16. říjen

• 1306 – Rudolf Habsburský byl zvolen po smrti posledního Přemyslovce českým králem
• 1423 – V Praze začal svatohavelský sněm, jednání umírněných husitských šlechticů a Pražanů o spojenectví s českými katolíky s cílem zastavit vítězný postup Žižkova vojska.
• 1583 – Praha se stává sídelním městem Rudolfa II., kde žil až do roku 1612
• 1848 – Posádka pevnosti Leopoldov vyhlásila za uherské revoluce loajalitu uherské vládě a vzdala se
• 1931 – Premiéra filmové komedie s Vlastou Burianem To neznáte Hadimršku v režii Karla Lamače
• 1964 – Premiéra prvního a patrně i vůbec nejznámějšího českého filmového muzikálu, natočeného režisérem Ladislavem Rychmanem Starci na chmelu. V hlavních rolích Vladimír Pucholt a Ivana Pavlová
• 1965 – Film Limonádový Joe aneb Koňská opera, osobitá parodie westernu na motivy knihy Jiřího Brdečky, kterou natočil režisér Oldřich Lipský, má premiéru v českých kinech
• 1984 – Při sestupu z Mount Everestu zahynul horolezec Jozef Psotka, jenž se o den dříve stal spolu se Zoltánem Demjánem prvním Čechoslovákem na vrcholu nejvyšší hory světa.
• 2008 – velký požár na Pražském výstavišti, krátce po 19. hodině večerní vyhořelo levé křídlo Průmyslového paláce
• 2014 – V muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku zahynuli při výbuchu 50 tun munice dva lidé.
• 2017 – Ředitel České filharmonie David Mareček podepsal pětiletou smlouvu s novým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem.

• 1813 – Začala bitva národů u Lipska, v níž se Francouzi v čele s Napoleonem Bonapartem střetli se spojenými armádami Rakouska, Ruska, Pruska a Švédska.
• 1846 – Americký lékař William Morton provedl veřejnou operaci, při níž bylo poprvé využito anestézie.
• 1917 – Masaryk v Petrohradě dokončil první verzi své knížky Nová Evropa s podtitulem Stanovisko slovanské
• 1918
  • Ve Washingtonu vznikla Washingtonská deklarace, základní dokument československého zahraničního odboje, nazvaný Prohlášení nezávislosti československého národa. Formulovala zásady občanských svobod, vnitřní i zahraniční politiky a státní systém budoucího Československa.
  • Císař Karel I. vydal manifest Mým věrným národům rakouským, jenž proklamoval federalizaci Rakouska.
• 1940 – Druhá světová válka: založeno Varšavské ghetto.
• 1946 – Deset válečných zločinců druhé světové války, odsouzených v Norimberském procesu, bylo oběšeno.
• 1970 – Anwar Sadat zvolen egyptským prezidentem.
• 1978 – V pořadí již 264. papežem se stal krakovský arcibiskup Karol Józef Wojtyła. Zvolil si jméno Jan Pavel II..
• 2016
  • parlamentní volby v Černé Hoře
  • Byla zahájena bitva o irácké město Mosul, která trvala téměř 9 měsíců.

Václav Klement (* 1868)

Veronika Žilková (* 1961)

