1970
1970 (MCMLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
| 2. tisíciletí |
◄◄ ◄ 1966 • 1967 • 1968 • 1969 • 1970 • 1971 • 1972 • 1973 • 1974 ► ►►
Události
| 1970 | |
|---|---|
| Střední stav obyvatel | 9 805 157 |
| Narození | 148 893 |
| Zemřelí | 123 327 |
| Přirozený přírůstek | 24 538 |
| Přírůstek stěhováním | −4 350 |
| Celkový přírůstek | 20 188 |
- Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Události roku 1970
Česko
- Do provozu byly uvedeny první bloky tepelné elektrárny Počerady na Mostecku.
- Byla rozpuštěna skautská organizace Junák. Její aktivity oficiálně převzala Pionýrská organizace SSM.
- únor – Na základě odstraňování nespolehlivých osob ze strany byly zahájeny celostranické prověrky spojené s výměnou stranických legitimací. Z více než 1,5 mil. členů KSČ jich bylo přes 300 tis. vyloučeno převážně z důvodů „nevhodných“ postojů během krizových let 1968–1969. Vyloučení členové strany byli často perzekvováni i jinými způsoby, např. výpovědí ze zaměstnání.
- 14.–22. února – Ve Vysokých Tatrách se konalo mistrovství světa v lyžování. Pro tuto příležitost byla významně zmodernizována sportoviště, zázemí i infrastruktura.
- 10. května – Vysílání zahájil druhý program Československé televize. Zároveň byla předána první část nově vybudovaného komplexu ČST v Praze 4 na Kavčích horách.
- 1. června – Byl zrušen tramvajový provoz v Ústí nad Labem a plně nahrazen autobusovou dopravou. Tramvaje dojezdily na poslední trati z Předlic do Krásného Března.
- 8. června – Únos letadla ČSA: Skupina osmi mladých lidí s dítětem[1] přinutila krátce po startu v 10:30 pod pohrůžkou zastřelení a odpálení výbušniny posádku dopravního letadla ČSA na lince z Karlových Varů do Prahy změnit trasu letu směrem do NSR. Unesené letadlo přistálo v 11:30 hod. v Norimberku. Nikdo nebyl zraněn.[2]
- 9. června – Severní část okresu Hodonín na jižní Moravě postihla lokální povodeň s nebývale tragickými dopady. Zasaženo bylo zejména povodí říček Kyjovka a Trkmanka – nejvíce postiženy byly obce Lovčice, Šardice, Dražůvky a Želetice, poškozeny byly železniční tratě Čejč–Ždánice a Brno – Trenčianská Teplá. V Šardicích vyplavil rozvodněný Šardický potok hlubinný lignitový důl Dukla, v němž v době katastrofy pracovalo 110 horníků. 34 z nich se v podzemí dolu utopilo.[3][4]
- 9.–11. listopadu – V Praze byl ustaven Socialistický svaz mládeže, který sdružoval veškeré mládežnické organizace v ČSSR. Sdružení nahradilo Československý svaz mládeže, jehož činnost byla prakticky ukončena v roce 1968 v souvislosti s obrodným procesem ve společnosti
- 1. prosince – V Československu proběhlo sčítání lidu, domů a bytů. V ČSSR ke dni sčítání žilo 14 344 987 obyvatel, z toho 9 807 697 v ČSR a 4 537 290 v SSR.
- 4. prosince – Spadl Král smrků v Boubínském pralese.
- 10. prosince – Vydán dokument „Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ“, který znamenal oficiální přechod k „normalizaci“.
- 11. prosince – Na železničním mostě u Řikonína, okr. Žďár nad Sázavou, došlo k tragické nehodě. Do zadní části nákladního vlaku stojícího na mostě narazila samostatně jedoucí lokomotiva, což způsobilo vykolejení osmi nákladních vagonů, které tak zablokovaly protisměrnou traťovou kolej. Do vagonů poté v plné rychlosti narazil expres Pannonia jedoucí ve směru Brno – Havlíčkův Brod – Praha. Po nárazu se dva z jeho vagonů zřítily z 30 m vysokého viaduktu do údolí potoka Libochovky. Neštěstí si vyžádalo 32 obětí na životech.
Svět
- 1. ledna – Island se stal členem Evropského sdružení volného obchodu.
- 5. března – Vstoupila v platnost Smlouva o nešíření jaderných zbraní.
- 11. dubna – start Apollo 13 z kosmodromu na Mysu Canaveral
- 22. dubna – První Den Země slaven v San Franciscu.
