Řeholník

Řeholník, také řeholní bratr, je v katolické církvi osoba mužského pohlaví, která se zavázala k doživotní službě Bohu a lidem a žije ve společenství osob, jež se řídí stejným pravidlem čili řeholí (z lat. regula, pravidlo). Řeholníci většiny řádů mohou být jak kněží, tak také laičtí bratři. Řeholní způsob života – i když pod různými názvy – hraje velmi významnou roli také ve východních, pravoslavných církvích a vyskytuje se i v některých protestantských církvích (anglikáni, presbyteriáni aj.).

Václav Hollar: Řeholník

Popis

Řeholníci nosí zvláštní společný oděv čili hábit a žijí většinou v klášterech nebo řeholních domech, často pro veřejnost uzavřených (klausura). Některé starší řehole vyžadují, aby jejich členové zůstávali v tomtéž společenství a nepřemisťovali se (stabilitas loci). Těm se pak říká také mniši. Naproti tomu novější kongregace nevyžadují, aby klášter byl pro veřejnost uzavřen a svoji službu vykonávají často mimo své domy ve školách, nemocnicích atd.[1]

Řeholníkem se může stát každý katolický křesťan, který se nejdříve stane na určitý čas postulantem (žadatelem), nejméně na rok novicem (nováčkem) a pokud usoudí, že se skutečně chce stát řeholníkem, složí časné sliby na dobu určitou, po jejichž uplynutí je buď obnovuje (celková doba časných slibů nesmí přesáhnout devět let), nebo skládá slavné sliby.

Poněkud odlišné postavení mají řeholní kanovníci, což jsou vesměs kněží, kteří se řídí řeholí sv. Augustina (augustiniáni, premonstráti, křižovníci) a kladou hlavní důraz na studium, modlitbu a výchovu.

Odkazy

Reference
  1. Pavlincová a kol., str. 280.

Literatura
  • Ottův slovník naučný, heslo Řehole. Sv. 21, str. 419
  • H. Pavlincová a kol., Slovník judaismus - křesťanství - islám. Praha: MF 1994, str. 279n.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.