Okres Mělník
Okres Mělník je okres v severní části Středočeského kraje. Sídlem jeho dřívějšího okresního úřadu bylo město Mělník, které je obcí s rozšířenou působností. Kromě jeho správního obvodu okres obsahuje ještě správní obvody obcí s rozšířenou působností Kralupy nad Vltavou a Neratovice.
Okres Mělník | |
---|---|
Území | |
Sídlo okresu (1960–2002) | Mělník |
Kraj | Středočeský |
LAU 1 | CZ0206 |
ISO 3166-2 | CZ-206 |
SPZ (1960–2001) | ME |
Zeměpisné souřadnice | 50°18′ s. š., 14°30′ v. d. |
Vznik | 11. dubna 1960 |
Základní informace | |
Rozloha | 701,08 km² |
Počet obyvatel | 109 987 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 156,9 obyv./km² |
Počet ORP | 3 |
Počet POÚ | 4 |
Počet obcí | 69 z toho 7 měst a 1 městys |
Další údaje | |
Kód okresu | 3206 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ze středočeských okresů sousedí na východě s okresem Mladá Boleslav, na jihu s okresem Praha-východ, na jihozápadě s okresy Praha-západ a Kladno. Na severozápadě hraničí s okresem Litoměřice Ústeckého kraje a na severu s okresem Česká Lípa Libereckého kraje.
Charakteristika okresu
Okres se skládá ze tří správních obvodů obcí s rozšířenou působností (Mělník, Kralupy nad Vltavou a Neratovice), které se dále člení na čtyři správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Mělník, Kralupy nad Vltavou, Neratovice a Mšeno). Největšími městy jsou Mělník (19 tisíc obyvatel), Kralupy nad Vltavou (18 tisíc obyvatel) a Neratovice (16 tisíc obyvatel).
Území okresu je rozloženo rovnoměrně kolem soutoku Labe a Vltavy, které se slévají přímo v Mělníku. Povrch je převážně rovinatý, pouze na severu se zvedají vrchy Kokořínska. Nejvyšším bodem okresu je Vrátenská hora u Mšena (508 m n. m.), nejnižším a současně nejnižším bodem kraje je koryto Labe v Horních Počaplech (153 m n. m.). K roku 2019 měl okres celkovou plochu 701 km², byl tedy druhým nejmenším v rámci celého kraje, z toho 65,7 % tvořila zemědělská půda a 18,8 % lesy.[2]
V minulosti šlo o převážně zemědělskou oblast, kde bylo nejvýznamnější dodnes pěstované vinařství, zelinářství a ovocnářství. Ve druhé polovině 20. století se sem ale začal koncentrovat chemický průmysl a energetika. V důsledku toho Mělnicko v oblasti životního prostředí patří k nejvíce postiženým regionům středních Čech a v některých charakteristikách i v rámci celého státu.[2] Okresem prochází dálnice D8, silnicemi I. třídy v okrese jsou I/9 a I/16. Dále tudy prochází silnice II. třídy II/101, II/240, II/244, II/246, II/259, II/261, II/273, II/274, II/331, II/522 a II/608.
Příroda okresu je relativně dobře zachována v jeho severní části, kam zasahuje chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj, lesnatá oblast se vzácnými druhy zvířat, oblíbená pro individuální rekreaci. Kromě ní se na území okresu nachází národní přírodní památky Polabská černava a Holý vrch. Nejznámější národní kulturní památkou je gotický hrad Kokořín, dále jsou oblíbeným cílem turistů zámky Veltrusy s parkem, Nelahozeves s muzeem Antonína Dvořáka, Liblice nebo Liběchov, příp. zámek a další památky v samotném Mělníku.[2]
Seznam obcí a jejich částí
Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.
Býkev (Jenišovice) • Byšice • Cítov (Daminěves) • Čakovičky • Čečelice • Dobřeň (Jestřebice • Klučno • Střezivojice • Vlkov) • Dolany nad Vltavou (Debrno) • Dolní Beřkovice (Podvlčí • Vliněves) • Dolní Zimoř • Dřínov • Horní Počaply (Křivenice) • Hořín (Brozánky • Vrbno • Zelčín) • Hostín u Vojkovic • Hostín • Chlumín • Chorušice (Choroušky • Velký Újezd • Zahájí) • Chvatěruby • Jeviněves • Kadlín (Ledce) • Kanina • Kly (Dolní Vinice • Hoření Vinice • Krauzovna • Lom • Větrušice • Záboří) • Kojetice • Kokořín (Kokořínský Důl • Březinka • Janova Ves • Šemanovice • Truskavna) • Kostelec nad Labem (Jiřice) • Kozomín • Kralupy nad Vltavou (Lobeček • Minice • Mikovice • Zeměchy) • Ledčice • Lhotka (Hleďsebe) • Liběchov (Ješovice) • Libiš • Liblice • Lobeč • Lužec nad Vltavou (Chramostek) • Malý Újezd (Jelenice • Vavřineč) • Medonosy (Chudolazy • Nové Osinalice • Osinalice • Osinaličky) • Mělnické Vtelno (Radouň • Vysoká Libeň) • Mělník • Mšeno (Brusné 2.díl • Hradsko • Olešno • Ráj • Romanov • Sedlec • Skramouš • Vojtěchov) • Nebužely • Nedomice • Nelahozeves (Hleďsebe 1.díl • Hleďsebe 2.díl • Lešany • Podhořany) • Neratovice (Byškovice • Horňátky • Korycany • Lobkovice • Mlékojedy) • Nosálov (Brusné 1.díl • Libovice • Příbohy) • Nová Ves (Miřejovice • Nové Ouholice • Staré Ouholice • Vepřek) • Obříství (Dušníky • Semilkovice) • Olovnice • Ovčáry • Postřižín • Řepín (Živonín) • Spomyšl • Stránka (Ostrý • Tajná) • Střemy (Jenichov) • Tišice (Chrást • Kozly) • Tuhaň • Tupadly • Újezdec • Úžice (Červená Lhota • Kopeč • Netřeba) • Velký Borek (Mělnická Vrutice • Skuhrov) • Veltrusy • Vidim • Vojkovice (Bukol • Dědibaby • Křivousy) • Vraňany (Mlčechvosty) • Všestudy (Dušníky nad Vltavou) • Všetaty (Přívory) • Vysoká (Bosyně • Chodeč • Strážnice • Střednice) • Zálezlice (Kozárovice • Zátvor) • Zlončice (Dolánky) • Zlosyň • Želízy (Nové Tupadly • Sitné)
Změna hranice okresu
Do 31. prosince 2006 byly v okrese Mělník také obce Borek, Dřísy, Konětopy, Křenek, Lhota a Záryby, které byly od 1. ledna 2007 převedeny do okresu Praha-východ.[3]
K okresu Mělník jsou naopak od 1. ledna 2007 přiřazeny obce Čakovičky, Kojetice a Postřižín z okresu Praha-východ, Dolany z okresu Praha-západ a Olovnice z okresu Kladno.[3]
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
- Charakteristika okresu Mělník [online]. Český statistický úřad, rev. 2019-02-07 [cit. 2019-08-09]. Dostupné online.
- Vyhláška č. 513/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. [cit. 2019-08-08]. Dostupné online.