- 29. dubna – Vstup Amerických vojsk do Kambodže, za cílem vypátrat vojenské a řídící základny Vietcongu a NVA.
- 4. května – Americká Národní garda při zásahu na protiválečné demonstraci v Ohiu zastřelila 4 studenty a 9 jich zranila.
- 21. května – Rozsáhlé zemětřesení v severním Peru zahubilo 66 800 lidí, zničeno bylo 157 000 domů.
- 31. května – Při zemětřesení pod nejvyšší peruánskou horou Huascaránem zahynulo sedmdesát tisíc Peruánců a 14 českých horolezců Expedice Peru 1970.
- 6. září – Lidová fronta pro osvobození Palestiny unesla 4 dopravní letadla.
- září – Při tzv. Černém září při konfliktech jordánského krále Husajna I. a palestinskými militantními organizacemi zahynulo několik tisíc lidí.
- 10. října – Nezávislost Fidži.
- 12. listopadu – Na následky cyklónu Bhola zemřelo ve Východním Pákistánu (Bangladéši) a indickém Západním Bengálsku okolo 500 000 lidí.
- 14.–19. prosince – Během zásahu polské armády při nepokojích na severu Polska bylo zabito nejméně 39 lidí, přes 1 100 jich bylo zraněno a okolo 3 000 zatčeno.
- Východnímu Pákistánu (od roku 1971 – Bangladéš) byla udělena autonomie.
- Papež Pavel VI. stanovil věkovou hranici (80 let) pro účast biskupů v konkláve.
- Americký vynálezce Gordon Ingram zkonstruoval samopal Ingram MAC-10.
Vědy a umění
- 10. dubna – Paul McCartney oznámil, že opouští skupinu Beatles, což vedlo následně k rozpadu skupiny.
- 9. října – Premiéra českého vědeckofantastického dobrodružného filmu Bořivoje Zemana Na kometě podle románu Julese Vernea
- 16. října – Premiéra českého filmu Valerie a týden divů, který natočil Jaromil Jireš podle stejnojmenné prózy Vitězslava Nezvala
- 15. prosince – Přistála první sonda Veněra 7 na povrchu Venuše.
- Začalo se vyšetřovat kolonoskopií.
- červenec – Thor Heyerdahl dokázal, že plavba mezi severní Afrikou a Karibikem je možná s použitím starověkých metod – doplul, na člunu Ra II z papyru, z Maroka do Barbadosu.
- Freddie Mercury přejmenoval skupinu Smile, do které se přidal jako zpěvák, na Queen.
- Na Pedagogické fakultě v Hradci Králové vznikla folková skupina Kantoři.
- Ralf Hütter a Florian Schneider založili skupinu Kraftwerk.
- Objeven chemický prvek č. 105 dubnium.
- Vyšel první díl Empire Trilogy (Trilogie impéria) Jamese Gordona Farrella Troubles (česky vyšlo jako Nepokoje).
Nobelova cena
- Nobelova cena za fyziku – Hannes Alfvén, Louis Eugène Félix Néel
- Nobelova cena za chemii – Luis Federico Leloir
- Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství – Sir Bernard Katz, Ulf von Euler, Julius Axelrod
- Nobelova cena za literaturu – Alexandr Solženicyn
- Nobelova cena míru – Norman Borlaug
- Nobelova pamětní cena za ekonomii – Paul A. Samuelson
Narození
Česko
.jpg.webp)
- 6. ledna – Radoslav Látal, fotbalista
- 11. ledna – Jan Beránek, ekologický aktivista, politik
- 21. ledna – Martin Jahn, politik a ekonom
- 12. února – Patrik Hezucký, český moderátor, herec a dabér
- 20. února – Hana Ševčíková, herečka a dabérka
- 9. března – Martin Myšička, herec
- 24. března
- Martin Dolenský, herec, režisér a scenárista († 6. dubna 2017)
- Lukáš Pollert, lékař, kanoista, politik
- Jan Blatný, český lékař, vysokoškolský pedagog, politik a ministr zdravotnictví České republiky
- 7. dubna – Jiří Novotný (fotbalista), fotbalista
- 26. dubna – Alena Dvořáková, fotografka
- 28. dubna – Michal Horňák, fotbalista
- 11. června – Břetislav Tureček, novinář a fotograf
- 30. června – Michal Malátný, zpěvák a herec
- 1. července – Daniela Drtinová, novinářka a moderátorka
