Dánsko

Dánsko je národním státem, 94 % obyvatel jsou Dánové, severogermánský národ mluvící dánštinou, jež patří do severogermánské skupiny indoevropské jazykové rodiny. Jedná se o potomky germánského kmene Dánů, který přišel na poloostrov v 5.–6. století z jižního Švédska. Vytlačili a částečně si podmanili původní obyvatele (Angly, Juty, Sasy). V 8.–11. století podnikali výpravy jako Vikingové. Etnicky a kulturně ovlivnili obyvatele Západní Evropy (Británie, Normandie, Islandu i Grónska). Nejstarší památky jsou psané runami, v současnosti se používá latinka.

Kromě Dánů žije u hranic s Německem malá německá menšina, čítá asi 20 tisíc osob. V zemi žije i komunita původních obyvatel z Grónska. Během evropské migrační krize se Dánsko změnilo na více multikulturní společnost, i když od roku 2016 začala platit pravidla proti přijímání ekonomických migrantů. Počet imigrantů dosahuje 9,5 % obyvatelstva (cca 526 000 osob). 33 % imigrantů přichází z Asie (zejména Irák, Pákistán, Írán, Libanon) a 9 % z Afriky (zejména Somálsko a Maroko). Zbytek jsou lidé z Evropy, mezi nimiž největší skupinu tvoří přistěhovalci z Turecka. Za nimi následují přistěhovalci z Bosny a Kosova, méně pak z Polska a pobaltských zemí. Malá část příchozích je z Jižní Ameriky, především z Chile. Počet přistěhovalců se neustále zvyšuje.

Do reformace bylo Dánsko římskokatolickou zemí. Od reformace je státní církví dánská (evangelická) církev. Její vliv ve společnosti ovšem klesá, podobně i pomalu klesá počet jejích příslušníků. V roce 2013 to bylo 4 430 643 obyvatel, což představovalo 79,1 % obyvatelstva (v roce 1990 to bylo 89,3 %). Snižuje se i návštěvnost bohoslužeb a členství v církvi je více formální. Naopak narůstá počet obyvatel bez vyznání. S příchodem imigrantů stoupá počet muslimů (Turci, Arabové). Islám je dnes druhým nejrozšířenějším náboženstvím v Dánsku a počet jeho přívrženců stále stoupá. Žije zde přibližně 270 000 muslimů, což je 5 % obyvatel.[18] Kromě nich žije v zemi i skupina buddhistů (20 000, tj. 0,4 %). Pomalu stoupá i počet příslušníků římskokatolické církve. Je jich 39 000, což představuje asi 0,7 % obyvatel. V zemi žijí i skupinky hinduistů, mormonů, baptistů či pravoslavných. V roce 2003 byla uznána za oficiální církev i novopohanská Forn Siðr.

Dánsko patří mezi státy s moderním tržním hospodářstvím, technicky vyspělým zemědělstvím a rozsáhlou vládní sociální politikou (sociálně-demokratický model welfare state). Vyspělost dánské ekonomiky se projevuje vysokou životní úrovní, pevnou měnou i značnou závislostí na obchodu se zahraničím, ale aktivní obchodní bilancí. Dánský vývoz míří nejvíce do Německa, Švédska, Británie, Nizozemska, Francie, Polska a Itálie.[12]

V zemědělství pracuje jen 6 % ekonomicky činného obyvatelstva. Obdělávaná půda tvoří asi 56 % rozlohy, což je nejvíce v Evropě. Dánské zemědělství je charakteristické velkou intenzitou, vysokou produktivitou a mechanizací a rozšířenou spotřebou umělých hnojiv. Pěstují se obilniny (pšenice), brambory a cukrová řepa. Základem zemědělské výroby je chov skotu, prasat a drůbeže. Dánsko je vedoucím producentem vepřového a největším vývozcem vepřových produktů v EU.[19] Významný je mořský rybolov. Dánsko má naproti tomu jen nevelké množství nerostných surovin. V malé míře se těží černé uhlí, stavební materiály, sůl, ropa a zemní plyn.

