Adléta z Hohenlohe-Langenburgu
Adléta z Hohenlohe-Langenburgu (20. července 1835 – 25. ledna 1900) byla šlesvicko-holštýnskou vévodkyní, neteří královny Viktorie, tchyní Viléma II. Pruského a předkyní Karla XVI. Švédského a Filipa VI. Španělského.
| Adléta z Hohenlohe-Langenburgu | |
|---|---|
| šlesvicko-holštýnská vévodkyně | |
 | |
| Doba vlády | 11. března 1869 – 14. ledna 1880 |
| Sňatek | 11. září 1856 |
| Manžel | Fridrich VIII. Šlesvicko-Holštýnský |
| Narození | 20. července 1835 Langenburg |
| Úmrtí | 25. ledna 1900 Drážďany |
| Potomci | Fridrich Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburský Augusta Viktorie Šlesvicko-Holštýnská Karolína Matylda Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburská Gerhard Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburský Ernest Gunther Šlesvicko-Holštýnský Luisa Žofie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburská Feodora Adléta Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburská |
| Dynastie | Hohenlohe-Langenburg |
| Otec | Arnošt I. z Hohenlohe-Langenburgu |
| Matka | Feodora Leiningenská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původ
Adléta se narodila jako druhá dcera Ernesta I. z Hohenlohe-Langenburgu a jeho manželky Feodory Leiningenské, která byla starší polorodou sestrou královny Viktorie.
Nabídka na manželství od Napoleona III.
V roce 1852, nedlouho poté, co se Napoleon III. stal francouzským císařem, požádal Adlétiny rodiče o její ruku; předtím už byl odmítnut Karolou Švédskou. Přestože se s ní nikdy nesetkal, výhody tohoto manželství pro císaře byly zřejmé. Sňatek by přinesl Bonapartům dynastickou váženost a mohl podpořit užší spojenectví mezi Francií a Británií, protože Adléta byla neteří královny Viktorie. V té době nebyla oficiálním členem britské královské rodiny, takže riziko odmítnutí bylo malé.
Jak se ukázalo, návrh poděsil královnu Viktorii a prince Alberta, kteří nechtěli legitimitu Bonapartů uspěchat. Britský dvůr udržoval mlčení směrem k Hohenlohům během jednání o manželství.
Rodiče, kteří si vyložili britské ticho jako nesouhlas, odmítli francouzskou nabídku – k nelibosti své šestnáctileté dcery. Napoleon tedy namísto toho požádal o ruku Evženii z Montija, hraběnku z Teby.
Manželství a potomci
Adléta se 11. září 1856 provdala za Fridricha VIII. Šlesvicko-Holštýnského. Měli spolu sedm dětí:
- Fridrich Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburský (3. srpna 1857-29. října 1858).
- Augusta Viktorie Šlesvicko-Holštýnská (22. října 1858-11. dubna 1921).
- Karolína Matylda Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburská (25. ledna 1860-20. února 1932).
- Gerhard Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburský (20. ledna 1862-11. dubna 1862).
- Ernest Gunther Šlesvicko-Holštýnský (11. srpna 1863-21. února 1921).
- Luisa Žofie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburská (8. dubna 1866 -28. dubna 1952).
- Feodora Adléta Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburská (3. července 1874-21. června 1910).
Život
Adléta s manželem nejdříve sídlili v Dolzigu, v Lužici, ale poté, co se Fridrich stal dědicem šlesvicko-holštýnského vévodství, se v roce 1863 přestěhovali do Kielu. Do Dolzigu se vrátili o tři roky později, když bylo vévodství po Prusko-rakouské válce anektováno Pruskem. V následujících letech střídal pár města Dolzig, Gotha a rodinné panství v Primkenau. Vévoda Fridrich zemřel v roce 1880, krátce předtím, než se jejich nejstarší dcera zasnoubila s pruským následníkem. Krátce po jejich svatbě se Adléta usadila v Drážďanech, kde se zajímala především o malování a hudbu.
Adléta zemřela v Drážďanech 25. ledna 1900.
Malý ostrov v zemi Františka Josefa, Adelaidin ostrov, byl Rakousko‑uherskou expedicí k severnímu pólu pojmenován po ní.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Adelheid of Hohenlohe-Langenburg na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adléta z Hohenlohe-Langenburgu na Wikimedia Commons
