Faerské ostrovy

Faerské ostrovy (faersky Føroyar, dánsky Færøerne, znamená Ovčí ostrovy) je souostroví v severním Atlantském oceánu na jihozápadním okraji Norského moře. Leží severozápadně od Skotska v polovině cesty mezi Islandem a Norskem. Jsou autonomní součástí Dánského království.

Faerské ostrovy
Føroyar
Færøerne
vlajka

znak
Hymna
Tú alfagra land mítt
Geografie


Poloha Faerských ostrovů

Hlavní městoTórshavn
Rozloha1395,74 km²
z toho 0,5 % vodní plochy
Nejvyšší bodSlættaratindur (880 m n. m.)
Časové pásmo+0 (letní +1)
Poloha61°58′12″ s. š., 6°50′40″ z. d.
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel51 371
Hustota zalidnění36,8 ob. / km²
Jazykfaerština, dánština (úřední)
Národnostní složeníFaeřané, Dánové
Náboženstvíhlavně luteránství (Faerská národní církev)
Státní útvar
Státní zřízeníkonstituční monarchie
KrálovnaMarkéta II.
Předseda vládyAksel V. Johannesen
Měnafaerská koruna, dánská koruna (FOK, DKK)
HDP/obyv. (PPP)45 250 USD
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1234 FRO FO
MPZFO
Telefonní předvolba+298
Národní TLD.fo

Historie

Paleobotanické nálezy z ostrova Streymoy ukazují na možné lidské osídlení ostrovů již někdy v letech 3330 až 3145 př. n. l.[1]

Mapa Faerských ostrovů

Osídlení je doloženo kolem roku 500.[2] Kolem roku 700 byly ostrovy osídleny irskými mnichy, v 8.–9. století je získali norští Vikingové a posléze byly roku 1035 připojeny k Norsku. V jeho rámci – resp. v rámci dánsko-norské personální unie – se staly roku 1380 součástí Dánska. Dánsku pak ostrovy zůstaly i po odtržení Norska v roce 1814. Od roku 1940, po obsazení Dánska nacistickým Německem, byly obsazeny Velkou Británií. Okupace trvala až do roku 1945, kdy Britové ostrovy vrátili Dánům. Od roku 1948 disponují poměrně rozsáhlou vnitřní autonomií (vlastní zákonodárný sbor, vlajka atd.).

Geografie

Východní pobžeží ostrova Viđoy s horou Talvborđ (557 m n. m.)

Souostroví je tvořeno 18 ostrovy, 11 ostrůvky a 779 malými skalnatými ostrůvky o celkové rozloze 1 395,74 km². Je 113 km dlouhé a 75 km široké a jeho tvar připomíná hrot šípu obrácený špičkou k jihu. Délka pobřeží je 1117 km.

Faerské ostrovy jsou sopečného původu, jejich vznik spadá do období třetihor před zhruba 60 miliony let. Převládajícími horninami jsou bazalty a tufy. Na ostrovech Suðuroy a Mykines se vyskytují čediče s výraznou sloupcovitou odlučností. U Hvalby na ostrově Suðuroy se nachází černé uhlí. Na utváření reliéfu Faerských ostrovů mělo značný vliv zalednění této oblasti ve čtvrtohorách.

Nejvyšší hora Slættaratindur má výšku 880 m a průměrná nadmořská výška ostrovů je 300 m. Faerské ostrovy se administrativně dělí na 6 krajů.

Seznam ostrovů

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam ostrovů Faerských ostrovů.
Ostrov Rozloha (km²) Počet obyvatel (k 1. 1. 2007) Nejvyšší bod (m)
Streymoy
374,17
21900
789
Eysturoy
286,02
10710
880
Vágar
176,38
2949
722
Suðuroy
164,71
5041
610
Sandoy
111,32
1407
479
Borðoy
94,51
5002
772
Viðoy
40,67
596
841
Kunoy
35,24
157
830
Kalsoy
30,62
129
788
Svínoy
27,29
52
586
Fugloy
11,02
33
621
Nólsoy
10,32
252
372
Skúvoy
9,87
50
392
Mykines
9,60
19
560
Hestur
5,90
34
421
Stóra Dímun
2,62
7
396
Koltur
2,31
2
477
Lítla Dímun
0,84
0
414

Klima

Počasí na ostrovech je přímořské a velmi proměnlivé. Zásadní ráz počasí nejvíce ovlivňuje Golfský proud. Přístavy v zimě nikdy nezamrzají a zimy jsou mírné. Průměrná teplota se pohybuje od 3 °C v zimě do 11 °C v létě. Na Faerech je v průměru 283 deštivých dnů do roka. Průměrný roční úhrn srážek je 1500 mm. Sněhové srážky jsou na ostrovech malé. Průměrná rychlost větru 7 m/s.

