Spencer Tracy
Spencer Tracy (5. dubna 1900 – 10. června 1967) byl americký herec, držitel dvou ocenění americké filmové akademie Oscar (z celkového počtu devíti nominací), z let 1937 a 1938.[1][2] Během kariéry se objevil v 75 filmech a svými výkony si vybudoval pověst jedné z největších mužských filmových hvězd hollywoodského filmu.
Spencer Tracy | |
---|---|
Spencer Tracy v roce 1948 | |
Rodné jméno | Spencer Bonaventure Tracy |
Narození | 5. dubna 1900 Milwaukee, Wisconsin |
Úmrtí | 10. června 1967 (ve věku 67 let) Los Angeles, Kalifornie |
Místo pohřbení | Forest Lawn Memorial Park |
Alma mater | American Academy of Dramatic Arts (do 1923) Marquette University High School St. John's Northwestern Military Academy Milwaukee High School of the Arts Rockhurst High School |
Manžel(ka) | Louise Treadwell (1923-1967) |
Partner(ka) | Katharine Hepburnová (1941–1967) |
Rodiče | John Edward Tracy a Caroline Tracy |
Podpis | |
Oscar | |
1937 – Stateční kapitáni 1938 – Boys Town | |
Zlatý glóbus | |
1954 – The Actress | |
Cena BAFTA | |
1967 – Hádej, kdo přijde na večeři | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Profesionální kariéra
Spencer Tracy už v dětství projevoval vznětlivou a tvrdohlavou povahu, často se pral a měl problémy i ve škole. Jeho otec, původem Ir a horlivý římský katolík, ho nakonec poslal na jezuitskou školu. K překvapení rodičů se pod vlivem atmosféry ve škole rozhodl, že se stane knězem. Do toho ale vstoupila první světová válka, kdy jako sedmnáctiletý mladík krátce sloužil u amerického námořnictva. Po válce studoval vojenskou akademii a Ripon College ve Wisconsinu.[3] Už při studiu se amatérsky věnoval herectví ve školním divadelním souboru, projevoval velký herecký talent. Od roku 1922 pak přešel studovat na americkou akademii dramatických umění do New Yorku. V té době začal hrát malé role na Broadwayi, kde se uvedl malou rolí robota v Čapkově dramatu R.U.R.[4] Následujících osm let se protloukal po různých divadelních společnostech. Filmového režiséra Johna Forda zaujal v roli vraha ve hře Poslední večeře a ten ho doporučil do filmu.
Od roku 1930 začal pravidelně vystupovat ve filmu, nejprve točil dobrodružné filmy u společnosti 20th Century Fox, kde však nenašel odpovídající uplatnění. Od roku 1935 uzavřel smlouvu s MGM, což znamenalo zlom v jeho filmové kariéře. Už v roce 1936 získal svou první nominaci na Oscara za film San Francisco a v následujících dvou letech se stal vítězem v kategorii nejlepší herec v hlavní roli (Stateční kapitáni 1937 a Boys Town 1938). K divadlu se vrátil v roce 1945, kdy na Broadway účinkoval ve hře Drsná cesta.[3]
S postupujícím věkem se na filmovém plátně postupně přehrál do rolí charakterních intelektuálů a solidních otců rodin pocházejících ze středních amerických vrstev (Otec nevěsty, 1950). Od roku 1955, kdy mu skončila smlouva s MGM, zůstal nezávislým hercem. Do filmové historie se zařadily jeho výkony ve filmech Černý den v Black rock (1955), Stařec a moře (1958), Kdo seje vítr (1960) nebo Norimberský proces (1961). Režisérem jeho posledních filmů byl Stanley Kramer.
