1981

Demografický vývoj v Česku
1981
Střední stav obyvatel	10 303 208
Narození	145 186
Zemřelí	130 407
Přirozený přírůstek	14 031
Přírůstek stěhováním	1 717
Celkový přírůstek	15 784

1981 (MCMLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

2. tisíciletí

◄ 19. stol. • 20. století • 21. stol.
◄◄ ◄ 1977 • 1978 • 1979 • 1980 • 1981 • 1982 • 1983 • 1984 • 1985 ► ►►

Události

Česko

1. února – V kinech měl premiéru úspěšný film Postřižiny režiséra Jiřího Menzela natočený dle stejnojmenného románu spisovatele Bohumila Hrabala.
6. března – Na Sokolské chatě v Ostravici na Frýdecko-Místecku vypukl v časných ranních hodinách požár. V objektu byli v době neštěstí ubytováni žáci 7. tř. jedné olomoucké základní školy na lyžařském výcviku a několik turistů. Požár vznikl zřejmě od nedopalku cigarety a rychle se v dřevěné, čerstvě natřené budově rozšířil. Celkem 8 lidí na místě uhořelo, z toho 4 děti. 14 osob utrpělo různě těžká zranění. Oheň budovu zcela zdemoloval a k její obnově už nedošlo.[1]
12. – 13. března – Povodí Ohře a Bíliny zasáhla povodňová vlna. Nejhorší situace byla na Karlovarsku, Lounsku, Litoměřicku a Ústecku. Řeka Teplá v Karlových Varech dosáhla 3. stupně povodňové aktivity a v lázeňském centru města vystoupila jen asi 30 cm pod úroveň okraje nábřežní zdi a ulice. Rekordní průtoky byly zaznamenány také na Rolavě ve Staré Roli a na řece Ohři za soutokem s Teplou v Karlových Varech – Drahovicích. V Jáchymově se protrhla hráz rybníka a metrová přívalová vlna zaplavila svažité náměstí. V okrese Louny zaplavily vody řeky Ohře stovky hektarů zemědělské půdy a několik zemědělských objektů na břehu. Přímo v Lounech byl na Ohři zaznamenán historicky nejvyšší vodní stav. Také na okrese Litoměřice zaplavily řeky Ohře a Labe četné hektary úrodné půdy. V Ústí nad Labem hladina dosáhla výše 660 cm, zaplavila přístavy a hlavní silniční tah z Prahy do Děčína. Kritický stav byl zaznamenán také na řece Bílině na Ústecku, konkrétně ve Stadicích a Koštově, kde zaplavila asi 20 rodinných domů.[2]
2. dubna – Na předmostí Nuselského mostu na severním okraji Pankrácké pláně byl dokončen a slavnostně otevřen Palác kultury. Výstavba pětipodlažní rozsáhlé multifunkční budovy trvala 5 let. Hlavním účelem paláce bylo pořádání sjezdů velkých celostátních organizací (zejm. KSČ, ROH, SSM, atd.), pořádání mezinárodních konferencí, ale také různých kulturních akcí. V budově je 8 sálů s kapacitou celkem 4 500 míst, z čehož největší, Sjezdový sál, pobere na 2 500 osob. Z prosklené severovýchodní stěny paláce se otevírá pěkný výhled na centrum Prahy a Pražský hrad. V roce 1995 byl objekt přejmenován na Kongresové centrum Praha.
6.–10. dubna – V nově zprovozněném Paláci kultury v Praze se konal XVI. sjezd KSČ. Účastnilo se ho 1 447 delegátů ze všech krajů republiky. Výsledky sjezdu nepřinesly téměř žádné vnitropolitické změny, nadále pokračovala politika normalizace, ve vedení strany nedošlo téměř k žádným kádrovým obměnám. V důsledku ekonomických obtíží zemí východního bloku však bylo přiznáno nesplnění plánovaného růstu národního důchodu.