- 19. července – Dana Stodolová, sériová vražedkyně, která v letech 2001 a 2002 společně s manželem Jaroslavem zavraždila a oloupila 8 osob důchodového věku
- 29. srpna – Saša Gedeon, filmový a televizní režisér
- 24. září – Karel Janák, filmový a televizní režisér
- 25. září – Jaroslav Šmíd, herec († 15. listopadu 2017)
- 29. září – Milan Benian, sportovní lezec, vicemistr světa
- 1. října – Ilona Csáková, zpěvačka
- 5. října – David Neugebauer, fotograf
- 28. října – Miloš Řezník, historik
- 19. listopadu – Rudolf Hrušínský nejmladší, herec
- 16. prosince – Martin Finger, český herec
Svět
.jpg.webp)
- 9. ledna – Axel Rodrigues de Arruda, brazilský fotbalista
- 12. ledna – Serik Kazbekov, ukrajinský sportovní lezec
- 17. ledna – Jeremy Roenick, americký hokejista
- 19. února – Joacim Cans, švédský zpěvák
- 22. února – Patrick Vlačič, slovinský právník a politik
- 26. března – François Legrand, francouzský sportovní lezec
- 27. března – Leila Pahlaví, íránská princezna († 10. června 2001)
- 29. dubna
- Uma Thurman, americká herečka
- Andre Agassi, americký tenista
- 16. května – Gabriela Sabatini, argentinská tenistka
- 22. května – Naomi Campbell, britská modelka
- 23. května – Jigal Amir, vrah izraelského premiéra Jicchaka Rabina
- 7. června – Mike Modano, americký hokejista
- 23. června – Yann Tiersen, francouzský hudebník
- 3. července – Teemu Selänne, finský hokejista
- 10. srpna – Ivana Christová, Miss Československa v roce 1989
- 25. července – Brian Blade, americký jazzový bubeník
- 23. srpna – Brad Mehldau, americký jazzový pianista
- 25. srpna – Claudia Schiffer, německá modelka
- 28. září – Hadar Galron, izraelská dramatička
- 1. října – Alexej Žamnov, ruský hokejový útočník
- 8. října – Matt Damon, americký herec
- 27. října – Karl Backman, švédský kytarista, zpěvák a malíř
- 28. října – Kurt Rosenwinkel, americký jazzový kytarista
- 3. listopadu – Almir Turković, bosenský fotbalista
- 6. listopadu – Ethan Hawke, americký herec
- 12. listopadu – Craig Parker, novozélandský herec
- 15. prosince – Frankie Dettori, italský žokej
- Natalie Richer, francouzská sportovní lezkyně
Úmrtí
Česko
.jpg.webp)
.jpg.webp)
- 1. ledna – Pavel Teimer, grafik a typograf (* 6. dubna 1935)
- 3. ledna – Antonín Frel, učitel, historik a spisovatel (* 11. června 1894)
- 6. ledna – Emanuel Famíra, sochař a malíř (* 15. prosince 1900)
- 8. ledna
- Alois Kubíček, architekt, památkář, historik architektury (* 27. května 1887)
- Jaroslav Werstadt, historik, novinář a publicista (* 21. března 1888)
- 12. ledna – Jaroslav Benda, malíř (* 27. dubna 1882)
- 14. ledna – Pravoslav Kotík, malíř (* 1. května 1889)
- 17. ledna – Milada Paulová, historička a byzantoložka (* 2. listopadu 1891)
- 25. ledna – Josef Šulc, herec (* 1. června 1926)
- 29. ledna – Jan Vavřík-Rýz, loutkář, herec, komik, výtvarník, řezbář, kreslíř a režisér (* 19. května 1900)
- 31. ledna – Jan Oswald, geolog, mineralog a spisovatel (* 30. ledna 1890)
- 2. února – Jaroslav Vogel, dirigent a hudební skladatel (* 11. ledna 1894)
- 3. února – Emanuel Frinta, malíř (* 31. října 1896)
- 17. února
- Otto Heller, kameraman (* 3. září 1896)
- Čeněk Šlégl, herec (* 30. září 1899)
- 20. února
- Marta Krásová, pěvkyně (* 16. března 1901)
- Pavel Ludikar, pěvec – basista (* 3. března 1882)
- 25. února – Světla Svozilová, herečka (* 13. listopadu 1906)
- 28. února – Jaroslav Augusta, malíř (* 4. září 1878)
- 1. března – Miroslav Míčko, historik umění, pedagog, výtvarný kritik a překladatel (* 26. března 1912)
