Světová výstava

Světová výstava neboli Expo je velká mezinárodní výstava průmyslu a kultury jednotlivých zemí, pořádaná každých několik let od poloviny 19. století. Souběžně se používá i označení Expo. Poprvé neoficiálně od roku 1937.

Světová výstava
logo EXPO 2020
Místo konáníSpojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty
Datum konání1. 10. 2021 – čt 31. 3. 2022
Webhttp://expo2020dubai.com

Oficiálním pořadatelem je Mezinárodní úřad pro výstavnictví (BIE), organizace založená v roce 1928. V roce 2000 při výstavě v německém Hannoveru se Expo stalo oficiálním názvem.[1]

Organizace BIE rozlišuje dvě kategorie výstav „Expo“.

  • Světová výstava (World Expo) se koná každých 5 let a trvá až 6 měsíců
  • Mezinárodní specializovaná výstava (International Specialized Expo) má specifické téma, koná se v termínu mezi světovými výstavami, a trvá do 3 měsíců[2]

V letech 1964 a 1965 se v New Yorku konala "světová výstava" bez účasti BIE. Oproti ostatním výstavám trvala dvojnásobnou dobu (v obou letech byla otevřena od dubna do října).

Výstavy před založením BIE

Výstavy organizované BIE
Historický snímek zobrazující monorail a věž Space Needle. Obojí postaveno pro světovou výstavu 1962 v Seattlu.

Světové výstavy
Rok Název Místo konání Datum Téma
1935 Světová výstava 1935 Belgie Belgie Brusel 27. 4. 1935 – 6. 11. 1935 Transports
1937 Světová výstava 1937 Francie Francie Paříž 25. 5. 1937 – 25. 11. 1937 Arts and Technology in modern life
1939 Světová výstava 1939 Spojené státy americké Spojené státy americké New York 30. 4. 1939 – 27. 10. 1940 Building The World of Tomorrow
1949 Světová výstava 1949 Haiti Haiti Port-au-Prince 8. 12. 1949 – 8. 6. 1950 The festival of Peace
1958 Světová výstava 1958 Belgie Belgie Brusel 17. 4. – 19. 11. 1958 A World View: A New Humanism
1962 Světová výstava 1962 Spojené státy americké Spojené státy americké Seattle 21. 4. – 21. 10. 1962 Man in the Space Age
1967 Světová výstava 1967 Kanada Kanada Montreal 21. 4. – 17. 10. 1967 Man and His World
1970 Světová výstava 1970 Japonsko Japonsko Ósaka 15. 3. – 13. 9. 1970 Progress and Harmony for Mankind
1992 Světová výstava 1992 Španělsko Španělsko Sevilla 20. 4. – 12. 10. 2000 The era of discoveries
2000 Expo 2000 Německo Německo Hannover 1. 6. – 31. 10. 2000 Man, Nature, Technology
2005 Expo 2005 Japonsko Japonsko Aichi 25. 3. – 25. 9. 2005 Nature's Wisdom
2010 Expo 2010 Čína Čína Šanghaj 1. 5. 2010 – 31. 10. 2010 Better City, Better Life
2015 Expo 2015 Itálie Itálie Milán 1. 5. 2015 – 31. 10. 2015 Feeding the planet, energy for life
2020 Expo 2020 Spojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty Dubaj 20. 10. 2020 – 10. 4. 2021 Connecting Minds, Creating the Future
1. 10. 2021 – 31. 3. 2022
2025 Expo 2025 Japonsko Japonsko Ósaka 3. 5. – 3. 11. 2025 Designing Future Society for Our Lives

Mezinárodní specializované výstavy

Česko
Fasáda českého pavilonu na Expu 2005 v japonské prefektuře Aiči

Česká republika se poprvé zúčastnila světové výstavy na Expu 2000 v německém Hannoveru. Podruhé o pět let později poblíž japonské Nagojy na Expu 2005. V roce 2010 měla svůj největší pavilon v historii na Světové výstavě 2010 v Šanghaji. Za celou dobu konání ho navštívilo 7,8 milionů lidí. Česko se účastnilo rovněž světové výstavy 2015 v Miláně.

