Berlín

Věková struktura obyvatel obce Berlín roku 2020

Věková struktura se po sjednocení Berlína normalizovala. Dřívější západní část města trpěla svou polohou: přes vysoký počet studentů bylo přestárnutí obyvatelstva aktuálním problémem, zejména vzhledem k omezenému počtu nových pracovních míst. Ve struktuře obyvatelstva podle zaměstnání je v popředí výrazně sektor služeb. Současná situace je charakterizována následujícími čísly (koncem roku 2002):

Již Západní Berlín se vyznačoval relativně vysokým podílem cizinců. Z celkového počtu 1,8 milionu obyvatel (roku 1989) ve městě bydlelo např. 128.000 obyvatel turecké národnosti (43,2 % všech cizinců).

Dnešní situace je obdobná. Podle údajů statistického úřadu[4] činil celkový počet ve městě hlášených občanů neněmecké národnosti k 30. červnu 2006 463 723 (13,9 % obyvatelstva města), kteří pocházejí z 183 států (celkový počet obyvatel činí 3 398 205). K největším národnostním menšinám patří turecká národnost, jejíž příslušníci žijí v Berlíně částečně již ve třetí a čtvrté generaci. Druhou největší národnostní skupinu tvoří občané Polska a poté Srbska a Černé Hory.[5] Problematické je posouzení počtu a podílu občanů arabské národnosti (přes 20 000, kolem 4,6 %), kde se jedná zejména o uprchlíky z občanské války v Libanonu, kde největší skupinu tvoří kategorie „národnost nevyjasněna“.

Trend dalšího růstu občanů neněmecké národnosti se prosazuje i nadále. K 31. prosinci 2006 žilo ve městě 467 683 cizinců z 184 zemí, tedy 14 procent přihlášených obyvatel; ve srovnání s 31. prosincem 2005 to znamená přírůstek o 1,5 procent.[6]

Pohled na Velkou synagogu, jednu z největších v Evropě

Uvedená čísla je ovšem třeba brát i v jiném ohledu s rezervou. Německo nerozlišuje mezi národností a státní příslušností. V Berlíně žije např. i velká skupina tzv. vystěhovalců ze zemí bývalého SSSR, kteří jakýmkoliv způsobem prokázali svůj německý původ a získali tím německé občanství. I když jejich znalosti němčiny jsou v mnoha případech mizivé, nejsou ve výše uvedených číslech zachyceni.

V důsledku koncentrace obyvatel jiných národností do jistých obvodů nebo jejich částí má tento stav mimo kulturní pestrosti i negativní stránky – základní školy, kde podíl cizinců činí i přes 90 procent žáků, nejsou v některých čtvrtích Berlína výjimkou. Integrační modely sedmdesátých a osmdesátých let, zpočátku nadějné, ztroskotaly, částečně se dá hovořit o uzavřených ghettech různých menšin cizinců. Jedná se zejména o arabské resp. palestinské přistěhovalce či nositele azylu, ale též i o jistou část tureckého obyvatelstva, které v Berlíně žije mnohdy již ve třetí generaci (která je pak integrována méně než ona druhá).

V Berlíně existuje i velká židovská obec, se svými 11 000 členy (podle jiných údajů pak 13 000) největší židovská obec v Německu. V tom je obsaženo ovšem přibližně 8000 vystěhovalců z bývalého SSSR počátkem devadesátých let. To znamená, že méně než jedna třetina obce pochází ještě z doby dřívějšího Západního Berlína. Před holocaustem v Berlíně žilo asi 170 000 Židů, z nichž asi 90 000 emigrovalo. Ze zbylých jich jen asi 800 přežilo holocaust.

Berlín má v současnosti také jednu z největších izraelských diaspor na světě. Mnoho Izraelců bylo s to získat v posledních dvou desetiletích německé občanství, jelikož jejich prarodiče byli před druhou světovou válkou a holocaustem německými státními příslušníky. Smutnou zajímavostí je, že v mnoha případech se jednalo i o osoby, jež byly zavražděny v nacistických vyhlazovacích táborech (tj. ačkoliv oni sami za války zahynuli, většinou s celými rodinami, alespoň jeden jejich potomek ale holocaust nějakým způsobem přežil, po válce měl sám v Izraeli děti a zejména z generace zase jejich dětí – tj. z tzv. "Třetí generace" po holocaustu – dnes pocházejí tito optanti). V r. 2017 se jednalo o více než 33 tisíce osob[7]; počet Izraelců žijící a pracující v Německu je však ještě daleko větší. V souvislosti s tímto fenoménem je Berlín často v poslední době nazýván jako "izraelské hlavní město Evropy".

12 berlínských městských obvodů

Berlín se tradičně dělí do obvodů (Bezirk). Po sjednocení města měl Berlín 23 obvodů, zákonem o územní reformě z roku 1998 byl jejich počet k 1. lednu 2001 snížen na 12, přičemž v některých případech došlo ke sloučení bývalých západních a východních obvodů.

Již dlouhou dobu se uvažuje o sloučení Berlína s Braniborskem. V referendu roku 1996 bylo toto však zamítnuto (především voliči v Braniborsku mj. vzhledem k velké zadluženosti Berlína). Termín nového referenda není zatím udán.

Praha

Níže uvedená partnerství uzavřelo město Berlín jako celek (stav k 16. prosinci 2006[9]); jednotlivé obvody mají další partnerská města.