- 6. března
- Wlastimil Hofman, česko-polský akademický malíř (* 27. dubna 1881)
- Valter Feldstein, překladatel (* 3. ledna 1911)
- 8. března – Eduard Světlík, malíř (* 6. listopadu 1903)
- 10. března
- Josef Schieszl, československý ministr sociální péče a zdravotnictví (* 30. dubna 1876)
- František Píšek, odborník na slévárenství a hutnictví, akademik ČSAV (* 24. dubna 1886)
- 19. března – František Junek, fotbalista (* 17. ledna 1907)
- 23. března – Fanoš Mikulecký, skladatel (* 28. července 1912)
- 5. dubna – Jan Slavíček, malíř (* 22. ledna 1900)
- 6. dubna – Karel Neuwirth, lékař v oboru urologie (* 24. září 1893)
- 7. dubna – Václav Richter, historik a teoretik umění (* 30. srpna 1900)
- 8. dubna – Julius Pokorny, německojazyčný lingvista, specialista na keltské jazyky (* 12. června 1887)
- 20. dubna – Jaroslav Vojta, herec (* 27. prosince 1888)
- 8. května – Adolf Procházka, právník, politik, ministr zdravotnictví (* 5. srpna 1900)
- 16. května – Jan Port, divadelní teoretik, herec, režisér, kostýmní výtvarník (* 29. června 1894)
- 20. května – Antonín Schenk, osobní sekretář Tomáše Garrigue Masaryka (* 23. prosince 1896)
- 21. května – František Škvor, dirigent a hudební skladatel (* 11. prosince 1898)
- 22. května – Jiří Svoboda, hudební skladatel a pedagog (* 23. prosince 1897)
- 26. května – Ladislav Lábek, historik a muzeolog (* 27. ledna 1882)
- 29. května – Jaroslav Černý, egyptolog (* 22. srpna 1898)
- 31. května
- Vilém Heckel, fotograf a horolezec (* 21. května 1918)
- Arnošt Černík, horolezec a spisovatel (* 28. srpna 1926)
- Valerián Karoušek, sochař a horolezec (* 31. ledna 1929)
- Miloš Matras, horolezec (* 4. října 1933)
- 24. června – Eman Fiala, herec (* 15. dubna 1899)
- 25. června
- Karel Marušák, československý politik a politický vězeň (* 20. ledna 1884)
- Rudolf Brdička, akademik, žák Jaroslava Heyrovského a profesor Fyzikální chemie na Karlově univerzitě (* 25. února 1906)
- Franz Karmasin, československý nacistický politik (* 2. září 1901)
- 28. června – Jan C. Vondrouš, rytec a grafik (* 24. ledna 1884)
- 4. července – Karel Sokolář, fotbalový reprezentant (* 7. dubna 1907)
- 8. července
- Otto Peters, malíř (* 5. října 1882)
- Vladimír Kajdoš, československý generál, politik a ministr (* 21. února 1893)
- 11. července – Jiřina Skupová, loutkoherečka (* 2. února 1895)
- 19. července – Bedřich Nikodém, skladatel, trampský písničkář (* 12. srpna 1909)
- 20. července – Jindřich Šoltys, fotbalový reprezentant (* 12. ledna 1902)
- 31. července – Jaromír Velecký, malíř (* 24. září 1918)
- 1. srpna – Stanislav Jandík, spisovatel a grafik (* 14. května 1902)
- 6. srpna – Vojtěch Černý, kanovník Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích (* 24. dubna 1877)
- 27. srpna – Jan Bartuška, ministr spravedlnosti vlády Československa (* 17. května 1908)
- srpen – Karel Flek, violoncellista, tympanista a hudební skladatel. (* 10. prosince 1908)
- 7. září – Jaroslav Janouch, spisovatel, redaktor, překladatel (* 22. října 1903)
- 9. září – Petr Den, právník, diplomat, esejista a publicista (* 3. dubna 1898)
- 10. září – Josef Černý (voják), voják na východní frontě (* 13. září 1916)
- 18. září
- Stanislav Neumann, básník (* 17. října 1927)
- Rudolf Šedivý, oběť komunistické totality (* 25. května 1897)
- 22. září – Vojtěch Jarník, matematik (* 22. prosince 1897)
- 23. září – Karel Pešek, fotbalista (* 20. září 1895)
- 13. října – Fanda Mrázek, herec, komik (* 22. srpna 1903)
