5. květen

5. květen je 125. den roku podle gregoriánského kalendáře (126. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 240 dní. Svátek má Klaudie.

<<	květen					>>
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
						1
2	3	4	5	6	7	8
9	10	11	12	13	14	15
16	17	18	19	20	21	22
23	24	25	26	27	28	29
30	31
2022

Události

Česko

Památník 38 civilistů zavražděných Němci 5. května 1945 v moravské obci Javoříčko

1394 – Vznikla Panská jednota zaměřená proti vládě Václava IV.
1434 – Protihusitské vojsko, které svolal zemský správce Aleš Vřešťovský z Rýzmburka ke Kutné Hoře, vstoupilo do Prahy a obsadilo Nové Město
1943 – Na Pankráci byla uvedena do provozu gilotina. V průběhu dubna 1945 jí bylo sťato posledních 43 obětí. V hromadných celách se nacházelo několik set odsouzenců a z popravčích cel bylo propuštěno 55 lidí, které nacisté již nestihli zabít.
1945
- V Praze vypuklo povstání jako součást Květnového povstání českého lidu proti německé okupaci. Začalo bojem o budovu rozhlasu na dnešní Vinohradské třídě. Pražané vtrhli do ulic, odzbrojovali Němce a ničili německé nápisy.
- Nacisté vyhladili obec Javoříčko nedaleko Olomouce a zavraždili 38 jejích obyvatel. Z 34 domů se po vypálení zachovala jen škola, obytný dům, kaplička a stodola.
- Sovětský svaz informoval velení americké armády o připravované operaci směřující k osvobození Prahy a vyzval je, aby americká vojska nepřekračovala dříve dojednanou linii České Budějovice-Plzeň-Karlovy Vary.
- 1. čs. armádní sbor spolu s vojáky Rudé armády a rumunskými jednotkami 1. rumunské armády osvobodil Kroměříž.
- Generál George S. Patton, velitel 3. americké armády, zahájil osvobozovací boje v západních a jižních Čechách.
- Protektorátní ministr Emanuel Moravec odjíždí na schůzku s Karlem Hermannem Frankem. Během cesty se ale Moravec zastřelí.
- Maršál Ivan Stěpanovič Koněv podepsal plán Pražské operace, která měla začít odpoledne 7. května s předpokladem, že do Prahy vstoupí Rudá armáda 13. května
- Ve večerních hodinách se objevily na okraji Prahy tanky T-34 průzkumné jednotky 600. pěší divize Ruské osvobozenecké armády (ROA) pod velením genmjr. Sergeje Kuzmiče Buňačenka, nazývané též Vlasovci.
1950 – V ČSR byli ze svých funkcí odvoláni Gustáv Husák (předseda Sboru pověřenců) a Ladislav Novomeský (pověřenec pro školství).