Před vznikem samostatné České republiky se účastnilo světových výstav Československo. Poprvé byl český pavilon na výstavě k stému výročí brazilské nezávislosti v roce 1922 v Rio de Janeiro,[3] tuto výstavu ovšem BIE neuvádí ve svém seznamu. V roce 1929 v Barceloně mělo Československo pouze vnitřní expozici, vlastní pavilon na výstavě pořádané BIE uvedlo poprvé v Chicagu v roce 1933. Poslední účast před rozdělením státu proběhla v roce 1992 ve španělské Seville.[4] Velmi revoluční československé pavilony byly v roce 1937 v Paříži, v roce 1958 v Bruselu a v roce 1967 v Montréalu. Na Bruselském Expu 58 se představil projekt Laterny magiky.

Historie českého výstavnictví

Kořeny účasti českých zemí na světových výstavách sahají až do 18. století. V roce 1791 proběhl v pražském Klementinu průmyslový veletrh u příležitosti korunovace krále Leopolda II., nejednalo se ale o světovou výstavu v pravém slova smyslu. První světová výstava svého druhu (až později EXPO) se konala v roce 1851 v Londýně.

České království jako součást Rakousko-Uherska

Rakousko-Uhersko se v roce 1873 po Spojeném království a Francii stalo třetí zemí, která světovou výstavu pořádala, zde však Českému království nebylo dovoleno vybudovat samostatný pavilon. Samotná výstava skončila mimořádným neúspěchem. Vlivem špatného počasí už 1. května, kdy výstava začínala, přišlo málo lidí. V pátek 9. května pak zkrachovala vídeňská burza. Namísto odhadovaných 20 milionů návštěvníků zaznamenala výstava zaměřená především na vzdělání a gramotnost jen 7 milionů. Dalším ovlivňujícím faktorem byla epidemie cholery, která ve Vídni vypukla během června a způsobila, že lidé v panice město opouštěli. Státu po výstavě zůstal dluh bezmála 19 milionu guldenů.

Naopak velký úspěch přinesla Jubilejní výstava v Praze. Výstava se konala na Výstavišti v dnešním Bubenči na oslavu 100 let od průmyslového veletrhu. Ani tato výstava nespadala do kategorie mezinárodních výstav. Výstava měla být původně všeobecná zemská, ale německá strana svou účast odřekla. Vynikla tím vyspělost a rozvoj českého průmyslu a ukázal se český potenciál.

Završení výstav 19. století proběhlo v Paříži. Na pátou pařížskou výstavu přišlo až 50 milionů návštěvníků. Českému království se na této výstavě opět oficiálního uznání nedostalo, přestože zde prezentovali svá díla například Vojtěch Hynais či J. V. Myslbek. Alfons Mucha se dokonce podílel na tvorbě pavilonu Bosny a Hercegoviny.

Jubilejní zemská výstava 1891

Paříž 1900

Samostatné Československo

První veletrh, kterého se účastnila Československá republika jako samostatný stát, se konala v roce 1922 v Riu de Janeiru. Přestože se neřadí mezi historické výstavy, pro ČSR představovala jednu z prvních příležitostí předvést svůj potenciál nezávislé země na světovém veletrhu.

Dále se prezentovala suverénní ČSR na výstavě, které se přezdívá výstava světla, roku 1929 v Barceloně. Zde neměla svůj vlastní pavilon, pouze interiérovou expozici, ve které představovala své exportní firmy. Zároveň se jednalo o poslední výstavu, která nebyla koordinovaná Mezinárodním ústavem pro výstavnictví (francouzsky Bureau Internationale des Expositions, zkr. BIE). Členem komise BIE se ČSR stala v roce 1932 – rok před další výstavou v Chicagu.