Na počátku šedesátých let vážně onemocněl a natočil už jen jeden jediný film – Hádej, kdo přijde na večeři (1967). Zemřel 17 dní po natočení posledního záběru na infarkt. Výkon v roli otce mu přinesl devátou nominaci (in memoriam) na Oskara.[5]
Patřil k hercům, kteří působili především silou své osobnosti. Na plátně se projevovala jeho tichá, klidná síla, suchý humor, drsný zevnějšek a přímý pohled. Jeho herectví bylo přirozené a spontánní. Nebyl sice žádný krasavec, ale divákům se líbil jeho nenápadný humor, upřímnost a mužnost. Sklízel obdiv diváků, kritiků i svých kolegů, kteří ho často označovali za nejlepšího herce.
Osobní život
V roce 1923 se oženil s herečkou Louise Treadewellovou, se kterou zůstal ve formálním manželském vztahu až do své smrti v roce 1967. První krizi znamenalo pro jejich manželství narození syna Johna, u kterého byla diagnostikována hluchota. Zatímco Tracy se s tím nedokázal vyrovnat a svou frustraci zaháněl alkoholem, bylo zásluhou jeho manželky, že se syn navzdory svému handicapu naučil mluvit, vystudoval a stal se výtvarníkem.[4] Péči o podobně postižené děti se věnovala téměř celý život a založila centrum pro hluché John Tracy Center.[6] Manželství nedokázalo zachránit ani narození zdravé dcery Susie v roce 1932. V roce 1933 prožil Tracy vášnivý román s mladou herečkou Lorettou Youngovou a dokonce jí nabídl manželství. Youngová odmítla s poukazem na společnou katolickou víru, která nepřipouštěla rozvod, a na podzim roku 1934 se rozešli. Citové vypětí se negativně promítlo do Tracyho zdravotního stavu: celou dospělost trpěl depresemi, chronickou nespavostí, kterou zaháněl léky, a stal se z něho kvartální alkoholik.[3] V roce 1942 ho nevzali do armády, protože měl poškozené srdce, ledviny a játra.
Tracy měl několik dalších mimomanželských vztahů se známými herečkami, ale o rozvodu již neuvažoval.
Jeho největší životní láskou a pracovní partnerkou se navzdory tomu stala po převážnou část jeho dospělého života vynikající americká filmová hvězda Katharine Hepburnová, se kterou natočil celkem devět filmů.[7] Seznámili se v roce 1941 při natáčení filmu Nejprve stvořil ženu a zůstali spolu až do Tracyho smrti.[3] S ohledem na Tracyho zákonitou manželku žili odděleně, i když jejich vztah byl v Hollywoodu veřejným tajemstvím. Teprve v posledních letech Tracyho života, když se zhoršilo jeho zdraví, se spolu usadili v chatě přítele George Cukora v Beverly Hills. Hepburnová přerušila hereckou kariéru a pečovala o Tracyho. Posledním společným filmem byl dnes již legendární snímek Hádej, kdo přijde na večeři z roku 1967.
Filmografie
Hraný film
- 1993 – Classe américaine, La
- 1967 – Hádej, kdo přijde na večeři - nominace na Oscara
- 1963 – To je ale bláznivý svět / To je ale bláznivej svět
- 1962 – Jak byl dobyt Západ
- 1961 – Devil at 4 O'Clock, The
- 1961 – Norimberský proces - nominace na Oscara
- 1960 – Kdo seje vítr - nominace na Oscara
- 1958 – Last Hurrah, The
- 1958 – Stařec a moře - nominace na Oscara
- 1957 – Žena, která všechno ví
- 1956 – Mountain, The
- 1955 – Černý den v Black Rock - nominace na Oscara
- 1954 – Zlomené kopí
- 1953 – Actress, The
- 1952 – Pat a Mike
- 1951 – Plymouth Adventure
- 1951 – Jak je těžké být dědečkem
- 1950 – People Against O'Hara, The
