Lanškroun

Město bylo založeno v 2. polovině 13. století v souvislosti s královskou kolonizační činností jako hlavní ekonomické centrum rozsáhlého lanškrounsko-lanšperského panství. První dochovaná písemná zmínka o Lanškrounu pochází z roku 1285, kdy jej od českého krále Václava II. převzal Záviš z Falkenštejna. Od roku 1304 byl Lanškroun součástí majetku Zbraslavského kláštera, později litomyšlského biskupství (1358). 8. srpna 1371 založil Petr Jelito, litomyšlský biskup a rodák z Dolního Třešňovce u Lanškrouna, ve městě u Dolní brány klášter augustiniánů kanovníků pro 12 řeholníků, kteří přišli z mateřského konventu v Roudnici. Odtud se řeholníci brzy přestěhovali k farnímu kostelu Zvěstování Panny Marie.[3] Klášter byl v období renezance přestavěn na zámek v renezančním slohu. Po husitských válkách v 15. století získali Lanškroun Kostkové z Postupic. Od roku 1507 městu vládli Pernštejnové s výjimkou třinácti let, kdy město spravovali páni z Boskovic. Za vlády pánů z Postupic a poté Pernštejnů získal Lanškroun řadu významných privilegií. Dalšími vlastníky města a panství byli Hrzánové z Harasova a po bitvě na Bílé Hoře (1620) připadl Lanškroun Lichtenštejnům (od roku 1622).

V době třicetileté války bylo město poničeno švédskými i císařskými vojsky. Po ní do Lanškrouna přicházeli němečtí osadníci, kteří prosadili německou správu. Od roku 1683 je městská kniha psána německy. V polovině 17. století vrcholí vědecká činnost nejvýznamnějšího lanškrounského rodáka, fyzika, matematika, astronoma, lékaře a filozofa, rektora Karlovy univerzity a zakladatele spektroskopie Jana Marka Marciho (1595–1667), po němž je pojmenováno nejen hlavní náměstí Lanškrouna, ale i kráter na odvrácené straně Měsíce. Koncem 18. století bylo město vyhlášeno městem municipálním. V polovině 19. století se stal Lanškroun sídlem okresního hejtmanství a okresního soudu a až do roku 1960 zůstal okresním městem.[4]

Po druhé světové válce byla většina lanškrounských Němců odsunuta. Do odsunu činil podíl Němců v okrese Lanškroun více než 60 %.[5]

Od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 příslušela k Lanškrounu Albrechtice jako místní část.[6]

• Josef Ohnsorg (1789–1822)
• Franz Riess (1823–1845)
• Eduard Erxleben (1845–1850)
• Eligius Deml (1850–1861)
• Josef Niederle (1861–1891)
• Berthold A. Schmeiser (1891–1908)
• Franz Neugebauer (1908–1919)
• Leo Winter (1919–1932)
• Rudolf Zoffl (1932–1938)
• Stanislava Švarcová
• Radim Vetchý (současný)

Zámek v Lanškrouně, původně gotický klášter

• Lanškrounský zámek
• Renesanční radnice
• Děkanství
• Kostel svaté Anny
• Kostel svaté Maří Magdaleny
• Kostel svatého Václava
• hospoda Krčma
• budova gymnázia
• měšťanské domy (čp. 78, čp. 142, čp. 202 Piano)
• kašna s delfíny
• silniční most se sochami
• sochy – Ecce Homo, Nejsvětější Trojice, Panny Marie (4), sv. Donáta
• Chromcova lípa, památný strom v ulici Na Výsluní (49°54′18″ s. š., 16°37′1″ v. d.)
• Lípa u evangelického kostela, památný strom na křižovatce ulic Českých bratří a Dvorská (49°54′52″ s. š., 16°37′4″ v. d.)