Většina elektráren je tepelných. Specifický je vysoký podíl větrných elektráren na výrobě elektrické energie (přibližně 40 %).[20] Velké zastoupení má průmysl potravinářský (máslo, sýry), strojírenský (zemědělské stroje), stavba lodí, chemický (umělá hnojiva), dřevozpracující a elektrotechnický. Takřka polovina průmyslových kapacit se nachází v Kodani a nejbližším okolí.

Ve službách pracuje přes 60 % ekonomicky činného obyvatelstva. Významné postavení má námořní doprava, pobřežní plavba, automobilová doprava a také cyklistická doprava, neboť v Dánsku je 12 000 kilometrů cyklostezek. Spojení mezi ostrovy zajišťují mosty nebo trajektové linky. Most přes Velký Belt je nejdelší visutý most v Evropě. Dánsko je významnou dopravní spojnicí mezi Skandinávií a zbytkem Evropy. Hlavními přístavy jsou: Kodaň, Esbjerg, Ålborg, Århus. V Kodani, na ostrově Amager, je také významné mezinárodní letiště, největší ve Skandinávii.

K největším firmám v zemi patří hračkářská korporace The Lego Group, již založil Ole Kirk Christiansen, a která se proslavila zejména stavebnicí Lego. Významnou je také pivovarnická společnost Carlsberg. Logistická firma Maersk je největším provozovatelem kontejnerových lodí na světě. Společnost Vestas je největším světovým výrobcem větrných turbín.

K výdobytkům sociálního státu patří například to, že má Dánsko nejvyšší minimální mzdu na světě. Jakýmsi zlatým věkem sociálního státu v Dánsku byla 60. léta až polovina 70. let 20. století, kdy hodinové výdělky rostly daleko rychleji než spotřebitelské ceny. Toto tempo růstu blahobytu se pak nakrátko vrátilo ještě v druhé polovině 80. let. Od 90. let se křivky růstu výdělků a cen příliš nevzdalují.

Pro dánský trh práce je charakteristická vysoká míra členství v odborech a pokrytí kolektivními smlouvami, které se datují od Septemberforliget (zářijové urovnání) v roce 1899, kdy si Dánská konfederace odborových svazů a Konfederace dánských zaměstnavatelů vzájemně uznaly právo na organizaci a vyjednávání. Trh práce je také tradičně charakterizován vysokým stupněm flexikurity, tj. kombinací flexibility trhu práce a ekonomické jistoty pracovníků.[21] Míra flexibility je částečně udržována prostřednictvím aktivních politik trhu práce. Dánsko poprvé zavedlo aktivní politiku trhu práce (APTP) v 90. letech po hospodářské recesi, která vedla k vysoké míře nezaměstnanosti.[22] O politice vůči trhu práce se rozhoduje prostřednictvím tripartitní spolupráce mezi zaměstnavateli, zaměstnanci a vládou.[23] Dánsko má jedny z nejvyšších výdajů na APTP a v roce 2005 utratilo asi 1,7 % svého HDP na výdaje spojené s podporou pracovního trhu.[24] Jednalo se o relativně nejvyšší výdaje mezi zeměmi OECD. Dánsko bylo v roce 2010 v tomto směru také přední zemí mezi severskými státy.[25]