1. května - udělen titul zasloužihého umělce mj. i kreslíři, karikaturistovi, ilustrátorovi a humoristovi Jiřímu Winteru Nepraktovi.
16. května – U příležitosti 60. výročí založení KSČ měl v Československé televizi premiéru třináctidílný seriál Okres na severu. Jeho hrdinou je vedoucí tajemník Okresního výboru KSČ „soudruh Josef Pláteník“, jehož postava má ztělesňovat ctnosti dobrého a příkladného komunisty. Soudruh Pláteník působí v okrese, který prochází bouřlivou socialistickou výstavbou a rozvážně řeší četné problémy. Seriál, jehož exteriéry se natáčely převážně v Kralupech nad Vltavou[3] (Chemička i sídliště kde tajemník Pláteník bydlel), je dílem režiséra Evžena Sokolovského. Scénář napsal Jaroslav Dietl. Hlavní roli soudruha Pláteníka ztvárnil Jaroslav Moučka, jeho ženu hrála Jiřina Švorcová.[4]
5. – 6. června – Konaly se všeobecné volby do Federálního shromáždění, národních rad a všech stupňů národních výborů. Výsledky nebyly nijak překvapivé – volební účast i podíl hlasů pro kandidátku Národní fronty přesahovaly 99,5 %.[5]
24. června – V Praze podepsali československý prezident Gustáv Husák a prezident tehdejší Afghánské demokratické republiky Babrak Karmal Smlouvu o přátelství a spolupráci mezi oběma zeměmi.
3. září – V prostoru hlubinného hnědouhelného dolu Pluto II koncernového podniku Doly Vítězného února v Louce u Litvínova na Mostecku došlo k sérii čtyř explozí, jež měly za následek rozsáhlý požár a zával. Tragédie si vyžádala 65 obětí na životech. Příčina neštěstí nebyla nikdy zcela objasněna, šlo však pravděpodobně o nahromadění metanu a zápar uhlí v kombinaci se zanedbáním bezpečnostních předpisů.
12. – 13. září – Československá delegace vedená Gustávem Husákem zavítala na zahraniční návštěvy do Etiopie a tehdejší Jemenské lidové demokratické republiky. V hlavních městech obou států – v Addis Abebě a v Adenu podepsali představitelé oboustranné smlouvy o přátelství a spolupráci. V rámci smluv se státy třetího světa poté českoslovenští odborníci pomáhali budovat tamní infrastrukturu a průmysl.[6]
11. října – V Praze byl dopaden[7] sériový vrah Ladislav Hojer, který se v letech 1978 – 1981 na celém území republiky (v Děčíně, v Praze, v Brně a u Košic) dopustil nejméně 5 brutálních sexuálně motivovaných vražd žen. Doznal se také k 18 znásilněním. Šlo o primitivní, asociální, výrazně agresivní psychopatickou osobnost s absolutní citovou tupostí a sklony k nekrofilii. Svých zločinů se dopouštěl v příčetném stavu, vše měl dobře promyšlené. Městský soud v Praze ho odsoudil k trestu smrti, v srpnu 1986 byl popraven v Praze na Pankráci.[8]
6. prosince – V Mariánských Lázních se zřítila střecha zimního stadionu a zavalila ledovou plochu kluziště. Na místě zahynuli 3 lidé. Příčinou havárie byla pravděpodobně konstrukční vada.[9]

