – Reuven Feuerstein, izraelský psycholog († 29. dubna 2014)
- 1924 – Arthur Janov, americký psycholog († 1. října 2017)
- 1926 – Marian Jaworski, ukrajinský kardinál († 5. září 2020)
- 1927 – Wilhelm Killmayer, německý hudební skladatel († 20. srpna 2017)
- 1928
- Chris Brasher, britský olympijský vítěz v běhu na 3000 metrů překážek († 28. února 2003)
- Art Farmer, americký trumpetista († 4. října 1999)
- 1929 – Vjačeslav Vsevolodovič Ivanov, ruský filolog a indoevropeista († 7. října 2017)
- 1930 – Margaret, hraběnka Snowdon, mladší sestra královny Alžběty II. († 9. února 2002)
- 1934 – John Hall, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku 2005
- 1936
- Wilt Chamberlain, jediný basketbalista, který dokázal nastřílet 100 bodů za jediný zápas († 12. října 1999)
- Feliciano Rivilla, španělský fotbalista († 6. listopadu 2017)
- 1937 – Robert Stone, americký spisovatel a scenárista († 10. ledna 2015)
- 1938 – Kenny Rogers, americký zpěvák country († 20. března 2020)
- 1939
- Festus Mogae, prezident Botswany
- James Burton, americký kytarista
- 1940 – Endre Szemerédi, maďarský matematik
- 1942
- Thomas Cavalier-Smith, britský profesor evoluční biologie († 19. března 2021)
- Maria Kaczyńska, manželka polského prezidenta Lecha Kaczyńského († 10. dubna 2010)
- 1943 – Patrick Demarchelier, francouzský módní a portrétní fotograf
- 1944
- Peter Weir, australský filmový režisér
- František Chovanec, slovenský fotbalista
- 1945 – Basil Poledouris, americký skladatel filmové hudby († 8. listopadu 2006)
- 1947 – Marián Lapšanský, slovenský hudebník
- 1951
- Cecilie Løveidová, norská spisovatelka
- Garegin II., patriarcha Arménské apoštolské církve
- 1952
- Glenn Hughes, britský hudebník (Deep Purple)
- Joe Strummer, britský hudebník a zpěvák (The Clash) († 2002)
- 1954 – James Charles Kopp, americký radikál
- 1956 – Kim Cattrall, kanadsko-americká herečka britského původu
- 1957
- Budgie, britský bubeník
- Bernard Verlhac, francouzský karikaturista († 7. ledna 2015)
- 1967
- Carrie-Anne Mossová, americká herečka
- Stéphane Charbonnier, francouzský karikaturista († 7. ledna 2015)
- 1969 – Nathan Jones, australský wrestler
- 1971 – Liam Howlett, britský hudebník (The Prodigy)
- 1978 – Jesús España, španělsky atlet
- 1984 – Alizée, francouzská zpěvačka
- 1986 – Usain Bolt, jamajský sprinter
- 1988 – Robert Lewandowski, polský fotbalista
- 1989 – Rob Knox, zavražděný britský herec († 24. května 2008)
- 1999 – Kai Lightner, americký sportovní lezec
Úmrtí
- Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Úmrtí 21. srpna
Česko
Josef Cyrill Sychra († 1935)
- 1421 – Martin Húska, táborský kněz (* ?)