Aktivní politiky dánského trhu práce se zaměřují zejména na řešení nezaměstnanosti mladých lidí. Mají od roku 1996 zavedenou „iniciativu mládeže“ nebo dánský program nezaměstnanosti mládeže.[26] To zahrnuje povinnou participaci pro nezaměstnané mladší 30 let. Zatímco jsou poskytovány dávky v nezaměstnanosti, politiky jsou navrženy tak, aby motivovaly k hledání zaměstnání. Například dávky v nezaměstnanosti se po 6 měsících sníží o 50 %.[27] To je kombinováno s programy vzdělávání, rozvoje dovedností a odborné přípravy. Například program „Budování mostu ke vzdělávání“ (Job-bro til Uddannelse), byl zahájen v roce 2014 s cílem poskytovat mladým lidem, kteří jsou ohroženi nezaměstnaností, výukové lekce, kde jsou pod dohledem mentorů učeni rozvíjet své schopnosti[28] Takové aktivní politiky trhu práce byly pro Dánsko v krátkodobém i dlouhodobém horizontu velmi úspěšné. Například 80 % účastníků programu Job-bro til Uddannelse se domnívalo, že tato iniciativa jim pomohla dokončit vzdělání.[28] V makroekonomickém měřítku studie dopadu aktivní politiky zaměstnanosti v Dánsku mezi rokem 1995 a 2005 ukázaly, že takové politiky měly pozitivní dopad nejen na zaměstnanost, ale také na příjmy.[29] Efektivní míra kompenzace nezaměstnaných pracovníků však v posledních desetiletích klesá. Na rozdíl od většiny západních zemí v Dánsku neexistuje zákonná minimální mzda.

Relativně velká část populace je aktivní na trhu práce, v neposlední řadě kvůli velmi vysoké míře participace žen. Celková míra participace lidí ve věku 15 až 64 let v roce 2017 činila 78,8 %. To byl 6. nejvyšší počet ze zemí OECD, který překonal pouze Island, Švýcarsko, Švédsko, Nový Zéland a Nizozemsko. Průměr všech zemí OECD dohromady byl 72,1%.[30]

Podle Eurostatu byla v roce 2017 míra nezaměstnanosti 5,7 %. Tím je nezaměstnanost v Dánsku poněkud pod průměrem EU, což bylo 7,6 %. V roce 2017 mělo 10 členských zemí EU nižší míru nezaměstnanosti než Dánsko.[31] V roce 2017 činila podle Dánského statistického úřadu (Danmarks Statistik) celková zaměstnanost 2 919 000 lidí.[32]

Podíl zaměstnanců, kteří každoročně opouštějí zaměstnání (kvůli změně zaměstnání, odchodu do důchodu nebo nezaměstnanosti), se v soukromém sektoru pohybuje kolem 30 % – toto bylo také pozorováno ve Velké Británii a USA – ale v mnohem vyšší míře než v kontinentální Evropě, kde odpovídající hodnota je kolem 10 %.[33]

Souběžně s rostoucím blahobytem občanů vykazoval i stát v 60. letech 20. století rozpočtové přebytky, takže státní dluh se na počátku 70. let dostal na nulu.[5] Od ropné krize v roce 1973 se rozpočty dostaly do problémů, které vyvrcholily na počátku 90. let, kdy státní dluh přesáhl 80 % hrubého domácího produktu (HDP). Dánské vlády si s tím však poradily, od roku 1993 začaly být rozpočty znovu přebytkové a míra zadlužení Dánska je v současnosti (k roku 2018) 36,4 % HDP, což je zhruba na úrovni České republiky, tedy jedna z nejnižších v Evropské unii.[34]

Dánská fiskální politika je obecně považována za zdravou. Státní dluh se ke konci roku 2017 blížil nule a činil 27,3 miliardy DKK, to bylo 1,3 % HDP.[35][36] Vládní sektor, který má reálnou částku finančních aktiv i pasiv, činil ke stejnému datu hrubý veřejný dluh 36,1 % HDP.[37] Hrubý dluh HMu v procentech HDP byl šestý nejnižší ze všech 28 členských zemí EU, pouze Estonsko, Lucembursko, Bulharsko, Česká republika a Rumunsko měly nižší hrubý dluh.[38] Dánsko mělo v roce 2017 přebytek státního rozpočtu ve výši 1,1 % HDP. Dlouhodobé roční fiskální plány dánské vlády i nezávislé dánské hospodářské rady, které zohledňují pravděpodobný budoucí fiskální vývoj způsobený demografickým vývojem (např. pravděpodobné stárnutí populace způsobené výrazným prodloužením střední délky života), dělají z dlouhodobého hlediska dánskou fiskální politiku příliš udržitelnou. Na jaře 2018 byl tzv. ukazatel fiskální udržitelnosti vypočítán na 1,2 (dánskou vládou) resp. 0,9% (dánskou hospodářskou radou) HDP.[39][40] To znamená, že za předpokladů použitých v projekcích by mohla být fiskální politika trvale uvolněna (prostřednictvím štědřejších veřejných výdajů a / nebo nižších daní) přibližně o 1% HDP při dlouhodobém zachování stabilního poměru veřejného dluhu k HDP.

