Autobusová nádraží a stanoviště v Česku

Autobusové nádraží (v českých jízdních řádech obvykle označované zkratkou aut. nádr.) je účelová komunikace s větším počtem autobusových stání (zastávek) a odbavovací budovou. Podle zákona č. 13/1997 Sb. (§ 14 odst. 2 písm. d) ) autobusové nádraží nikdy není součástí silnice ani místní komunikace.

Autobusové nádraží v Třebíči

Autobusové stanoviště (zkr. aut. st.) je samostatný terminál na účelové komunikaci nebo skupina zastávek na silnici nebo místní komunikaci, které nejsou vybaveny odbavovací (výpravní) budovou a mají menší vybavení pro cestující i pracovníky dopravců než autobusové nádraží.

Technické požadavky

Technické požadavky na česká a slovenská autobusová nádraží upravuje od 1. listopadu 1991 ČSN 73 6075 Navrhovanie autobusových staníc (Navrhování autobusových nádraží). Nahradila oborovou normu ON 73 6075 z 31. října 1977. Jsou normalizovány všeobecné požadavky, požadavky na dopravní plochy, výpravní budovy, na vybavení autobusových nádraží městské hromadné dopravy, na servisní a technická zařízení, předstaniční prostory, ukazatele apod. V souvislosti s probíhající revizí ČSN 73 6425 Autobusové, tramvajové a trolejbusové zastávky se uvažuje o možném zrušení či nahrazení ČSN 73 6075, také proto, že podle některých názorů jsou stávající autobusová nádraží v menších městech většinou rozlohou předimenzovaná, což prodlužuje přístupové, odchozí a přestupní pěší vzdálenosti.

Obvodová a ostrovní nástupiště

Dopravní plocha autobusového nádraží je obvykle oddělena od průjezdních komunikací a opatřena samostatným vjezdem, který může i nemusí být společný s výjezdem. Poblíž vjezdu obvykle bývá výstupní stání (zastávka), jehož délka bývá větší než u nástupních stání. Nástupní stání bývají umístěna v řadě za sebou jednak na obvodu dopravní plochy, a zpravidla ještě na jednom či několika dlouhých souběžných nástupních ostrůvcích uvnitř plochy. Jednotlivé zastávky (stání) jsou za sebou umístěny buď v těsném řazení (tedy ve vzdálenosti délky autobusu) nebo v polotěsném řazení (v takové vzdálenosti, aby autobus mohl bez couvání vyjet ze zastávky i tehdy, je-li následující zastávka také obsazena). Jednotlivé nástupní ostrůvky mohou být propojeny pomocí přechodů pro chodce, nadchodu nebo podchodu. Zábradlí by měla usměrňovat pohyb osob po dopravní ploše a chránit čekající na nástupních ostrůvcích.

Nástup z úrovně vozovky

Některá starší autobusová nádraží nebo autobusová stanoviště (například u hlavního nádraží v Hradci Králové) nemají na jednotlivých stáních zvýšená nástupiště, ale jsou určena pro nástup z úrovně vozovky.

Šikmé stání
Autobusové stanoviště v Častolovicích se šikmým stáním

Na některých autobusových nádražích ve stísněných poměrech je dopravní plocha ohraničená pravoúhle zubovitým okrajem chodníku, přičemž autobus dojede k nástupnímu stání šikmo, čelem k levé straně zubu tak, že přední dveře autobusu jsou umístěny nad pravou stranou zubu tvořeného zalomením chodníkové hrany. Při odjezdu tedy musí autobus couvat.

Integrace terminálů a odbavovacích budov

Do osmdesátých let dvacátého století bývala česká autobusová nádraží budována zpravidla odděleně od terminálů městské hromadné dopravy i od železničních stanic, třebaže pokud možno v jejich blízkosti. Nyní se někde opět prosazuje tendence zřizovat společné odbavovací budovy a terminály co nejvíce integrovat tak, aby pěší přestup byl co nejjednodušší a služby poskytovány co nejefektivněji.

Vybavení

V prostoru autobusového nádraží, zpravidla ve výpravní budově, mají být umístěny čekárna, záchody, občerstvovací zařízení, odpočinkové a střídací místnosti pro řidiče, místnosti a vybavení pro dispečery.

Na jednotlivých stáních musí být umístěny označníky zastávek (zastávkové sloupky), jejichž součástí (nebo vybavením) je dopravní značka „Zastávka“. Každé stání musí být vybaveno též zastávkovými jízdními řády příslušných linek. K orientaci cestujících bývají stání označena výraznými rozlišujícími čísly. V dobře vybavených autobusových nádražích bývá na zastávkovém sloupku nebo poblíž něj vyznačen přehled linek a směrů odjíždějících z příslušného stání. Teoreticky podle právních předpisů by mělo být každé stání označeno i názvem zastávky. Dříve podle technických předpisů postačilo označení názvu na velké tabuli poblíž výstupního stání nebo například na odbavovací budově tak, aby bylo viditelné z prostoru celého nádraží.

Autobusové nádraží by mělo být v ideálním případě též vybaveno:

  • grafickým schématem nádraží s vyznačenými čísly jednotlivých stání a se zakresleným vybavením nádraží, přestupními vazbami na jiné druhy dopravy, případně i plánem města nebo okolí nádraží
  • přehledem odjezdů, případně i příjezdů spojů, včetně údajů o čísle odjezdového stanoviště; v lépe vybavených autobusových nádražích bývá umístěna i elektronická informační tabule s aktuálními údaji o nejbližších spojích
  • abecední přehled cílových stanic nebo obcí s údaji o čísle linky a odjezdovém stání,
  • případně přehled významných dopravních směrů s přehledem odjezdů u každého z nich

Přehled autobusových nádraží a některých autobusových stanovišť

Tučně jsou v přehledu uvedena všechna autobusová nádraží, která mají toto označení (aut. nádr.) v názvu zastávky ve schváleném jízdním řádu. Zvláštními případy jsou autobusová nádraží označená jako ústřední (ÚAN) nebo centrální (CAN): „Praha, ÚAN Florenc“, „Brno, ÚAN Zvonařka“, „Ostrava, ÚAN“ a „Plzeň, CAN“.

Některé z ostatních autobusových stanovišť a terminálů jsou v seznamu uvedeny netučným písmem.

V nedávné době se uskutečnily nebo se chystají mnohé rekonstrukce nebo výstavby nových autobusových nádraží i sdružených terminálů.[1]

Praha
Související informace naleznete také v článku Meziměstská autobusová doprava v Praze.

Středočeský kraj

Jihočeský kraj

V roce 2014 bylo celkově v kraji 35 autobusových nádraží,[zdroj?!] z nichž ve vlastnictví dopravců bylo 17, a 3105 autobusových zastávek (i s nádražími).[zdroj?]

Plzeňský kraj
  • Okres Plzeň-město:
    • Plzeň, CAN (centrální autobusové nádraží),[7] je vzdálené asi 2 km od železničního hlavního nádraží, jedno z nejlépe vybavených (a také největších, 39 odjezdových stání) autobusových nádraží v Česku.[1] V květnu 2006 zveřejnilo město záměr vybudovat druhé autobusové nádraží v blízkosti vlakového,[8] to bylo otevřeno v prosinci 2018 (Terminál Hlavní nádraží - 10 stanovišť). Vlastní firma Z-GROUP (majitel ČSAD autobusy Plzeň, bývalého dominantního dopravce na území kraje).
    • V Plzni bývalo ještě tzv. malé autobusové nádraží u bývalé papírny (poslední název Habrová), a autobusové nádraží naproti III. bráně závodu Škoda (původní název Hornická) na dnešní Domažlické třídě (pozůstatky dobře patrné dodnes).
  • Okres Plzeň-sever:
    • Horní Bříza,aut.st. (dnes zplundrované, jedno stanoviště, velká kapacita kvůli keramickým závodům nedaleko) - reálně dnes bez využití.
  • Okres Plzeň-jih:
  • Okres Domažlice:
    • Domažlice, Poděbradova (12 stání uvnitř autobusové stanice, další na hlavní komunikaci), chybí zázemí pro řidiče a cestující (oboje zrušeno). Ve městě se nachází ještě původní staré autobusové nádraží u železniční stanice (nazvané Domažlice,Vlakové nádraží).
    • Kdyně,aut.st. - 10 stání, dnes předimenzované (pozůstatek intenzivní dojížďky do blízké průmyslové zóny).
    • Holýšov,aut.st. - zrušeno patrně v roce 2020. Původní výstavba byla kvůli dojížďce do SVA Holýšov (nyní chátrající areál). Linky byly přesměrovány do blízké zastávky Holýšov,u Obuvi.
  • Okres Klatovy:
  • Okres Rokycany:
  • Okres Tachov:
    • Tachov aut.nádr.
    • Stříbro aut.st.
    • Planá aut.st.
    • Konstantinovy Lázně aut.st.
    • Bezdružice,aut.st. (dnes zrušeno, název zastávky nicméně zůstal)
    • Bor,aut.st.
    • Chodová Planá,aut.st. (reálně pouze dvě zastávky proti sobě na hlavní silnici)

V Kraji se dále nachází několik autobusových stanic, která to nemají přímo v názvu. Jde o: Blovice,žel.st. (5 stanovišť); Kralovice (bez přídomku, 6 odjezdových stání); Horažďovice,žel.st. (jen 4, původně 6 stání); Nepomuk,žel.st. (5 stanovišť, nově vybudováno, původně jen jedno); Nýrsko,Komenského (nyní jen dvě stanoviště, výstavba v minulosti kvůli blízkosti firmy OKULA); Poběžovice,žel.st. (5 stanovišť, využívané pouze tři, naddimenzované); Přeštice,žel.st. (9 stanovišť) a Sušice,žel.st. (10 stanovišť).

Karlovarský kraj
  • Okres Karlovy Vary:
    • V Karlových Varech má hlavní autobusové stanoviště Karlovy Vary, terminál společnou odbavovací budovu s železniční stanicí Karlovy Vary dolní nádraží. Dalšímu rozvoji a modernizaci brání nedořešené majetkové vztahy.[5] V roce 2012 se plánuje projekt nového terminálu.[9]
    • Toužim,aut.st. (velké autobusové stanoviště díky blízkosti nedaleké průmyslové zóny; tamtéž i bývalé garáže ČSAD).
  • Okres Cheb:
    • Cheb, v roce 2012 probíhá rekonstrukce autobusového nádraží na prostranství před železničním nádražím. V novém terminálu mají být odjezdová stání soustředěna na obvod šestiúhelníkového ostrůvku, který bude zastřešenou cestou propojen s vlakovým nádražím. V centrální budově na ostrůvku bude infocentrum, úschovna kol, občerstvení a provozní zázemí pro řidiče a dispečery. Rekonstrukce má stát 117 milionů Kč, z toho 108 miliony přispívá kraj z dotace, kterou získal dotaci z Regionálního operačního programu, a 9 miliony město.[9]
    • Mariánské Lázně: od března 2011 do června 2012 byl budován nový, moderní dopravní terminál, přičemž bylo revitalizováno Nádražní náměstí. Součástí je šest stanovišť pro příměstské autobusy, centrální stání pro městskou hromadnou dopravu a parkoviště s 61 místy pro automobily, prostor má mít podobu kolonády. Celkové náklady projektu, hrazeného krajem, činí 75 milionů Kč, projekt měl přislíbenou 85% dotaci z Regionálního operačního programu (ROP) Severozápad.[10] Město hradí vedlejší náklady, například veřejné osvětlení nebo zeleň.[11]
  • Okres Sokolov:
    • Sokolov 1. září 2011 byl uveden do provozu nový dopravní terminál sdružený s železničním nádražím.[5])
    • Chodov

Ústecký kraj
  • Okres Ústí nad Labem:
    • Ústí nad Labem,[12] Po válce několik let fungovalo autobusové nádraží na vybombardovaném Lidickém náměstí, poté bylo několik desetiletí u kostela Nanebevzetí Panny Marie. V 80. letech 20. století bylo postaveno nové autobusové nádraží u křižovatky Revoluční a Masarykovy ulice, autorem byl architekt Jan Štípek.[12] Využití autobusového nádraží začalo klesat zejména po krizi autobusové dopravy v Ústeckém kraji v létě 2006, po níž vlastník autobusového nádraží, Dopravní podnik Ústeckého kraje, přišel o zakázku kraje na provozování dopravy. Ještě v roce 2007 se plánovala rekonstrukce.[1][5] S účinností ke konci října 2011 majitel, společnost BUS.COM, vypověděla smlouvy všem dopravcům, nádraží začala bourat a pozemky chce využít jiným způsobem. Podle územního plánu města je pozemek určen pro veřejnou dopravu.[13] Koncem září 2011 byla z důvodu havarijního stavu odstraněna zastřešení nástupišť.[12] Četnost linek a spojů využívajících nádraží rok od roku klesala, autobusové nádraží bylo dlouhodobě ztrátové.[12] Vlastník v tiskovém prohlášení připomněl, že nikdy nebyl v žádném smluvním vztahu v žádném smluvním vztahu s městem či krajem a město ani kraj neprojevily zájem o provoz a další rozvoj autobusového nádraží.[12] Autobusy od té doby využívají, podle návrhu pracovníků krajského úřadu, tři zastávky MHD "Divadlo" v sousedství zrušeného autobusového nádraží. Podle krajského úřadu to postačuje, protože veřejná autobusová doprava není tak intenzivní jako v minulosti. Budoucí využití pozemku a případné vybudování nového terminálu závisí na vývoji územního plánu města.[12][14]
  • Okres Děčín:
  • Okres Chomutov:
  • Okres Litoměřice:
  • Okres Louny:
    • Louny
    • Podbořany (v roce 2014 a v provozu od 1.1.2015 postaveno nové autobusové nádraží na místě části garáží firmy AD Podbořany - v jízdním řádu označeno jako aut.nádr.Dělnická. Zajíždí do něj však pouze autobusy společnosti BusLine. Ostatní využívají staré autobusové nádraží cca 50 metrů vedle. Kvůli snížení počtu linek bylo z části autobusového nádraží uděláno parkoviště. Kapacita autobusového nádraží je značně naddimenzovaná.
    • Žatec
  • Okres Most:
    • Most (po krizi v autobusové dopravě v Ústeckém kraji v roce 2006 zůstalo autobusové nádraží prakticky nevyužito. Linkové i městské autobusy obsluhují zastávku přímo u vlakového nádraží asi 50 metrů vedle.
  • Okres Teplice:

Liberecký kraj

Královéhradecký kraj

Pardubický kraj

Vysočina

Moravskoslezský kraj

Olomoucký kraj

Jihomoravský kraj

Zlínský kraj

Související články

Reference
  1. Města trápí zastaralá autobusová nádraží (ČTK, České noviny, 28. 1. 2007
  2. Ústřední autobusové nádraží Praha-Florenc
  3. Autobusové stanoviště Praha-Holešovice
  4. Autobusová stanoviště TSK v Praze. www.tsk-praha.cz [online]. [cit. 2006-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-22.
  5. Autobusová nádraží, logistika.ihned.cz, 21. 5. 2007, autor (mr)
  6. Provizorním autobusovým nádražím projde denně sedmnáct tisíc lidí. (BUSportál, 18. 9. 2006)
  7. provoz Centrálního autobusového nádraží Plzeň, ČSAD autobusy Plzeň a. s.
  8. Plzeň chce autobusové nádraží vedle vlakového (Plzeňský deník, 31. 5. 2006)
  9. V Chebu vznikne nový dopravní terminál za 117 milionů, Aktuálně.cz, 21. 12. 2011, ČTK
  10. Začíná realizace projektu Dopravní terminál Mariánské Lázně, ecconsulting
  11. Nádraží v Mariánských Lázních rozšíří autobusový terminál, ČT24, 1. 11. 2011
  12. Ústí ztratí autobusové nádraží, místo něj budou pouze tři zastávky, iDnes.cz, 14. 10. 2011, oks (Ondřej Kůs)
  13. Ústí bude bez autobusového nádraží, Česká televize, ČT24, 11. 10. 2011, reportáž Jana Stuchlíka
  14. Autobusové nádraží v Ústí nad Labem je v likvidaci! Archivováno 15. 10. 2012 na Wayback Machine, Internetový zpravodaj Komunikace a doprava, 13. 10. 2011
  15. Autobusové nádraží Liberec Archivováno 20. 2. 2009 na Wayback Machine (ANL, s. r. o.)
  16. Liberecké autobusové nádraží se snad dočká důstojné budovy (iGenus, 29. 1. 2007)
  17. Autobusová nádraží a stanoviště ČSAD BUS Chrudim a. s. Archivováno 13. 3. 2007 na Wayback Machine (plánky z měst Hradec Králové-Koruna, Hradec Králové-nádr., Pardubice, Holice, Chrudim, Havlíčkův Brod, Ledeč nad Sázavou)
  18. Přelouč bude mít nové autobusové nádraží (www.rozhlas.cz, 15. 12. 2006)
  19. Radek Laudin: V Třebíči rychle předali nádraží. Panují obavy, že budou zmatky, iDnes.cz, 2. 9. 2017
  20. Oficiální stránky Frýdku-Místku: Nové autobusové nádraží. www.frydek-mistek.cz [online]. [cit. 2008-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-17.
  21. Nové autobusové nádraží začali v těchto dnech budovat stavbaři v šedesátitisícovém Frýdku-Místku. (idnes.cz, převzal BUSportál, 19. 10. 2006)
  22. V Karviné bude do konce srpna nové autobusové nádraží[nedostupný zdroj] (10. 4. 2006, ČTK, Morava24.cz)
  23. Přerov se ještě letos pustí do opravy autobusového nádraží (23. 1. 2007, BUSportál, převzato z Deníku veřejné správy)
  24. Autobusy až k hlavnímu nádraží? Hezká myšlenka s mnoha komplikacemi

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.