1831

1831 (MDCCCXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

2. tisíciletí

◄ 18. stol. • 19. století • 20. stol. ►
◄◄ ◄ 1827 • 1828 • 1829 • 1830 • 1831 • 1832 • 1833 • 1834 • 1835 ► ►►

Události

12. ledna – Byla obnovena anglická větev řádu johanitů – Most Venerable Order of St. John of Jerusalem
2. února – Novým papežem byl zvolen Řehoř XVI.
10. března – Byla založena Francouzská cizinecká legie.
7. dubna – Brazilský císař Petr I. abdikoval ve prospěch pětiletého syna Petra II., který pak vládl 58 let.
21. dubna – V New Yorku byla založena New York University.
24. června – Po velké neúrodě a epidemii asijské cholery začalo povstání několika tisíc rolníků na Dolním Zemplíně, Šariši a Spiši v Horních Uhrách.
21. července – Leopold I. jako první belgický král nastoupil na trůn.
8. září – Proběhla korunovace anglického krále Viléma IV.
9. října – V Nauplionu byl zavražděn první řecký prezident Joannis Kapodistrias.

Probíhající události

1817–1864 – Kavkazská válka
1830–1831 – Belgická revoluce
1830–1831 – Listopadové povstání

Vědy a umění

1. leden – Byla založena Matice česká, původně peněžní fond a nakladatelství, později společnost pro vydávání české literatury.
1. červen – Britský polárník James Clark Ross na ostrově Boothia jako první objevil Severní magnetický pól.
17. říjen – První provedení 1. Klavírního koncertu g moll op.25 Felixe Mendelssohna
22. listopadu – Premiéra Meyerbeerovy opery Robert ďábel v Paříži.
Americký vynálezce Cyrus McCormick si patentoval první mechanický žací stroj a zahájil revoluci v obilné sklizni.
Anglický fyzik Michael Faraday a americký fyzik Joseph Henry objevili elektromagnetickou indukci.
Michael Faraday zkonstruoval první malé dynamo.
Poprvé byla udělena Wollastonova medaile za mimořádný přínos ve všech oborech geologie.
Victor Hugo vydal historický román Chrám Matky Boží v Paříži.

Narození

Česko

Josef Hlávka (* 15. února)

Jaroslav Čermák (* 1. srpna)

Julius Grégr (* 19. prosince)