Berlínské hlavní nádraží

Berlín je dobře napojen na celoněmeckou i evropskou síť dálnic. Kolem Berlína vede vnější, zcela uzavřený dálniční okruh; vnitřní okruh byl plánován, ale v blízké budoucnosti zřejmě realizován nebude.

I železniční spojení je uspokojivé (z/do Prahy denně šest vlaků typu Eurocity v 2hodinových intervalech). Největší berlínské nádraží je Berlin Hauptbahnhof (hlavní nádraží) otevřené v roce 2006 na místě bývalého Lehrter Bahnhof. Berlin Hauptbahnhof je považováno za největší nádraží Evropy. Další významná nádraží jsou Ostbahnhof, Spandau, Südkreuz a Gesundbrunnen.

Berlín v průběhu času disponoval více letišti (viz Berlínská letiště): Tempelhof, Tegel a Schönefeld. První z nich, Tempelhof ležící uvnitř města, fungovalo do roku 2008, také Tegel byl v roce 2020 uzavřen ve prospěch (dříve východoberlínského a po sjednocení méně využívaného) letiště Schönefeld, ležícího na jihovýchod od Berlína, které bylo rozšířeno a poblíž bylo v listopadu 2020 uvedeno do provozu nově vybudované a nyní jediné berlínské mezinárodní letiště Berlín-Braniborsko (Flughafen Berlin Brandenburg Willy Brandt).

Síť městské hromadné dopravy patří k nejhustším mezi evropskými městy; po sloučení obou částí města byla propojena a dále rozšířena. Jedná se o kombinaci metra, městské železnice, tramvajové a autobusové sítě.

V posledních letech si získala velkou oblibu nejen mezi turisty i doprava něčím, co připomíná rikšu - jízdní kola, která pojmou mimo řidiče ještě dvě další osoby; jezdí zejména v centru (mimo zimních měsíců).

Z kulturních, uměleckých a vědeckých zařízení a událostí lze jmenovat jen výběr:

Friedrichstadt-Palast

• Kromě nesčetných divadel, malých forem a kabaretů celkem tři operní domy: Státní opera, Německá opera a Komická opera (Staatsoper unter den Linden, Deutsche Oper, Komische Oper)
• Friedrichstadt-Palast, divadlo s 1895 místy a s největším jevištěm na světě (2854 m²).
• Obchodní dům Kaufhaus des Westens (KaDeWe).
• Mnoho muzeí, z nichž nejznámější jsou Pergamonské muzeum a Nové muzeum (s originálem sošky Nefertiti).
• Botanická zahrada Berlín a dvě zoologické zahrady, jedna z nich se známým akváriem
• Stará a Nová Národní galerie.
• Berlínský filmový festival se v Berlíně každoročně pořádá od roku 1951 a jako hlavní cenu zde porota uděluje "Zlatého medvěda".
• Christopher street day, jeden z největších pochodů za práva homosexuálů.
• Karneval kultur (Karneval der Kulturen), velký průvod městem, většinou o letnicích, kde se během asi tří dnů prezentuje většina v Berlíně žijících národností (2004: asi 1,5 milionu účinkujících a návštěvníků).
• Berlínská filharmonie, mezi jejíž dirigenty patřil Herbert von Karajan. Současným šéfdirigentem je Kirill Petrenko.

Braniborská brána v noci

Z dalších pozoruhodností a památek je možno jmenovat Říšský sněm (Reichstag), Braniborskou bránu, světoznámou třídu Unter den Linden stejně tak jako Karl-Marx-Allee, zámek Schloss Charlottenburg, bývalý přechod Checkpoint Charlie, East Side Gallery (zbytek Berlínské zdi), televizní věž Fernsehturm, chrám Berliner Dom a zříceninu kostela Kaiser-Wilhelm-Gedächtniskirche, jednu z největších evropských synagog na Oranienburger Straße, památník obětem holocaustu, Kurfürstendamm a Alexanderplatz (bývalé „západní“ a „východní“ centrum města), celý nový komplex na Postupimském náměstí (Potsdamer Platz) a v nejbližším okolí (kde v devadesátých letech minulého století vznikla více méně celá nová čtvrt‘), v neposlední řadě pak i památky v blízké Postupimi.

Na území města se nacházejí hned tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO.

• Ostrov muzeí
• Paláce a parky v Postupimi a Berlíně
• Moderní berlínské bytové stavby

Berlínská filharmonie

Berlín se chlubí i rozsáhlými zelenými plochami. K nejznámějším patří např. Tiergarten, ležící poměrně v centru města, oblíbený pro procházky, známý jako místo kde se pořádá Love Parade a kde je možno na víkend i opékat selata a zejména - jak to činí turečtí obyvatelé - jehňata.

V důsledku své minulosti má Berlín i mnoho památek, souvisejících s berlínskou židovskou obcí. K těm nejznámějším patří:

• Nová synagoga
• Židovské muzeum
• Židovský památník

• PEŠEK, Jiří. Od aglomerace k velkoměstu. Praha a středoevropské metropole 1850-1920. Praha: Scriptorium, 1999. 319 s. ISBN 80-86197-09-3.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Berlín na Wikimedia Commons
• Téma Berlín ve Wikicitátech
• Slovníkové heslo Berlín ve Wikislovníku
• Berlín na OpenStreetMap
• Oficiální web Berlína
• Plán Berlína
• Podrobný průvodce Berlínem v češtině