Ernest von Koerber

Narodil se v důstojnické a úřednické rodině. Jeho strýcem byl spisovatel Philipp von Koerber (1812–1861), prastrýcem generál Karl von Koerber (1802–1853).

Vystudoval Tereziánskou akademii a práva na vídeňské univerzitě a roku 1874 nastoupil na ministerstvo obchodu. V roce 1895 byl jmenován ředitelem státních drah. Na přelomu let 1897/1898 byl krátce ministrem obchodu v Gautschově vládě, v roce 1899 byl opět velmi krátce ministrem vnitra ve vládě Clary-Aldringena. 18. ledna 1900 byl jmenován předsedou vlády předlitavské části Rakousko-Uherska (první vláda Ernesta von Koerbera) a zůstal jím až do 31. prosince 1904. Zároveň spravoval ministerstvo vnitra, v letech 1902–1904 také ministerstvo spravedlnosti. Po demisi se na čas stáhl z veřejného života a až v letech 1915–1916 přijal úřad společného ministra financí obou částí monarchie, byl zodpovědný také za správu Bosny a Hercegoviny. V roce 1916 se stal nakrátko opět ministerským předsedou (druhá vláda Ernesta von Koerbera).

Politicky se Koerber řadil mezi německé liberály. Úsilí o udržení celistvosti země prostřednictvím regulace jazykových poměrů narazilo na bouřlivý odpor mladočechů, kteří zahájili obstrukci v říšské radě a ta musela být pro násilnosti a ničení vybavení uzavřena. Cíle se proto poté snažil dosáhnout hospodářskou integrací Předlitavska, především budováním společné infrastruktury (kanál Dunaj-Odra-Labe, budování železnic). Vypracoval také návrh správní reformy a připravil systém sociálního zákonodárství. Snažil se o uvolnění hlasovacího práva a značně zmírnil letitou perzekuci sociální demokracie. Uvolnil také tiskovou cenzuru, odpor tisku byl však jednou z hlavních příčin, proč se tyto záměry nepodařilo prosadit v parlamentu. Přes pouhé dílčí úspěchy znamenal jeho čtyřletá vláda určitou konsolidaci předlitavské exekutivy, kde se střídalo i několik ministerských předsedů během jednoho roku. Nedokázal však řešit národnostní problémy, které blokovaly i činnost říšské rady. Ministry bez porfeje (krajánky) v jeho vládě byli Antonín Rezek a Antonín Randa, ministrem financí byl známý ekonom Eugen Böhm von Bawerk.

Po atentátu Friedricha Adlera na hraběte Stürgkha jej 28. října 1916 František Josef I. jmenoval znovu ministerským předsedou. V tomto druhém funkčním období bylo jeho úkolem zmírnit autoritářskou atmosféru nastolenou zavražděným předchůdcem. Krátce po jeho nástupu však císař zemřel a 13. prosince podal Koerber pro názorové neshody s jeho nástupcem Karlem I. demisi.

Zemřel krátce po ukončení války v Badenu u Vídně.

• ABLEITINGER, Alfred. Ernest von Koerber und das Verfassungsproblem im Jahre 1900. Österreichische Nationalitäten- und Innenpolitik zwischen Konstitutionalismus, Parlamentarismus und oktroyiertem allgemeinem Wahlrecht. Wien: Verlag Böhlau, 1973. ISBN 3-205-08542-6. (ger)
• GERSCHENKRON, Alexander. An Economic Spurt that Failed. Four lectures in Austrian history. [s.l.]: Princeton University Press, 1977. Dostupné online. ISBN 0-691-04216-0. (eng)
• RIECKENBERG, Hans Jürgen. Koerber, Ernest von. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 12. Berlin: Duncker & Humblot, 1980. Dostupné online. S. 374-375. (ger)

• LORENZ, Reinhold. Koerber, Ernest von. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 4,. Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, 1969. Dostupné online. S. 374-375. (ger)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ernest von Koerber na Wikimedia Commons
• Autor Ernest von Koerber ve Wikizdrojích
• Seznam členů první Koerberovy vlády^{[nedostupný zdroj]}
• Seznam členů druhé Koerberovy vlády^{[nedostupný zdroj]}