• 1456 – Ludmila z Poděbrad, dcera Jiřího z Poděbrad a jeho manželky Johany z Rožmitálu († 20. ledna 1503)
• 1804 – Ignác Řivnáč, kněz, vlastenec, sběratel obrazů († 23. srpna 1874)
• 1813 – František Xaver Škorpík, moravský kněz a vlastenec († 12. leden 1890)
• 1818 – Alexander Dreyschock, klavírista a hudební skladatel († 1. dubna 1869)
• 1836 – Jiljí Jarolímek, báňský inženýr († 22. února 1886)
• 1840 – Josef Truhlář, knihovník, literární historik, překladatel († 14. února 1914)
• 1842 – Meinrad Siegl, opat kláštera v Oseku u Duchcova († 6. listopadu 1911)
• 1846 – Jiří Pražák, odborník na rakouské správní a ústavní právo († 1905)
• 1868 – Václav Klement, knihkupec, zakladatel automobilky Laurin a Klement († 12. srpna 1938)
• 1875 – František Černý, houslista a hudební skladatel († 6. května 1958)
• 1894 – Bohumil Kučera, právník a diplomat († 2. dubna 1980)
• 1902 – Bohumil Tureček, architekt († 28. dubna 1982)
• 1903 – Vladimír Šmeral, divadelní a filmový herec († 15. března 1982)
• 1904 – Viktor Boháč, odbojář a národněsocialistický politik († 12. července 1984)
• 1907
  • František Adámek, bankovní úředník a archeolog († 8. listopadu 1989)
  • Josef Hons, spisovatel († 26. února 2001)
• 1908 – Josef Filgas, rozhlasový reportér, fejetonista a spisovatel († 11. března 1981)
• 1915 – Jiří Bečka, orientalista, spisovatel a překladatel († 21. prosince 2004)
• 1916 – Hugo Rosák, plochodrážní jezdec († 5. srpna 1982)
• 1917 – Václav Kaňkovský, herec († 27. dubna 1987)
• 1919
  • Bohuslav Burian, kněz, oběť komunistického teroru († 29. dubna 1959)
  • Miroslav Řihošek, atlet, dálkař a trojskokan († 8. února 1997)
• 1921 – Stanislav Lachman, designér († 5. února 2011)
• 1924
  • Zdeněk Půček, ministr hutnictví a těžkého průmyslu ČSSR († 30. července 1986)
  • Miroslav Pangrác, sochař a malíř († 19. června 2012)
• 1936 – Karel Vítek starší, herec
• 1941 – Oldřich Škácha, dokumentární fotograf († 29. března 2014)
• 1944
  • Ctibor Turba, herec nonverbálního divadla, mim, scenárista, pedagog a režisér
  • Jindřich Šilhán, astronom a pedagog († 10. dubna 2000)
• 1945 – Pavel Varvařovský, veřejný ochránce práv
• 1946 – Josef Hojdar, politik
• 1947 – Vratislav Vaníček, historik
• 1956 – Jaroslav Tůma, varhaník, klavírista, cembalista, pedagog
• 1960 – Jiří Rusnok, předseda úřednické vlády České republiky
• 1961 – Veronika Žilková, herečka

Angela Lansburyová (* 1925)

Günter Grass (* 1927)

Nico (* 1938)

Suzanne Somersová (* 1946)

Tim Robbins (* 1958)

Paul Kariya (* 1974)

Loreen (* 1983)

Philipp Kohlschreiber (* 1983)