Svět

1. ledna – Evropské hospodářské společenství (EHS) se rozšířilo o Řecko
12. dubna – přesně po dvaceti letech od letu prvního člověka do kosmu byl z komplexu LC-39A na mysu Canaveral vypuštěn ke svému prvnímu letu americký raketoplán Columbia
28. dubna – Galicie získala autonomní statut
13. května – Neúspěšný atentát na papeže Jana Pavla II., papež byl zraněn, atentátník Mehmet Ali Ağca byl zatčen.
16. července –Mahathir Mohamad se stal premiérem Malajsie.
29. července – V Londýně se konala svatba prince Charlese a princezny Diany.
21. září – Belize vyhlásilo nezávislost.
6. října – V Káhiře byl spáchán atentát na prezidenta Anvara as-Sádáta.
1. listopadu vyhlásila Antigua a Barbuda nezávislost.
13. prosince – v Polsku bylo vyhlášeno stanné právo (stan wojenny – válečný stav).
V platnost vstoupilo moratorium na veškerý lov velryb.
Francie zrušila trest smrti.
Izrael obsadil Golanské výšiny

Věda a umění

založena britská skupina Napalm Death
12. dubna – první start raketoplánu Columbia
12. srpna uvedla IBM Osobní počítač, vznik IBM PC kompatibilních mikropočítačů
30. října odstartovala Veněra 13
4. listopadu odstartovala Veněra 14
20. listopadu – Ringo Starr vydal album Stop & Smell Roses
vznikl MS-DOS
objeven prvek bohrium
postavena Observatoř Sierra Nevada
Tina Turner – první vystoupení v Lucerně
říjen – založena americká skupina Metallica

Nobelova cena

Narození

Česko

Barbora Špotáková (* 30. června)

8. ledna – Adéla Janíková, výtvarnice
19. února – David Nosek, hokejový obránce
7. března – Olga Lounová, zpěvačka, herečka a automobilová závodnice
14. března – Jan Polák, fotbalový záložník
16. března – Václav Marek, fotbalový brankář
17. března – Michal Ožibko, malíř
22. března – Dita Táborská, spisovatelka
30. března – Tomáš Houdek, hokejový obránce
28. dubna – Martin Erat, hokejista
2. května – Denisa Krausová, malířka
30. června – Barbora Špotáková, oštěpařka
2. července – Tomáš Duba, hokejový brankář
20. července – Jan Výtisk, hokejový obránce
26. července – David Ludvík, hokejový útočník
13. července – Martin Adamský, hokejový útočník
2. listopadu – Patrik Stoklasa, zpěvák a herec († 23. října 2004)
22. listopadu – Michal Důras, hokejista

Svět

Natalie Portmanová (* 9. června)

Meghan, vévodkyně ze Sussexu (* 4. srpna)

Roger Federer (* 8. srpna)

1. ledna
- Zsolt Baumgartner, maďarský automobilový závodník
- Mladen Petrić, chorvatský fotbalista
21. ledna – Michel Teló, brazilský zpěvák a skladatel
25. ledna – Alicia Keys, americká R&B zpěvačka
28. ledna – Elijah Wood, americký filmový herec
30. ledna – Peter Crouch, anglický fotbalista
12. května – Rami Malek, americký herec
17. května – Paris Hilton, americká podnikatelka, herečka a zpěvačka
4. dubna – Adam Hess, americký basketbalista
14. března – Katarína Knechtová, slovenská zpěvačka
15. dubna – Filiz Ahmet, turecko-makedonská herečka
23. dubna – Chris Sharma, americký sportovní lezec
25. dubna – Felipe Massa, brazilský pilot F1
28. dubna – Jessica Alba, americká herečka
29. května – Andrej Aršavin, ruský fotbalista
30. května – Gianmaria Bruni, italský automobilový závodník
9. června – Anoushka Shankar, sitaristka, dcera hudebníka Raviho Shankara
12. června – Adriana Lima, brazilská topmodelka
16. června – Robert Tomaszek, polský basketbalista
29. července – Fernando Alonso, španělský pilot F1
22. srpna – David Barrans, britský sportovní lezec
8. září – Daiki Takamacu, japonský fotbalista
20. září – Crystle Stewart, američanka, Miss USA pro rok 2008
4. října – Justin Williams, kanadský hokejista
15. října – Markku Koski, finský snowboardista
26. října – Katrin Mattscherodtová, německá rychlobruslařka
1. listopadu – Nikolaj Šved, ruský horolezec
18. listopadu – Maggie Stiefvaterová, americká spisovatelka
2. prosince – Britney Spears, Americká zpěvačka, herečka
14. prosince – Keita Mogaki, japonský sportovní lezec
27. prosince – Alexandre Chabot, francouzský sportovní lezec
neznámé datum
- Katie Brown, americká sportovní lezkyně
- Michaël Fuselier, francouzský sportovní lezec
- Mélanie Son, francouzská sportovní lezkyně

Úmrtí

Česko

Jiří Schelinger († 13. dubna)

Jiřina Šejbalová († 23. srpna)