- 17. října – Jan Syrový, československý generál a předseda vlády (* 24. ledna 1888)
- 23. října – Vladimír Burda, překladatel, publicista, kritik a básník (* 15. ledna 1934)
- 27. října – Zdeněk Šimek, sochař a malíř (* 19. dubna 1927)
- 28. října – Karel Konvalinka, dirigent, hudební skladatel a pedagog (* 21. prosince 1885)
- 30. října – Jan Alda, básník a překladatel (* 26. února 1901)
- 2. listopadu – Johannes Urzidil, pražský, německy píšící spisovatel (* 3. února 1896)
- 13. listopadu – Vladimír Kristin, malíř (* 25. července 1894)
- 16. listopadu – Josef Šíma, církevní právník, děkan bohoslovecké fakulty Karlovy univerzity v Praze (* 28. října 1889)
- 18. listopadu – Richard Feder, rabín a spisovatel (* 26. srpna 1875)
- 26. listopadu – Jaroslav Tomášek, hudební skladatel (* 10. dubna 1896)
- 28. listopadu – Jan Drda, prozaik a dramatik (* 4. dubna 1915)
- 6. prosince – Ondřej Petrů, teolog, profesor církevního práva, překladatel Nového zákona (* 14. března 1915)
- 11. prosince – Božena Havlová, výtvarnice a módní návrhářka (* 15. února 1913)
- 20. prosince – Julie Šupichová, spisovatelka a esperantistka (* 27. ledna 1884)
- Jiří Křížek, advokát, oběť komunistického teroru (* 27. květen 1895)
Svět
- 5. ledna
- Roberto Gerhard, katalánský hudební skladatel (* 25. září 1896)
- Max Born, německý matematik a fyzik, nositel Nobelovy cenu za fyziku (* 11. prosince 1882)
- 10. ledna – Pavel Běljajev, ruský vojenský letec a kosmonaut (* 26. června 1925)
- 12. ledna – Isabela Marie Braganzská, portugalská infantka a německá šlechtična (* 19. listopadu 1894)
- 15. ledna – Lea Goldbergová, izraelská básnířka, spisovatelka a překladatelka (* 29. května 1911)
- 22. ledna – Miloš Vančo, ministr spravedlnosti autonomní slovenské vlády (* 4. listopadu 1884)
- 27. ledna – Erich Heckel, německý expresionistický malíř (* 31. července 1883)
- 29. ledna – Basil Liddell Hart, britský vojenský teoretik a historik (* 31. října 1895)
- 31. ledna
- Michail Leonťjevič Mil, ruský konstruktér vrtulníků (* 22. listopadu 1909)
- Slim Harpo, americký bluesový hudebník (* 11. ledna 1924)
- 1. února – Alfréd Rényi, maďarský matematik (* 20. března 1921)
- 2. února – Bertrand Russell, anglický matematik a filozof (* 18. května 1872)
- 3. února – Italo Gariboldi, italský generál (* 20. dubna 1879)
- 13. února – Paul Camenisch, švýcarský malíř a architekt (* 7. listopadu 1893)
- 15. února – Hugh Dowding, velitel britské Royal Air Force (* 24. dubna 1882)
- 17. února – Šmu'el Josef Agnon, izraelský spisovatel, Nobelova cena za literaturu (* 17. července 1888)
- 22. února – Dora Boothbyová, anglická tenistka (* 2. srpna 1881)
- 25. února
- Ján Bendík, slovenský poslanec (* 25. prosince 1903)
- Mark Rothko, americký malíř (* 25. září 1903)
- 3. března – Albin Kaasinen, finský sochař (* 7. dubna 1892)
- 12. března – Erle Stanley Gardner, americký spisovatel detektivních románů (* 17. července 1889)
- 13. března – Emil Ruder, švýcarský typograf a grafický designér (* 20. března 1914)
- 14. března – Fritz Perls, americký psycholog (* 8. července 1893)
- 15. března
- Josef Martin Bauer, německý spisovatel (* 11. března 1901)
- Arthur Adamov, francouzský dramatik (* 23. srpna 1908)
- 16. března – Tammi Terrell, americká zpěvačka a textařka písní (* 29. dubna 1945)
- 18. března – Louis Béchereau, francouzský letecký konstruktér (* 25. června 1880)
- 21. března – Hendrik Sartov, dánský fotograf a kameraman (* 14. března 1885)
- 29. března – Lev Kulešov, sovětský filmař a filmový teoretik (* 13. ledna 1899)