Dánskou měnou je dánská koruna, která je rozdělena na 100 øre, byla zavedena v roce 1875 a nahradila předchozí šilinky.[41] Dánsko má velmi pevnou tradici v udržování systému fixního směnného kurzu, která sahá až do období zlatého standardu za dob Skandinávské měnové unie mezi roky 1873 a 1914. Po rozpadu mezinárodního Brettonwoodského systému v roce 1971 Dánsko opakovaně během 70. a začátku 80. let korunu znehodnocovalo a udrželo tak politiku „pevných, ale nastavitelných“ směnných kurzů. Následně ale rostoucí inflace vedla k tomu, že Dánsko vyhlásilo v roce 1982 politiku fixního směnného kurzu. Zpočátku byla Dánská koruna vázaná na evropskou měnovou jednotku, od roku 1987 na německou marku a od roku 1999 na euro.[42]

Ačkoli bylo Dánsko způsobilé, rozhodlo se do Evropské měnové unie (EMU) v době jejího založení nevstoupit. V roce 2000 dánská vláda navrhla a obhajovala členství v Evropské měnové unii a na základě toho bylo uspořádáno referendum, kterého se zúčastnilo 87,6 % občanů a z nich 53 % dánské členství v EMU odmítlo. Poté bylo členství ještě párkrát projednáváno, ale průzkumy veřejného mínění po finanční krizi v letech 2007–2008 prokázaly, že většina obyvatel Dánska je proti vstupu do EMU.[43] a v dnešní době se už dánská politika touto otázkou nezabývá.

Za udržování fixního směnného kurzu odpovídá Dánská centrální banka (Danmarks Nationalbank). Důsledkem politiky směnného kurzu musí centrální banka upravovat své úrokové sazby, aby zajistila stabilní směnný kurz, a proto nemůže současně provádět měnovou politiku, jako např. stabilizovat domácí inflaci nebo míru nezaměstnanosti. To dánskou stabilizační politiku zásadně odlišuje od sousedních zemí, jako je Norsko, Švédsko, Polsko nebo Spojené království, v nichž mají centrální banky hlavní stabilizační roli. Dánsko je v současnosti jedinou členskou zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která udržuje nezávislou měnu s pevným směnným kurzem. V důsledku toho je dánská koruna jedinou měnou v Evropském mechanismu směnných kurzů II (ERM II).[44]

V prvních měsících roku 2015 zažilo Dánsko velký příliv kapitálu, což způsobilo po mnoho let největší tlak na fixní směnný kurz a dánská koruna posílila.[44] Dánská centrální banka reagovala různými způsoby, ale zejména snížením úrokových sazeb na rekordně nízkou úroveň. Dne 6. února 2015 došlo ke snížení depozitních certifikátů, jedné ze čtyř oficiálních sazeb dánské centrální banky, na −0,75 %. V lednu 2016 byla sazba zvýšena na −0,65 % a na této úrovni se od té doby udržuje.[45]

Inflace v Dánsku byla v posledních desetiletích obecně nízká a stabilní, zatímco v roce 1980 činila roční inflace více než 12%, v období 2000–2017 byla průměrná míra inflace 1,8%. V roce 2019 byla 1,7%.[46]