5. ledna – Jana Krejcarová, básnířka a prozaička (* 14. srpna 1928)
6. ledna – Ladislav Štoll, literární kritik (* 26. června 1902)
17. ledna – Magda Jansová, architektka (* 26. prosince 1906)
23. ledna – Miroslav Sedlák, sociálně-demokratický a exilový politik (* 15. dubna 1913)
28. ledna – Vojtěch Erban, sociálně-demokratický a komunistický poslanec (* 19. srpna 1913)
8. února – Karel Šmirous, vědec a průkopník barevné fotografie (* 3. prosince 1890)
13. února – Jiří V. Svoboda, překladatel a básník (* 27. března 1924)
15. února – Ludvík Pompe, divadelní a rozhlasový režisér (* 12. listopadu 1920)
20. února – Imrich Karvaš, československý ekonom a politik (* 25. února 1903)
21. února – Tomáš Vybíral, stíhač (* 29. září 1911)
24. února – Přemysl Coufal, kněz (* 9. ledna 1932)
25. února – Hana Dostalová, malířka, ilustrátorka, textilní a sklářská návrhářka (* 11. listopadu 1890)
4. března – František Červinka, historik a publicista (* 14. ledna 1923)
6. března – Marta Jirásková, sochařka (* 7. března 1898)
11. března
- Josef Filgas, rozhlasový reportér, fejetonista a spisovatel (* 16. října 1908)
- Felix Zrno, sbormistr, hudební skladatel a pedagog (* 2. října 1890)
17. března – Felix Tauer, orientalista (* 20. listopadu 1893)
18. března – Darja Hajská, zpěvačka, herečka a spisovatelka (* 20. března 1911)
22. března – Jaromír Spal, herec (* 18. července 1916)
1. dubna
- Václav Netušil, publicista a překladatel (* 31. května 1909)
- Rudolf Krčil, československý fotbalový reprezentant (* 5. března 1906)
13. dubna – Jiří Schelinger, rockový zpěvák a muzikant (* 6. března 1951)
15. dubna – Marie Tauerová, knihovnice, sochařka a překladatelka (* 15. srpna 1896)
29. dubna – Miloslav Disman, divadelní a rozhlasový režisér (* 27. dubna 1904)
30. dubna – Jan Filip, archeolog a historik (* 25. prosince 1900)
1. května – Dominik Pecka, kněz, spisovatel, sociolog, antropolog a teolog (* 4. srpna 1895)
4. května – Anežka Hrabětová-Uhrová, botanička (* 5. září 1900)
5. května – Jiří Křižák, československý fotbalový reprezentant (* 22. května 1924)
9. května – Jana Werichová, herečka, scenáristka a překladatelka (* 18. října 1935)
12. května – Lata Brandisová, jediná žena, která zvítězila ve Velké pardubické (* 26. června 1895)
15. května – Jiří Tožička, československý hokejový reprezentant (* 14. listopadu 1901)
18. května – Josef Silný, fotbalista (* 23. ledna 1902)
29. května
- Hana Růžičková, sportovní gymnastka, stříbrná medaile z LOH 1960 a 1964 (* 18. února 1941)
- Pavol Viboch, československý politik a člen protinacistického odboje (* 7. dubna 1896)
1. června – Jan Zdeněk Bartoš, hudební skladatel (* 4. června 1908)
7. června – Marie Zápotocká, manželka československého prezidenta Antonína Zápotockého (* 6. prosince 1890)