6. ledna – Jan Stanislav Skrejšovský, novinář a politik († 15. října 1883)
9. ledna – Josef Symerský, děkan olomoucké teologické fakulty († 15. září 1897)
11. ledna – Gustav Skřivan, matematik († 6. ledna 1866)
22. ledna – Josef Bergmann, kanovník katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích († 5. březen 1903)
2. února – Jindřich Blažej Vávra, lékař, cestovatel a botanik († 26. května 1887)
15. února – Josef Hlávka, architekt, stavitel a mecenáš († 11. března 1908)
19. února – Konstantin Grünwald, starosta Moravské Ostravy († 17. dubna 1918)
27. února – Petr Maixner, malíř († 22. října 1884)
29. března – František Ržiha, vynálezce a zakladatel tunelového stavitelství († 22. června 1897)
4. dubna – Adolf Brecher, lékař, spisovatel a básník († 13. dubna 1894)
19. dubna – Alfons Ferdinand Šťastný, statkář, filosof a politik († 8. listopadu 1913)
28. dubna – Antonín Mezník, politik († 10. září 1907)
30. dubna – Jan Sobek, klarinetista a hudební skladatel českého původu († 9. června 1914)
1. května – Bohumil Janda Cidlinský, básník a spisovatel († 29. září 1875)
2. května – Jan Bochenek, malíř († 3. prosince 1909)
11. května – Lubert Graf, právník a politik německé národnosti, starosta Chebu († 6. listopadu 1888)
1. června – Heřman Přerhof, recitátor a organizátor kulturního života († 27. března 1867)
10. června – Wilhelm Mayer, právník, hudební skladatel a pedagog († 22. ledna 1898)
4. července – Josef Sokol, pedagog a politik († 4. dubna 1912)
1. srpna – František Lepař, klasický filolog a překladatel († 21. prosince 1899)
12. srpna – Sigismund Vašátko, advokát a sběratel lidových písní († 15. listopadu 1886)
27. srpna – František Bronislav Kořínek, spisovatel publicista a pedagog († 20. listopadu 1874)
28. srpna – Bohumil Eiselt, lékař, zakladatel „Časopisu českých lékařů“ († 22. srpna 1908)
1. září – Jaroslav Čermák, malíř († 23. dubna 1878)
8. září – Bedřich Kamarýt, kněz, malíř a spisovatel († 21. května 1911)
10. září – Marie Ryšavá, herečka († 19. prosince 1912)
18. září – Jan Jeřábek, právník a politik († 14. září 1894)
24. září – Vilém Bukovský, profesor pražské techniky, specialista na dopravní stavby († 19. března 1899)
8. října – Max Scharschmid von Adlertreu, právník a politik německé národnosti († 27. prosince 1905)
22. října – Eduard Hořovský, báňský odborník († 25. února 1898)
5. prosince – Mikuláš Karlach, kněz, politik, organizátor církevních a vlasteneckých podniků († 6. listopadu 1911)
17. prosince – Emanuel Purkyně, botanik a meteorolog († 23. květen 1882)
19. prosince – Julius Grégr, politik († 4. října 1896)
12. prosince – Josef Virgil Grohmann, pedagog, spisovatel a politik německé národnosti († 12. října 1919)
? – Jan Weinlich, olomoucký biskup († 24. prosince 1905)
? – František Korbel, česko-americký podnikatel a zakladatel kalifornských vinic († 1. ledna 1920)

Svět

Sedící býk (* březen)

James Clerk Maxwell (* 13. června)

Fridrich III. (* 18. října)

James A. Garfield (* 19. listopadu)

