11. září

11. září je 254. den roku podle gregoriánského kalendáře (255. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 111 dní. Svátek slaví Denis a Denisa.

<<	září					>>
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
			1	2	3	4
5	6	7	8	9	10	11
12	13	14	15	16	17	18
19	20	21	22	23	24	25
26	27	28	29	30
2022

Události

Česko

1416 – Pražská univerzita vydala osvědčení o Husově bezúhonném životě a pověsti. Církevní koncil v Kostnici na to reagoval tím, že činnost pražské univerzity na neurčito zastavil.
1861 – Čeština ustanovena vyučovacím jazykem na pražských školách
1881 – Na památku bitvy u Lipan byla odhalena Lipanská mohyla.
1940 – Českým novinářům a kulturním pracovníkům protektorátu přednesl Joseph Goebbels projev o „spolupráci v Nové Evropě“.
1951 – „Vlak svobody“ na trase z Prahy do Aše projel se 110 cestujícími ostře střeženou hranici do americké okupační zóny v Bavorsku.
2007 – Oficiálně začalo vyjednávání mezi Českou republikou a Spojenými státy o konkrétním znění bilaterální smlouvy (SOFA) o umístění amerického radaru do oblasti Brd.

Pentagon

Útoky na WTC

Svět

1297 – bitva u Stirlingu
1565 – Velké obležení Malty: Osmanské invazní síly utrpěly zdrcující porážku ve střetu s vyprošťovacími silami posílenými částí obránců ostrova a uprchly z Malty.
1683 – Přes 80 000 lidí zahynulo v bitvy u Vídně během Druhého obléhání Vídně na počátku Velké turecké války. Bitva skončila vítězstvím Habsburků.
1697 – V Bitvě u Zenty překvapil a rozdrtil Evžen Savojský turecká vojska přecházející Tisu, čímž započal úpadek Osmanské říše.
1714 – Ve válce o španělské dědictví padla Barcelona do rukou bourbonských vojsk. Datum je každoročně připomínáno jako Den Katalánska.
1789 – Alexander Hamilton se stává 1. ministrem financí USA.
1922 – Začíná Britský mandát Palestina.
1926 – Neúspěšný atentát na Benita Mussoliniho
1941 – Blízko amerického Washingtonu začala stavba Pentagonu.
1954 – Končí „subproject 8“ MKULTRA, který zkoumal vliv LSD.
1962 – Byl zahájen 2. vatikánský koncil.
1970 – Vyvrcholení únosů Dawson's Field – hromadného a synchronizovaného únosu čtyř komerčních letadel teroristy z palestinské organizace LFOP.
1973 – Puč v Chile podporovaný CIA[1] a vedený generálem Augustem Pinochetem svrhl prezidenta Salvadora Allenda, který během bombardování prezidentského paláce zahynul. Pinochet zůstal u moci téměř 17 let.
1976 – bombový útok na Grand Central Terminal
1978 – V izolaci v Catherine-de-Barnes Isolation Hospital zemřela medicínská fotografka Janet Parker, poslední známá oběť pravých neštovic.
1980 – Byla schválena ústava Chile.
1989 – Otevřela se železná opona mezi socialistickým Maďarskem a Rakouskem. Přes otevřenou hranici odešlo tisíce východních Němců na západ.
1991 – Americký prezident George H. W. Bush pronesl projev O stavu Unie.
1997 – Tzv. kurkská tragédie v Estonsku – 14 vojáků Baltského pluku estonské armády utonulo v rámci cvičení, když měli v plné polní přebrodit Kurkský průliv
2001 – Teroristické útoky v USA, které odstartovaly tzv. válku proti terorismu.
2007 – Byla otestována ruská termobarická puma „Otec všech bomb“
2012 – Při útoku na americkou ambasádu v libyjském Benghází zahynul ambasador Chris Stevens a 3 další Američané.

Narození

Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Narození 11. září

Česko

Pavel Landovský (* 1936; herec a dramatik)

Carmen Mayerová (* 1944; herečka)

Jiří Hájíček (* 1967; spisovatel)

Tomáš Enge (* 1976; automobilový závodník)

