František Bureš (hudebník)

Narodil se soukeníku Františku Burešovi a manželce Veronice, rozené Šolkové.[1] Byl široce vzdělaným hudebníkem. Na Pražské konzervatoři vystudoval klavír, varhany, housle, sborový zpěv i skladbu. Nejprve byl varhaníkem a ředitelem kůru u redemptoristů v kostele Panny Marie pod ochranou Božské Prozřetelnosti v Nerudově ulici v Praze na Malé Straně a současně vyučoval na Cimrově českoslovanské akademii hudby. V letech 1922–1926 byl ředitelem hudební školy v Lounech. Zde byl také 17. ledna 1924 oddán s Josefou Vlasákovou.[1]

Po krátkém působení v klášteře premonstrátů v Želivi odešel na Slovensko a učil na středních školách v Bánské Bystrici, Modre a v Bratislavě.

Po odtržení Slovenska v roce 1939 učil na učitelských ústavech a gymnáziích v Brně a v Hořovicích. V letech 1945–1947 ve Valašském Meziříčí a posléze v Olomouci.

Byl pečlivý pedagog a plodný skladatel. Ve značné míře jeho dílo vychází z chrámových a pedagogických potřeb. Koncertní skladby však širší publikum nezaujaly. Po únorovém puči v roce 1948 se ani on nevyhnul komponování tendenčních „masových“ písní a sborů.