Příbram

Město a nejbližší okolí náleží do klimatické oblasti mírně teplé - B.

Ve městě Příbram (10468 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

• Instituce: okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, katastrální měřičský úřad, důchodkový kontrolní úřad, cejchovní úřad, státní báňské ředitelství, zemské četnické velitelství, okresní četnické velitelství, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, 2 katol. kostely, synagoga, státní reálka, státní gymnázium, vysoká škola báňská, státní ústav učitelský, státní hornická škola, veřejná obchodní škola, klášterní kostel řádu redemptoristů, městské muzeum, okresní všeobecná veřejná nemocnice, chudobinec, sirotčinec.
• Živnosti: společenstvo obuvníků, společenstvo krejčí, společenstvo řezníků a uzenářů, společenstvo živností stavebních, společenstvo dřevo, papír nebo kov zpracujících živností, společenstvo pekařů, společenstvo cukrářů, společenstvo kovářů a podkovářů, společenstvo kolářů, společenstvo hostinských a výčepníků, společenstvo holičů, společenstvo mlynářů, obchodní grémium, svépomocná družina pro zájmy průmyslu, obchodu a živností, odbočka odborového svazu trhovců.
• Průmysl: továrna na alba, baterie elektr., doly na stříbro - Státní báňské ředitelství - doly Anna, Voltěch, Bohutín II, továrna na domácí a kuchyň. nářadí Reichner, dresiny Wohanka, hračky, kovové zboží, lana drátěná, likéry, motouzy a provaznické zboží Kolařík, náboženské předměty a obrazy, olověné zboží, pivovar, pletárna mechan., továrna na poutní zboží, továrna na stroje hospodářské Hejhal, cihelna, 4 mlýny, 3 pily, pivovar, Příbramská strojírna a slévárna Šmolík.
• Služby (výběr): 11 lékařů, zubní lékař, 2 zvěrolékaři, 5 advokátů, notář, 3 antikvariáty, 10 autodrožek, Agrární banka československá, Česká průmyslová banka, Středočeská banka v Příbrami, Okresní záložna hospodářská v Příbrami, Městská spořitelna příbramská, Svépomocná záložna živnostníků v Příbrami, Příbramská lidová záložna, 2 biografy, 3 fotoateliéry, 3 geometři, 8 hodinářů, 39 hostinců, 4 hotely (grandhotel Brožek, Praha, U modrého hroznu, U nádraží), 8 kožišníků, ladič pian, 2 lékárny, 2 pozlačovači, puškař, 7 řezbářů, 2 stavitelé, 3 zubní ateliéry.

Město Příbram se skládá z 18 evidenčních částí na 11 katastrálních územích, přičemž obě členění jsou navzájem neskladebná.

V roce 1953 bylo připojeno k Příbrami město Březové Hory, v roce 1961 obec Zdaboř, v roce 1975 obce Dubno a Háje, v roce 1976 obec Žežice i s částí Brod, obec Kozičín i s části Lazec, osady Jerusalem a Jesenice z obce Konětopy (jejíž jádrová část se k témž datu stala částí obce Milín). V roce 1980 byly k Příbrami připojeny obce Dubenec včetně osady Bytíz, Lhota, Narysov, Podlesí včetně osady Orlov, Trhové Dušníky a osada Zavržice (která dosud patřila k obci Kamenná, jejiž jádrová část byla k témuž datu připojena k Milínu). Zároveň bylo od 1. ledna 1980 zavedeno členění katastrálních území Příbram a Březové Hory na 9 částí číslovaných Příbram I až Příbram IX, vzájemně neskladebných s katastrálním členěním, přičemž evidenčně bylo území Březových Hor osekáno o území na jihovýchodě, určené pro sídlištní výstavbu, a na severu rozšířeno o hornickou a hutní oblast.[11]

Ke dni voleb 24. listopadu 1990 se osamostatnily obce Dubno a Háje, Dubenec (avšak bez osady Bytíz, která k ní před připojením k Příbrami patřila a nově se tak stala příbramskou exklávou), Lhota u Příbramě, Narysov, Podlesí (avšak bez osady Orlov, která k němu před připojením patřila) a Trhové Dušníky.[12] Odtržením obce Háje vznikl stav, kdy katastrální území Háje u Příbramě zůstalo rozdělené mezi dvě obce, protože na něm ležely i části Jerusalem a Jesenice, které zůstaly součástí Příbrami. Tento nezákonný stav byl napraven zřízením nového katastrálního území Jerusalem až v únoru 2018, tedy s více než 27letým zpožděním.

• katastrální území Příbram
  • Příbram I (celá), severní část města včetně hlavního náměstí
  • Příbram II (celá), východní část města kromě Nové Hospody
  • Příbram III (= Sázky[13], celá), jihovýchodní část města
  • Příbram IV (mírně přesahuje i do k. ú. Březové Hory), pás kolem nádraží
  • Příbram V-Zdaboř (ke k. ú. Příbram patří pás zahrnující Drkolnov a komerční zónu)
  • Příbram VI-Březové Hory (ke k. ú. Příbram patří severní část kolem Ferdinandky a Huťského lesíka)
  • Příbram VII (do k. ú. Příbram zasahuje jen nejjižnější výběžek zakončený areálem firmy ZRUP pod Čertovým pahorkem)
  • Příbram VIII (mírně přesahuje i do k. ú. Březové Hory), jižní část města mezi Milínskou a Brodskou ulicí
  • Příbram IX (= Nová Hospoda), východní okraj města
  • Žežice (pouze malý klín k. ú. Příbram vklíněný do zástavby Žežic)
• katastrální území Březové Hory, k Příbrami připojeno 1953
  • Příbram VI-Březové Hory (jižní část včetně centra)
  • Příbram IV (pouze malý přesah)
  • Příbram V-Zdaboř (pruh severní části)
  • Příbram VII (téměř celá)
  • Příbram VIII (pouze malý přesah)
• Zdaboř (k. ú. Zdaboř tvoří jižní část evidenční části Příbram V-Zdaboř). K Příbrami Zdaboř připojena v roce 1961, předtím od roku 1930 minimálně do roku 1950 samostatná obec, do roku 1921 osada obce Žežice[11]
• Žežice (evidenčně je k nim přičleněna i skupina domů z k. ú. Příbram). K Příbrami připojeny k 1. 1. 1976, předtím samostatná obec.[11]
• Brod (k. ú. nese název Brod u Příbramě), k Příbrami připojen k 1. 1. 1976, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Žežice[11]
• Kozičín, k Příbrami připojen k 1. 1. 1976, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Lazec[11]
• Lazec (půl domu se zahradou patří evidenčně k části Příbram VI-Březové Hory). K Příbrami připojeny k 1. 1. 1976, předtím od roku 1950 osada obce Kozičín, předtím nejméně do roku 1930 samostatná obec[11]
• katastrální území Jerusalem (od února 2018 vyčleněno z katastrálního území Háje u Příbramě, které do té doby bylo rozděleno mezi dvě obce)
  • Jerusalem, k Příbrami připojena k 1. 1. 1976, předtím osada obce Konětopy[11]
  • Jesenice, k Příbrami připojena k 1. 1. 1976, předtím osada obce Konětopy[11]
• Orlov, k Příbrami připojen od 1. 1. 1980, předtím od 1. 1. 1976 část obce Podlesí, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Podlesí[11]
• Zavržice (kdysi též Zavřice), k Příbrami připojeny od 1. 1. 1980, předtím osada obce Kamenna či Kamenná[11]
• Bytíz (exkláva) – k Příbrami připojena k 1. 1. 1980, předtím od roku 1930 osada obce Dubenec, předtím od roku 1880 osada obce Háje, předtím osada obce Konětopy[11]

Odloučené části:

• Dubno, osamostatněno 24. 11. 1990, k Příbrami připojeno 1. 1. 1975, předtím samostatná obec[11]
• Háje (kdysi též Háj), osamostatněny 24. 11. 1990, k Příbrami připojeny 1. 1. 1975, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Konětopy[11]
• Dubenec, osamostatněn 24. 11. 1990, k Příbrami připojen 1. 1. 1980, předtím samostatná obec[11]
• Lhota u Příbramě (před 2. světovou válkou Německá Lhota, do roku 1991 pak střídavě jen Lhota), osamostatněna 24. 11. 1990, k Příbrami připojena 1. 1. 1980, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Dušníky[11]
• Narysov (kdysi Narisov), osamostatněn 24. 11. 1990, k Příbrami připojen 1. 1. 1980, předtím samostatná obec[11]
• Podlesí, osamostatněno 24. 11. 1990, k Příbrami připojeno 1. 1. 1980, předtím samostatná obec[11]
• Trhové Dušníky, osamostatněny 24. 11. 1990, k Příbrami připojeny 1. 1. 1980, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Dušníky[11]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Příbram[14]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Příbram
• 1868 země česká, politický i soudní okres Příbram
• 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Příbram[15]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Příbram[16]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Příbram[17]
• 1949 Pražský kraj, okres Příbram[18]
• 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
• 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Správu nad městem vykonává zastupitelstvo města. Je voleno v komunálních volbách na čtyři roky a má 25 členů. Zastupitelstvo ze svých řad volí radu města, která zahrnuje starostu, místostarosty a další radní. V roce 2014 byla zvolena sedmičlenná rada města. Jako bývalé okresní město má nyní Příbram status obce s rozšířenou působností.

