Vratislav Bělík
Vratislav Bělík (20. července 1900 Rouchovany[1] – 17. října 1988 Mikulov[2]) byl český národopisný spisovatel, věnoval se zejména Horácku a Podhorácku.
Vratislav Bělík | |
---|---|
Narození | 20. července 1900 Rouchovany Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 17. října 1988 (ve věku 88 let) Břeclav Československo |
Místo pohřbení | Mikulov |
Povolání | spisovatel, učitel, etnograf, sběratel a výtvarník |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Vratislav Bělík se narodil v roce 1900 v Rouchovanech, navštěvoval obecnou školu v Rouchovanech (1906–1911), studoval na 1. české státní reálce v Brně (1911–1918) a následně vystudoval učitelský ústav.[3] Začínal jako učitel matematiky, deskriptivní geometrie a kreslení na měšťance v Moravském Krumlově (1918–1922), svá mladá učitelská léta prožil na české měšťance ve Znojmě (1922–1938).[4]
Ve Znojmě byl také členem Sokola, v jeho divadelním souboru pilně ochotničil. Sokol pořádal i hody, kde byl Vratislav Bělík prvním stárkem. Po záboru pohraničí odešel dělat ředitele školy do Mohelna (1938–1945). Po válce učil až do důchodu ve Vladislavi (1945–1960). V r. 1964 se přestěhoval z Vysočiny do Mikulova. Jako důchodce suploval za nemocné učitele na mikulovských školách ve Valtické a Pavlovské ulici a také na středním odborném učilišti, vypomáhal též v nedalekých Valticích. Na sklonku života se Vratislav Bělík přestěhoval do domova důchodců v Břeclavi, kde zemřel 17. října 1988. Pochován je na mikulovském hřbitově.[5]
V roce 1922 vybudoval v Rouchovanech s R. Pavlíčkem muzeum, v roce 1931 navrhl a pomohl pořídit rouchovanské kroje, jeho přičiněním byla zakoupena Národní galerií gotická soška Madony rouchovanské. Od roku 1946 působil jako národopisný referent pro třebíčský okres.[6]
Publikační činnost
Publikoval řadu článků[7] o výročních obyčejích a krojích[8][9], ale i o lidových řemeslech[10] nebo nářečí.[11] Přispíval do sborníků, novin a časopisů[12]; z nich lze uvést: Od Horácka k Podyjí[13], Vlastivědný sborník Vysočiny[14], Jiskra[15], Vlastivědný věstník moravský[16], věstník Národopisné společnosti čs. v Praze[17]. V etnografickém časopise Národopisné aktuality (1964-1990) otiskli jeho příspěvky Hrnčíř Jan Štoček a džbánkaři František a Jan Zavřelové[18], Milostné motivy na úvodních plinách na Moravskokrumlovsku[19], Znamení stromu na lidových výšivkách[20].
Z díla
- Soubor deseti knižních značek Vratislava Bělíka, Vlastním nákladem 1931
- Kostel panny Marie v Rouchovanech, Vlastním nákladem 1940
- Horácký zpěvník, Havlíčkův Brod 1954;
- Povídání z Horácka, Havlíčkův Brod 1956;
- Horácký lidový vzor v kreslení na národní a osmileté střední škole, Havlíčkův Brod 1959;
- Horácká chasa I., II. a III., Třebíč 1965, 1966, 1967, o dospívající horácké mládeži na Třebíčsku, Náměšťsku, Moravskobudějovicku, Moravskokrumlovsku a Znojemsku;
- Vzory horáckých výšivek pro nové použití, Třebíč 1979;
- Vzory na horáckých kraslicích, Třebíč 1981;
- O lidovém stavebnictví na Vysočině, Třebíč 1983;
- Horácký kroj, Třebíč 1985.
Jedinou vadou studií V. Bělíka je dobově poplatná snaha distancovat se od náznaků náboženské symboliky v lidové výzdobě, kterou nahrazuje odkazy na starořeckou či pohanskou úctu k živlům.
Bělikovy tvorby využil Bohuslav Pernica ve svém cyklu o zvycích a folklóru na Horácku a Podhorácku.