15. ledna – Juro Surowin, německý publicista, jazykovědec a humanista († 16. prosince 1904)
16. ledna – Jovan Ristić, srbský politik († 4. září 1899)
17. ledna – Alžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská, rakouská arcivévodkyně († 14. února 1903)
16. února – Nikolaj Leskov, ruský spisovatel a dramatik († 5. března 1895)
24. února
- Albert Schäffle, německý ekonom, předlitavský politik († 25. prosince 1903)
- Leo von Caprivi, německý kancléř († 6. února 1899)
8. března – Félix Bonfils, francouzský fotograf († 9. dubna 1885)
13. března – Gustav Kraatz, německý entomolog († 2. listopadu 1909)
18. března – Fridrich III. Pruský, německý císař a pruský král († 15. června 1888)
19. března – Julius Anton Glaser, ministr spravedlnosti Předlitavska († 26. prosince 1885)
28. března – Rudolf von Merkl, ministr války Rakouska-Uherska († 22. ledna 1911)
březen – Sedící býk, náčelník Siouxů († 15. prosince 1890)
3. dubna – Adelaida Löwenstein-Wertheim-Rosenberg, manželka Michala I. Portugalského († 16. prosince 1909)
12. dubna – Constantin Meunier, belgický malíř a sochař († 4. dubna 1905)
28. dubna – Peter Guthrie Tait, skotský matematik a fyzik († 4. července 1901)
16. května – David Edward Hughes, americký konstruktér a vynálezce († 22. ledna 1900)
21. června
- Ludvík Bavorský, syn vévody Maxmiliána († 6. listopadu 1920)
- Šarlota Pruská, princezna sasko-meiningenská († 30. března 1855)
28. června – Joseph Joachim, maďarský houslista, dirigent a hudební skladatel († 15. srpna 1907)
8. července – John Stith Pemberton, lékárník, vynálezce Coca-Coly († 16. srpna 1888)
10. července – Kamilo Mašek, slovinský skladatel českého původu ( 29. června 1859)
14. července – Aleksandr Hilferding, ruský slavista († 2. července 1872)
18. července – Johann Martin Schleyer, německý kněz, tvůrce umělého jazyka Volapük († 16. srpna 1912)
22. července – Kómei, 121. japonský císař († 30. ledna 1867)
8. srpna – Nikolaj Nikolajevič Ruský, třetí syn ruského cara Mikuláše I. († 25. dubna 1891)
12. srpna – Helena Petrovna Blavatská, ruská filozofka, zakladatelka Teozofické společnosti († 8. května 1891)
20. srpna – Eduard Suess, rakouský geolog a paleontolog († 26. dubna 1914)
28. srpna – Lucy Webb Hayesová, manželka 19. prezidenta USA Rutherforda B. Hayese († 25. června 1889)
7. září – Victorien Sardou, francouzský dramatik († 7. listopadu 1908)
8. září – Wilhelm Raabe, německý spisovatel († 15. listopadu 1910)
18. září – Siegfried Marcus, německý vynálezce a automobilový průkopník († 1. července 1898)
28. září – Fran Levstik, slovinský spisovatel, básník a žurnalista († 16. listopadu 1887)
6. října – Richard Dedekind, německý matematik († 12. února 1916)
29. října – Othniel Charles Marsh, americký paleontolog († 18. března 1899)
7. listopadu – Mélanie Calvatová, vizionářka mariánského zjevení v La Salettě († 15. prosince 1904)
13. listopadu – James Clerk Maxwell, skotský fyzik († 5. listopadu 1879)
17. listopadu – Miguel Miramón, mexický prezident († 19. června 1867)
19. listopadu – James A. Garfield, 20. prezident Spojených států († 19. září 1881)
24. listopadu – Moritz Hinträger, rakouský architekt († 27. dubna 1909)
1. prosince – Marie Amálie Brazilská, dcera brazilského císaře Petra I. († 4. února 1853)
8. prosince – János Libényi, maďarský nacionalista, který spáchal atentát na Františka Josefa I. († 26. února 1853)
9. prosince – Maurice de Hirsch, německo-židovský bankéř, filantrop a mecenáš († 21. dubna 1896)
22. prosince – Alois Friedrich Rogenhofer, rakouský entomolog († 15. ledna 1897)
? – Léon Crémière, francouzský fotograf († 1913)
? – Alexander Henderson, kanadský fotograf skotského původu († 4. dubna 1913)
? – Henri Le Lieure, francouzský fotograf († 19. prosince 1914)
? – Ankó Itosu, tvůrce moderního karate († 11. března 1915)
? – Marija Obrenović, moldavsko-rumunská bojarka a srbská šlechtična († 16. července 1876)

Úmrtí

Česko

František Kramář († 8. ledna)

8. ledna – František Kramář, hudební skladatel (* 27. listopadu 1759)
4. března – Josefa Pedálová, řeholnice a spisovatelka (* 18. února 1780)
13. dubna – Ferdinand Kauer, rakouský hudební skladatel, houslista, klavírista a dirigent narozený v Čechách (* 18. ledna 1751)
24. května
- Václav Urban Stuffler, brněnský katolický biskup (* 22. září 1764)
- Václav Stach, básník a překladatel (* 15. dubna 1755)
23. července – Rudolf Jan kardinál Habsbursko-Lotrinský, rakouský arcivévoda, olomoucký arcibiskup (* 9. ledna 1787)
31. října – Christian Polykarp Erxleben, lanškrounský botanik a textilní podnikatel (* 3. června 1765)
15. listopadu – Vincenc Mašek, hudební skladatel, pedagog a vydavatel (* 5. dubna 1755)
30. prosince – Karl Nanke, hudební skladatel (* 2. listopadu 1770)

Svět

James Monroe († 4. července)

Georg Wilhelm Friedrich Hegel († 14. listopadu)