V roce 2014 byli zvoleni tito členové rady: Ing. Jindřich Vařeka (ANO 2011), Mgr. Alena Ženíšková (ANO 2011), Mgr. Václav Švenda (TOP 09), Ing. Václav Dvořák (ANO 2011), PhDr. Petr Vácha (TOP 09), Ing. Petr Stříbrnský (TOP 09), Věra Kresslová (ANO 2011).

Příbramské území je pro účely přidělování čísel popisných rozděleno do 18 evidenčních částí, devět centrálních je značeno římskými číslicemi, ostatní jsou obvykle vesnice připojené k Příbrami po druhé světové válce (např. Brod, Bytíz, Jerusalém, Lazec, Žežice a další). V některých z nich existují tzv. osadní výbory, které slouží jako mezistupeň mezi občany a městským zastupitelstvem. V roce 2018 byly pro dané volební období zřízeny osadní výbory ve 13 částech města, tj. ve všech kromě Příbrami I, II, IV, VII a VIII. Většina osadních výborů je pětičlenných, pouze Bytíz, Jesenice a Zavržice mají třičlenné.[13]

Od sametové revoluce se uskutečnily v Československu a České republice šestery parlamentní volby. V komunálních volbách v roce 1990 získalo v Příbrami většinu od 50 do 57 procent Občanské fórum. V roce 1992 zvítězila v Příbrami pravicová koalice Občanské demokratické strany a Křesťanskodemokratické strany (KDS) se ziskem od 25 do 34,8 % hlasů. V obou případech se volilo do tří různých komor (do Sněmovny národů a Sněmovny lidu Federálního shromáždění a do České národní rady). Od roku 1996 vítězila v Příbrami ČSSD, v roce 1996 získala 30 % hlasů a v dalších volbách v letech 1998, 2002 a 2006 se její zisky pohybovaly od 34,3 do 36,8 % hlasů. ODS se pokaždé umístila na druhém místě.

V roce 2014 vyhrálo komunální volby ANO 2011 se ziskem 30,01 % hlasů (10 mandátů), ČSSD získala 14,8 % (4), TOP 09 12,87 % (4), Šance pro Příbram 9,12 % (3), KSČM 11,92 % (3) a ODS 5,32 % (1). V roce 2018 vyhrálo komunální volby opět hnutí ANO 2011 se ziskem 38,87 % hlasů (a 12 mandátů), druhá TOP 09 získala 15,19 % hlasů (5 mandátů), KSČM 6,91 % (2 mandáty). Další mandáty získaly ODS (2), Šance pro Příbram (2), Česká pirátská strana (1) a Příbramáci pro Příbram (1).

Město je centrem volebního obvodu Příbram pro senátní volby. Ve druhém kole voleb v roce 1996 získal křeslo sociální demokrat Zdeněk Vojíř, ale v roce 2002 svůj mandát ztratil ve prospěch Jaromíra Volného z ODS. Volební výsledek v samotném městě byl pokaždé srovnatelný s výsledkem v celém volebním obvodě. V říjnu 2008 vyhrál ve druhém kole starosta Josef Řihák (ČSSD) nad stávajícím senátorem Volným. V roce 2014 byl zvolen senátorem Ing. Jiří Burian (ODS), který ve 2. kole vyhrál nad MUDr. Vladimírem Dandou z ANO 2011.

• Václav Chvál (OF) (1990–1991)
• Josef Vacek (KDU-ČSL) (1991–2002)
• Ivan Fuksa (ODS) (2002–2006)
• Josef Řihák (ČSSD) (2006–2012)
• Pavel Pikrt ( ČSSD) (2012–2014)
• Jindřich Vařeka (ANO) (2014–2019)
• Jan Konvalinka (ANO) (2019–současnost)

Nejmodernější autobus na páteřní lince městské dopravy č. 2

Asi 5 km východně od města se kříží dvě národní komunikace – silnice č. 18 (z Rožmitálu pod Třemšínem do Olbramovic) a Dálnice D4, vedoucí do Prahy. V opačném jižním směru pokračuje jako silnice I/4 (v současnosti se přestavuje na dálnici) do Strakonic a Vimperk a v Německu je spojena se silnicí č. 2 přes Pasov do Mnichova.