V roce 1933 tak proběhla veleúspěšná výstava v americkém Chicagu, která dávala na odiv především prudký technologický rozmach. Navzdory depresi z finanční krize a prohibici se výstava těšila skvělé návštěvnosti a pozitivním ohlasům, a proto se chicagská radnice rozhodla pro druhou sezonu. Celkový počet návštěvníků se tak vyšplhal až na 39 milionů. Na této výstavě ČSR pavilon už postavila. Kromě 70 firem, které zde vystavovaly, se prezentovala i národním nápojem – pivem. Celkově český pavilon navštívilo 6,5 milionu lidí.

Po výjimce, kterou Bruselu musel udělit BIE, se EXPO v roce 1935 konalo v belgickém hlavním městě. V Bruselu se českému pavilonu podařilo zaujmout. Téměř pětinu všech návštěvníků zlákaly skleněné instalace českých mistrů a nevšední systém zrcadel architekta Antonína Heythuma, který poskytoval světlo pavilonu i přesto, že neměl téměř žádná okna. Jednalo se o první EXPO, které bylo organizované pod záštitou BIE.

Další EXPO pořádala Francie už v roce 1937, pouhé dva roky po Bruselu. Na poslední výstavě před vypuknutím druhé světové války naproti sobě stanuly pavilony dvou totalitních velmocí: SSSR a nacistického Německa. Na jedné straně srp a kladivo, na druhé orlice svírající svastiku. Protiválečný postoj zde znázorňoval nápis pax (mír) na paláci Chaillot a Picassovo dílo La Guernica. Československý pavilon, obdobně jako mnoho dalších, byl dostavěn se zpožděním především kvůli záplavám. Funkcionalistický pavilon byl prosklený Thermoluxem, speciálním sklem, které dokáže absorbovat sluneční teplo. Z architektonického hlediska byl český pavilon úspěšnou stavbou, ale interiér byl exponáty přehlcený a špatně prostupný.

Přestože ČSR v letech 1939 a 1940 de iure neexistovala, na výstavě v New Yorku československý pavilon byl. Druhá sezóna změnila kvůli světové válce téma na Mír a svoboda z původního Vytvoření světa zítřků. Expozice se zúčastnilo 55 zemí a 5 organizací, rekordní a do té doby nevídaný počet. Velkolepou výstavu zahajoval projevem Albert Einstein, původní téma poukazovala na nejnovější technologické vymoženosti. Československý pavilon se podařilo dostavit především díky generálnímu komisaři Hugovi Vavrečkovi, který před vypuknutím druhé republiky vyslal exponáty i s experty přes Atlantik.

V druhé polovině 20. století se konalo mnohem více specializovaných výstav, světové výstavy ale proběhly jen čtyři. V roce 1958 byla EXPO v Bruselu, kde jsme slavili nečekaně velký úspěch. Film Vynález zkázy režiséra Karla Zemana získal Velkou cenu, český pavilon byl na celém EXPO nejlepší a kromě hlavní ceny získal četná další ocenění.

Na Montrealu v roce 1967 bylo Československo opět úspěšné. Úspěch takového formátu, jakého se dočkal pavilon v Bruselu se sice neopakoval, přesto návštěvníky zaujal mimo jiné i Kinoautomatem, prvním interaktivním filmem, během něhož mohl divák zasahovat do děje. Kromě technologicky vyspělého kinoautomatu zařadili tvůrci do výstavy i historické exponáty jako třebechovický betlém či Věstonickou Venuši.

I v japonské Ósace se ČSR dařilo, na 11 milionů návštěvníků si přišlo prohlédnout československou expozici. Pavilon byl poznamenaný jak pražským jarem, tak vpádem vojsk varšavské smlouvy v roce 1968. Alegorický tón výstavy se zachoval, avšak stranické orgány prosadily například busty V. I. Lenina; po skončení výstavy byl generální ředitel Miroslav Galuška společně s některými umělci totalitním režimem perzekvován.