Daňová úroveň i úroveň vládních výdajů v Dánsku patří mezi nejvyšší na světě, což je tradičně připisováno severskému modelu, jehož je Dánsko příkladem, včetně zásad sociálního státu, které se historicky vyvíjely během 20. století. V roce 2017 činila oficiální dánská úroveň daně 46,1 % HDP.[47] Nejvyšší rekordní úroveň dánských daní byla 49,8 % HDP[47] dosažená v roce 2014 z důvodu vysokých mimořádných jednorázových daňových příjmů způsobených reorganizací dánského systému financování důchodů. Dánský poměr daně k HDP ve výši 46 % byl druhý nejvyšší ve všech zemích OECD. Průměr OECD byl 34,2 %.[48] Daňová struktura Dánska (relativní váha různých daní) se také liší od průměru OECD, protože dánský daňový systém v roce 2015 byl charakterizován výrazně vyššími příjmy z daní z příjmu fyzických osob, zatímco na druhé straně žádné příjmy vůbec nevycházejí z příspěvků na sociální zabezpečení. Nižší podíl příjmů v Dánsku pochází z daní z příjmů právnických osob a zisky a daní z nemovitostí než v OECD obecně, zatímco podíl odvozený od daní ze mzdy, DPH a jiných daní ze zboží a služeb odpovídá průměru OECD.[48]

Průměrná mezní sazba daně z příjmu z práce byla v roce 2016 pro všechny dánské plátce daně 38,9 %. Průměrná mezní daň z příjmu fyzických osob činila 30,7 %.[49]

Profesor ekonomie na Princetonské univerzitě Henrik Kleven uvedl, že tři odlišné politiky v Dánsku a jeho skandinávských sousedech znamenají, že vysoké daňové sazby způsobují pouze relativně malé narušení ekonomiky: rozšířené používání informací třetích stran pro účely výběru daní (zajištění nízké úrovně daňových úniků), široké daňové základy (zajišťující nízkou úroveň obcházení daní) a silná dotace zboží, které doplňují práci (zajišťující vysokou míru účasti na pracovních silách).[50]

Souběžně s vysokou úrovní daní tvoří vládní výdaje velkou část HDP a vládní sektor plní mnoho různých úkolů. V září roku 2018 pracovalo v sektoru vládních institucí 831000 lidí, což je zhruba 29,9 % všech zaměstnanců.[51]

V roce 2017 tvořily celkové vládní výdaje 50,9% HDP. Vládní spotřeba tvořila přesně 25 % HDP (např. výdaje ve vzdělání a zdravotnictví) a vládní investice (infrastruktura apod.), výdaje dalších 3,4 % z HDP. Převody osobních příjmů (např. pro starší nebo nezaměstnané osoby) činily 16,8 % HDP.[51]

Dánsko má systém pojištění pro případ nezaměstnanosti zvaný A-kasse (dánsky arbejdsløshedskasse). Tento systém vyžaduje placené členství ve státem uznávaném fondu nezaměstnanosti. Většinu těchto fondů spravují odbory a část výdajů je financována prostřednictvím daňového systému. Členové A-kasse nemusejí být členy odborového svazu.[52] Ne každý dánský občan nebo zaměstnanec má nárok na členství v tomto fondu a členské příspěvky jsou ukončeny po dvou letech nezaměstnanosti.[53] Osoba, která není členem A-kasse nemůže pobírat dávky v nezaměstnanosti.[54]

Fondy v nezaměstnanosti neplatí dávky nemocným, kteří jsou místo toho převáděni do obecného systému sociální podpory. Dánsko má celostátní komunálně spravovaný systém sociální podpory proti chudobě, který má za úkol zajišťovat minimální životní příjem kvalifikovaným občanům. Všichni dánští plnoletí občané mohou požádat o finanční podporu, pokud nemohou sami sebe nebo svou rodinu zajistit. Schválení není automatické a rozsah tohoto systému se od 80. Let obecně zmenšuje. Nemocní mohou dostávat finanční podporu po celou dobu své nemoci. Jejich schopnost pracovat bude po 5 měsících nemoci přehodnocena.[55][56]