• 1430 – Jakub II. Skotský, král skotský († 3. srpna 1460)
• 1663 – Evžen Savojský, generalissimus rakouských Habsburků († 24. dubna 1736)
• 1708 – Albrecht von Haller, švýcarský anatom, fyziolog, botanik a básník († 12. prosince 1777)
• 1710 – Andrej Hadik, uherský hrabě a rakouský polní maršál († 12. března 1790)
• 1726 – Daniel Chodowiecki, německý grafik a malíř († 7. února 1801)
• 1729 – Pierre Van Maldere, belgický houslista a skladatel († 1. listopadu 1768)
• 1751 – Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská, pruská královna († 25. února 1805)
• 1758 – Noah Webster, americký lexikograf († 28. května 1843)
• 1765 – Frédéric Duvernoy, francouzský hornista a skladatel († 19. července 1838)
• 1801 – Josip Jelačić, chorvatský generál a bán († 20. ledna 1859)
• 1803
  • Robert Stephenson, britský konstruktér lokomotiv a stavitel železnic († 12. října 1859)
  • Karl Schorn, německý malíř († 7. října 1850)
• 1816 – Antoine Béchamp, francouzský biolog, chemik, fyzik, lékař a farmaceut († 31. březen 1908)
• 1827 – Arnold Böcklin, švýcarský výtvarník († 16. ledna 1901)
• 1830 – Ľudovít Kubáni, slovenský spisovatel, dramatik a literární kritik († 1869)
• 1841 – Hirobumi Itó, ministerský předseda Japonska († 26. října 1909)
• 1843 – Émile Delahaye, francouzský průkopník automobilismu († 1. června 1905)
• 1847 – Marie Pia Savojská, portugalská královna († 5. července 1911)
• 1848 – Francis Darwin, britský botanik († 19. září 1925)
• 1854 – Oscar Wilde, irský spisovatel († 30. listopadu 1900)
• 1863
  • Austen Chamberlain, anglický státník, nositel Nobelovy ceny míru († 1937)
  • Augustín Fischer-Colbrie, biskup košický († 17. května 1925)
• 1867 – Ferdynand Hoesick, polský nakladatel, spisovatel a literární historik († 13. dubna 1941)
• 1868 – Franz von Epp, německý generál († 31. prosince 1946)
• 1877 – Gustav Adolf Lindner, český pedagog
• 1878
  • Jean Agélou, francouzský fotograf († 1921)
  • Maxey Long, americký sprinter, olympijský vítěz († 4. března 1959)
• 1881 – Vilhelm Buhl, premiér Dánska († 18. prosince 1954)
• 1882 – Xawery Czernicki, polský admirál zavražděný v Katyni († ? 1940)
• 1884 – Zinovij Peškov, francouzský generál a diplomat ruského původu († 27. listopadu 1966)
• 1885 – Dorando Pietri, italský maratónec († 7. února 1942)
• 1886 – David Ben Gurion, první izraelský premiér († 1. prosince 1973)
• 1888 – Eugene O'Neill, americký spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu († 27. listopadu 1953)
• 1890
  • Michael Collins, irský politik a revolucionář, jeden ze zakladatelů IRA († 22. srpna 1922)
  • Maria Goretti, italská světice a mučednice († 6. července 1902)
  • Paul Strand, americký fotograf a kameraman českého původu († 31. března 1976)
• 1903 – Big Joe Williams, americký bluesový hudebník († 17. prosince 1982)
• 1906
  • Cleanth Brooks, americký literární teoretik († 10. května 1994)
  • Dino Buzzati, italský spisovatel († 28. ledna 1972)
  • Alois Weiss, nacistický popravčí v Praze († 1986)
• 1907 – Roger Vailland, francouzský spisovatel († 12. května 1965)
• 1908 – Enver Hodža, albánský komunistický diktátor († 11. dubna 1985)
• 1912 – Ján Michalko, slovenský evangelický duchovní, generální biskup, publicista, teolog a vysokoškolský pedagog († 1990)
• 1914 – Muhammad Záhir Šáh, afghánský král 1933–1973 († 23. července 2007)
• 1918
  • Tony Rolt, britský pilot Formule 1 († 6. února 2008)
  • Louis Althusser, francouzský filozof († 1990)
• 1920 – Miroslav Brozman, slovenský lékař-patolog a vysokoškolský pedagog († 1993)
• 1925
  • Andrej Mojžiš, slovenský herec
  • Angela Lansburyová, britská herečka a zpěvačka
• 1927
  • Günter Grass, německý spisovatel, Nobelova cena za literaturu († 13. dubna 2015)
  • Ray Johnson, americký výtvarník († 13. ledna 1995)
• 1930
  • John Polkinghorne, britský částicový fyzik († 9. března 2021)
  • Dan Pagis, izraelský básník († 29. července 1986)
• 1936 – Andrej Čikatilo, ruský sériový vrah a kanibal († 14. února 1994)
• 1938 – Nico, německá hudebnice, zpěvačka, herečka, modelka a skladatelka († 18. července 1988)
• 1939
  • Amancio Amaro, španělský fotbalový záložník
  • Gerold Späth, švýcarský spisovatel
• 1942 – Jan Novák, československý dálkový plavec slovenské národnosti a politik
• 1943 – Fred Turner, kanadský baskytarista a zpěvák, člen skupiny Bachman–Turner Overdrive
• 1944
  • Noëlle Châtelet, francouzská spisovatelka, herečka
  • Ivan Popovič, slovenský režisér, scenárista, spisovatel, animátor, výtvarník
• 1946
  • Carlos Ott, uruguayský architekt žijící v Kanadě
  • Wolfgang Rübsam, německý varhaník
  • Suzanne Somersová, americká herečka
  • Hannes Rossacher, rakouský filmový producent a režisér
• 1947
  • Bob Weir, americký hudebník, skladatel, zpěvák a kytarista
  • David Zucker, americký filmový režisér
• 1949
  • Peter Berger, německý veslař, olympijský vítěz
  • David Greenwalt, americký televizní producent, režisér a scenárista
• 1950 – Viktor Raščupkin, sovětský olympijský vítěz v hodu diskem
• 1952 – Hannes Rossacher, rakouský filmový producent a režisér
• 1953
  • Tony Carey, americký klávesista
  • Paulo Roberto Falcão, brazilský fotbalista a trenér
  • George Scott III, americký baskytarista († 5. srpna 1980)
• 1954 – Corinna Harfouch, německá herečka
• 1956 – James Hansen Newman, americký astronaut
• 1957 – Guntars Krasts, premiér Lotyšska
• 1958 – Tim Robbins, americký herec, scenárista, režisér, producent a muzikant
• 1959 – Erkki-Sven Tüür, estonský hudební skladatel
• 1962
  • Flea, baskytarista skupiny Red Hot Chili Peppers
  • Dmitrij Chvorostovskij, ruský operní pěvec, barytonista († 22. listopadu 2017)
• 1964 – Roman Stantien, slovenský hokejista
• 1967 – Albin Julius, rakouský hudebník († 4. května 2022)
• 1968 – Marcel Băban, rumunský fotbalista
• 1972 – Darius Kasparaitis, ruský hokejista
• 1974 – Paul Kariya, kanadský hokejista
• 1976 – Marius Colucci, francouzský herec
• 1981 – Caterina Scorsone, kanadská herečka
• 1983
  • Philipp Kohlschreiber, německý tenista
  • Loreen, švédská zpěvačka
• 1984 – Shayne Ward, britský zpěvák
• 1993 – Frank Acheampong, ghanský fotbalový záložník
• 1996 – Alena Kočebajevová, ruská horolezkyně
• 1997 – Charles Leclerc, pilot Formule 1

Prokop Drtina († 1980)

• 1239 – Přemysl, moravský markrabě a nejmladší syn Přemysla Otakara I. (* 1209)
• 1676 – Adam Václav Michna z Otradovic, hudební skladatel a básník (* 30. června 1600)
• 1701 – Jan Jakub Weingarten, právník (* 1629)
• 1768 – Jan Křtitel Antonín Boháč, lékař a přírodovědec (* 14. června 1724)
• 1811 – Jan Václav Prchal, pozdně barokní sochař (* 17. dubna 1744)
• 1887 – Gustav Adolf Lindner, pedagog (* 11. března 1828)
• 1899 – Josef Václav Krejča, novinář, prozaik, básník, dramatik a překladatel (* 1869)
• 1914 – Jaromír Čelakovský, právní historik a politik (* 21. března 1846)
• 1915 – Josef Bernat, kanovník Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích (* 5. září 1835)
• 1921 – Vincenc Ševčík, československý kněz a politik (* 21. února 1862)
• 1932 – Rudolf Popler, dostihový jezdec (* 29. května 1899)
• 1934 – Adolf Prokůpek, československý politik (* 11. ledna 1868)
• 1952 – Bohumil Boček, generál (* 4. listopadu 1894)
• 1967 – František Xaver Margold, malíř a restaurátor (* 5. července 1887)
• 1969 – Florian Zapletal, historik umění, novinář a voják (* 10. června 1884)
• 1974 – Vlasta Děkanová, gymnastka, stříbrná medaile na LOH 1936 v Berlíně (* 5. září 1909)
• 1980 – Prokop Drtina, právník a politik (* 13. dubna 1900)
• 1983 – Zdeněk Brdlík, malíř, ilustrátor a grafik (* 30. dubna 1929)
• 1984 – Jiří Jelínek, malíř, jazzový trumpetista (* 6. července 1922)
• 1985 – Václav Formánek, teoretik, estetik a historik umění (* 23. března 1922)
• 1986 – Antonín Houba, československý hokejový reprezentant (* 27. května 1909)
• 1988 – Stanislav Sigmund, rozhlasový sportovní komentátor (* 12. září 1921)
• 1993 – Jindřich Fairaizl, publicista a režisér, spisovatel (* 14. června 1934)

Marie Antoinetta († 1793)

John Hunter († 1793)

Jules Rimet († 1956)

Jozef Psotka († 1984)

Art Blakey († 1990)

Shirley Booth († 1992)

• 1210 – Matylda z Boulogne, brabantská vévodkyně (* 1170)
• 1323 – Amadeus V. Savojský, hrabě savojský
• 1333 – Mikuláš V., vzdoropapež Jana XXII. (* ?)
• 1355 – Ludvík Sicilský, sicilský král (* 1337)
• 1519 – Şehzade Murad, vnuk osmanského sultána Bayezida II. (* 1495)
• 1523 – Luca Signorelli, italský renesanční malíř (* 1445)
• 1553 – Lucas Cranach starší, německý renesanční malíř (* 4. října 1472)
• 1591 – Papež Řehoř XIV. (* 1535)
• 1600 – Mikuláš Reimarus Ursus, matematik a astronom na dvoře Rudolfa II. (* 2. února 1551)
• 1621 – Jan Pieterszoon Sweelinck, nizozemský varhaník a hudební skladatel (* 1562)
• 1628 – François de Malherbe, francouzský básník, literární kritik a překladatel (* 1555)
• 1680 – Raimund hrabě Montecuccoli, vojevůdce a vojenský teoretik (* 21. února 1609)
• 1683 – Ondřej Xaver Fromm, německý hudební skladatel, generální vikář litoměřické diecéze (* 1621)
• 1750 – Sylvius Leopold Weiss, německý hudební skladatel a loutnista (* 12. října 1687)
• 1755 – Gerard Majella, italský řeholník a světec (* 6. dubna 1726)
• 1778 – Melusina von der Schulenburg, nemanželská dcera anglického krále Jiřího I. (* 1. dubna 1693)
• 1791 – Grigorij Potěmkin, ruský šlechtic (* 24. září 1739)
• 1793
  • John Hunter, skotský lékař a chirurg, zakladatel moderní patologie (* 13. února 1728)
  • Marie Antoinetta, manželka Ludvíka XVI. (popravena) (* 2. listopadu 1755)
• 1805 – Mihrişah Sultan, manželka osmanského sultána Mustafy III. a matka sultána Selima III. (* 1745)
• 1815 – Franz Dittrich, anatom, patolog, rektor univerzity v Erlangenu († 29. srpna 1859)
• 1873 – Joseph Saxton, americký vynálezce a fotograf (* 22. března 1799)
• 1890 – Auguste Toulmouche, francouzský malíř (* 21. září 1829)
• 1898 – Louis Gallet, francouzský dramatik, libretista a spisovatel (* 14. února 1835)
• 1909 – Jakub Bart-Ćišinski, lužickosrbský spisovatel (* 20. srpna 1856)
• 1913 – Ralph Rose, americký trojnásobný olympijský vítěz ve vrhu koulí (* 17. března 1885)
• 1921 – Ferdinand von Schrott, předlitavský státní úředník, soudce a politik (* 6. listopadu 1843)
• 1925 – Christian Krohg, norský malíř (* 13. srpna 1852)
• 1928 – Gustav Láska, český kontrabasista, hudební skladatel, dirigent, varhaník a malíř (* 23. srpna 1847)
• 1942 – Leopold Pötsch, učitel Adolfa Hitlera (* 18. listopadu 1853)
• 1945 – Berta Zuckerkandlová, rakouská spisovatelka (* 13. dubna 1864)
• 1946 – popraveni:
  • Joachim von Ribbentrop, nacistický ministr zahraničí (* 30. dubna 1893)
  • Alfred Rosenberg, nacistický ideolog (* 12. ledna 1893)
  • Ernst Kaltenbrunner, rakouský nacista (* 4. října 1903)
  • Wilhelm Frick, německý ministr vnitra, říšský protektor Čech a Moravy (* 12. března 1877)
  • Wilhelm Keitel, německý polní maršál, válečný zločinec (* 22. října 1882)
  • Julius Streicher, německý nacistický politik, antisemita (* 12. února 1885)
  • Arthur Seyß-Inquart, rakouský spolkový kancléř, nacista (* 22. července 1892)
  • Alfred Jodl, náčelník operačního štábu německých ozbrojených sil za druhé světové války (* 10. května 1890)
  • Hans Frank, vykonavatel holocaustu v Polsku, nacistický válečný zločinec (* 23. května 1900)
• 1951 – Ján Maršalko, československý politik slovenské národnosti (* 27. ledna 1878)
• 1956 – Jules Rimet, dlouholetý prezident FIFA a iniciátor vzniku mistrovství světa ve fotbale (* 14. října 1873)
• 1959 – George Catlett Marshall, americký armádní generál generál a politik (* 31. prosince 1880)
• 1962
  • Helena Karađorđević, srbská princezna, dcera srbského krále Petra I. (* 4. listopadu 1884)
  • Gaston Bachelard, francouzský filosof a spisovatel (* 27. června 1884)
• 1973
  • Emil Voigt, britský olympijský vítěz v běhu na 5 mil (* 31. ledna 1883)
  • Gene Krupa, americký jazzový bubeník (* 15. ledna 1909)
• 1979 – Ján Lichner, československý politik a ministr (* 17. února 1897)
• 1980 – Luigi Longo, italský komunistický politik (* 15. března 1900)
• 1981 – Moše Dajan, izraelský generál a politik (* 20. května 1915)
• 1982 – Hans Selye, kanadský lékař, výzkum stresu (* 26. ledna 1907)
• 1983 – Ernst Kyburz, švýcarský zápasník, zlato na OH 1928 (* 14. srpna 1898)
• 1984 – Jozef Psotka, slovenský horolezec (* 12. února 1934)
• 1989
  • Walter Farley, americký spisovatel (* 26. června 1915)
  • Scott O'Dell, americký spisovatel (* 1898)
• 1990 – Art Blakey, americký jazzový bubeník (* 11. října 1911)
• 1991
  • Juraj Martvoň, slovenský operní pěvec-barytonista (* 29. června 1921)
  • Boris Papandopulo, chorvatský skladatel a dirigent (* 25. února 1906)
  • Ole Beich, dánský kytarista (* 1955)
• 1992 – Shirley Boothová, americká herečka (* 30. srpna 1898)
• 1996 – Eric Malpass, anglický spisovatel (* 14. listopadu 1910)
• 2001 – Jurij Ozerov, ruský herec a režisér (* 26. ledna 1921)
• 2003 – László Papp, maďarský boxer (* 25. března 1926)
• 2004 – Pierre Salinger, americký novinář (* 14. června 1925)
• 2006 – Trebisonda Valla, italská olympijská vítězka v běhu na 80 metrů překážek z roku 1936 (* 20. května 1916)
• 2011 – Pete Rugolo, americký jazzový aranžér a skladatel (* 25. prosince 1915)
• 2014 – John Spencer-Churchill, 11. vévoda z Marlborough, britský šlechtic a politik (* 13. dubna 1926)
• 2016 – Kigeli V., rwandský král (mwami) (* 29. června 1936)
• 2019 – John Tate, americký matematik (* 13. března 1925)

• Havel, Gál

Katolický kalendář

• Svatá Hedvika
• Svatá Markéta Marie Alacoque

• Světový den výživy (Světový den potravin)
• Světový den chleba
• Světový den páteře
• Mezinárodní den proti McDonald’s
• Jamajka: Národní den hrdinů

• Havel větrem foukává, Voršila (21. 10.) tepla nedává.
• Opadá-li listí do polovice října,
  svatý Havel na poli zastaví práci a bude mokrá zima.
• Jaký den Havel ukazuje, taková se zima objevuje.
• Svatý Havel stojí za to, jaké bude příští léto.
• Svatý Havel teplý, svatý Marcel bílý.
• Sucho-li na svatého Havla, bude budoucí rok suchý.
• Havla den když v suchu chodí, ještě teplých dní k nám vodí.
• Suchý Havel oznamuje suché léto.
• Déšť na Havla, déšť na vánoce.
• Nalévá-li Havel, bude horké léto.
• Na Havla svatého poslední jablko (= brambor) do pytle svého.
• Na svatého Havla kráva obyčejně v chlévě stává.
• Ó, svatý Havle, nechej krávy v chlévě!
• Po svatém havlu kráva ráda v stáji stává.
• Pro Havlovo žito netřeba stavěti stodol.
• Svatý Havel do zelí zajel.

16. říjen v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 16. 4. 2022.
minimum	denní průměr	maximum
−1,6 °C (1810)	10,0 °C (od 1961)	22,6 °C (2017)