Plánování výstavy v Seville v roce 1992 začalo ještě před pádem totalitního režimu. Po zrušení vládní komise pro výstavnictví novou československou vládou se nakonec generálním ředitelem stal opět Miroslav Galuška, který se rozhodl zaplnit expozici českým sklem. Za doprovodu hudby Michala Pavlíčka mohli návštěvníci pozorovat nasvícené pohyblivé skleněné skulptury.

Česko 2000–současnost

Po rozdělení Československa se Česká republika výstavy EXPO účastnila od roku 2000, kdy proběhla v německém Hannoveru. Přestože stát obdržel pozvánku k výstavě s pětiletým předstihem, česká účast byla v posledních krocích ohrožena. Na konci listopadu 1999 rezignoval generální komisař Vlastimil Ježek, kterého nahradil 1. prosince Václav Bartuška. Ten přípravu dokončil, avšak za hlasité kritiky historika architektury Zdeňka Lukeše.[zdroj?] Český pavilon byl nakonec i přes dramatický konec příprav relativně úspěšný a německé návštěvníky potěšil i Karel Gott, který po komentářích Lukeše hrozil, že svou účast zruší.

Od kulatého ročníku EXPO 2000 se interval mezi jednotlivými výstavami ustálil na 5 letech. Výstavu v roce 2005 pořádala japonská prefektura Aichi, konkrétně město Nagoja. Oproti původním předpokládaným 15 milionům návštěvníků jich prošlo turnikety na 22 milionů, z čehož pramenil i velký zisk. Český pavilon podtéma umění života ztvárnil v interaktivní expozici přizpůsobené japonskému publiku. Největší úspěch slavil japonský humanoidní robot ASIMO a robotice byl věnován celý pavilon. Zde byli mimo jiné zmíněni i Karel Čapek, či legendární pražský golem.

Největší[zdroj?] výstava, která se doposud konala, byla v roce 2010 v Šanghaji. Nejdražší,[zdroj?] nejrozsáhlejší[zdroj?] a nejnavštěvovanější Expo historie bylo navštíveno více než 73 miliony návštěvníků. Motto výstavy Lepší město, lepší život měl odrážet zvyšující se urbanizaci v celém světě. Jelikož se Česká republika pro účast rozhodla až na začátku roku 2008,[zdroj?] nemohla kvůli časovému presu postavit pavilon vlastní. Místo toho ozdobili tvůrci fasádu propůjčeného modulu 63 miliony hokejových puků. Český pavilon byl koncipovaný jako relaxační zóna, ve které exponáty Lukáše Rittsteina a Barbory Šlapetové a dalších (mj. i Maxima Velčovského) odkazovaly na propojení a soulad města a přírody. V předposlední den výstavy získal český pavilon stříbrnou medaili za kreativitu.

Expo 2015 v Miláně tématem Uživit planetu, energie pro život odkazovala na zhoršující se ekologickou situaci. Pavilon postavili architekti Chybík a Krištof ve spolupráci s firmou KOMA, která se specializuje na modulární konstrukci. Pavilon byl v souladu s tématem ekologicky čistý, plně rozmontovatelný a přemístitelný. Český pavilon získal řadu ocenění, v českých časopisech jej označili za „nejpohodovější pavilon“,[zdroj?] „pavilon nejvstřícnější k dětem“[zdroj?] a luxusní česká restaurace La Baita del cacciatore byla mezi třemi nejlepšími z celého EXPO.[zdroj?] Nejvýznamnější ocenění byla bronzová medaile za architekturu.

Expo 2020 v Dubaji vedl za český pavilon komisař Jiří František Potužník. Tématem výstavy bylo Connecting minds, creating the future, v překladu Spojování myslí a vytváření budoucnosti.

Odkazy

Reference
  1. Historie světových výstav. ČT24. Dostupné online [cit. 2017-07-29]. (česky)
  2. The Expos. www.bie-paris.org [online]. [cit. 2017-07-29]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Expo 1922 - Rio de Janeiro. www.pavilon-expo2015.cz [online]. [cit. 2017-10-27]. Dostupné online. (cz)
  4. Historie českých pavilonů

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.