2. ledna – Barthold Georg Niebuhr, německý historik antického Říma, politik a diplomat (* 27. srpna 1776)
12. ledna – Luisa Dánská a Norská, dánská princezna (* 20. ledna 1750)
21. ledna – Achim von Arnim, německý romantický básník a prozaik (* 26. ledna 1781)
22. ledna – John Blenkinsop, anglický důlní inženýr a vynálezce (* 1783)
14. února – Maximilian Füger, rakouský profesor práv (* 11. října 1774)
26. února – Anton Antonovič Delvig, ruský básník (* 17. srpna 1798)
1. března – Karolína z Manderscheid-Blankenheimu, kněžna z Lichtenštejna (* 13. listopadu 1768)
9. března – Friedrich Maximilian Klinger, německý dramatik (* 17. února 1752)
17. března – Napoleon Ludvík Bonaparte, syn holandského krále Ludvíka Bonaparta (* 11. října 1804)
17. dubna – Dmitrij Nikolajevič Seňavin, ruský admirál (* 17. srpna 1763)
21. dubna – Thursday October Christian, kolonista na ostrově Pitcairn (* 7. října 1790)
27. dubna – Karel Felix Sardinský, sardinský král (* 6. dubna 1765)
15. května – Maxmilián Josef z Thun-Taxisu, bavorský královský důstojník a generálmajor rakouské armády (* 29. května 1769)
26. června – Longinus Anton Jungnitz, německý astronom, fyzik, teolog a římskokatolický duchovní (* 10. srpna 1764)
27. června – Sophie Germainová, francouzská matematička, fyzička a filosofka (* 1. dubna 1776)
4. července – James Monroe, americký prezident (* 28. dubna 1758)
17. srpna – Patrick Nasmyth, skotský malíř (* 7. ledna 1787)
23. srpna – Ferenc Kazinczy, maďarský šlechtic a jazykovědec (* 27. října 1759)
13. září – Alexander Rudnay, slovenský biskup a kardinál (* 4. října 1760)
9. října – Joannis Kapodistrias, řecký politik a diplomat (* 11. února 1776)
11. listopadu – Nat Turner, americký vůdce povstání proti otrokářům (* 2. října 1800)
14. listopadu
- Ignaz Joseph Pleyel, francouzský skladatel, dirigent a nástrojař (* 18. června 1757)
- Georg Wilhelm Friedrich Hegel, německý filosof (* 27. srpna 1770)
16. listopadu – Carl von Clausewitz, pruský generál, válečný stratég a teoretik (* 1. června 1780)
10. prosince – Thomas Johann Seebeck, německý fyzik (* 9. dubna 1770)
23. prosince – Emilia Platerová, polská hraběnka z rodu Platerů a revolucionářka (* 13. listopadu 1806)
? – Durs Egg, anglický puškař (* 1748)

Hlavy států

Papežem se stal Řehoř XVI.

Francie – Ludvík Filip (1830–1848)
Království obojí Sicílie – Ferdinand II. (1830–1859)
Osmanská říše – Mahmut II. (1808–1839)
Prusko – Fridrich Vilém III. (1797–1840)
Rakouské císařství – František I. (1792–1835)
Rusko – Mikuláš I. (1825–1855)
Spojené království – Vilém IV. (1830–1837)
Španělsko – Ferdinand VII. (1813–1833)
Švédsko – Karel XIV. (1818–1844)
USA – Andrew Jackson (1829–1837)
Papež – Řehoř XVI. (1830–1846)
Japonsko – Ninkó (1817–1846)
Lombardsko-benátské království – Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu 1831 na Wikimedia Commons

Digitalizované noviny a časopisy z roku 1831:

Večerní vyražení (vyd. Václav Rodomil Kramerius) — rok 1831
Pražské noviny — rok 1831
Jindy a nyní (předchůdce časopisu Květy) — rok 1831
Bohemia, oder Unterhaltungsblätter für gebildete Stände (deník pražských Němců) — ročník 4 rok 1831

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.