- 1838 – Kristián Kryštof Clam-Gallas, šlechtic a vlastenec (* 3. září 1771)
- 1910 – Vavřinec Svátek, advokát a politik (* 8. srpna 1828)
- 1917 – Karel Ferdinand Rudl, hudební skladatel (* 9. prosince 1853)
- 1934 – František Myslivec, kněz, folklorista a spisovatel (* 20. října 1873)
- 1935 – Josef Cyrill Sychra, hudební skladatel, sbormistr a hudební pedagog (* 12. března 1859)
- 1938 – Jan Jursa, autor slabikářů a učebnic češtiny (* 27. srpna 1853)
- 1943 – Vilda Jakš, boxer, několikanásobný mistr Československa a vicemistr světa (* 25. dubna 1910)
- 1953 – Jan Plesl, politik, oběť komunismu (* 21. prosince 1898)
- 1963 – Ota Čermák, hráč na elektrické varhany (* 10. dubna 1919)
- 1964
- Rudolf Col, katolický teolog a biblista (* 29. října 1902)
- Miloš Vávra, lékař a amatérský herec (* 1. ledna 1894)
- Bedřich Karen, divadelní a filmový herec (* 15. října 1887)
- 1968 – Karel Duba, kytarista, hudební skladatel a kapelník (* 29. září 1929)
- 1969 – Danuše Muzikářová, oběť komunistického režimu (* 13. července 1951)
- 1978 – Edvard Valenta, spisovatel, básník a publicista (* 22. ledna 1901)
- 1983 – Ladislav Stejskal, malíř a pedagog (* 11. května 1910)
- 1988
- Pavel Kopta, textař, překladatel a divadelní scenárista (* 11. září 1930)
- Hans Günther Adler, spisovatel a historik (* 2. července 1910)
- 1993 – Zdeněk Kvíz, astronom a fyzik (* 4. března 1932)
- 1998 – Arnošt Sádlík, kytarista, loutnista a hudební pedagog (* 27. května 1927)
- 2008 – Vladimír Hrabánek, herec (* 22. ledna 1938)
- 2012
- Mojmír Povolný, předseda Rady svobodného Československa (* 25. listopadu 1921)
- Jan Štern, novinář, publicista a básník (* 1. listopadu 1924)
- 2014 – Bohumila Grögerová, spisovatelka (* 7. srpna 1921)
Svět
Alžběta Báthoryová († 1614)
Lev Trockij († 1940)
- 1131 – Balduin II. Jeruzalémský, král jeruzalémský, hrabě edesský a regent antiochijský (* ?)
- 1157 – Alfons VII. Kastilský, král Leónu a Kastílie a hrabě barcelonský (* 1. března 1105)
- 1271 – Alfons z Poitiers, syn francouzského krále Ludvíka VIII., hrabě z Poitiers a Toulouse (* 11. listopadu 1220)
- 1534 – Philippe Villiers de L'Isle-Adam, velmistr johanitů (* 1464)
- 1568 – Jean Parisot de La Valette, velmistr Maltézského řádu, zakladatel La Valletty (* ? 1494)
- 1614 – Alžběta Báthoryová, uherská hraběnka, přezdívaná Čachtická paní (* 1560)
- 1666 – Isabela d'Este, parmská vévodkyně (* 3. října 1635)
- 1723 – Dimitrie Cantemir, rumunský politik, učenec a spisovatel (* 26. října 1673)
- 1762 – Mary Wortley Montagu, anglická spisovatelka (* 26. května 1689)
- 1775 – Daher el-Omar, arabský vládce Galileje (* asi 1690)
- 1784 – Jozef Bencúr, slovenský evangelický kněz a spisovatel (* 28. února 1728)
- 1813 – Žofie Magdalena Dánská, švédská královna (* 3. července 1746)
- 1814 – Benjamin Thompson, americký fyzik a vynálezce (* 26. března 1753)
- 1819 – Chajim Farchi, galilejský vládce (* 1760)
- 1845 – Vincent-Marie Viénot de Vaublanc, francouzský politik (* 14. března 1756)
- 1821 – Adam Bartsch, rakouský mědirytec, grafik a spisovatel (* 17. srpna 1757)
- 1823 – Markos Botsaris, generál Řecké osvobozenecké války (* 1790)
- 1836 – Claude-Louis Navier, francouzský fyzik a technik (* 15. února 1785)
- 1838 – Adelbert von Chamisso, německý básník a botanik (* 30. ledna 1781)
- 1884 – Giuseppe De Nittis, italský malíř (* 25. února 1846)
- 1905 – Jules Oppert, německo-francouzský asyrolog (* 9. července 1825)
- 1906 – Edmund von Krieghammer, ministr války Rakouska-Uherska (* 4. června 1832)