Systém sociálního zabezpečení související s trhem práce prošel od konce 90. let několika změnami a finančními škrty v důsledku politických programů na zvýšení nabídky práce. Následovalo několik reforem o právech nezaměstnaných, částečně inspirovaných Dánskou hospodářskou radou.[57] Například v roce 2010 bylo zavedeno snížení dávky v nezaměstnanosti o polovinu,z původních 4 na 2 roky, což ztěžuje opětované získání tohoto práva dvakrát více. Osoby se zdravotním postižením mohou požádat o trvalé sociální důchody. Rozsah podpory závisí na schopnosti pracovat a lidé mladší 40 let nemohou pobírat sociální důchod, pokud nejsou považování za práceschopné.[58]

Ačkoli Dánsko splňovalo ekonomická kritéria Evropské měnové unie (EMU), rozhodli Dánové v referendu v září 2000 o nepřijetí eura. Měnou tak zůstala dánská koruna. Dánové mají dokonce trvalou výjimku (opt-out) na vstup do eurozóny. Pokud by jí vláda chtěla odvolat, musí o tom vypsat referendum.[59]

Ač je Dánsko relativně malou zemí, má sedmý největší trh s cennými papíry na světě (čtvrtý v Evropě). Kodaňská burza je věhlasná a je proslulá tím, že jako vůbec první na světě zavedla elektronické obchodování s cennými papíry.

Jako malá otevřená ekonomika je Dánsko velmi závislé na svém zahraničním obchodu. V roce 2017 tvořila hodnota celkového vývozu zboží a služeb 55 % HDP, zatímco hodnota celkového dovozu činila 47 % HDP. Obchod se zbožím tvořil mírně více než 60 % vývozu i dovozu a zbývající obchod se službami téměř 40 %.[60]

Stroje, chemikálie a příbuzné výrobky, jako jsou léky a zemědělské produkty, byly v roce 2017 největšími skupinami vývozního zboží.[61] Vývozům služeb dominovaly služby nákladní, námořní dopravy z dánského obchodního námořnictva.[62] Většina z nejdůležitějších dánských obchodních partnerů jsou sousední země. Pět hlavních dovozců dánského zboží a služeb v roce 2017 bylo Německo, Švédsko, Spojené království, Spojené státy americké a Norsko. Pět zemí, z nichž Dánsko v roce 2017 dovezlo nejvíce zboží a služeb, bylo Německo, Švédsko, Nizozemsko, Čína a Velká Británie.[62]

Po téměř stálém schodku běžného účtu platební bilance od počátku šedesátých let si Dánsko udržovalo přebytek na svém běžném účtu BOP každý rok od roku 1990, s jedinou výjimkou roku 1998. V roce 2017 činil přebytek běžného účtu na přibližně 8 % HDP.[63] V důsledku toho se Dánsko změnilo z čistého dlužníka na čistou věřitelskou zemi. Do 1. července 2018 činil čistý zahraniční majetek nebo čistá mezinárodní investiční pozice v Dánsku 64,6 % HDP, takže Dánsko mělo největší čisté zahraniční bohatství v poměru k HDP kterékoli země EU.[64]

Jelikož se roční běžný účet rovná hodnotě domácích úspor minus celkové domácí investice, je změna ze strukturálního schodku na strukturální přebytek způsobena změnami těchto dvou složek národního účtu. Zejména v letech 1980 až 2015 se dánská národní míra úspor ve finančních aktivech zvýšila o 11 % HDP. Dva hlavní důvody této velké změny v chování v oblasti domácích úspor byly rostoucí význam rozsáhlých povinných důchodových systémů a několika dánských fiskálních politik. reformy v období, které výrazně snížilo daňové odpočty úrokových nákladů domácností, čímž se snížila daňová dotace spotřebitelského dluhu.[65]

Hans Christian Andersen, 1847

Nejznámějším Dánem ve světě je klasik dětské literatury Hans Christian Andersen. Známým tvůrcem dětské literatury je také William Heinesen, dánsky píšící Faeřan. Zakladatelem moderní dánské literatury (stejně jako norské) byl Ludvig Holberg. Nejvýznamnějším představitelem literární skupiny Jutland byl Jeppe Aakjær, dánského romantismu Adam Oehlenschläger, naturalismu Jens Peter Jacobsen, sociální prózy Martin Andersen Nexø, válečné prózy Sven Hassel, nejslavnější píšící Dánkou je Karen Blixenová. Jako dramatik a zvláště scénograf se prosadil Kjeld Abell.