1655 – Matěj Václav Jäckel, český sochař lužického původu († 16. ledna 1738)
1657 – Ján Sinapius-Horčička mladší, slezský spisovatel a heraldik († 5. října 1725)
1818 – Gustav Belrupt-Tissac, olomoucký biskup († 9. června 1895)
1823 – Antonín Matzenauer, slavista, baltista a jazykovědec († 4. prosince 1893)
1841
- Jan Kaftan, železniční inženýr a politik († 22. dubna 1909)
- Friedrich Schönborn, šlechtic a předlitavský politik († 21. prosince 1907)
1846 – Julie Šamberková, divadelní herečka († 3. února 1892)
1863 – Ladislav Pinkas, právník, poslanec a šermíř († 28. února 1936)
1874 – Bohumír Cigánek, biskup Církve československé (husitské) († 5. ledna 1957)
1877 – Václav Vacek, československý politik († 18. ledna 1960)
1899 – Metoděj Habáň, kněz, filozof a spisovatel († 27. června 1984)
1911 – Josef Buršík, československý generál († 30. června 2002)
1917 – Herbert Lom, americký herec českého původu († 27. září 2012)
1919 – Ota Šik, reformní ekonom († 22. srpna 2004)
1922 – Erich Sojka, spisovatel, autor písňových textů a překladatel († 28. května 1997)
1923 – Steva Maršálek, herec († 28. července 2011)
1925 – Karel Hynek, básník († 9. ledna 1953)
1926 – Miroslav Smyčka, operní pěvec-barytonista a esperantista (* 25. dubna 2017)
1930
- Jan Chmelík, novinář, konferenciér, publicista a spisovatel († 12. dubna 2014)
- Pavel Kopta, textař, překladatel a divadelní scenárista († 21. srpna 1988)
1934 – Gustáv Mráz, fotbalový reprezentant
1935 – Rudolf Hegenbart, místopředseda vlády České socialistické republiky
1936
- Pavel Landovský, herec a dramatik († 10. října 2014)
- Stanislav Kaczmarczyk, evangelický kazatel a spisovatel († 26. dubna 2021)
1943 – Pavel Seifer, politik
1944
- Carmen Mayerová, herečka
- Josef Unger, archeolog, sociokulturní antropolog
1951 – Miroslav Dvořák, hokejový obránce († 11. června 2008)
1957 – Dalibor Tureček, literární historik a folklorista
1959 – Martin Zet, výtvarný umělec
1961 – Zdeněk Manina, sochař, malíř a výtvarný pedagog
1967 – Jiří Hájíček, spisovatel
1976 – Tomáš Enge, automobilový závodník
1979 – Hana Horáková, basketbalová reprezentantka
1996 – Karel Kovář (známý jako Kovy), youtuber

Svět

David Herbert Lawrence (* 1885)

Serge Haroche (* 1944)

Franz Beckenbauer (* 1945)

Hiroši Amano (* 1960)

Moby (* 1965)

Slaven Bilić (* 1968)

Dejan Stanković (* 1978)

Kygo (* 1991)