- 30. března – Heinrich Brüning, německý říšský kancléř (* 26. listopadu 1885)
- 31. března – Semjon Konstantinovič Timošenko, maršál SSSR (* 18. února 1895)
- 3. dubna – Avigdor Hame'iri, izraelský spisovatel, novinář, básník a dramatik (* 16. září 1890)
- 5. dubna – Richard Bergmann, rakouský (od roku 1939) anglický stolní tenista (* 10. dubna – 1919)
- 8. dubna
- Benčo Obreškov, bulharský malíř (* 27. dubna 1899)
- Felix Bourbonsko-Parmský, parmský a lucemburský princ (* 28. října 1893)
- Julius Pokorny, německý jazykovědec (* 12. června 1887)
- 9. dubna – István Kozma, maďarský zápasník, dvojnásobný olympijský šampión (* 27. listopadu 1939)
- 16. dubna – Richard Neutra, rakousko-americký architekt (* 8. dubna 1892)
- 20. dubna – Paul Celan, rumunský básník (* 23. listopadu 1920)
- 21. dubna – Earl Hooker, americký bluesový kytarista a zpěvák (* 15. ledna 1929)
- 24. dubna – Otis Spann, americký bluesový klavírista a zpěvák (* 21. března 1930)
- 7. května – Jack Jones, velšský romanopisec a dramatik (* 24. listopadu 1884)
- 12. května
- Władysław Anders, hlavní velitel polských ozbrojených sil v letech 1944–1945 (* 11. srpna 1892)
- Nelly Sachsová, německá spisovatelka (* 10. prosince 1891)
- 13. května – Márton Moyses, sedmihradský maďarský básník (* 20. dubna 1941)
- 17. května – Heinz Hartmann, rakouský psychoanalytik (* 4. listopadu 1894)
- 25. května – Christopher Dawson, anglický historik (* 12. října 1889)
- 31. května – Terry Sawchuk, kanadský hokejista (* 28. prosince 1929)
- 1. června – Giuseppe Ungaretti, italský básník a spisovatel (* 8. února 1888)
- 2. června – Bruce McLaren, zavodník a zakladatel týmu ve Formuli 1 (* 30. srpna 1937)
- 3. června
- Hjalmar Schacht, německý finančník a ministr hospodářství (* 22. ledna 1877)
- Adrian Conan Doyle, britský spisovatel (* 19. listopadu 1919)
- 4. června – Josep Carner, katalánský básník, novinář a dramatik (* 9. února 1884)
- 7. června – Edward Morgan Forster, anglický spisovatel (* 1. ledna 1879)
- 8. června – Abraham Maslow, americký psycholog (* 1. dubna 1908)
- 11. června – Alexandr Fjodorovič Kerenskij, předseda ruské prozatímní vlády (* 22. dubna 1881)
- 14. června – Roman Ingarden, polský filosof, estetik a literární teoretik (* 5. února 1893)
- 15. června – Henri Queuille, francouzský politik, ministerský předseda a několikanásobný ministr (* 31. března 1884)
- 16. června – Elsa Trioletová, francouzská spisovatelka (* 12. září 1896)
- 20. června – Max Spielmann, česko-německý architekt (* 3. dubna 1881)
- 21. června
- 27. června – Dan Kinsey, americký olympijský vítěz v běhu na 110 metrů překážek z roku 1924 (* 22. ledna 1902)
- 4. července – Barnett Newman, americký malíř a sochař (* 29. ledna 1905)
- 5. července – Imre Benoschofsky, maďarský vrchní rabín (* 6. února 1903)
- 10. července
- Félix Gaillard, premiér Francie (* 5. listopadu 1919)
- Erwin Janchen, rakouský botanik (* 15. května 1882)
- 11. července
- Clinton Rossiter, americký historik a politolog (* 18. září 1917)
- Agustín Muñoz Grandes, španělský generál, předseda španělské vlády (* 27. ledna 1896)
- 13. července – Leslie Groves, americký vojenský inženýr, vedoucí projektu Manhattan (* 17. srpna 1896)
- 15. července – Eric Berne, americký lékař a psychiatr (* 10. května 1910)
- 16. července – Chajim-Moše Šapira, izraelský politik (* 26. března 1920)
- 27. července – António de Oliveira Salazar, portugalský politik (* 28. dubna 1889)
- 31. července – Booker Ervin, americký jazzový saxofonista (* 31. října 1930)