Významnými současnými autory jsou Peter Høeg, Klaus Rifbjerg či básník Jens Fink-Jensen. Nobelovu cenu za literaturu získali Henrik Pontoppidan, Karl Adolph Gjellerup a Johannes V. Jensen. Známý je básník a hudebník Benny Andersen.

Za nejvýznamnějšího dánského hudebního skladatele je považován Carl Nielsen. Lze vzpomenout též Nielse Wilhelma Gadeho, varhanního skladatele Nicolause Bruhnse nebo Friedricha Kuhlaua. Lars Ulrich je bubeníkem a spoluzakladatelem známé americké skupiny Metallica. V žánru eurodance se v 90. letech mezinárodně prosadila skupina Aqua, především se svým hitem Barbie girl. Duo Olsen Brothers vyhrálo soutěž Eurovision Song Contest v roce 2000, již v roce 1963 se to povedlo i Jørgenu Ingmannovi. Klasiky heavy metalu a rocku jsou Mercyful Fate, King Diamond, Pretty Maids a Volbeat. Jesper Kyd píše hudbu především k filmům a počítačovým hrám (Hitman, Assassin's Creed). K populárním současným zpěvačkám patří MØ. Slavným baletním tanečníkem byl Erik Bruhn.

Zámek Kronborg

Nejslavnější gotickou stavbou v Dánsku je Katedrála v Roskilde, hrobka dánských králů. K nejvýznamnějším stavbám patří též zámek Kronborg v Helsingøru, kam William Shakespeare umístil děj svého Hamleta.[66] Obě stavby jsou na seznamu světového dědictví UNESCO. Egeskov je nejzachovalejším renesančním vodním hradem v Evropě.[67] Jørn Utzon je nositel prestižní architektonické Pritzkerovy ceny a autor jedné z nejznámějších staveb světa, Opery v Sydney. Funkcionalismus v dánské architektuře reprezentoval zejména Arne Jacobsen, který měl značný vliv na podobu typických dánských předměstských domů.

Pozoruhodným dokladem umění doby bronzové na území Dánska je Trundholmský sluneční vůz, objevený roku 1902. Keltský původ má Kotlík z Gundestrupu, ten však patrně nebyl na dánském území původně vyroben, neboť Keltové v Dánsku podle historiků nežili. Náměty z dánské historie a antické mytologie byly typické pro zakladatele dánské malířské školy Nicolaie Abrahama Abildgaarda. Začátek 19. století je někdy nazýván zlatým věkem dánského malířství, zejména díky romantickým tvůrcům, jako byli Christoffer Wilhelm Eckersberg, Constantin Hansen nebo Wilhelm Marstrand, jehož žákem byl Carl Heinrich Bloch. Umělecká kolonie ve Skagenu přilákala malíře, jako byl Peder Severin Krøyer, Michael Ancher nebo jeho žena Anna Ancherová. V Dánsku se narodil i významný impresionistický malíř Camille Pissarro či představitel expresionismu Emil Nolde. Malířku Gerdu Wegenerovou proslavil román a film Dánská dívka. Zřejmě nejvýznamnějším evropským neoklasicistním sochařem byl Bertel Thorvaldsen. K situacionismu se hlásil sochař a malíř Asger Jorn. Dánský design silně ovlivnil Piet Hein, který navrhl široké využití tzv. superelipsy, která se stala charakteristickým znakem moderní skandinávské architektury. Obhajoval použití superelipsy i při výrobě nábytku a v dalších oblastech.