1522 – Ulisse Aldrovandi, italský lékař a přírodovědec († 4. května 1605)
1524 – Pierre de Ronsard, francouzský básník († 28. prosince 1585)
1611 – Henri de la Tour d'Auvergne, francouzský maršál († 27. července 1675)
1656 – Ulrika Eleonora Dánská, manželka švédského krále Frederika I. († 26. července 1693)
1679
- Leopold Josef Lotrinský, vévoda lotrinský († 27. března 1729)
- Thomas Parnell, irský básník († 24. října 1718)
1699 – Anna Marie z Lichtenštejna, kněžna z Lichtenštejna († 20. ledna 1753)
1700 – James Thomson, skotský básník a dramatik († 27. srpna 1748)
1724 – Johann Bernhard Basedow, německý pedagog († 25. července 1790)
1736 – Marguerite-Catherine Haynault, milenka francouzského krále Ludvíka XV. († 17. března 1823)
1743 – Nicolai Abraham Abildgaard, dánský malíř († 4. června 1809)
1764 – Valentino Fioravanti, italský hudební skladatel († 16. června 1837)
1811 – Johann Carl Hickel, rakouský dramatik a novinář († 28. září 1855)
1816 – Carl Zeiss, německý optik († 3. prosince 1888)
1822 – Olga Nikolajevna Romanovová, württemberská královna († 30. října 1892)
1825 – Eduard Hanslick, rakouský hudební kritik českého původu († 6. srpna 1904)
1838 – Adam Asnyk, polský básník a dramatik († 2. srpna 1897)
1853 – Kateřina Schrattová, herečka rakouského Burgtheatru († 17. dubna 1940)
1858 – Erwin von Schwartzenau, ministr vnitra Předlitavska († 13. ledna 1926)
1861
- Juhani Aho, novinář a první finský profesionální spisovatel († 8. srpna 1921)
- Erich von Falkenhayn, německý generál († 8. dubna 1922)
1862
- O. Henry, americký spisovatel († 5. června 1910)
- Julian Byng, 1. vikomt Byng, britský polní maršál († 6. června 1935)
1865 – Jānis Pliekšāns (Rainis), lotyšský básník, dramatik a politik († 12. září 1929)
1869 – Víctor Català, katalánská spisovatelka († 27. ledna 1966)
1871 – Scipione Borghese, italský průmyslník, politik, horolezec a automobilový závodník († 18. listopadu 1927)
1877
- Felix Edmundovič Dzeržinskij, zakladatel a velitel ruské Čeky († 20. července 1926)
- James Jeans, britský fyzik, astronom a matematik († 18. září 1946)
1880 – Mercedes Španělská, asturijská kněžna († 17. října 1904)
1881 – Josef Chajim Brenner, spisovatel hebrejsky psané literatury († 2. května 1921)
1882 – Boris Stěpanovič Žitkov, ruský sovětský spisovatel († 19. října 1938)
1884 – Germana Toskánská, rakouská arcivévodkyně a toskánská princezna († 3. listopadu 1955)
1885 – David Herbert Lawrence, anglický spisovatel († 2. března 1930)
1886 – Jerzy Kossak, polský malíř († 11. května 1955)
1889 – Guy Chapman, britský historik a spisovatel († 30. června 1972)
1890 – Knud Andersen, dánský námořník a spisovatel († 1. června 1980)
1891 – Wilhelm von Thoma, generál Wehrmachtu († 30. dubna 1948)
1893 – August Albo, estonský malíř († 13. prosince 1963)
1894 – Olexandr Dovženko, ukrajinský filmový režisér a spisovatel († 25. listopadu 1956)
1900 – Semjon Alexejevič Lavočkin, sovětský letecký konstruktér († 9. června 1960)
1903 – Theodor W. Adorno, německý filozof († 6. srpna 1969)
1914 – Mária Medvecká, slovenská malířka († 23. dubna 1987)
1917 – Ferdinand Marcos, filipínský prezident († 28. září 1989)
1918 – Brian Vickery, britský informační vědec († 17. října 2009)
1924 – Rudolf Vrba, slovensko-americký profesor farmakologie, významný také svým útěkem z Osvětimi († 27. března 2006)
1925 – Alan Bergman, americký textař
1926 – Joan Abse, anglická historička umění († 13. června 2005)
1930 – Dušan Blaškovič, slovenský herec († 17. září 2001)
1932 – Fernando Arrabal, španělský dramatik
1933
- Nicola Pietrangeli, italský tenista a tenisový trenér
- Mátyás Szűrös, prezident Maďarska
- William Luther Pierce, americký fyzik, spisovatel a aktivista († 23. července 2002)
1934 – R. Gerallt Jones, velšský spisovatel († 9. ledna 1999)
1935
- German Titov, sovětský kosmonaut († 20. září 2000)
- Jacques Gaillot, francouzský kněz a aktivista
- Arvo Pärt, estonský hudební skladatel
1937
- Robert Crippen, americký astronaut
- Paola Belgická, belgická královna
1938 – Perry Anderson, britský historik a politický filozof marxistické orientace
1941 – Pavol Mitter, slovenský geolog, speleolog a politik († 27. srpna 1992)
1943 – Mickey Hart, americký bubeník a muzikolog
1944
- Serge Haroche, francouzský fyzik, Nobelova cena 2012
- Everaldo, brazilský fotbalista († 28. října 1974)
1945 – Franz Beckenbauer, německý fotbalista a trenér
1946 – Sandy Skoglund, americká fotografka, sochařka
1947
- Gerry Conway, anglický rockový bubeník
- Julie Covingtonová, britská zpěvačka a herečka
1954 – Reed Birney, americký herec
1957
- Preben Elkjær Larsen, dánský fotbalista
- Ladislav Hrubý, slovenský spisovatel
1958 – Roxann Dawsonová, americká herečka, režisérka a producentka
1960 – Hiroši Amano, japonský fyzik, Nobelova cena za fyziku za rok 2014
1964 – Victor Wooten, americký jazzový baskytarista
1965
- Moby, americký hudebník
- Bašár al-Asad, syrský prezident
1968 – Slaven Bilić, chorvatský fotbalový trenér a bývalý fotbalista
1973 – Tomáš Gerich, slovenský fotbalista
1977 – Libor Charfreitag, slovenský kladivář
1978 – Dejan Stanković, srbský fotbalista
1980 – Mike Comrie, kanadský hokejista
1988 – Kim Ča-in, jihokorejská sportovní lezkyně
1991 – Kygo, norský DJ a producent