- 1950 – Nevěstin otec - nominace na Oscara
- 1949 – Adamovo žebro
- 1949 – Edward, My Son
- 1949 – Malaya
- 1948 – Vládní prohlášení
- 1947 – Cass Timberlane
- 1945 – Moře trávy
- 1945 – Without Love
- 1944 – Sedmý kříž
- 1944 – Thirty Seconds Over Tokyo
- 1943 – Guy Named Joe, A
- 1942 – Keeper of the Flame
- 1942 – Nejprve stvořil ženu
- 1942 – Tortilla Flat
- 1941 – Dr. Jekyll a pan Hyde
- 1941 – Men of Boys Town
- 1940 – Cesta na severozápad
- 1940 – Edison, the Man
- 1940 – I Take This Woman
- 1940 – Tekuté zlato
- 1940 – Young Tom Edison
- 1939 – Stanley and Livingstone
- 1938 – Boys Town – Oscar za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli
- 1938 – Pilot č. 7
- 1937 – Big City
- 1937 – Mannequin
- 1937 – Stateční kapitáni – Oscar za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli
- 1937 – They Gave Him a Gun
- 1936 – Byl jsem lynčován
- 1936 – Libeled Lady
- 1936 – Riffraff
- 1936 – San Francisco - nominace na Oscara
- 1935 – Danteho peklo
- 1935 – It's a Small World
- 1935 – Murder Man, The
- 1935 – Whipsaw
- 1934 – Bottoms Up
- 1934 – Looking for Trouble
- 1934 – Marie Galante
- 1934 – Now I'll Tell
- 1934 – Show-Off, The
- 1933 – Face in the Sky, The
- 1933 – Mad Game, The
- 1933 – Man's Castle
- 1933 – Power and the Glory, The
- 1933 – Shanghai Madness
- 1932 – 20,000 Years in Sing Sing
- 1932 – Disorderly Conduct
- 1932 – Me and My Gal
- 1932 – Painted Woman, The
- 1932 – She Wanted a Millionaire
- 1932 – Sky Devils
- 1932 – Society Girl
- 1932 – Young America
- 1931 – Goldie
- 1931 – Quick Millions
- 1931 – Six Cylinder Love
- 1930 – Hard Guy, The
- 1930 – Strong Arm, The
- 1930 – Taxi Talks
- 1930 – Up the River
Dokumentární
- 1995 – 50 Years of Funny Females (TV film)
- 1991 – Hollywood Remembers: Myrna Loy – So Nice to Come Home to (TV film)
- 1991 – Something a Little Less Serious: A Tribute to 'It's a Mad Mad Mad Mad World' (TV film)
- 1951 – For Defense for Freedom for Humanity
- 1943 – His New World
- 1942 – Ring of Steel
- 1940 – Northward, Ho!
- 1939 – For Auld Lang Syne: No. 4
- 1939 – Hollywood Hobbies
- 1938 – Hollywood Goes to Town
Reference
- From the Archives: Spencer Tracy, 67, Dies After Screen Career of 37 Years. Los Angeles Times. 1967-06-11. Dostupné online [cit. 2017-05-29]. ISSN 0458-3035. (anglicky)
- Academy Awards Search | Academy of Motion Picture Arts & Sciences. awardsdatabase.oscars.org [online]. [cit. 2020-03-30]. Dostupné online.
- ANDERSEN, Christopher. Katharine Hepburnová a Spencer Tracy. Praha: Albatros, 2007. ISBN 978-80-00-02079-2.
- CODR, Milan; ZDRAŽILOVÁ, Milica. Přemožitelé času sv. 7. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1988. Kapitola Spencer Tracy, s. 150153.
- www.csfd.cz [online]. [cit. 2020-03-30]. Dostupné online.
- About Us – John Tracy Center [online]. [cit. 2020-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-25. (anglicky)
- Tormented by guilt and a family tragedy, why Spencer Tracy never left his wife for Katharine Hepburn. Mail Online. Dostupné online [cit. 2017-05-29].
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Spencer Tracy na Wikimedia Commons
- Spencer Tracy v Česko-Slovenské filmové databázi
- Biografie na stránkách České televize (česky)
- Biografie na Biography.com (anglicky)