Politika

Faerské ostrovy jsou autonomní součástí Dánského království. Na rozdíl od Dánska však nepatří do Evropské unie. Mají vlastní parlament a vlajku. Faerský parlament má 35 poslanců. Ve volbách v roce 2004 kandidovalo sedm politických uskupení, z nichž šest se dostalo do parlamentu (na zisk jednoho poslaneckého mandátu bylo třeba asi 1000 hlasů). Nejsilnější parlamentní stranou byla Republikánská strana, která má 8 poslanců. Následují ji Unionisté, Sociální demokraté, Konzervativci se sedmi poslanci. Dva poslance má Strana středu a jednoho poslance Autonomní strana.

V posledních volbách (v roce 2015) se do parlamentu dostalo sedm stran. Nejsilnější stranou byla Sociální demokracie s 8 poslanci. Následuje: Republikánská strana 7, Lidová strana 6, konzervativně-liberální Unionistická strana 6, Pokroková strana 2, Strana Středu 2 a Strana pro samosprávu 2.

Ekonomika

Vývoz země

Nejdůležitějším odvětvím na ostrovech je rybářství, které nahradilo dříve velmi rozvinutý velrybářský průmysl. Představuje celých 97 % exportu. Ročně faerští rybáři uloví přes 600 000 tun ryb. V přepočtu na obyvatele to v roce 2003 činilo 12,7 tun ryb na osobu, což staví Faerské ostrovy na přední místa v relativní produkci ryb na světě. Dříve tu lidé také lovili ptáky a sbírali jejich vejce, to se však nyní stalo jen koníčkem. Další významnou aktivitou je chov ovcí, kterých je na Faerských ostrovech chováno cca 80 000. Dalším důležitým zdrojem příjmů je turistika.

Obyvatelstvo

Na ostrovech žilo v roce 2017 50 730 obyvatel, z toho 21 000 v hlavním městě Tórshavn. Státní svátek Ólavsøka slaví 29. července. Faerské ostrovy se nepotýkají s úbytkem obyvatel. Úhrnná plodnost je jedna z nejvyšších v Evropě (2,522), díky čemuž je kladný přirozený přírůstek. Navíc Faeřanů přibývá i migrací.

RokPočet obyvatelRokPočet obyvatelRokPočet obyvatel
13274 000 190015 230 199744 262
13502 000 191118 800 199844 817
17694 773 192522 835 199945 409
18015 255 195031 781 200046 196
18346 928 197038 000 200146 996
18407 314 197540 441 200247 704
18457 782 198545 749 200348 214
18508 137 198947 787 200748 797
18558 651 199543 358 201048 660
188011 220 199643 784 201349 469
Střední délka života 78 (muži) / 83 (ženy)
Úhrnná plodnost 2,522
Živě narození na 1000 ob. 14
Zemřelí na 1000 ob. 9
Imigranti na 1000 ob. 32
Emigranti na 1000 ob. 27
Sňatečnost 4,8
Rozvodovost 1,2
Potratovost (počet potratů na 1000 živě narozených) 68

Kultura

Mrtvoly plískavic bělobokých zabitých při grindadrápu na Hvalbě v srpnu 2006

Na Faerských ostrovech se každoročně koná také tradiční lov velryb kulohlavců (černý, Sieboldův), sviňuch obecných a delfínů skákavých, zvaný grindadráp. Jde o tradiční způsob lovu velryb a zároveň o společenskou událost. Veškeré maso se zpracuje a spotřebuje na ostrovech. Maso se spravedlivě rozděluje mezi všechny obyvatele ostrova.[3] Tento lov je kritizován některými organizacemi bojujícími za práva zvířat, například PETA.[4]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. NOVÁK, Ľubomír. Archeologie bez nálezů: nejstarší minulost Faerských ostrovů [online]. archeologienadosah.cz, 2015-04-08 [cit. 2015-04-11]. Dostupné online.
  2. https://phys.org/news/2021-12-humans-remote-north-atlantic-islands.html - Humans reached remote North Atlantic islands centuries earlier than thought
  3. http://zpravy.aktualne.cz/tradicni-masakr-kulohlavcu-na-faerskych-ostrovech/r~i:gallery:10703/
  4. POLOCHOVÁ, Iveta. Moře u Faerských ostrovů opět zbarvila rudě krev zmasakrovaných velryb. iDNES.cz [online]. 2011-11-24 [cit. 2017-01-03]. Dostupné online.

Literatura

  • Faroe Islands in figures 2005. Tórshavn: Hagstova Føroya. 2006.
  • Honzák, Pečenka, Stellner, Vlčková: Evropa v proměnách staletí, Libri, Praha 2001, 3. aktualizované vydání, ISBN 80-7277-025-X (str. 192)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.