Úmrtí

Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Úmrtí 11. září

Česko

1349 – Jitka Lucemburská, dcera českého krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, pramáti rodu Valois (* 20. května 1315)
1710 – Tobiáš Jan Becker, biskup královéhradecký (* 15. července 1649)
1765 – Jan Václav Přepyský z Rychemberka, šlechtic (* 1697)
1866 – Jan Koppel, rektor olomoucké univerzity (* 1808)
1881 – Petr Bílka, pedagog, mecenáš a národní buditel (* 4. května 1820)
1889 – Jaroslav Suida, poslanec Českého zemského sněmu, starosta Broumova (* 1849)
1900
- Franz Siegmund, rakouský a český podnikatel a politik německé národnosti (* 9. dubna 1823)
- Jindřich Hartl (Dobromil Tvrdovič), varhaník, hudební skladatel a dirigent (* 30. dubna 1856)
1905 – Jan Janata, reformovaný kazatel (* 17. října 1825)* 1937 – Rudolf Laube, československý politik (* 3. listopadu 1878)
1937 – Josef Wara, fotograf (* 26. června 1863)
1940 – František Samek, politik (* 10. června 1876)
1941 – František Mareš, pedagog (* 30. září 1862)
1947 – Gustav Roob, hudební skladatel (* 29. ledna 1879)
1951 – Rudolf Klapka, fotbalový reprezentant (* 24. února 1895)
1976 – Jan Kunc, hudební skladatel a pedagog (* 27. března 1883)
1983 – František Kutnar, historik (* 7. října 1903)
1984 – Augusta Machoňová-Müllerová, architektka, bytová návrhářka a publicistka (* 24. ledna 1906)
1987 – Ladislav Stehlík, básník, spisovatel a malíř (* 26. června 1908)
1988 – Julius Mackerle, automobilový konstruktér (* 18. června 1909)
1993 – Jan Bartůšek, reportážní fotograf (* 28. února 1935)
1998 – Marie Noveská, politička (* 13. května 1953)
2005 – Zdeněk Srna, divadelní vědec, kritik, historik (* 26. ledna 1929)
2007 – František Peterka, malíř (* 26. dubna 1920)

Svět

Nikita Sergejevič Chruščov († 1971)

Salvador Allende († 1973)

Jessica Tandy († 1994)

Anna Lindhová († 2003)

Joe Zawinul († 2007)