Iveco Crossway, jeden z nejpoužívanější autobusů na linkách 395 a 393 směr Praha

V Příbrami funguje systém autobusového spojení do blízkých obcí a měst, ale také do Prahy a vzdálenějších českých měst. Přímé linky však spojují Příbram také se Slovenskem (např. s Popradem a Košicemi). Spojení s Prahou zajišťuje společnost Arriva Střední Čechy, s.r.o. Velká část místních autobusů je v systému PID. Autobusy do Prahy mají v pracovní dny nepravidelný interval 15 minut a o víkendu 30. Spojení na linkách 392, 393 a 395 je zajišťováno především autobusy značek Setra a Iveco.

Městská autobusová doprava je provozována společností Arriva Střední Čechy, s.r.o. Systém zahrnuje 30 autobusových linek číslovaných od 1A do 10C. Arriva Střední Čechy - provoz Příbram užívá autobusy Mercedes Connecto, SOR BN 12 a Iveco. Základem systému je linka č. 2A, která má nepravidelný desetiminutový interval, místy proložený spoji linky č. 7 se shodnou trasou, jízdní řády dalších linek se liší až do minima několika spojů denně. Také velice důležitá je linka 3A, která je okružní. Jezdí ze Svaté Hory zpět na Svatou Horu. Jezdí přes ul. Milínskou a Břez. Hory. Pro turisty je nejatraktivnější linka 6A,B která jezdí ze Zdaboře na Svatou horu areál. Od roku 2020 jsou všechny linky MHD Příbram garantově nízkopodlažní.

Autobusové nádraží, které je od 4. ledna 2010 nově rekonstruované se nachází blízko vlakového nádraží, neméně je ale využívané autobusové stanoviště v Jiráskových sadech poblíž Pražské ulice.

Nádraží v Příbrami s obnovenou fasádou v říjnu 2017

Příbramské železniční nádraží se nachází na trati č. 200 Zdice - Protivín, která byla postavena v roce 1875. Z nádraží vede několik vleček do místních strojírenských podniků a zrušených dolů. Vlaková doprava je v současnosti využívána pro nákladní i osobní dopravu včetně rychlíkové. Osobní doprava je vzhledem k poloze trati a konkurenci rychlejších autobusů do Prahy po D4 významná spíše pro místní a turistickou frekvenci. Osobní vlaky nabízejí spojení do Berouna a Březnice, Blatné a Strakonic ve dvouhodinovém intervalu modernizovanými nízkopodlažními jednotkami Regionova a 2 spoje do Rožmitálu pod Třemšínem jednotkami 810, čtyři páry rychlíků do Prahy a Českých Budějovic v režii modernizovaných motorových vozů řady 845 od společnosti ARRIVA vlaky.^[zdroj?]

Příbramské letiště (ICAO kód letiště LKPM) se nachází šest kilometrů severovýchodně od Příbrami v Suchodole a Dlouhé Lhotě s přesahem do Skalky. Je to civilní letiště s denním provozem a runway s vzletovou a přistávací dráhou dlouhou 1,45 km. Má především rekreační a sportovní využití.

V Příbrami sídlila od roku 1849 Vysoká škola báňská, existující dodnes v Ostravě, kam byla přesunuta v roce 1945; historie báňského vzdělávání však začala v Příbrami už na začátku 19. století a přetrvávala na nižší úrovni na střední průmyslové škole i do druhé poloviny 20. století.

Gymnázium Příbram

Po odstěhování Vysoké školy báňské Příbram ztratila postavení vysokoškolského města, které měla od roku 1894[20] (nebo 1895[21]), kdy získala Vysoká škola báňská (tehdy zvaná Báňská akademie) vysokoškolský organizační status. V 90. letech se vedení města snažilo o znovunabytí tohoto postavení. V roce 2005 se podařilo otevřít pobočku Vysoké školy evropských a regionálních studií (VŠERS), která sídlí v Českých Budějovicích. Příbramské kursy navštěvovalo přibližně 30 studentů.[22] Podle internetových zpráv měla na podzim roku 2006 otevřít své dálkové kursy další vysoká škola specializovaná na fyzioterapii.[23]

Mezi střední školy v Příbrami patří dvě gymnázia, waldorfská střední škola, střední průmyslová škola, obchodní akademie, střední zdravotnická škola a Integrovaná střední škola hotelového provozu, obchodu a služeb. Gymnázium Příbram bylo založeno v roce 1871, novější Gymnázium pod Svatou Horou vzniklo v 90. letech 20. století. Střední průmyslová škola je pokračovatelem přípravných kursů Vysoké školy báňské, tzv. Báňské školy, která byla založena už v roce 1851. V roce 2006 měla 564 studentů.[24]

V Příbrami je sedm základních škol, z nich šest vyučuje podle běžného programu (v devadesátých letech 20. století byl počet základních škol zredukován o tři). Zbývající jedna, která byla založena v roce 1991, vychází z programu waldorfské pedagogiky. Město provozuje třináct mateřských škol včetně waldorfské mateřské školky a dvě základní umělecké školy.[25]

Díky vysoké úrovni vzdělání a kulturního života byla Příbram na konci 19. století nazývána Podbrdskými Athénami. Kulturní a umělecký život zásadně ovlivňovalo především hornictví, což platilo až do konce 20. století.