Kraslice
Je autorem 4000 kraslic technikou zvanou "batik", u níž se kresba provádí nahřívaným kovovým plátkem a vřelým včelím voskem. Kraslicové tvorbě se věnoval hlavně v důchodu, do níž vedle původních horáckých motivů ze starých lidových výšivek zapracoval také motivy z Mikulovska. Na jeho kraslicích se tak začaly objevovat nejen vrby a letící divoké husy, ale i vinná réva, pohárky a koštýře.[21]
Betlémy
Bělíkovo "štědrovečerní stádo“ obsahovalo 11 oveček a jednoho pastýře a bylo zhotoveno z hliněného základu.[22]
Přátelství s Vítězslavem Nezvalem
Vratislav Bělík se v mládí přátelil s Vítězslavem Nezvalem[23], měli i společnou lásku Anežku Průškovou ze Šemíkovic. Anežka se jim v roce 1918, kdy měli před maturitou, provdala. Dochovala se korespondence Vratislavu Bělíkovi.[24][25]
Odkazy
Reference
- Matriční záznam o narození a křtu farnost Rouchovany
- Za Vratislavem Bělíkem, národopisné aktuality 1989 č.4
- https://biblio.hiu.cas.cz/records/961ed8d4-653b-4fb2-90f1-06476faf06ed?locale=cs
- Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 3.
- Josef Šuba: Vratislav Bělík a Mikulov, Sborník Regionálního muzea v Mikulově, 2018, str. 108-122 online v pdf
- Vratislav Bělík v databázi systému abART
- Vratislav Bělík, národopisné aktuality 1985 č.4
- Starý kroj a dnešní oblékání na Moravskokrumlovsku a na Třebíčsku, Vlastivědný věstník moravský, ročník 2, 1947 str. 306-308 online
- Bělík, V.: Jak se u nás odívají. In: Karásek, J. – Kriebel, O.: Moravsko Krumlovsko a Hrotovsko. Vlastivědný sborník. Moravský Krumlov – Hrotovice 1925, str. 219-230
- Lidová kultura O-Ž: Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska, Etnologický ústav AVČR 2007, 3. svazek, 23
- Vratislav Bělík - Nářeční texty ze západní Moravy, Listy filologické, roč. 73, čís. 1 (1949), str. 26-31
- Bibliografie okresu Znojmo, Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1992
- Od Horácka k Podyjí - vlastivědný sborník západní Moravy online ročníky č.2 - č.14 (1924-1938)
- Vlastivědný sborník Vysočiny, obsahy jednotlivých čísel Muzeum Vysočiny Jihlava
- Jiskra, týdeník komunistické strany třebíčského kraje, online roky 1945-1960
- Vlastivědný věstník moravský, online od roku 1946
- Bělík V., Starý kroj a dnešní oblékání na Moravsko-Krumlovsku a na Třebíčsku, 1962 Dostupné online
- Hrnčíř Jan Štoček a džbánkaři František a Jan Zavřelové Dostupné online
- Milostné motivy na úvodních plinách na Moravskokrumlovsku Dostupné online
- Znamení stromu na lidových výšivkách Dostupné online
- Vratislav Bělík o svých kraslicích, Mikulovský zpravodaj 1969, č. 10, s. 6–9
- Jihlavské betlémy v minulosti a současnosti, 2009, str. 51 Muzeum Vysočiny Jihlava
- Vítězslav Nezval - Z mého života, 1959, str. 135
- Jiří Svoboda - Přítel Vítězslav Nezval. Čs. spisovatel Praha 1966, s. 92
- Depeše z konce tisíciletí - korespondence Vítězslava Nezvala, 1981, str. 22
Literatura
- ZEJDA, R., HEDBÁVNÝ, M., JINDRA, P., BENDA, P., RICHTER, K. Osobnosti Třebíčska. 1. vyd. Třebíč : Akcent, 2000. 227 s. ISBN 80-7268-104-4. 231 s.
- DV. Venkovského učitele proslavily i kraslice. Moravské noviny Rovnost. Roč. 8, č. 250 (24.10.1998), s. 2, příl.
- CHALUPSKÁ, Marie. Štafeta generací : Vratislav Bělík. Od Horácka k Podyjí. Č. 2 (2001), s. 1, 2.
- NOV. Z lásky k rodnému kraji. Znojemsko. Roč. 25, č. 29 (18.07.1984), s. 4.
- NOVÁK, Pavel. Krása Horácka vynikne jen pod sluníčkem. Znojemsko. Roč. 30, č. 32 (08.08.1990), s. 4.
- NOVÁK, Pavel. Stal se horáckou legendou. Znojemsko. Roč. 28, č. 46 (16.11.1988), s. 4.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vratislav Bělík na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vratislav Bělík
- Video z roku 1971 Vratislav Bělík na hodech v Rouchovanech
- Bělíkovy kraslice jsou malá umělecká díla Archivováno 29. 3. 2020 na Wayback Machine
- Výstava kraslic ve znojemském muzeu
- Exlibris Vratislava Bělíka ve sbírkách Moravské galerie
- Slovník nářečí českého jazyka
- Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku