Jaroslav Šimsa

Jaroslav Šimsa (12. října 1900 Praha8. února 1945 Koncentrační tábor Dachau[7]) byl český publicista a filosof, aktivní zejména v prostředí Československé YMCA. Byl studentem Emanuela Rádla[8] a Josefa Lukla Hromádky a stoupencem názorů Tomáše Garrigua Masaryka. Ideologicky byl angažovaným křesťanem a socialistou.[9]

Jaroslav Šimsa
Jaroslav Šimsa
Narození12. října 1900
Praha
Úmrtí8. února 1945 (ve věku 44 let)
Koncentrační tábor Dachau
Příčina úmrtískvrnitý tyfus
Povoláníspisovatel, publicista, překladatel a filozof
NárodnostČeši
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy
OceněníČeskoslovenský válečný kříž 1939 (1946)
Řád Tomáše Garrigua Masaryka 1. třídy in memoriam (1992)
Děti1 dcera + 2 synové [1]
PříbuzníMilena Šimsová (snacha)[2]
Jiří Šimsa[3] (vnuk)
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
manželka Marie Šimsová (roz. Kohoutková) [4]
dcera Jana Pokorná (roz. Šimsová) (* 1934) [1]
syn Jan Šimsa (1929–2016) [5]
snacha Milena Šimsová (roz. Procházková) (1932–2022)[6]

Život

Jaroslav Šimsa vyrůstal v chudé katolické rodině bez otce.[10] Proto si od mládí musel přivydělávat, zprvu jako ministrant a roznášením novin, později už si vydělával psaním, zejména do Národního osvobození. Po maturitě přestoupil do evangelické církve. Krátký čas působil ve Skautech práce, později byl jednou z nejvýraznějších osobností v Lize lesní moudrosti, kterou v letech 1926–1928 vedl jako náčelník. Zde také společně s Miloslavem Vavrdou založil vydavatelství Les, kde vychází woodcrafterská literatura. Pracoval v soukromém[4] archivu T. G. Masaryka[11] a krátce po svatbě s Marií Kohoutkovou (1906–1988) vstoupil do YMCA, kde pracoval v letech 1929 ve vydavatelském oddělení, v letech 19331938 na pozici sekretáře Akademické YMCA a pak jako programový sekretář YMCA.[12] V témže období také pracoval jako redaktor Křesťanské revue.

Po začátku nacistické okupace se aktivně podílel na II. odboji, například spoluzakládal petiční výbor Věrni zůstaneme.[7] Dne 27. února 1940 v sedm hodin ráno[1] byl ovšem zatčen gestapem na základě udání, že je v kontaktu s Edvardem Benešem. Od té doby byl Němci vězněn. Pod dohledem gestapa byla i jeho manželka, která se musela pravidelně hlásit v Petschkově paláci.[1] Nejprve byl vězněn v Praze na Karlově náměstí, pak v koncentračním táboře v Terezíně a přes dva roky v Mnichově. V roce 1943 došlo ve Stuttgartu k soudu s obviněnými ze Šimsova okruhu. Jemu samotnému nebyla vina prokázána,[1] nicméně zůstal i nadále ve vazbě. Po soudu jej eskortovali přes Ulm, do koncentračního tábora v Terezíně, pak byl krátce vězněn v Praze[1] na Pankráci a nakonec byl převezen do koncentračního tábora v Dachau. Tady se na začátku roku 1945 nakazil skvrnitým tyfem a ten se také stal příčinou jeho úmrtí (skonal dne 8. února 1945 v noci v 03.30 hodin).[1]

I ve vězení psal, jeho vězeňská tvorba byla později několikrát vydána, díky Česko-německému fondu budoucnosti také v němčině.[9]

V roce 1946 mu byl in memoriam udělen Československý válečný kříž 1939[7] a v roce 1992 řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy.[13]

Pamětní deska v paláci YMCA

Pamětní deska sekretářům YMCA v paláci YMCA

Pamětní deska "Obětem 2. světové války" je umístěná ve vestibulu paláce YMCA (v budově na adrese: Na Poříčí 1041/12; 110 00 Praha 1 – Nové Město). Pamětní deska připomíná tři sekretáře organizace YMCA, kterými byli: Rudolf Mareš (1909–1944), Jaroslav Šimsa (1900–1945) a Jaroslav Valenta (1911–1942), kteří zemřeli v letech nesvobody 19391945 a kteří se účastnili protinacistického odboje.[14]