Svět

0553 – Začal Druhý konstantinopolský koncil – v pořadí 5. ekumenický koncil.
1215 – Rebelující baroni odmítli svou věrnost anglickému králi Janovi, jedna z událostí, vedoucí k podpisu listiny práv Magna Carta.
1260 – Mongolský vojevůdce Kublaj-chán se stal Velkým chánem a převzal vládu nad celou Mongolskou říší.
1344 – Papež Klement VI. přenesl na pražské arcibiskupy právo korunovat české krále a královny.
1430 – Židé vyhnáni z města Speyer v Německu
1494 – Na své druhé výpravě do Nového světa Kryštof Kolumbus přistál na Jamajce a nárokoval ji pro španělskou korunu.
1640 – Anglický král Karel I. Stuart rozpustil tzv. Krátký parlament pouhé tři týdny poté, co začal zasedat.
1705 – Josef I. Habsburský se ujal vlády po smrti svého otce Leopolda I.
1762 – Byla uzavřena mírová smlouva mezi Ruskem a Pruskem.
1809
- Mary Kies se stala první ženou, která získala patent v Americe, a to na techniku tkaní slámy s hedvábím a vláknem.
- Švýcarský kanton Aargau udělil Židům občanství a většinu (ne všechna) s ním souvisejících práv .
1821 – Ve vyhnanství na ostrově Svatá Helena zemřel francouzský císař Napoleon Bonaparte.
1835 – Belgický král Leopold I. slavnostně otevřel železnici mezi Bruselem a Mechelenem, byla to první parostrojní železnice v kontinentální Evropě.
1862 – Bitva u Puebly, v níž mexická armáda porazila francouzské intervenční jednotky. Slaveno jako mexický národní svátek Cinco de Mayo.
1865 – V Ohiu byla spáchána první vlaková loupež v USA.
1891 – The Music Hall (nyní známá jako Carnegie Hall) byla slavnostně otevřena prvním veřejným koncertem, na kterém jako hostující dirigent účinkoval Petr Iljič Čajkovskij.
1912 – Stalin vydává ruské komunistické noviny Pravda.
1920 – Polské jednotky okupují Kyjev.
1936 – Navzdory hospodářským sankcím Společnosti národů (předchůdce OSN) Mussoliniho Itálie dobyla hlavní město Etiopie Addis Abebu
1941 – Císař Haile Selassie I. se vrátil do Addis Abeby.
1944 – Mahátma Gándhí byl propuštěn z vězení.
1945
- německé jednotky v Nizozemsku a Dánsku kapitulovaly
- Američané osvobodili koncentrační tábor Mauthausen.
- Byla zahájena Pražská ofenzíva.
1949 – V Londýně byla založena Rada Evropy se sídlem ve Štrasburku
1954 – Generál Alfredo Stroessner se státním převratem ujal moci v Paraguayi.
1955 – Německá spolková republika (NSR) získala plnou suverenitu.
1961 – Alan Bartlett Shepard se stal prvním Američanem ve vesmíru. Vesmírný let v lodi Freedom 7 trval 15 minut, což byl méně než jeden úplný oblet Země.
1977 – Na pulty amerických obchodů se dostal první sériově vyráběný počítač (Apple II).
1979 – Vesmírná sonda Voyager 1 minula planetu Jupiter.
1996 – Na vídeňském Mistrovství světa v ledním hokeji po vítězství nad Kanadou získalo České hokejové mužstvo titul mistrů světa

Narození

Česko

Eduard Vojan (* 1853)

Eva Fuková (* 1927)

Jiří Svoboda (* 1945)