- 1. srpna – Frances Farmer, americká herečka (* 19. září 1913)
- 10. srpna
- Bernd Alois Zimmermann, západoněmecký skladatel (* 20. března 1918)
- Nikolaj Robertovič Erdman, sovětský dramatik a scenárista (* 16. listopadu 1900)
- 22. srpna
- Vladimir Jakovlevič Propp, ruský lingvista (* 29. dubna 1895)
- Hermann Knaus, rakouský chirurg a gynekolog (* 19. října 1892)
- 30. srpna – Abraham Zapruder, autor záznamu atentátu na Johna Fitzgeralda Kennedyho (* 15. května 1905)
- 1. září – François Mauriac, francouzský spisovatel, Nobelova cena za literaturu (* 11. října 1885)
- 2. září – Marie Pierre Kœnig, francouzský generál (* 10. října 1898)
- 3. září – Alan Wilson, americký zpěvák, kytarista a hráč na foukací harmoniku (* 4. července 1943)
- 5. září – Jochen Rindt, německo-rakouský pilot Formule 1 (* 18. dubna 1942)
- 6. září – Zalman Aran, ministr v izraelské vládě (* 1. března 1899)
- 7. září – Jicchak Gruenbaum, izraelský a polský politik (* 24. listopadu 1879)
- 8. září – Percy Spencer, americký konstruktér a vynálezce (* 9. července 1894)
- 9. září – Petr Den, český právník, diplomat a publicista (* 3. dubna 1898)
- 10. září – Cy Denneny, kanadský hokejista (* 23. prosince 1891)
- 14. září – Rudolf Carnap, německý filosof, matematik a logik (* 18. května 1891)
- 17. září – France Bevk, slovinský prozaik, básník a překladatel (* 17. září 1890)
- 18. září – Jimi Hendrix, americký kytarista (* 27. listopadu 1942)
- 22. září
- Tadeusz Manteuffel, polský historik (* 5. března 1902)
- Janko Alexy, slovenský spisovatel a malíř (* 25. ledna 1894)
- 23. září – Bourvil, francouzský herec (* 27. července 1917)
- 25. září – Erich Maria Remarque, německý spisovatel (* 22. června 1898)
- 28. září
- John Dos Passos, americký spisovatel (* 14. ledna 1896)
- Gamál Násir, egyptský prezident (* 15. ledna 1918)
- 30. září – Karol Badáni, slovenský herec a divadelní režisér (* 29. března 1910)
- 4. října – Janis Joplin, americká zpěvačka (* 19. ledna 1943)
- 8. října – Lucien Goldmann, rumunsko-francouzský filosof (* 20. července 1913)
- 9. října – Jean Giono, francouzský spisovatel (* 30. března 1895)
- 10. října
- Édouard Daladier, francouzský premiér (* 18. června 1884)
- Vilhelm Carlberg, švédský střelec, trojnásobný olympijský vítěz 1912 (* 5. dubna 1882)
- Adam Rapacki, ministr zahraničí Polska (* 24. prosince 1909)
- 18. října – Zeid bin Husajn, irácký princ z arabské dynastie Hášimovců (* 28. února 1898)
- 19. října – Lázaro Cárdenas del Río, mexický generál a prezident (* 21. května 1895)
- 24. října – Richard Hofstadter, americký historik (* 6. srpna 1916)
- 2. listopadu
- Pierre Veyron, francouzský automobilový závodník (* 1. října 1903)
- Richard James Cushing, arcibiskup bostonský, kardinál (* 24. srpna 1895)
- 3. listopadu – Petr II. Karađorđević, poslední král Jugoslávského království (* 6. září 1923)
- 7. listopadu – Herbert Plaxton, kanadský hokejista, zlato na OH 1928 (* 22. dubna 1901)
- 8. listopadu – Napoleon Hill, americký autor literatury věnované osobnímu úspěchu (* 26. října 1883)
- 9. listopadu – Charles de Gaulle, francouzský politik a voják (* 22. listopadu 1890)
- 19. listopadu – Andrej Ivanovič Jeremenko, sovětský vojevůdce (* 14. října 1892)
- 21. listopadu – Chandrasekhara Venkata Raman indický fyzik, nositel Nobelovy ceny (1930), (* 7. listopadu 1888)
- 25. listopadu – Jukio Mišima, japonský spisovatel (* 14. ledna 1925)
- 27. listopadu – Helene Madisonová, americká plavkyně. tři zlaté medaile na OH 1932 (* 19. června 1913)
