Sándor Márai

Sándor Márai
Sándor Márai
Rodné jméno	Grosschmid Sándor Károly Henrik
Narození	11. dubna 1900 ; Košice
Úmrtí	21. února 1989 (ve věku 88 let) ; San Diego
Příčina úmrtí	střela do hlavy
Povolání	novinář, básník, překladatel, romanopisec, scenárista, spisovatel, autor a publicista
Alma mater	Lipská univerzita; Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti
Témata	múzické umění
Významná díla	Svíce dohořívají; The Rebels
Ocenění	Kossuthova cena (1990); Magyar Örökség díj (1996)
Rodiče	Géza Grosschmid
Příbuzní	Géza von Radványi (sourozenec)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sándor Márai [ˈʃaːndor ˈmaːrɒi] (11. dubna 1900 Košice, Rakousko-Uhersko – 22. února 1989 San Diego (Kalifornie), USA) byl maďarský spisovatel.

Život

Narodil se v Košicích jako Sándor Grosschmid. Jeho otcem byl maďarský právník a později senátor Národního shromáždění ČSR Géza Grosschmid.[1] Od roku 1918 pracoval jako redaktor maďarského deníku Budapesti Napló. Na počátku psal i německy, ale postupně přešel jen k maďarštině. Jako první objevil pro maďarské čtenáře osobnost Franze Kafky. Márai byl kritický jak vůči Horthyovskému režimu, tak vůči nacionalistům a komunistům. V roce 1948 odešel do emigrace. Žil ve Švýcarsku a Itálii, než se usadil v New Yorku. Nějaký čas žil poté v italském Salernu, aby strávil zbytek života v americkém San Diegu. Po smrti manželky se odvrátil od světa a v roce 1989 odešel ze světa vlastní rukou.

V letech 1952-1967 byl spolupracovníkem Rádia Svobodná Evropa. Jeho díla nebyla v Maďarsku vydávána až do konce studené války. V 90. letech byl „znovu objeven“. Sándor Márai je v současnosti považován za jednoho z nejvýznamnějších evropských spisovatelů 20. století. V roce 1990 dostal posmrtně nejvyšší maďarské umělecké vyznamenání, Kossuthovu cenu. V německy mluvících zemích je vydáván v rekordních nákladech.

Dílo v češtině

Cizí lidé; (1936) (přeložil Arno Kraus st.)
Socha Sándora Máraiho v Košicích
Host v Bolzanu (1942) (přeložil Arno Kraus st.)
Štěně (1942, 1943) (přeložil Vilém Peřina)
- též vydání pod názvem Čutora, pes s charakterem; (2005) ISBN 80-200-1368-7 (přeložila Dana Gálová)
Svíce dohořívají; (2003) ISBN 80-200-1137-4 (přeložila Anna Valentová)
Zpověď; (2003) ISBN 80-200-1170-6 (přeložila Dana Gálová)
Země, země…!; (2004) ISBN 80-200-1269-9 (přeložila Anna Valentová)
Odkaz Ester; (2004) ISBN 80-200-1041-6 (přeložila Anna Valentová)
Judita; (2005) ISBN 80-200-1312-1 (přeložila Dana Gálová)
Noc před rozvodem; (2006) ISBN 80-7258-243-7 (přeložila Anna Valentová)
Deníky - Svazek I. (1943-1967), Svazek II. (1968-1989); (2008) ISBN 978-80-200-1563-1 (přeložily Estera Sládková a Dana Gálová)
Herbář; (2017) ISBN 978-80-200-2710-8 (přeložila Dana Gálová)
Chtěl jsem mlčet (2019) – ISBN 978-80-200-2906-5 (přeložila Adéla Gálová)

Filmové adaptace

Svíce dohořívají (2006), režie: István Iglódi, hlavní role: Gábor Agárdi
Odkaz Ester (2008), režie: József Sipos, hlavní role: György Cserhalmi

Odkazy

Reference

MÉSZÁROS, Tibor; BALASSA, Zoltán. KAždá veľká vášeň. Košice: Košice – Európske hlavné mesto kultúry 2013, 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-27. ISBN 978-80-970749-6-8. S. 6. (slovensky) Archivováno 27. 9. 2013 na Wayback Machine

Související články

Seznam maďarských spisovatelů

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Sándor Márai
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sándor Márai na Wikimedia Commons

Osoba Sándor Márai ve Wikicitátech

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] MÉSZÁROS, Tibor; BALASSA, Zoltán. KAždá veľká vášeň. Košice: Košice – Európske hlavné mesto kultúry 2013, 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-27. ISBN 978-80-970749-6-8. S. 6. (slovensky) Archivováno 27. 9. 2013 na Wayback Machine