16. června – Richard Kubernát, zpěvák a jazzový trumpetista (* 22. července 1924)
17. června – Jiří Štokman, voják a příslušník výsadku Clay (* 17. dubna 1920)
20. června
- Prokop Hugo Toman, právník, kritik a operní pěvec (* 31. srpna 1902)
- Josef Mráz, herec (* 2. července 1922)
22. června – Karel Čipera, československý fotbalový reprezentant (* 9. října 1899)
26. června – František Kejla, matematik (* 23. listopadu 1914)
30. června – Nina Bonhardová, spisovatelka a novinářka (* 6. března 1907)
1. července – Zdeněk Burian, malíř (* 11. února 1905)
15. července – Gustav Vránek, houslista a hudební skladatel (* 29. listopadu 1906)
22. července – František Vojtek, kněz, jezuita, filozof (* 4. října 1911)
3. srpna – Jaroslav Brodský, politický vězeň komunistického režimu v Československu (* 22. března 1920)
7. srpna – Heda Kaufmannová, spisovatelka (* 24. dubna 1905)
9. srpna – Adolf Zábranský, malíř, grafik a ilustrátor (* 29. listopadu 1909)
14. srpna – Ota Koval, režisér, scenárista a herec (* 11. dubna 1931)
23. srpna – Jiřina Šejbalová, operní pěvkyně a herečka (* 17. září 1905)
28. srpna – Jiří Neustupný, archeolog (* 22. září 1905)
4. září – Antonín Žváček, skladatel a dirigent dechové hudby (* 29. dubna 1907)
8. září – Josef Jiří Kamenický, malíř (* 11. listopadu 1910)
12. září – Stanislav Mentl, čs. ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy (* 10. listopadu 1894)
17. září – Vlastimil Beneš, malíř, grafik, sochař a scénograf (* 3. října 1919)
20. září – František Toman, ministr vlád České socialistické republiky (* 10. července 1924)
21. září – Samuel Takáč, ministr vlády Československa (* 6. března 1911)
7. října – Vít Grus, výtvarník a návrhář dřevěných hraček (* 16. prosince 1896)
15. října
- Robert Konečný, filozof, psycholog, pedagog a odbojář (* 23. dubna 1906)
- Čestmír Jeřábek, spisovatel (* 18. srpna 1893)
20. října – Josef Hráský, archivář (* 31. prosince 1905)
21. října – Karel Šrom, hudební skladatel a publicista (* 14. září 1904)
5. listopadu – Josef Plojhar, římskokatolický kněz a politik (* 2. března 1902)
9. listopadu – Frank Malina, česko-americký vědec a vynálezce (* 2. října 1912)
17. listopadu – Jan Škoda, divadelní režisér a herec (* 2. května 1896)
26. listopadu – Bohumil Rameš, cyklista (* 4. března 1895)
1. prosince
- Adolf Parlesák, autor cestopisů a reportáží (* 7. dubna 1908)
- Alexandr Paul, novinářský fotograf (* 30. října 1907)
2. prosince – Eliška Klimková-Deutschová, lékařka a profesorka neurologie (* 14. prosince 1906)
12. prosince – František A. Krejčí, architekt (* 14. května 1908)
14. prosince – Josef Šimandl, violoncellista (* 29. srpna 1903)
29. prosince – Jaroslav Kouřil, katolický teolog (* 10. dubna 1913)
30. prosince – František Chaun, skladatel, klavírista, zpěvák, malíř a herec (* 26. ledna 1921)

Svět

Bill Haley († 9. února)

Bob Marley († 11. května)

William Saroyan († 18. května)

Albert Speer († 1. září)

Anvar as-Sádát († 6. října)

1. ledna
- Kazimierz Michałowski, polský archeolog egyptolog (* 14. listopadu 1901)
- Mauri Rose, americký automobilový závodník (* 26. května 1906)
5. ledna – Harold Urey, americký fyzikální chemik, nositel Nobelovy ceny (* 29. dubna 1893)
6. ledna
- Frederika Hannoverská, řecká královna (* 18. dubna 1917)
- Archibald Joseph Cronin, skotský lékař a spisovatel (* 19. července 1896)
- Gennadij Samojlovič Gor, ruský historik umění a spisovatel (* 28. ledna 1907)
7. ledna – Alexandr Kotov, ruský šachista (* 12. srpna 1913)
11. ledna – Desiderius Hampel, německý generálmajor za druhé světové války (* 20. ledna 1895)
21. ledna
- Ladislav Grosman, slovenský spisovatel (* 4. února 1921)
- Cuth Harrison, britský automobilový závodník (* 6. července 1906)
23. ledna
- Samuel Barber, americký hudební skladatel (* 19. března 1910)
- Roman Ruděnko, generální prokurátor SSSR (* 30. července 1907)
31. ledna – Robert Teldy Naim, francouzský spisovatel (* 16. července 1901)
9. února
- Franz Andrysek, rakouský vzpěrač, olympijský vítěz (* 8. února 1906)
- Bill Haley, americký rokenrolový hudebník (* 6. července 1925)
15. února
- Mike Bloomfield, americký bluesový kytarista, zpěvák a hudební skladatel (* 28. července 1943)
- Karl Richter, německý varhaník, cembalista a dirigent (* 15. října 1926)
7. března – Ben Carlin, australský inženýr a cestovatel (* 27. července 1912)
15. března – René Clair, francouzský filmový režisér a spisovatel (* 11. listopadu 1898)
20. března
- Edith Schultze-Westrum, německá herečka (* 30. prosince 1904)
- Irving Jaffee, americký rychlobruslař, olympijský vítěz (* 15. září 1906)
23. března – Claude Auchinleck, britský maršál za druhé světové války (* 21. června 1884)
27. března – Mao Tun, čínský spisovatel, ministr kultury (* 4. července 1896)
30. března
- Douglas Lowe, britský olympijský vítěz v běhu na 800 metrů (* 7. srpna 1902)
- Louis Kuehn, americký skokan a olympionik (* 2. dubna 1901)
3. dubna
- Leo Kanner, americký dětský psychiatr (* 13. června 1894)
- Juan Trippe, americký zakladatel letecké společnosti Pan American World Airways (Pan Am) (* 27. června 1899)
4. dubna – Carl Ludwig Siegel, německý matematik (* 31. prosince 1896)
5. dubna – Bob Hite, americký zpěvák (* 26. února 1943)
8. dubna – Omar Bradley, americký pětihvězdičkový generál (* 12. února 1893)
7. dubna – Ferdinand Veverka, československý diplomat a politik (* 29. ledna 1887)
13. dubna – Joe Louis, americký boxer (* 12. května 1914)
23. dubna – Josep Pla, španělský novinář a spisovatel katalánské národnosti (* 8. března 1897)
30. dubna – Peter Huchel, německý básník, dramatik a editor (* 3. dubna 1903)
2. května – David Wechsler, americký psycholog (* 12. ledna 1896)
4. května – Nicolau María Rubió i Tudurí, katalánský architekt, zahradní architekt, urbanista a spisovatel (* 5. února 1891)
8. května – Uri Cvi Greenberg, izraelský básník, novinář a politik (* 22. září 1896)
11. května
- Odd Hassel, norský chemik, nositel Nobelovy ceny (* 17. května 1897)
- Bob Marley, zpěvák (* 6. února 1945)
14. května – Michele Andreolo, uruguayský fotbalista (* 6. září 1912)
18. května – William Saroyan, americký spisovatel arménského původu (* 31. srpna 1908)
20. května – Binjamin Arditi, izraelský politik (* 1. července 1897)
23. května – Nikolaj Kedrov mladší, ruský skladatel pravoslavné duchovní hudby (* 1905)
24. května – Herb Lubalin, americký grafický designer (* 17. března 1918)
28. května
- Mary Lou Williams, americká jazzová klavíristka (* 8. května 1910)
- Stefan Wyszyński, polský primas a kardinál (* 3. srpna 1901)
29. května – Sung Čching-ling, manželka prvního prezidenta Čínské republiky Sunjatsena (* 27. ledna 1893)
31. května – Giuseppe Pella, premiér Itálie (* 18. dubna 1902)
2. června – Rino Gaetano, italský skladatel, textař, zpěvák a herec (* 29. října 1950)
4. června – Fritz Steuben, německý spisovatel (* 3. prosince 1898)
6. června – Jan Burgers, nizozemský fyzik (* 13. ledna 1895)
11. června – Maria Czapska, polská hraběnka, spisovatelka a literární historička (* 6. února 1894)
12. června – Boris Polevoj, sovětský spisovatel (* 17. března 1908)
14. června – Alberto Winkler, italský veslař, olympijský vítěz (* 13. února 1932)
19. června – Lotte Reinigerová, německá animátorka a režisérka (* 2. června 1899)
20. června – Abram Kardiner, americký psychiatr, psychoanalytik a antropolog (* 17. srpna 1891)