- 29. listopadu – Mary Bardová, americká spisovatelka (* 21. listopadu 1904)
- 30. listopadu – Nina Ricci, italská módní návrhářka (* 14. ledna 1883)
- listopad – Leon James
- Leon James, americký černošský tanečník (* duben 1913)
- Albert Ayler, americký jazzový saxofonista (* 13. července 1936)
- 9. prosince – Arťom Mikojan, arménský letecký konstruktér (* 5. srpna 1905)
- 13. prosince – Heinrich Maria Davringhausen, německý malíř (* 21. října 1894)
- 15. prosince – Ernest Marsden, novozélandský fyzik (* 19. února 1889)
- 23. prosince
- Elyesa Bazna, německý špion, krycí jméno Cicero (* 28. července 1904)
- Aleksander Warma, předseda estonské exilové vlády (* 22. června 1890)
- 24. prosince – Nikolaj Michajlovič Švernik, komunistický politik, titulární hlava sovětského státu (* 19. května 1888)
- 28. prosince
- Gottlieb Fiala, rakouský odborář a politik Komunistické strany Rakouska (* 14. října 1891)
- Lee Barnes, americký olympijský vítěz ve skoku o tyči 1924 (* 16. července 1906)
- 30. prosince – Arsenio Rodríguez, kubánský hudebník a skladatel (* 30. srpna 1911)
- 31. prosince – Michael Balint, maďarský psychoanalytik (* 3. prosince 1896)
- ? – Alfonso Bialetti, italský vynálezce kávovaru (* 1888)
- ? – Joan Prats i Vallès, katalánský sběratel umění (* 1891)
- ? – Otto Schubert, německý malíř (* 1892)
- ? – Zacharij Kecchoveli, gruzínský politik (* 1902)
- ? – Rosa Plaveva, osmanská a jugoslávská socialistka a sufražetka (* 1878)
Hlavy států
Evropa:
- Československo – prezident Ludvík Svoboda
- SFR Jugoslávie – Josip Broz Tito
- Bulharská LR – Todor Živkov
- Maďarská lidová republika – János Kádár (generální tajemník MSDS)
- Rumunsko – Nicolae Ceaușescu
- Rakousko – Franz Jonas
- NDR
- Walter Ulbricht (Generální tajemník SED)
- Willi Stoph (předseda státní rady)
- NSR
- Willy Brandt (kancléř)
- Gustav Heinemann (prezident)
- Polská lidová republika
- Władysław Gomułka
- Edward Gierek (od 20. 12.)
- Litevská SSR – Antanas Sniečkus
- Sovětský svaz
- předseda prezidia Nejvyššího sovětu Nikolaj Viktorovič Podgornyj
- (de facto) první tajemník KSSS Leonid Iljič Brežněv
- Francie – prezident Georges Pompidou
- Španělsko – Francisco Franco
- Vatikán – papež Pavel VI.
Ostatní:
- Japonsko – Císař Šówa
- Čína – (úřadující) předseda ČLR Tung Pi-wu
- Vietnamská demokratická republika – Tôn Đức Thắng
- USA – prezident Richard Nixon
Reference
- Byli to: Jiří Galásek *1947, Eva Galásková *1951, Rudolf Čihák *1945, Stanislava Čiháková *1948 s dvouletou dcerou, Josef Procházka *1947, Marie Procházková *1951, Jaroslav Pour *1949 a Věra Klementová *1951. Seznam s dobově tendenčními charakteristikami viz Manželské dvojice k pohledání. Rudé právo. 6. 1970, roč. 50, čís. 138, s. 2. Dostupné online.
- Gangsterský únos čs. letadla. Rudé právo. 6. 1970, roč. 50, čís. 135, s. 1. Dostupné online.
- MUNZAR, Jan. Utajovaná přívalová povodeň na jižní Moravě 9. června 1970. Vesmír. 6. 2010, roč. 89, čís. 6, s. 376. Dostupné online.
- Voda uvěznila 34 horníků. Rudé právo. 6. 1970, roč. 50, čís. 137, s. 1. Dostupné online.
Externí odkazy
Galerie 1970 na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu 1970 na Wikimedia Commons
Digitální archivy k roku 1970
- Československý filmový týdeník v archivu České televize – rok 1970
- Dokumentární cyklus České televize Retro – rok 1970
- Pořad stanice Český rozhlas 6 Rok po roce – rok 1970
- Rudé právo v archivu Ústavu pro českou literaturu – ročník 50 rok 1970
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.