Naim Frashëri

Naim Frashëri (25. květen 1846, Frashër – 20. říjen 1900, Istanbul) byl albánský básník a překladatel. Byl bratrem politika Abdyla Frashëriho a encyklopedisty Samiho Frashëriho. Spolu s nimi byl klíčovým představitelem albánského národního obrození (takzvaného Rilindja Kombëtare). Psal albánsky (15 knih), turecky (4 knihy), řecky (2) a persky (1).

Naim Frashëri
Narození25. května 1846
Frashër
Úmrtí20. října 1900 (ve věku 54 let)
Istanbul
Příčina úmrtínemoc
Místo pohřbeníFrashër
PseudonymD. Keto
Povoláníbásník, spisovatel, překladatel, novinář, politik a historik
NárodnostAlbánci
Alma materTeqe of Frashër
Zosimaia School
Žánrlyrická poezie
PříbuzníAbdyl Frashëri a Sami Frašeri (sourozenci)
Midhat Frashëri (synovec)
Ali Sami Yen (synovec)
Podpis
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Na dvousetlekové bankovce
Památník v Tiraně

Život

Narodil se ve vesničce Frashër, která tehdy ležela na území Osmanské říše, dnes na jihu Albánie. V dětství se naučil turecky, persky i arabsky, zejména stará perská literatura ho poté silně ovlivnila. Jako muslim měl otevřenu cestu ke státní službě, roku 1882 odjel do Istanbulu, kde začal pracovat pro osmanské ministerstvo kultury. Přesto se nadchl pro albánskou národní myšlenku a řadu svých prací také podepisoval jen iniciálami, aby to neohrozilo jeho kariéru ve státní službě.

Dílo

Ve svém básnickém díle byl ovlivněn muslimskou mystickou (súfistickou) sektou Bektašíja, k níž patřil.[1] Mystický panteismus je nejvíce cítit v jeho nejslavnějším díle, epické skladbě Istori’e Skënderbeut (Skanderbegův příběh), která vypráví o albánském národním hrdinovi Gjergje Kastrioti Skanderbegovi. Jeho lyrika (např. Luletë e verësë – Letní květy) byla ovlivněna i francouzskými vzory.[2] Jiné verše manifestují nacionální ideály a vlastenectví (například známá báseň Bagëti e Bujqësi s verši "Shqipëri, o mëma ime, ndonëse jam i mërguar / Dashurinë tënde kurrë zemëra s'e ka harruar" – "Albánie, ó má matko, i kdybych tě opustil, mé srdce nikdy nezapomene tvou lásku"), proto je v Albánii považován za národního básníka.[3]

Přeložil do albánštiny La Fontainovy Bajky či Homérovu Iliadu.

Odkaz

Od roku 1965 se v Albánii udělovalo umělcům státní vyznamenání nazvané právě po Naimu Frashërim.[4] V Tiraně po něm bylo pojmenováno známé nakladatelství. Jeho portrét zdobí od roku 1996 albánskou bankovku v hodnotě 200 leků.

Bibliografie
  • Kavâid-i farisiyye dar tarz-i nevîn (1871)
  • Ihtiraat ve kessfiyyat (1881)
  • Fusuli erbea (1884)
  • Tahayyülat (1884)
  • Bagëti e Bujqësi (1886)
  • E këndimit çunavet (1886)
  • Istori e përgjithshme për mësonjëtoret të para (1886)
  • Vjersha për mësonjëtoret të para (1886)
  • Dituritë për mësonjëtoret të para (1886)
  • O alithis pothos ton Skypetaron (Ο αληθής πόθος των Σκιπετάρων) (1886)
  • Luletë e Verësë (1890)
  • Mësime (1894)
  • Parajsa dhe fjala fluturake (1894)
  • Gjithësia (1895)
  • Fletore e bektashinjët (1895)
  • O eros (Ο Έρως) (1895)
  • Iliadh' e Omirit (1896)
  • Histori e Skënderbeut (1898)
  • Qerbelaja (1898)
  • Istori e Shqipërisë (1899)
  • Shqipëria (1902)

Odkazy

Reference
  1. http://www.treccani.it/enciclopedia/tag/naim-frasheri/
  2. http://leccos.com/index.php/clanky/frasheri-naim
  3. CORNIS-POPE, Marcel. History of the literary cultures of East-Central Europe: junctures and disjunctures in the 19th and 20th centuries. [s.l.]: John Benjamins Publishing Company, 2004. (History of the Literary Cultures of East-central Europe; sv. 2). Dostupné online. ISBN 90-272-3453-1. S. 291. (anglicky)
  4. http://forum.valka.cz/topic/view/104205

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.