Zelda Fitzgeraldová

Zelda Sayre Fitzgeraldová (24. července 1900, Montgomery, Alabama, USA10. března 1948, Asheville, Severní Karolína), rozená Zelda Sayreová, byla americká spisovatelka a manželka spisovatele F. Scotta Fitzgeralda. Byla ikonou 20. let – její manžel ji nazýval „první americkou žabkou“. Po úspěchu jeho prvního románu Na prahu ráje se Fitzgeraldovi stali celebritami. Noviny v New Yorku v nich viděli ztělesnění doby jazzu a bouřících dvacátých let: mladí, bohatí, krásní a energičtí.

Zelda Sayre Fitzgerald
Zelda Fitzgeraldová
Rodné jménoZelda Sayre
Narození24. července 1900
Montgomery, Alabama, USA USA
Úmrtí10. března 1948 (ve věku 47 let)
Asheville, Severní Karolína,
USA USA
Příčina úmrtípožár
Místo pohřbeníkatolický hřbitov u sv. Marie
Národnostamerická
Alma materSidney Lanier High School
Povoláníspisovatelka, malířka
RodičeAnthony D. Sayre a Minnie Buckner Machen
Manžel(ka)Francis Scott Fitzgerald (19201940)
DětiFrances Scott Fitzgeraldová
PříbuzníJohn Tyler Morgan (prastrýc)
OceněníAlabama Women's Hall of Fame
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Zelda Sayreová vyrostla v bohaté a pedantské jižanské rodině. Dokonce už v dětství se její drzé chování stalo předmětem montgomerských drbů. Krátce poté, co dokončila střední školu, potkala při tanci F. Scotta Fitzgeralda. Smršť námluv začala. I když on veřejně přiznával své pobláznění, ona pokračovala ve vídání se s jinými muži. I přes boje a delší rozchod se v roce 1920 vzali a první část desetiletí strávili jako literární celebrity v New Yorku. Později ve 20. letech se přestěhovali do Evropy, kde se stali známými utečenci ztracené generace. Zatímco Scott obdržel příznivou kritiku za Velkého Gatsbyho a povídky a pár se stýkal s literárními osobnostmi, jakými byl Ernest Hemingway, jejich manželství bylo spletí žárlivosti, zášti a prudkosti. Scott používal jejich vztah pro materiál ke svým románům, dokonce bral útržky ze Zeldina deníku a připisoval je svým fiktivním hrdinkám. Zelda hledala svoji vlastní uměleckou identitu, psala články do časopisů a povídky a ve věku 27 let se stala posedlá kariérou baleríny a cvičila do vyčerpání.

Napětí v jejím bouřlivém manželství, Scottův vzrůstající alkoholismus a její rostoucí nevyrovnanost byly předzvěstí Zeldina vstupu do sanatoria v roce 1930. Byla diagnostikována se schizofrenií. V marylandské klinice napsala poloautobiografický román Poslední valčík je můj, který vyšel v roce 1932. Scott byl rozčílený, že použila materiál z jejich společného života, ačkoliv on udělal to samé, např. v románu Něžná je noc, vydaném v roce 1934; tyto dva romány poskytují kontrastní portrét rozpadlého manželství.

Po návratu do Ameriky odešel Scott do Hollywoodu, kde se pokusil o psaní scénářů a začal si aférku s filmovou sloupkařkou Sheilah Grahamovou. V roce 1936 nastoupila Zelda do nemocnice Highland Mental Hospital v Asheville v Severní Karolíně. Scott zemřel v Hollywoodu v roce 1940, přičemž naposledy viděl Zeldu rok a půl před smrtí. Zbývající roky strávila Zelda prací na dalším románu, který nikdy nedokončila. Hodně také malovala. V roce 1948 postihl nemocnici, v které přebývala, požár, následkem čehož zemřela. Zájem o Fitzgeraldovy opět vzrostl krátce po její smrti: pár byl předmětem populárních knih, filmů a zájmu vzdělanců. Po svém životě, kdy byla vzorem éry jazzu, bouřlivých dvacátých let a ztracené generace, našla Zelda posmrtně novou roli: po vydání populární biografie v roce 1970, která ji popsala jako oběť arogantního manžela, se stala ikonou feministek.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zelda Fitzgerald na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.