21. června – Johan Fabricius, nizozemský spisovatel (* 24. srpna 1899)
23. června – Zarah Leander, švédská herečka a zpěvačka (* 15. března 1907)
28. června – Terry Fox, sportovec postižený rakovinou kostí, kanadský národní hrdina (* 28. července 1958)
1. července
- Marcel Breuer, architekt maďarského původu (* 21. května 1902)
- Jiří Voskovec, český herec, spolu s Janem Werichem hlavní postava Osvobozeného divadla (* 19. června 1905)
27. července
- William Wyler, americký filmový režisér (* 1. července 1902)
- Paul Brunton, britský filosof, mystik, a cestovatel (* 21. října 1898)
2. srpna – Delfo Cabrera, argentinský olympijský vítěz v maratonu 1948 (* 2. dubna 1919)
4. srpna – Theo Brün, německý malíř (* 1885)
14. srpna – Karl Böhm, rakouský dirigent (* 28. srpna 1894)
22. srpna – Glauber Rocha, brazilský filmový režisér, dokumentarista, herec a spisovatel (* 14. března 1938)
25. srpna – Sașa Pană, rumunský spisovatel (* 8. srpna 1902)
27. srpna – Valerij Charlamov, ruský hokejista (* 14. ledna 1948)
30. srpna – Muhammad Alí Radžáí, íránský předseda vlády (* 15. června 1933)
1. září – Albert Speer, německý architekt a nacistický politik (* 19. března 1905)
8. září – Hideki Jukawa, japonský fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 23. ledna 1907)
9. září – Jacques Lacan, francouzský psychoanalytik (* 13. dubna 1901)
12. září – Eugenio Montale, italský spisovatel (* 12. října 1896)
14. září – Furry Lewis, americký bluesový zpěvák a kytarista (* 6. března 1893)
26. září – Roy Cochran, americký sprinter, dvojnásobný olympijský vítěz (* 26. ledna 1919)
27. září – Bronisław Malinowski, polský olympijský vítěz v běhu na 3000 metrů překážek (* 4. června 1951)
28. září – Jakov Fedotovič Pavlov, sovětský voják (* 17. října 1917)
29. září – Frances Yatesová, britská historička (* 28. listopadu 1899)
6. října – Anvar as-Sádát, prezident Sjednocené arabské republiky (* 25. prosince 1918)
8. října – Heinz Kohut, americký psycholog (* 3. května 1923)
13. října – Philippe Etancelin, francouzský automobilový závodník (* 2. prosince 1896)
16. října – Moše Dajan, izraelský generál (* 20. května 1915)
17. října – Albert Cohen, švýcarský spisovatel (* 16. srpna 1895)
22. října – Lord Burghley, britský politik, atlet a sportovní funkcionář (* 9. února 1905)
23. října – Reg Butler, britský sochař (* 28. dubna 1913)
24. října – Edit Headová, americká kostýmní návrhářka (* 28. října 1897)
25. října – Franz Grasberger, rakouský muzikolog a knihovník (* 2. listopadu 1915)
27. října – Anders Knutsson Ångström, švédský fyzik (* 28. února 1888)
29. října – Georges Brassens, francouzský písničkář (* 22. října 1921)
1. listopadu – Karel Weirich, český novinář, zachránce Židů (* 2. července 1906)
3. listopadu
- Eraldo Monzeglio, italský fotbalista (* 5. června 1906)
- Edvard Kocbek, slovinský básník, politik a spisovatel (* 27. září 1904)
7. listopadu – Will Durant, americký historik a filozof (* 5. listopadu 1885)
9. listopadu – Henry Potez, francouzský průmyslník (* 30. září 1891)
10. listopadu – Abel Gance, francouzský filmový herec a režisér (* 25. října 1889)
13. listopadu
- Gerhard Marcks, německý sochař (* 18. února 1889)
- Werner Hartmann, švýcarský malíř (* 28. května 1903)
16. listopadu – William Holden, americký herec (* 17. dubna 1918)
22. listopadu – Hans Adolf Krebs, německý, později anglický biochemik (* 25. srpna 1900)
26. listopadu – Max Euwe, nizozemský šachista a matematik (* 20. května 1901)
29. listopadu – Natalie Wood, americká herečka (* 20. července 1938)
6. prosince
- Digby George Gerahty, anglický spisovatel (* ? 1898)
- Harry Harlow, americký psycholog (* 31. října 1905)
8. prosince – Big Walter Horton, americký bluesový zpěvák (* 6. dubna 1918)
11. prosince – Terry Jennings, americký minimalistický hudebník a hudební skladatel (* 19. července 1940)
12. prosince – Tone Fajfar, slovinský politik a partyzán (* 1913)
13. prosince – Cornelius Cardew, britský hudební skladatel (* 7. května 1936)
15. prosince – Sam Jones, americký jazzový kontrabasista a violoncellista (* 12. listopadu 1924)
21. prosince – Seweryn Butrym, polský divadelní, filmový a televizní herec a divadelní režisér (* 23. prosince 1910)
29. prosince
- Jack Cameron, kanadský hokejista, zlato na OH 1924 (* 3. prosince 1902)
- Miroslav Krleža, chorvatský spisovatel (* 7. července 1893)
30. prosince
- Franjo Šeper, chorvatský arcibiskup a kardinál (* 2. října 1905)
- Curt Eisner, polsko-německý entomolog a muzejník (* 28. dubna 1890)

