Hermann Levi

Hermann Levi (7. listopadu 1839 Gießen13. května 1900 Mnichov) byl německý dirigent.

Hermann Levi
Základní informace
Narození7. listopadu 1839
Gießen
Úmrtí13. května 1900 (ve věku 60 let)
Mnichov
Místo pohřbeníGarmisch-Partenkirchen
Žánryklasická hudba a opera
Povolánídirigent, hudební skladatel a klavírista
Nástrojeklavír
RodičeBenedikt Levi
PříbuzníWilhelm Lindeck (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Hermann Levi

Hermann Levi byl syn hesenského zemského rabína Benedicta Leviho (1806-1899). V letech 1852-55 studoval na gymnáziu v Mannheimu, kde jej vyučoval hudbě dvorní kapelník Vincenz Lachnerm v letech 1855-58 pokračoval ve studiu na konzervatoři v Lipsku. V letech 1859-61 byl kapelníkem (Musikdirektor) v Saarbrückenu. Po smrti Františka Škroupa jej nahradil jako kapelník německé opery v Rotterdamu, kde vzbudil pozornost zejména uvedením Wagnerova Lohengrina. V letech 1864-72 byl dvorním kapelníkem v Karlsruhe, kde uvedl řad děl Johannese Brahmse, mj. Ein deutsches Requiem, ale též Wagnerovy Mistry pěvce norimberské. Roku 1872 byl povolán na místo prvního dvorního kapelníka do Mnichova, což zahrnovalo i hudební řízení mnichovské opery, a roku 1894 byl jmenován „generálním hudebním ředitelem“. Tuto funkci však musel o dva roky později ze zdravotních důvodů složit.

Od počátku 60. let 19. století byl blízkým přítelem Johannese Brahmse, v průběhu 70. let však bylo toto přátelství narušeno Leviho příklonem k Brahmsově oponentu Wagnerovi. Levi dirigoval roku v Mnichově 1878 první mimobayreuthskou inscenaci Prstenu Nibelungova a Wagner si jej vybral jako ideálního dirigenta pro premiéru svého Parsifala, a to i přes Leviho židovský původ, který byl v rozporu s antisemitskými názory Richarda Wagnera i s křesťansko-mystickým námětem opery. Levi dirigoval Parsifala na Hudebních slavnostech v Bayreuthu pravidelně až do roku 1894. Dirigoval rovněž řadu "separátních" představení Wagnerových oper pro bavorského krále Ludvíka II. s vyloučením veřejnosti.

Vedle Wagnera byl Levi významným interpretem Mozartových oper. Pro cyklus letních představení připravil Levi i jejich moderní zpracování, která měla odstranit některé pozdější úpravy; přestože i v nich zůstávaly svévolné zásady, byla ve své době ceněna. Sám také nově přeložil do němčiny libreta Lorenza da Ponteho k Così fan tutte, Figarově svatbě a Donu Giovannimu; jeho překlad dosáhl značné obliby a dosud se příležitostně užívá.

Levi byl především jedním z nejvýznamnějších dirigentů své doby. Na počátku své dráhy byl i zdatným klavíristou. Vlastní skladatelská činnost Leviho byla velmi skromná, po Brahmsově zdrcující kritice jí zanechal a svá díla zničil, takže se dochovaly jen skladby již dříve vydané tiskem: klavírní koncert a moll (Op. 1) a dva svazky písní.

Externí odkazy

Literatura

  • FELLINGEN, Imogen. Levi, Hermann. In: Neue Deutsche Biographie, Band 14. Berlin: Duncker & Humblot, 1985. Dostupné online. S. 396–397. (německy)
  • SEEGER, Horst. Opernlexikon. 4. vyd. Berlin: Henschelverlag Kunst und Gesellschaft, 1989. S. 380. (německy)
  • Der Brockhaus — Oper. Komponisten, Interpreten, Werke, Sachbegriffe. Leipzig/Mannheim: F.A.Brockhaus GmbH, 2003. 383 s. ISBN 3-7653-2381-0. S. 182. (německy)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.