1809 – Matěj Havelka, právník, politik a básník († 19. června 1892)
1817 – Karl van der Strass, brněnský starosta († 29. května 1880)
1824 – Petr Bušek, český řezbář († 29. ledna 1894)
1832 – Ferdinand Lehmann, poslanec Českého zemského sněmu, starosta Verneřic († 15. února 1883)
1853 – Eduard Vojan, herec († 31. května 1920)
1858 – Michael Rustler, československý politik německé národnosti († ?)
1861 – Vít Grus, pardubický měšťan († 25. října 1945)
1866 – František Ehrmann, římskokatolický kněz a spisovatel († 11. února 1918)
1870 – Karl Kostka, československý politik německé národnosti († 23. července 1957)
1871 – Jan Janák, skladatel a sbormistr († 10. září 1942)
1873 – Vilém Pospíšil, první guvernér Národní banky československé († 27. listopadu 1942)
1878 – Karel Dunovský, čs. ministr pošt a telegrafů († 14. září 1960)
1880 – Josef Machoň, hudební skladatel († 2. září 1962)
1888 – Frank Wollman, dramatik, básník, literární vědec a historik († 9. května 1969)
1890 – Josefa Pechlátová, herečka († 29. září 1974)
1898 – Zdeněk Podlipný, český herec a režisér († 23. července 1946)
1899 – Josef Havlíček, architekt († 1961)
1891 – Radim Kettner, geolog († 9. dubna 1967)
1901 – Václav Řezáč, spisovatel († 22. června 1956)
1906 – Miroslav Novák, československý vojenský lékař († 7. ledna 1944)
1912
- Vilém Bernard, předseda exilové sociální demokracie († 25. května 1992)
- Zdeněk Andršt, bývalý hokejový hráč a trenér († 23. října 1985)
1913 – Jiří Krupička, geolog a esejista († 24. dubna 2014)
1919 – Stanislav Sedláček, historik, proděkan filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci († 21. července 2002)
1922 – Zdeněk Fiala, historik († 8. března 1975)
1923
- Daisy Mrázková, spisovatelka a výtvarnice († 14. prosince 2016)
- Karel Štorkán, spisovatel a scenárista († 12. dubna 2007)
1925 – Jindřich Polák, filmový režisér († 22. října 2003)
1927
- Eva Fuková, americká fotografka českého původu († 25. listopadu 2015)
- Karel Pátek, český fyzik († 25. listopadu 1967)
1931 – Adolf Sýkora, houslista a houslový pedagog
1932 – Stanislav Zindulka, herec († 14. března 2019)
1934 – Jiří Bouda, český grafik, malíř a ilustrátor († 23. srpna 2015)
1938 – Hana Talpová, česká herečka a zpěvačka
1941 – Jan Souček, malíř, grafik a ilustrátor († 3. května 2008)
1942 – Jiří Turek, český spisovatel a překladatel
1945
- Vítězslav Hádl, český hudebník
- Radomír Leszczynski, český grafik
- Jiří Svoboda, režisér, scenárista a politik
- Miroslav Langer, český klavírista a pedagog († 28. října 2010)
- Blahoslav Hruška, český sumerolog, asyriolog a religionista († 26. června 2008)
1946 – Josef Pecinovský, český spisovatel science fiction a westernů
1947
- Hana Fousková, výtvarnice, básnířka, spisovatelka († 10. listopadu 2015)
- Petr Skala, výtvarník, filmový experimentátor
- Vladimír Šlapeta, český historik architektury
- Hana Tenglerová, česká a československá politička
1949
- Josef Paleček, československý hokejista
- Jan Vičar, český muzikolog, pedagog a skladatel
1950 – Miroslav Hauner, český fotograf
1952 – Josef Krososka, sochař a restaurátor
1954
- Vladimír Birgus, fotograf, historik fotografie
- Jaroslav Bureš, ministr spravedlnosti ČR
1955 – Jana Vlachová, česká houslistka
1957 – Petr Rudolf Manoušek, český zvonař
1959 – Jiří Syrovátka, spisovatel a výtvarník
1960 – Marek Vašut, herec
1975 – Elen Černá, moderátorka a modelka

Svět

Jerzy Skolimowski (* 1938)

Peter Greenaway (* 1942)

Michael Palin (* 1943)

Žigmund Pálffy (* 1972)

Craig David (* 1981)

Adele (* 1988)

Chris Brown (* 1989)

1210 – Alfons III. Portugalský, král Portugalska a Algarves († 16. února 1279)
1282 – Juan Manuel, španělský šlechtic a spisovatel, infant kastilský († 13. června 1347)
1299 – Přeclav z Pohořelé, vratislavský biskup a kancléř Karla IV. († 5. dubna 1376)
1352 – Ruprecht III. Falcký, římský král, odpůrce českého krále Václava IV. († 18. května 1410)
1504 – Stanislaus Hosius, polský kardinál († 5. srpna 1579)
1560 – Motocugu Gotó, japonský samuraj († 2. června 1615)
1577 – Viglius van Zuichem, nizozemský státník (* 19. října 1507)
1582 – Jan Fridrich Württemberský, vévoda württemberský († 18. července 1628)
1680 – Giuseppe Porsile, italský hudební skladatel († 29. května 1750)
1684 – Františka Šarlota d'Aubigné, vévodkyně z Noailles († 6. října 1739)
1712 – František Antonín Schrattenbach, moravský zemský hejtman († 22. května 1783)
1738 – Adolf Fridrich IV. Meklenbursko-Střelický, meklenbursko-střelický vévoda († 2. června 1794)
1746 – Jean-Nicolas Pache, francouzský revoluční politik († 18. listopadu 1823)
1747 – Leopold II., římský císař a český král († 1. března 1792)
1759 – Řehoř Theny, tyrolský sochař a řezbář (* 12. března 1695)
1780 – Michele Tenore, italský botanik († 19. července 1861)
1785 – Thomas de Colmar, francouzský vynálezce a podnikatel († 12. března 1870)
1811 – John William Draper, americký přírodovědec a historik († 4. ledna 1882)
1813 – Søren Kierkegaard, dánský filosof, teolog a spisovatel († 11. listopadu 1855)
1818 – Karl Marx, německý politický filozof († 14. března 1883)
1819 – Stanisław Moniuszko, polský hudební skladatel († 4. června 1872)
1820 – Elkanah Billings, kanadský paleontolog († 14. června 1876)
1826 – Evženie z Montijo, manželka francouzského císaře Napoleona III. († 1920)
1828
- Robert von Puttkamer, pruský politik († 15. března 1900)
- Albert Marth, německý astronom († 1897)
1829 – J. L. C. Pompe van Meerdervoort, nizozemský lékař zakladatel nemocnice v Nagasaki († 7. října 1908)
1833 – Ferdinand von Richthofen, německý geograf, kartograf a cestovatel († 6. října 1905)
1846
- Federico Chueca, španělský hudební skladatel († 20. července 1908)
- Henryk Sienkiewicz, polský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1905 († 15. listopadu 1916)
1851 – Aleksander Michałowski, polský klavírista a skladatel († 17. října 1938)
1852
- Friedrich von Hügel, rakouský teolog, náboženský myslitel a spisovatel († 27. ledna 1925)
- Pietro Gasparri, italský kardinál († 18. listopadu 1934)
1854 – Nikolaj Slavjanov, ruský inženýr a vynálezce svařování elektrickým obloukem († 17. října 1897)
1858
- Sarah Choate Sears, americká malířka a fotografka († 25. září 1935)
- Bidar Kadınefendi, hlavní manželka a konkubína osmanského sultána Abdulhamida II. († 1. ledna 1918)
1861 – Karl Kaser, rakouský právník a fotograf († 19. června 1942)
1862 – Max Elskamp, belgický spisovatel († 10. prosince 1931)
1869 – Hans Pfitzner, německý skladatel, klavírista a dirigent († 22. května 1949)
1870 – Hatice Sultan, osmanská princezna a dcera sultána Murada V. († 13. března 1938)
1883 – Archibald Wavell, britský polní maršál († 24. května 1950)
1884 – Carl Osburn, americký sportovní střelec, pětinásobný olympijský vítěz 1912–1920 († 28. prosince 1966)
1892 – Dorothy Garrod, britská archeoložka († 18. prosince 1968)