• Lanškroun-Vnitřní Město
• Ostrovské Předměstí
• Žichlínské Předměstí
• Dolní Třešňovec

• Petr Jelito (1320-1387), biskup v Churu, Litomyšli, Olomouci, arcibiskup v Magdeburgu, kancléř Karla IV
• Michael Weisse (asi 1488–1534), bratrský kazatel, autor zpěvníku Českých bratří, mnich ve Vratislavi, před rokem 1520 přešel k Českým bratřím
• Jan Marcus Marci (1595–1667), lékař, filosof a přírodovědec
• Josef Langer (1650–1711), piarista, matematik a astronom
• Jan Kašpar Artzt (1688–1765), právník a zemský prokurátor v Praze
• Jan Václav Bärnkopp (1723–1794), válečník - dělostřelec, dosáhl vojenské hodnosti generálního polního maršála, nositel nejvyššího vojenského vyznamenání - řádu Marie Terezie
• Christian Polykarp Erxleben (1765–1831), chemik, lékárník, botanik a podnikatel
• Vincenc Pernikář (1781-1849), regionální historik, kronikář města Lanškrouna a první lanškrounský poštmistr
• Josef Niederle (1821-1894), starosta města, založil městskou spořitelnu, zasloužil se o stavbu tabákové továrny, železniční přípojky Lanškroun - Rudoltice a zřízení gymnázia
• Friedrich Gustav Piffl (1864–1932), arcibiskup diecéze ve Vídni
• Otto Piffl (1866–1926), lékař ORL
• Josef Benoni (1870–1957), dramatik, spisovatel, novinář
• Emil Lehmann (1880–1964), profesor místního gymnázia a etnograf
• Karel Langer (1894-1958), hudebník, operní zpěvák, herec, dirigent a režisér
• Jindřich Štýrský (1899–1942), malíř, prozaik, básník, redaktor, fotograf a teoretik, představitel meziválečné avantgardy, představitel surrealismu
• Jindřich Praveček (1909–2000), dirigent, skladatel, pedagog
• Ing. Bohumil Modrý (1916–1963) brankář hokejové reprezentace, stavební inženýr
• Herwig Schopper (* 1924) fyzik
• Jan Smejkal (* 1946), šachový velmistr
• Zbigniew Czendlik (* 1964), farář, moderátor
• Roman Šebrle (* 1974), olympijský vítěz, světový a evropský šampión, držitel světového rekordu v desetiboji

• Castiglione in Teverina, Itálie
• Dzierżoniów, Polsko
• Hajdúszoboszló, Maďarsko
• Kežmarok, Slovensko
• Serock, Polsko

Esperantisté v Lanškrouně působili již velmi brzo. V adresáři esperantistů vydávaném tvůrcem jazyka Zamenhofem bylo roku 1905 zaznamenáno jméno poštovního úředníka z Lanškrouna Ignaze Schicho pod pořadovým číslem 12820.[8]

Roku 1925 vyšla ve Zprávách německých esperantistů v Československu informace o sérii fotografii na téma „Esperanto v praxi“, které si mohli zájemci objednat u Rudolfa Fuchse, policisty v Lanškrouně.[9]

Koncem roku 1928 bylo v Lanškrouně 12 členů (esperantistů) Svazu německých esperantistů v Československé republice (Bund deutscher Esperantisten in der čechoslovakischen Republik).[10]

• 
  Severní strana Náměstí J. M. Marků s budovou bývalého okresního zastupitelstva (dnes sídlo Městské policie)
• 
  Náměstí J. M. Marků s gymnáziem
• 
  Zámek s kostelem sv. Václava
• 
  Kostel sv. Marie Magdaleny s památníkem prusko-rakouské války z roku 1866
• 
  Pamětní deska vídeňského arcibiskupa a kardinála F. G. Piffla na jeho rodném domě na Náměstí Aloise Jiráska
• 
  Základní škola v ulici Bedřicha Smetany (postavena jako tkalcovská škola 1908–1910)
• 
  Kostel sv. Anny
• 
  Zájezdní hostinec z přelomu 17.–18. století na Malém náměstí
• 
  Nádvoří zámku s kostelem sv. Václava a základní školou na Náměstí Aloise Jiráska
• 
  Secese a baroko v Dobrovského ulici