Průkopníci umění fotografie, jako byli Mads Alstrup a Georg Emil Hansen, připravili cestu pro tuto rychle rostoucí profesi během druhé poloviny 19. století, oba byli mezinárodně uznávanými uměleckými a novinářskými fotografy.[68][69] Mezi nejúspěšnější současné dánské fotografy se řadí Jacob Aue Sobol nebo Claus Bjørn Larsen.[70]

Do všech dánských státních muzeí je vstup zdarma, stejně tak je zdarma půjčování knih v knihovnách.

Lars von Trier

Světově známým se stal filmový režisér Lars von Trier, spoluautor Dogmatu 95. Dalším signatářem tohoto filmařského manifestu byl Thomas Vinterberg. Oscara mají Bille August, Gabriel Axel či Susanne Bierová. Klasikem dánského filmu je Carl Theodor Dreyer, držitel Zlatého lva z Benátek (1955). Hereckou hvězdou němého filmu byla Asta Nielsenová. V béčkových a žánrových hollywoodských filmech se proslavila herečka Brigitte Nielsenová, manželka Sylvestera Stalloneho. V jejích stopách dnes jde Connie Nielsenová. Televizní Hra o trůny proslavila Nikolaje Coster-Waldaua. Ve filmech Jean-Luca Godarda se stala známou Anna Karina, režisérova múza. Dánský původ má i americký herec Viggo Mortensen. Bondovka Casino Royale proslavila herce Madse Mikkelsena. Mezi světovými válkami dosáhla celoevropského věhlasu filmová komická dvojice Pat a Patachon, v češtině jsou jejich umělecké přezdívky dodnes úslovím označujícím kontrast velkého a malého člověka.[71] V americké televizi ako hudební komik proslul Victor Borge. V modelingu se prosadila Helena Christensenová nebo Nina Agdalová.

Výjimečným kulturním fenoménem 21. století se stala dánská televizní tvorba, seriály jako Vláda (Borgen), Most (Broen) či Zločin (Forbrydelsen) zaznamenaly celosvětový úspěch.[72] Tato díla proslavila například Sidse Babett Knudsenovou, Pilou Asbæka, Kima Bodniu nebo Larse Mikkelsena.

Dánsko má velkou tradici zábavných parků. K nejnavštěvovanějším v Evropě patří Legoland. Druhým nejstarším zábavním parkem v Evropě je známé Tivoli. Také vůbec první zábavní park vznikl v Dánsku – Dyrehavsbakken.[73]

• POULSEN, Henning; BUSCK, Steen, a kol. Dějiny Dánska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-908-9.

• Dánsko-německé vztahy
• Kauza karikatur proroka Mohameda
• Lov velryb na Faerských ostrovech
• Seznam hlav dánského státu
• Seznam měst v Dánsku

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dánsko na Wikimedia Commons
• Galerie Dánsko na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Dánsko ve Wikislovníku
• Encyklopedické heslo Dánsko v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Dánsko na OpenStreetMap
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Dánsko
• (dánsky)(anglicky)(francouzsky)(španělsky)(německy) http://www.denmark.dk – oficiální stránky dánské vlády
• (česky) vKodani.cz – portál pro Čechy a Slováky v Kodani a okolí
• (česky) Dánsko – turistické informace o Dánsku i Kodani
• (anglicky) Satelitní fotografie Dánska Archivováno 24. 9. 2008 na Wayback Machine
• Denmark - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-04. (anglicky)
• Denmark (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-23. (anglicky)
• Bureau of European and Eurasian Affairs. Background Note: Denmark [online]. U.S. Department of State, 2011-03-01 [cit. 2011-08-22]. Dostupné online. (anglicky)
• CIA. The World Factbook - Denmark [online]. Rev. 2011-08-16 [cit. 2011-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-18. (anglicky)
• Zastupitelský úřad ČR v Kodani. Souhrnná teritoriální informace: Dánsko [online]. Businessinfo.cz, 2011-06-20 [cit. 2011-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-11. (česky)
• ANDERSON, Robert T, a kol. Denmark [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-22]. Dostupné online. (anglicky)