Jan Kušta

Jan Kušta (22. května 1845 Rohovka[1] – 1. dubna 1900 Praha[2]) byl český geolog a paleontolog. Zaměřil se na studium karbonu a permu na Rakovnicku, Kladensku, v okolí Radnic u Rokycan, Rosic u Brna i jinde. Pro Národní muzeum shromáždil množství rostlinných i živočišných zkamenělin. Objevil pozůstatky diluviálního člověka u Lubné. Byl po něm pojmenován rod amerických fosilních pavoukovců Kustarachne.

Jan Kušta
Jan Kušta
Narození22. května 1845
Rohovka
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1. dubna 1900 (ve věku 54 let)
Praha
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Národnostčeská
Povolánípedagog
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se 22. května 1845 v obci Rohovka u Horní Cerekve. V letech 1858–1866 studoval na gymnáziu v Jindřichově Hradci a pak do roku 1869 na pražské filosofické fakultě. V roce 1871 získal místo na nižší reálce a měšťanské škole v Lounech, odkud roku 1876 přešel na obecní reálku v Rakovníku. Zde působil osmnáct let. Od září 1894 do konce života vyučoval na české reálce v Ječné ulici v Praze.[3]

Vedle učitelských povinností se věnoval geologickému a paleontologickému výzkumu. Na základě předchozích prací Jana Krejčího, Antonína Friče, Karla a Otakara Feistmantelových podal několik příspěvků k rozčlenění prvohorních útvarů karbonu a permu v okolí Rakovníka, Slaného, Kladna, Radnic a moravských Rosic. Roku 1878 určil geologický obzor uhelný u Kněževsi, zkoumal rozšíření nýřanského obzoru aj. Přitom shromáždil množství rostlinných i živočišných zkamenělin (např. pavoukovce u Rakovníka a Petrovic) a předal je Českému (dnes Národnímu) muzeu. Roku 1884 objevil u Týřovic nejstarší české zkameněliny a o několik let později u Lubné pozůstatky člověka z období pleistocénu (diluvia).[4]

Vědecká práce mu zajistila světový věhlas; například americký paleontolog Samuel Hubbard Scudder po něm pojmenoval rod amerických pavoukovců Kustarachne[4] (dnes není uznávaný, ve skutečnosti se jednalo o sekáče[5]). Entomolog rakovnického původu Antonín Nonfried po něm pojmenoval dva druhy cetonií.[4]

Na základě zveřejněných vědeckých prací (viz níže) se pokoušel získat místo na pražské technice, nebyl však přijat a tento neúspěch, ač si na něj veřejně nestěžoval, ho pak dlouho velmi mrzel.[6] Stal se však mimořádným členem Královské české společnosti nauk a korespondentem c. k. říšského geologického ústavu.[4]

Zemřel 1. dubna 1900 v Praze.[3] Pohřben byl na Olšanech za účasti rakovnického starosty Čermáka, ředitele tamější reálky Wurma, prorektora techniky Slavíka a dalších osobností.[7]

Dílo

Kušta byl autorem více než sedmdesáti vědeckých prací.[3] První z nich byl článek Úvod do zemězpytu se zřetelem k okolí Lounskému,[8] vydaný v časopise Posel z Budče roku 1872.[3] Množství pojednání uveřejnil ve Zprávách c. k. říš. geolog. ústavu a Věstníku kr. čes. společnosti nauk.[4] Knižně vyšly např.[9]

  • Note über die Auffindung des Nýřaner Horizontes bei Lubná (1882)
  • Nová geologická pozorování v Radnickém okolí (1887)
  • Příspěvek k seznání zvířeny kamenouhelné u Rakovníka (1887)
  • O Blattině z lubkového uhlí z Třemošné u Plzně (1888)
  • Geologické poznámky o karbonu Kladenském (1889)
  • Bludné valouny a stopy mesozoické flory v českém permu (1891)
  • Památky práce lidské v útvaru diluvialním v Čechách (1891)

Odkazy

Reference

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/) a z projektu Kramerius NK ČR (http://kramerius.nkp.cz).

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Štěpána, sign. ŠT Z13, s. 20
  3. Prof. Jan Kušta †. Národní politika. 1900-04-03, roč. 18, čís. 92, s. 6. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2013-05-11].
  4. Kušta Jan. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1900. Dostupné online. Svazek 15. S. 410.
  5. DUNLOP, Jason A. The enigmatic fossil arachnid Kustarachne tenuipes Scudder, 1890 is a harvestman. European Arachnology. Roč. 2002, s. 17–25. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-04. Archivováno 4. 12. 2008 na Wayback Machine
  6. WINTER, Zikmund. Rakovnické obrázky. Zlatá Praha. 1909-07-23, roč. 26, čís. 44, s. 524. Dostupné online [cit. 2013-05-11].
  7. Pohřeb. Národní listy. 1900-04-04, roč. 40, čís. 94, s. 2. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2013-05-11].
  8. KUŠTA, Jan. Úvod do zemězpytu se zřetelem k okolí Lounskému. Posel z Budče. 1872-07-04, roč. 1872, čís. 27, s. 218. Dostupné online [cit. 2013-05-11].
  9. Podle seznamu prací v NK ČR.

Literatura
  • FROLÍK, František. Osobnosti Rakovnicka a Novostrašecka s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka – Gelton, 2016. 315 s. ISBN 978-80-88125-04-4. Kapitola Jan Kušta, s. 63–64.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.