Hlava státu

Evropa:

Československo – prezident Gustáv Husák
Vatikán – papež Jan Pavel II.
Sovětský svaz – předseda prezidia Nejvyššího sovětu a generální tajemník KSSS Leonid Iljič Brežněv
Francie
- prezident Valéry Giscard d'Estaing
- prezident François Mitterrand
Dánsko – královna Markéta II.
Španělsko – král Juan Carlos I.

Ostatní:

Čína – předseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Jie Ťin-jing
USA
- prezident Jimmy Carter
- prezident Ronald Reagan
Kuba – předseda státní rady Fidel Castro

Evropa:

Česko – Gustáv Husák
papež – Jan Pavel II.

Reference

SeniorTip
Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. – Digitalizovaný archiv časopisů – RudePravo/1981/3/14/2.png
Okres na severu – Filmová místa.cz
Ukázky z díla: http://www.youtube.com/watch?v=eFi1B6B1nH0
Odkazy na výsledky voleb na Wikipedii: Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1981; Volby do Sněmovny národů Federálního shromáždění 1981; Volby do Slovenské národní rady 1981; Volby do České národní rady 1981; Volby do zastupitelských orgánů Československa 1981
Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. – Digitalizovaný archiv časopisů – RudePravo/1981/9/14/1.png
https://kriminalistika.eu/muzeumzla/hojer/hojer.html
Krvavá kronika: zbabělý kanibal – iDNES.cz
Proč havarovala střecha zimního stadionu v Mariánských Lázních?. www.konstrukce.cz [online]. [cit. 2013-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-19.

Externí odkazy

Galerie 1981 na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu 1981 na Wikimedia Commons

Digitální archivy k roku 1981

Dokumentární cyklus České televize Retro – rok 1981
Pořad stanice Český rozhlas 6 Rok po roce – rok 1981
Rudé právo v archivu Ústavu pro českou literaturu – ročník 61 rok 1981

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] SeniorTip

[2] Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. – Digitalizovaný archiv časopisů – RudePravo/1981/3/14/2.png

[3] Okres na severu – Filmová místa.cz

[4] Ukázky z díla: http://www.youtube.com/watch?v=eFi1B6B1nH0

[5] Odkazy na výsledky voleb na Wikipedii: Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1981; Volby do Sněmovny národů Federálního shromáždění 1981; Volby do Slovenské národní rady 1981; Volby do České národní rady 1981; Volby do zastupitelských orgánů Československa 1981

[6] Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. – Digitalizovaný archiv časopisů – RudePravo/1981/9/14/1.png

[7] ttps://kriminalistika.eu/muzeumzla/hojer/hojer.html

[8] Krvavá kronika: zbabělý kanibal – iDNES.cz

[9] Proč havarovala střecha zimního stadionu v Mariánských Lázních?. www.konstrukce.cz [online]. [cit. 2013-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-19.