1898 – Blind Willie McTell, americký bluesový hudebník († 19. srpna 1959)
1900 – Charles Jewtraw, americký rychlobruslař, zlato na ZOH 1924 († 26. ledna 1996)
1904 – Alston Scott Householder, americký matematik a biolog († 4. července 1993)
1905 – Maria Caniglia, italská sopranistka († 16. dubna 1979)
1911 – Andor Lilienthal, maďarský šachový velmistr († 8. května 2010)
1915 – Alice Faye, americká herečka a zpěvačka († 9. května 1998)
1917 – Pío Leyva, kubánský skladatel, instrumentalista a zpěvák stylu guaracha († 22. března 2006)
1919 – Georgios Papadopulos, diktátor Řecka († 27. června 1999)
1920 – Glanmor Williams, velšský historik († 24. února 2005)
1921
- Arthur Leonard Schawlow, americký fyzik, Nobelova cena za fyziku 1981 († 28. dubna 1999)
- Del Martinová, americká feministka († 27. srpna 2008)
1927 – Robert Spaemann, německý filosof († 10. prosince 2018)
1930 – Leonid Ivanovič Abalkin, sovětský ekonom a politik (* 2. května 2011)
1933 – Manuel Guajiro Mirabal, kubánský trumpetista
1934 – Henri Konan Bédié, bývalý prezident Pobřeží slonoviny
1935 – Kidd Jordan, americký saxofonista
1937 – Tran Duc Luong, vietnamský prezident
1938
- Jerzy Skolimowski, polský režisér, scenárista, dramatik a herec
- Adolf Scherer, slovenský fotbalista
1940 – Lance Henriksen, americký herec, malíř a hrnčíř
1941 – Alexandr Ragulin, ruský hokejový obránce († 17. listopadu 2004)
1942
- Marc Alaimo, americký herec
- Peter Greenaway, britský filmový režisér
- Tammy Wynette, americká zpěvačka a skladatelka († 6. dubna 1998)
1943
- Michael Palin, britský komik, spisovatel a jeden z šesti členů komediální skupiny Monty Python.
- Ignacio Ramonet, španělský spisovatel a novinář
1944
- John Rhys-Davies, britský herec a pedagog velšského původu
- Roger Rees, britsko-americký herec († 10. července 2015)
1945 – Margita Reiznerová, slovenská spisovatelka publikující v romštině
1946 – Bruno Ferrero, italský římskokatolický kněz a spisovatel
1948
- Anna Bergmanová, švédská herečka
- John Atcherley Dew, novozélandský kardinál
- Robert Vano, slovenský fotograf
- Bill Ward, britský bubeník
1950
- Mary Hopkin, britská zpěvačka
- Bronisław Kwiatkowski, náčelník operačního velení Polské armády († 10. dubna 2010)
1951 – Mária Maľcovská, slovenská publicistka, básnířka a spisovatelka († 25. září 2010)
1952
- Stelios Mygiakis, řecký zápasník, olympijský vítěz
- Alex Webb, americký novinářský fotograf
1957
- Peter Howitt, britský herec, scenárista a režisér
- Richard E. Grant, britský herec
1961 – Zuzana Martináková, slovenská politička
1963 – James LaBrie, kanadský zpěvák, člen skupiny Dream Theater
1966
- Shawn Drover, kanadský bubeník, člen skupiny Megadeth
- Tomáš Stúpala, slovenský fotbalista
1971
- David Reilly, americký zpěvák, člen skupiny God Lives Underwater († 17. října 2005)
- John Owen-Jones, velšský muzikálový herec a zpěvák
1972
- Žigmund Pálffy, slovenský hokejista
- Devin Townsend, kanadský hudebník, člen skupiny Strapping Young Lad
1973 – Johan Hedberg, švédsky hokejový brankář
1976 – Denny Landzaat, nizozemský fotbalita
1977 – Radovan Somík, slovenský hokejista
1980 – Josi Benajun, izraelský fotbalista
1981 – Craig David, anglický R&B zpěvák
1988 – Adele, britská zpěvačka a textařka
1989 – Chris Brown, americký R&B zpěvák a tanečník