1063 – Béla I. Uherský, uherský král (* okolo 1016)
1227 – Ludvík IV. Durynský, durynský lantkrabě, saský falckrabě, říšský maršálek a účastník křížové výpravy (* 28. října 1200)
1372 – Izabela Francouzská, manželka milánského vévody (* 1. října 1348)
1380 – Haakon VI. Magnusson, norský král (* 1341)
1493 – Kateřina Habsburská, markraběnka bádenská, dcera rakouského vévody Arnošta Železného (* kolem r. 1420)
1645 – Mikuláš Esterházy, uherský šlechtic (* 8. dubna 1583)
1671 – Roshanara Begum, druhá dcera mughalského císaře Šáhdžahána (* 3. září 1617)
1676 – Anna Medicejská, princezna toskánská, rakouská arcivévodkyně a hraběnka tyrolská (* 21. července 1616)
1718 – Domenico Martinelli, italský architekt a kněz (* 30. listopadu 1650)
1733 – François Couperin, francouzský hudební skladatel a varhaník (* 10. listopadu 1668)
1765 – Fridrich Vilém Haugwitz, rakouský politik (* 11. prosince 1702)
1768 – Joseph-Nicolas Delisle, francouzský astronom a kartograf (* 4. dubna 1688)
1793 – Nicolaas Laurens Burman, holandský botanik (* 27. prosince 1734)
1803 – Franz von Lauer, rakouský polní zbrojmistr (* 11. května 1735)
1808 – José Mutis, španělský botanik a matematik (* 6. dubna 1732
1823 – David Ricardo, britský ekonom (* 18. dubna 1772)
1854 – Gottlieb Wilhelm Bischoff, německý botanik (* 21. května 1797)
1855 – Karl Friedrich von Kübeck, úředník a politik ve Vídni (* 25. října 1780)
1881 – Petr Bílka, český pedagog ve Vídni a mecenáš (* 4. května 1820)
1893 – Adolphe Yvon, francouzský malíř (* 30. ledna 1817)
1902 – Ernst Ludwig Dümmler, německý historik (* 2. ledna 1830)
1905 – Jules Arnous de Rivière, francouzský šachový mistr (* 4. května 1830)
1915 – William Cornelius Van Horne, vedoucí osobnost severoamerických železničních společností (* 3. února 1843)
1917
- Georges Guynemer, francouzský pilot a národní hrdina (* 24. prosince 1894)
- Edmund Téry, uherský lékař a horolezec (* 4. července 1856)
1921 – Ludvík z Battenbergu, britský admirál (* 21. května 1854)
1925 – Gustav Kadelburg, rakouský herec a dramatik (* 26. ledna 1851)
1929 – Paul Rosenhayn, autor detektivních románů (* 11. prosince 1877)
1931 – Henry B. Goodwin, švédský filolog a fotograf (* 20. únor a 1878)
1939 – Konstantin Aleksejevič Korovin, ruský malíř (* 5. prosince 1861)
1941 – Christian Rakovskij, předseda lidových komisařů Ukrajinské SSR (* 1. srpna 1873)
1944
- Bohuslav Nocar, voják a příslušník výsadku Silica-North (* 22. října 1920)
- Rudolf Hrubec, voják (* 19. listopad 1914)
1948 – Muhammad Alí Džinnáh, generální guvernér Pákistánu (* 25. prosince 1876)
1950 – Jan Smuts, jihoafrický státník, voják a filozof (* 24. května 1870)
1956 – Billy Bishop, kanadské letecké eso (* 8. února 1894)
1957 – Harry Watson, kanadský hokejista, zlato na OH 1924 (* 14. července 1898)
1958 – Hans Grundig, německý malíř a grafický designér (* 19. února 1901)
1961 – György Szántó, maďarský spisovatel (* 7. června 1893)
1962
- Anna Munro, skotská sufražetka (* 4. října 1881)
- Kenkiči Ueda, japonský generál, velitel Kuantungské armády (* 8. března 1875)
1966 – Hans von Ahlfen, nacistický generál, velitel slezského města Vratislavi (* 20. února 1897)
1971 – Nikita Sergejevič Chruščov, sovětský politik (* 17. dubna 1894)
1973
- Salvador Allende, prezident Chilské republiky (* 26. června 1908)
- Edward Evan Evans-Pritchard, britský sociální antropolog (* 21. září 1902)
1974 – René Spitz, rakouský psychoanalytik (* 29. ledna 1887)
1978 – Ronnie Peterson, švédský automobilový závodník (* 14. února 1944)
1987 – Peter Tosh, jamajský zpěvák, skladatel, kytarista (* 19. října 1944)
1993 – Miroslav Šmíd, horolezec a filmař (* 11. května 1952)
1994 – Jessica Tandy, anglická herečka (* 7. června 1909)
1995 – Georges Canguilhem, francouzský lékař, filosof a historik vědy (* 4. června 1904)
2003 – Anna Lindhová, švédská ministryně zahraničí (* 1957)
2004 – Juraj Beneš, slovenský skladatel a klavírista (* 2. března 1940)
2005 – Al Casey, americký kytarista (* 15. září 1915)
2006
- Joachim Fest, německý historik a žurnalista (* 8. prosince 1926)
- William Auld, skotský esperantský básník (* 6. listopadu 1924)
2007 – Joe Zawinul, americký jazzrockový klávesista rakouského původu (* 7. července 1932)
2009
- Gertrude Baines, od ledna 2009 nejstarší člověk na světě (* 6. dubna 1894)
- Jim Carroll, americký básník a hudebník (* 1. srpna 1949)
- Willy Ronis, francouzský fotograf (* 14. srpna 1910)
- Juan Almeida Bosque, kubánský revolucionář (* 17. února 1927)
2011 – Andy Whitfield, velšský herec (* 17. července 1972)
2013 – Tibor Huszár, slovenský fotograf (* 1952)
2021 – Abimael Guzmán, peruánský politik, zakladatel světlé stezky (* 4. prosince 1934)

Svátky

Česko

Denisa, Denis, Dionýzie
Diviška

Svět

10. a 11. září – Dny evropského dědictví
Nový rok ortodoxní Koptské církve Neyrouz
Etiopie: Nový rok
Pákistán: Jinnah Day
Tunisko: Večer Osudu
USA: Den prarodičů (je-li neděle)
Afghánistán: Vznik parlamentu (je-li středa)
Skotsko: Fisherman's Walk Day (je-li pátek)

Reference

El paro que coronó el fin ó la rebelión de los patrones [online]. ElPeriodista.cl, 2003-06-08 [cit. 2008-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-25. (španělsky)

11. září v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 16. 4. 2022.
minimum	denní průměr	maximum
3,9 °C (1935)	15,9 °C (od 1961)	29,6 °C (2011)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu 11. září na Wikimedia Commons
Galerie 11. září na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] El paro que coronó el fin ó la rebelión de los patrones [online]. ElPeriodista.cl, 2003-06-08 [cit. 2008-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-25. (španělsky)