1983

1983 (MCMLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

2. tisíciletí
  19. stol.20. století 21. stol.
◄◄     19791980198119821983 1984 1985 1986 1987     ►►

Události

Demografický vývoj v Česku
1983
Střední stav obyvatel10 322 823
Narození138 132
Zemřelí134 474
Přirozený přírůstek2 957
Přírůstek stěhováním2 383
Celkový přírůstek5 340

Československo

  • 4. ledna – se v Praze konalo jednání Poradního výboru Varšavského paktu, kde se setkali všichni čelní představitelé členských států (Andropov, Husák, Jaruzelski, Kádár, Honecker, Ceausescu).[1]
  • březen – V časopise Tribuna vyšel článek Nová vlna se starým obsahem, na jehož základě docházelo k likvidaci alternativní rockové hudby.[2]
  • 4. března – Těžce nemocný Václav Havel byl na žádost Charty 77 propuštěn z vězení.[1]
  • 12. března – Teroristé z angolského protivládního hnutí UNITA pod vedením Jonase Savimbiho přepadli komplex celulózky ve městě Alto Catumbela na jihu Angoly a zajali skupinu 66 československých občanů, kteří zde byli zaměstnáni v rámci mezinárodní pomoci rozvojovým zemím. Motivem celé akce byl nátlak na československé úřady ohledně přerušení podpory zdejší vlády. Zajatci včetně žen a dětí československých odborníků museli absolvovat 1 300 kilometrů dlouhý vyčerpávající pochod do tábora v Jumbě, kde byli uvězněni. Během pochodu jeden z rukojmích zemřel na vyčerpání. Celá komplikovaná situace byla řešena zdlouhavými diplomatickými jednáními. Zajatí českoslovenští občané byli propouštěni postupně, poslední dvacítka mužů dorazila do Prahy až 23. června 1984.[3]
  • 27. března – Orgány StB podnikly pod názvem akce „Vír“ plošný zátah proti řeholníkům františkánského řádu na celém území Československa, který zahrnoval domovní prohlídky a výslechy. Příslušníci bezpečnostních sborů zabavili řeholníkům studijní materiály, liturgické potřeby a různé další rukopisy. Sedm členů řádu bylo uvězněno, dva z nich byli odsouzeni za maření státního dozoru nad církvemi. Zbývajících pět členů bylo zejména díky mezinárodnímu tlaku později propuštěno. Zásah měl velký ohlas v zahraničních sdělovacích prostředcích, zejm. v Itálii. Reakcí byla také rozsáhlá podpisová akce proti zásahu StB – 2. června t. r. obdržel kardinál František Tomášek dopis s téměř 3 400 podpisy věřících katolíků i protestantů.[4]
  • 21.26. červnaPalác kultury v Praze se stal dějištěm významného mezinárodního jednání Světového shromáždění za mír a život, proti jaderné válce, kterého se zúčastnilo na 3 625 delegátů ze 132 zemí celého světa. Shromáždění se konalo v období zostřeného mezinárodně politického napětí, kdy západní i východní blok soupeřily o vojenskou převahu, a to i prostřednictvím rozmisťování jaderných zbraní ve střední Evropě. Levicově zaměřeného shromáždění se mimo jiných zúčastnil i indický předseda Světové rady míru Rómeš Čandra. Na Staroměstském náměstí v Praze se 21. června konala obrovská organizovaná mírová manifestace asi 200 tisíc občanů. Závěrečné zasedání přijalo Výzvu za mír a život, jejíž hlavní myšlenkou byl požadavek na odstranění jaderných zbraní. Na uspořádání shromáždění přispěli občané Československa (zejm. v rámci „dobrovolně-povinných“ příspěvků na fond solidarity) částkou 65 mil. Kčs.[5] Z pohledu Československa se jednalo o prestižní událost, proto byla před konáním shromáždění věnována zvýšená pozornost úpravě centra Prahy, posíleny byly bezpečnostní hlídky, dočasně bylo výrazně zlepšeno zásobování.[6] Shromáždění se měli zájem zúčastnit také představitelé zakázané čs. opozice – hnutí Charta 77. Jejich žádost o účast však nebyla vůbec vyřízena. Členové Charty zaslali shromáždění alespoň vysvětlující dopis.
  • 24. října – Vlády ČSSR a SSSR přednesly záměr zahájení příprav k rozmístění sovětských raket operačně taktického účelu na území Československa. Oficiálním důvodem byla reakce na rozmístění amerických střel s plochou drahou letu Pershing 2, a tedy snaha o udržení rovnováhy sil v Evropě.
  • 26. říjnaÚstavním zákonem č. 114/1983 Sb. byla vyhlášena Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Účelem orgánu mělo být vyšší využívání výsledků vědy a techniky v praxi a zvýšení intenzifikace a efektivity výroby. Předsedou byl jmenován Jaromír Obzina.[7]
  • 31. října – Mezi Mostem a Chomutovem byla po osmi měsících dokončena výstavba tzv. Ervěnického koridoru – mohutného místy až 190 m vysokého náspu o délce cca 5 km, na který byla přeložena silnice č. 13 a železniční trať Chomutov – Ústí nad Labem z míst, kam se postupně rozšiřovala těžební pole hnědouhelných lomů. Do ocelových rour musel být také přeložen tok řeky Bíliny. V průběhu šest měsíců trvající akce bylo nutné vytěžit, přemístit do vzdálenosti 6 km a nakupit na 1 mil. m³ zeminy. Součástí prací bylo i urovnání jílového podloží, protože se počítalo s postupným sesedáním nově navršeného útvaru. Dílo vytvořili za vzájemné spolupráce pracovníci Staveb silnic a železnic, Státního ústavu dopravního projektování a tehdejších Dolů V. I. Lenina. Železniční doprava byla na koridor převedena až od června 1984.[8][9]
  • 18. listopadu – Za účasti prezidenta republiky Gustáva Husáka bylo v Praze při příležitosti stého výročí otevření po 7 let trvající rekonstrukci znovu zprovozněno Národní divadlo. Provoz divadla byl symbolicky zahájen představením Smetanovy opery Libuše. Součástí rekonstrukce byla také výstavba budovy Nové scény sousedící s objektem starého Národního divadla. Provoz v moderně pojatém objektu podle návrhu architekta Karla Pragera byl zahájen o den později představením Strakonický dudák.[10]
  • 25. listopadu – Na české území byly umístěny ruské rakety středního doletu jako reakce na aktivitu USA (pozn. od toho píseň Jaromíra Nohavici Rakety[11]).