Úmrtí

Česko

1776 – Jan Ondřej Kayser z Kaysernu, katolický biskup (* 29. prosince 1716)
1852 – František Xaver Chotek, hudební skladatel (* 22. října 1800)
1885 – František Šimáček, novinář a nakladatel (* 2. prosince 1834)
1892
- František Daneš, kněz, pedagog a politik (* 13. července 1807)
- Jan Nepomuk Škroup, český hudební skladatel (* 15. září 1811)
1916 – Stanislav Sucharda, sochař (* 12. listopadu 1866)
1929 – Josef Mašek, československý politik (* 3. července 1854)
1942 – František Kleiner, čs. legionář, kladenský profesor a starosta sokola (* 7. prosince 1886)
1945
- Emanuel Moravec, důstojník a politik, představitel kolaborace s nacisty (* 1893)
- Emil Pavel Lány, český šlechtic, právník a historik (* 6. července 1879)
1948 – Karel Scheinpflug, český novinář a spisovatel (* 28. prosince 1869)
1952 – Kateřina Thomová, zakladatelka žambereckého muzea (* 4. února 1861)
1964 – Jindřich Baumruk, český fotbalista a hokejista (* 23. září 1881)
1966 – Josef Fojtík, sochař a pedagog (* 9. srpna 1890)
1969 – Oldřich Stefan, architekt (* 4. prosince 1900)
1974 – František Roubík, český historik (* 31. července 1890)
1981 – Jiří Křižák, československý fotbalový reprezentant (* 22. května 1924)
1983 – Josef Čapek, československý fotbalový reprezentant (* 1. srpna 1902)
1990 – Jaroslav Raimund Vávra, spisovatel a cestovatel (* 8. března 1902)
1995
- Jan Kozák, spisovatel (* 25. března 1921)
- Josef Bek, herec a zpěvák (* 21. prosince 1918)
1997 – Jaroslav Mařík, esperantista (* 22. prosince 1913)
1999 – Miloš Vacík, básník a publicista (* 21. června 1922)
2000
- Jan Firbas, jazykovědec, anglista (* 25. března 1921)
- Miroslav Novák, patriarcha Církve československé (* 26. října 1907)
2002
- František Vodsloň, politik (* 16. března 1906)
- Čestmír Vycpálek, československý fotbalista a trenér (* 15. května 1921)
2004 – František Sláma, violoncellista (* 19. listopadu 1923)
2006 – Štěpán Lucký, hudební skladatel a pedagog (* 20. ledna 1919)
2021 – Jaroslav Mareš, cestovatel, spisovatel a zoolog (* 28. prosince 1937)

Svět

Napoleon Bonaparte ((† 1821)

Michail Botvinnik († 1995)