Odkazy

Literatura

  • ŠIMSOVÁ, Milena. V šat bílý odění (Zápasy a oběti Akademické Ymky 1938–1945) [online]. 1. vyd. Benešov: Eman, 2005 [cit. 2015-11-23]. EAN: 9788086211459; Vázaná, 256 stran, 14,5 × 20,5 cm. ISBN 80-86211-45-2.[15]
  • Šimsa, Jaroslav, Šimsa, Jan, ed. a Šimsová, Milena, ed. Úzkost a naděje: Dopisy, sny, události 1940–1945. 1. vyd. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1969. 209, [2] s. Kalich.[16]
  • Šimsa, Jaroslav. Úzkost a naděje: dopisy, sny, události, traktáty 1940–1945. 2., dopl. vyd. Benešov: YMCA v ČR v nakl. EMAN, 2003. 255 s., [16] s. obr. příl. ISBN 80-86211-31-2.[17]
  • Šimsová, Milena. Svět Jaroslava Šimsy. 1. vyd. Benešov: Ve spolupráci s YMCA Brno vydalo [nakl.] EMAN, 2013. 620 s. ISBN 978-80-86211-91-6.[18]

Reference

  1. ŠIMSOVÁ POKORNÁ, Jana. Trochu vzpomínek na dětství. Pětka, informační měsíčník pro občany Prahy 5. Prosinec/leden 2015/2016, s. 14, 15. Měsíčník MČ Praha 5 (www.ipetka.cz). Registrační číslo MK ČR E 20262.
  2. Zdeněk Nešpor, Zdeněk Vojtíšek, Táňa Klementová: Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století. 2019. ISBN 978-80-7017-261-2.
  3. Zdeněk Nešpor, Zdeněk Vojtíšek, Táňa Klementová: Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století. 2019. ISBN 978-80-7017-261-2.
  4. MENŠÍKOVÁ, Miroslava, PhDr. Jaroslav Šimsa (* 12.10.1900 – † 8.2.1945 Dachau) [online]. Brno: Encyklopedie Brna (encyklopedie.brna.cz), rev. 2015-00-24 [cit. 2016-01-08]. Dostupné online.
  5. HLAVATÝ, Pavel. Jan Šimsa – „Nepodepíšu nic, s čím nesouhlasím“ [online]. www.rozhlas.cz, 2014-10-02 [cit. 2015-12-30]. Dostupné online.
  6. ŽÁRSKÁ, Monika. Laudatio pro Milenu Šimsovou (k 13. říjnu 2006) [online]. PROTESTANT - nezávislý evangelický měsíčník, 2006-09-01 [cit. 2015-12-26]. Dostupné online.
  7. Slovník českých filosofů – Jaroslav Šimsa. Brno: Masarykova univerzita, 1998. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. ISBN 80-210-1840-2. Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine
  8. PLECHÁČ, Miroslav. Učedník dobrého mistra. Protein. 2006. Dostupné online.
  9. UHL, Petr. Ne proti Němcům, ale proti nacismu. novinky.cz [online]. 2004-1-24 [cit. 2012-2-20]. Dostupné online.
  10. ZAHRADNÍČEK, Jan. Touha po životě. Bratrstvo. 2002, čís. 8. Dostupné online. ISSN 1213-9351.
  11. MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Encyklopedie dějin města Brna – Jaroslav Šimsa [online]. [cit. 2012-02-19]. Dostupné online.
  12. ŠIMSA, Jan. YMCA – 2. odboj a poválečné období. In: HYNEK, Jaroslav V. YMCA v proměnách času. [s.l.]: [s.n.], 2010. Dostupné online.
  13. Řád T. G. Masaryka [online]. hrad.cz [cit. 2012-02-19]. Dostupné online.
  14. ŠTRUPL, Vladimír. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. Praha 1, Na Poříčí 1041/12, (palác YMCA): Spolek pro vojenská pietní místa, o.s., 2006-04-03 [cit. 2015-11-17]. Dostupné online.
  15. V šat bílý odění; Národní knihovna České republiky
  16. Úzkost a naděje (1969); Národní knihovna České republiky
  17. Úzkost a naděje (2003); Národní knihovna České republiky
  18. Svět Jaroslava Šimsy; Národní knihovna České republiky

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.