Svět

Věda a umění

  • 10. a 11. říjnaVeněra 15 a Veněra 16 vstoupily na polární orbitu kolem Venuše.
  • 18. listopadu – Znovuotevření Národního divadla po rekonstrukci.
  • Rozdělení ARPANET na ARPANET (výzkum) a MILNET (Military Network, provoz). TCP/IP přeneseny do komerční sféry (SUN) – viz Internet.
  • Firma Lotus vyvinula tabulkový procesor Lotus 1-2-3 (čti raz-dva-tři).
  • Založena firma Borland.

Nobelova cena

Narození

Česko

Aleš Hemský (* 13. srpna; hokejista)
Kateřina Emmons (* 17. listopadu; střelkyně)

Svět

Carolina Klüftová (* 2. února)
Matej Tóth (* 10. února)
Rafael van der Vaart (* 11. února)
Roberta Vinciová (* 18. února)
Emily Bluntová (* 23. února)
Mohammed Farah (* 23. března)
Jelena Dokićová (* 12. dubna)
Ilja Kovalčuk (* 15. dubna)
Tina Maze (* 2. května)
Daniel Alves (* 6. května)
Kim Clijstersová (* 6. června)
Leelee Sobieski (* 10. června)
Philipp Lahm (* 11. listopadu)

Úmrtí

Česko

Dana Medřická († 21. ledna)
Oldřich Nový († 15. března)
Karolina Slunéčková († 11. června)

Svět

Garrincha († 20. ledna)
George Cukor († 24. ledna)
Louis de Funès († 27. ledna)
Tennessee Williams († 25. února)
Albert Claude († 22. května)
Norma Shearer († 12. června)
Luis Buñuel († 29. července)
David Niven († 29. července)
Felix Bloch († 10. září)
Joan Miró († 25. prosince)

Hlava státu

Evropa:

Ostatní:

Sport

Reference

Externí odkazy

Digitální archivy k roku 1983

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.