0969 – Gerberga Saská, západofranská královna jako manželka Ludvíka IV. (* 913)
1038 – sv. Gothard, biskup z Hildesheimu (* 960)
1194 – Kazimír II. Spravedlivý, polský kníže (* 1138)
1225 – Angel Jeruzalémský, palestinský katolický kněz, mučedník a světec (* 2. března 1185)
1316 – Alžběta Anglická, nejmladší dcera anglického krále Eduarda I. (* 7. srpna 1282)
1661 – Karel Stuart, vévoda z Cambridge, syn anglického krále Jakuba II. Stuarta (* 22. října 1660)
1705 – Leopold I., český a uherský král a císař římskoněmecký (* 9. června 1640)
1712 – Malachiáš Welcker, převor oseckého kláštera a kronikář (* 1644)
1804 – Antonio José Cavanilles, španělský botanik (* 16. ledna 1745)
1821 – Napoleon Bonaparte, francouzský císař (* 15. srpna 1769)
1827 – Fridrich August I. Saský, první saský král 1806–1827 (* 23. prosince 1750)
1837 – Niccolò Antonio Zingarelli, italský hudební skladatel (* 4. dubna 1752)
1859 – Peter Gustav Lejeune Dirichlet, německý matematik (* 1809)
1874 – Charles Gleyre, švýcarský malíř (* 2. května 1806)
1883 – Eva Gonzalèsová, francouzská malířka (* 19. dubna 1847)
1886 – Joseph Albert, německý fotograf a vynálezce (* 5. března 1825)
1895 – Carl Vogt, německý přírodovědec, politik (* 5. července 1817)
1900 – Ivan Ajvazovskij, ruský malíř (* 1817)
1904 – Mór Jókai, maďarský spisovatel (* 18. února 1825)
1912 – Émile Decombes, francouzský klavírista a hudební pedagog (* 9. srpna 1829)
1918 – Niko Pirosmani, gruzínský malíř (* 1862)
1921 – Alfred Hermann Fried, rakouský spisovatel a pacifista, nositel Nobelovy ceny míru (* 1864)
1926 – Franz von Soxhlet, německý zemědělský chemik (* 13. ledna 1848)
1927 – Adolf Miethe, německý vynálezce v oblasti fotografické techniky (* 25. dubna 1862)
1944 – Bertha Benzová, manželka Karla Benze, průkopnice automobilismu (* 3. května 1849)
1945 – Werner Ostendorff, nacistický generál (* 15. srpna 1903)
1954 – Henri Laurens, francouzský sochař, grafik a ilustrátor (* 18. února 1885)
1956 – Miklós Nyiszli, maďarský a rumunský lékař a spisovatel (* 17. června 1901)
1959 – Carlos Saavedra Lamas, argentinský politik, nositel Nobelovy ceny míru (* 1878)
1971 – Violet Jessop, britská stevardka, přežila ztroskotání tří lodí (* 2. října 1887)
1972 – Reverend Gary Davis, americký bluesový zpěvák, kytarista a skladatel (* 30. dubna 1896)
1977
- Hans Sutermeister, švýcarský, německy píšící spisovatel (* 29. září 1907)
- Ludwig Erhard, německý politik a kancléř (* 1897)
- Rudolf Eisler, rakouský architekt (* 8. května 1881)
1980 – Isabel Briggsová Myersová, spolutvůrkyně soupisu osobnostních typů (MBTI) (* 18. října 1897)
1982 – Cal Tjader, americký hudebník (* 16. července 1925)
1984 – Kurt Martti Wallenius, finský generál, politik a spisovatel (* 25. července 1893)
1993 – Irving Howe, americký literární kritik, historik a levicový politický aktivista (* 11. června 1920)
1995 – Michail Botvinnik, ruský šachový velmistr (* 17. srpna 1911)
1996
- Donald T. Campbell, americký psycholog (* 20. listopadu 1916)
- Aj Čching, čínský básník (* 16. prosince 1910)
1997
- David E. Scherman, americký fotograf (* 1916)
- John Carew Eccles, australský neurofyziolog (* 27. ledna 1903)
1998 – Uuras Saarnivaara, finský luterský teolog (* 17. února 1908)
2000 – Gino Bartali, italský profesionální cyklista (* 18. června 1914)
2001 – Chantal Chaudé de Silans, francouzská šachistka (* 9. března 1919)
2007 – Marián Zednikovič, slovenský herec (* 1951)
2010 – Umaru Musa Yar'Adua, nigerijský prezident (* 1951)
2012 – Jela Lukešová, slovenská herečka (* 1. května 1930)
2013 – Leif Preus, norský fotograf (* 18. února 1928)
2015 – Craig Gruber, americký kytarista (* 22. června 1951)

Svátky

Česko

Významný den: Květnové povstání českého lidu
Klaudie
Liboslav, Luboslav
Gothard
Socialistický kalendář
- Květnové povstání českého lidu
- Karel Marx (* 1818)

Svět

Den Evropy (výročí založení Rady Evropy v roce 1949)
Den boje za rovná práva handicapovaných
Mezinárodní den porodních asistentek
Světový den hygieny rukou
Světový den plicní hypertenze
UNESCO: Den portugalštiny
Slovensko: Lesana
Dánsko: Den osvobození (1945)
Nizozemsko: Den osvobození (1945)
Etiopie: Den osvobození (1941)
Japonsko: Tango-no-sekku (Den dětí)
Jižní Korea: Den dětí
Kyrgyzstán: Den ústavy
Mexiko, Spojené státy americké, Španělsko: Cinco de Mayo (1862)
Thajsko: Den korunovace

Liturgický kalendář

Gothard z Hildesheimu
Sv. Judita

5. květen v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 16. 4. 2022.
minimum	denní průměr	maximum
−0,5 °C (1864)	14,3 °C (od 1961)	28,4 °C (2003)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu 5. květen na Wikimedia Commons
Galerie 5. květen na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.