Leonhard von Blumenthal

Leonhard von Blumenthal (30. červenec 1810 Schwedt - 22. prosinec 1900 Quellendorf) byl pruský polní maršál.

Leonhard von Blumenthal
Rodné jméno	Karl Konstantin Albrecht Leonhard von Blumenthal
Narození	20. července 1810 Schwedt, Pruské království
Úmrtí	21. prosince 1900 Quellendorf, Německé císařství
Manžel(ka)	Delicia Anne Vyner (od 1839)
Příbuzní	Karl von Blumenthal (sourozenec)
Vojenská kariéra
Hodnost	polní maršál
Doba služby	1827-1896
Sloužil	Pruské království, Německé císařství
Složka	Pruská armáda
Války	Prusko-dánská válka, Dánsko-německá válka, Prusko-rakouská válka, Prusko-francouzská válka
Vyznamenání	Pour le Mérite s dubovými ratolestmi
multimediální obsah na Commons

Nejprve působil v kadetských jednotkách. Mezi léty 1830-1833 navštěvoval Válečnou školu v Berlíně. Poté byl v letech 1837-1845 pobočníkem koblenského batalionu a v roce 1844 byl jmenován nadporučíkem. Od roku 1846 byl pak náčelníkem Topografické kanceláře. V následujících letech se přihlásil k základnímu studiu technických zbraní v trvání tří měsíců.

V březnu revolučního roku 1848 se Blumenthal podílel jako příslušník obranného regimentu na pouličních bojích uprostřed Berlína. Krátce nato byl převelen k Velkému generálnímu štábu a 1. ledna 1849 byl dosazen na místo kapitána generálního štábu armády. Ve štábu generála Bonina se podílel na šlesvicko-holštýnském polním tažení v prusko-dánské válce (1848-1851). V květnu téhož roku byl jmenován velitelem generálního štábu.

V roce 1858 byl přidělen jako osobní pobočník princi Fridrichu Karlovi (1828-1885) a současně byl po tři roky činný jako velitel 71. pěšího regimentu. Jako velitel armádních jednotek začal mobilizovat 15. prosince 1863 k útoku na Dánsko. V tomto směru byl iniciátorem přechodu německých (pruských) vojsk na ostrov Alsen, na jihu Dánska.

V červenci 1864 byl jmenován generálmajorem a v lednu příštího roku převzal velení 7. pěchotní brigády, v dubnu pak 30. pěchotní brigády.

Po vypuknutí prusko-rakouské války působil Blumenthal jako šéf generálního štábu přímo pod princem Fridrichem Karlem. V této pozici se vyznamenal, zejména během bitvy u Hradce Králové, tak i během operací a vojenských pochodů mezi Vídní a Olomoucí. V říjnu 1866 obdržel velení 14. divize v Düsseldorfu a hodnost generálporučíka. V roce 1871 se stal čestným občanem Düsseldorfu.

Ve prusko-francouzské válce byl Blumenthal opět náčelníkem generálního štábu. Po uzavření míru byl Blumenthal odměněn "trafikou" a jmenován vrchním velitelem IV. pruské armády, 22. března 1873 rovněž generálem pěchoty.

Blumenthal sehrál velkou roli při německých vojenských operacích za hranicemi, například ve Španělsku. Ke konci života, v letech 1892-1898 působil jako vrchní armádní inspektor.

Zemřel na svém panství v Quellendorfu 22. prosince 1900.