- 1919 – Lawrence Doherty, anglický tenista (* 8. října 1875)
- 1921 – Ernest Daudet, francouzský spisovatel a novinář (* 31. května 1837)
- 1927 – William Burnside, anglický matematik (* 2. července 1852)
- 1935 – John Hartley, anglický tenista (* 9. ledna 1849)
- 1940 – Lev Davidovič Trockij, ruský revolucionář (* 7. listopadu 1879)
- 1942
- Brunon Zembol, polský kněz blahoslavený v roce 1999 (* 7. září 1905)
- Vladimir Burcev, ruský revoluční aktivista a spisovatel (* 17. listopadu 1862)
- 1943
- Henrik Pontoppidan, dánský spisovatel, nositel Nobelovy ceny (* 1857)
- Marián Blaha, diecézní biskup banskobystrické diecéze (* 11. června 1869)
- 1947 – Ettore Bugatti, italský automobilový konstruktér (* 15. září 1881)
- 1950 – Natálie Konstantinovićová, princezna Černé Hory (* 10. října 1882)
- 1952 – Jicchak Sade, velitel Hagany a spolutvůrce izraelské armády (* 19. srpna 1890)
- 1957 – Harald Ulrik Sverdrup, norský meteorolog, oceánograf a polárník (* 15. listopadu 1888)
- 1964 – Palmiro Togliatti, italský politik, předseda Italské komunistické strany (* 1893)
- 1972 – Dai Vernon, kanadský iluzionista (* 11. června 1894)
- 1974 – Buford Pusser, šerif z McNairy County (* 12. prosince 1937)
- 1978
- Norbert Conrad Kaser, jihotyrolský rebelující spisovatel a básník (* 19. dubna 1947)
- Rhys Davies, velšský spisovatel (* 9. listopadu 1901)
- 1979 – Giuseppe Meazza, italský fotbalista (* 23. srpna 1910)
- 1982 – Sobhuza II., svazijský král (* 22. července 1899)
- 1990 – Slavomír Stračár, slovenský politik, ministr československých vlád (* 7. února 1935)
- 1991 – Wolfgang Hildesheimer, německý spisovatel, dramatik, grafik a malíř (* 9. prosince 1916)
- 1995 – Subrahmanyan Chandrasekhar, americký fyzik a matematik indického původu (* 19. října 1910)
- 1998 – Hans van Abeelen, nizozemský behaviorální genetik (* 20. listopadu 1936)
- 2001 – Juan Antonio Villacañas, španělský básník, esejista a kritik (* 10. ledna 1922)
- 2004 – Moše Šamir, izraelský spisovatel, publicista a politik (* 15. září 1921)
- 2005 – Robert Moog, americký vynálezce a průkopník elektronické hudby (* 23. května 1934)
- 2006 – Jizhar Smilansky, izraelský spisovatel, literární vědec, politik (* 27. září 1916)
- 2007
- Hana Ponická, slovenská prozaička (* 1922)
- Ján Dekan, slovenský archeolog (* 6. února 1919)
- 2010 – Chloé Graftiaux, belgická sportovní lezkyně (* 18. července 1987)
- 2012 – William Thurston, americký matematik a profesor 1946)
- 2013 – Charles Fullerton, americký astronaut (* 1936)
- 2014
- Steven Nagel, americký vojenský letec a astronaut (* 1946)
- Albert Reynolds, premiér Irska (* 3. listopadu 1932)
- 2018
- Stefán Karl Stefánson, herec (* 10. července 1975)
- 2021
- Don Everly, americký zpěvák, člen dua The Everly Brothers (* 1. února 1937)
- Marie, kněžna lichtenštejnská (* 14. dubna 1940)
Svátky
Česko
Reference
- Oficiální zpravodajství: Rozvaha a klid vyhrají. Rudé právo. 8. 1969, roč. 49, čís. 197, s. 1 a 2. Dostupné online.; archivní záběry: [www.ustrcr.cz/cs/video-1969 Film Srpen 1969]; porevoluční perspektiva: Filip Rožánek: Srpen 1969: Češi proti Čechům
- Zpráva krajské prokuratury o událostech v Brně. Rudé právo. 8. 1969, roč. 49, čís. 198, s. 1 a 2. Dostupné online.
- Indra Vostrá – žena, která přežila tragédii v Mongolsku. Novinky.cz [online]. 2015-09-29 [cit. 2018-04-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu 21. srpen na Wikimedia Commons - Galerie 21. srpen na Wikimedia Commons
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.