Hornický život popisovali básníci a spisovatelé Fráňa Kučera, Quido Maria Vyskočil nebo František Gellner, kteří žili nebo studovali v Příbrami. Také knížky nejznámějšího příbramského spisovatele Jana Drdy byly často inspirovány Příbramí. Ve svých pohádkových divadelních hrách využíval jmen okolních vesnic, některé z povídek v knize Němá barikáda jsou zpracováním válečných událostí v Příbrami (zvláště v povídce Vyšší princip – viz Dějiny Příbrami) a jeho kniha Městečko na dlani přímo popisuje život na příbramském maloměstě, i když některé reálie nesouhlasí (město mj. je přejmenováno na Rukapáň a teče jím řeka).

Dům kultury – Divadlo Antonína Dvořáka v Příbrami, postavený podle návrhu architekta Václava Hilského

Divadelnictví má v Příbrami dlouhou tradici díky ochotnickým souborům. Navzdory dlouhé snaze o vybudování stálé divadelní scény se představení dlouho musela konat v různých sálech, především v sokolovně. Až v roce 1959 byl vybudován Dům kultury, v němž sídlí příbramské divadlo a kde jsou také společenský sál a kino (jediné další městské kino je kino letní, dva další kinosály byly po roce 1989 uzavřeny). První filmové projekce byly ale v Příbrami uskutečněny už v roce 1914. Divadlo Antonína Dvořáka v Příbrami je stálou divadelní scénou s profesionálním souborem, i když jeho repertoár obohacují pravidelná zájezdní představení souborů z Prahy i odjinud. Posledním celostátně významným činem příbramského souboru bylo nastudování komedie Hrdý Budžes podle knihy příbramské rodačky Ireny Douskové. Barbora Hrzánová byla za herecký výkon v hlavní roli oceněna Cenou Thálie za rok 2004.

Hudební život Příbrami je spojen se jménem Antonína Dvořáka, který měl své letní sídlo v nedaleké Vysoké u Příbramě a často navštěvoval i samo město. V roce 1969 byl v Příbrami založen Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram, který se koná každoročně dodnes a přivádí do města a okolí významné domácí i zahraniční hudebníky a tělesa. Jeho součástí se stala i pravidelná klavírní soutěž s tříletou periodicitou. Příbram má vlastní amatérskou filharmonii, své koncerty pravidelně organizuje příbramský Big Band, na každoročních hornických slavnostech vystupují hornické dechové orchestry. Nejnovější formou souboru příbramských hudebníků je Soubor svatohorských trubačů.

Nejvýznamnější formou hudebních aktivit v Příbrami ale je sborový zpěv. Počínaje spolkem Lumír-Dobromila až po současný Příbramský smíšený sbor zanechalo těleso velký vliv na celou řadu generací Příbramáků. Nejvýznamnějšími sbormistry byli Antonín Vepřek a jeho syn Vladimír. V roce 1939 založil Antonín Vepřek Příbramský dětský pěvecký sbor, který je jedním z nejstarších dětských pěveckých sborů v České republice. Pěvecké sbory fungují také na řadě příbramských základních a uměleckých škol. Příbram také hostí každoroční mezinárodní přehlídku dětských pěveckých sborů.

Moderní hudba se v Příbrami hraje v několika klubech, z nichž nejdéle fungující je Junior klub. Ze zdejších hudebních skupin má největší reputaci punk rocková skupina E!E.

Ševčinský důl, jeden z objektů Hornického muzea Příbram

Horníci a členové jejich rodin si často přivydělávali na živobytí řemesly a ručními pracemi (vyšívání, řezbářství, malování atd.), často na vysoké umělecké úrovni. Dodnes se v okolí Příbrami vyrábějí vánoční betlémy z nejrůznějších materiálů, Hornické muzeum také vlastní několik mechanických modelů dolů. Z profesionálních výtvarníků měl největší význam kreslíř a grafik Karel Hojden, žák Maxe Švabinského.

V Příbrami se také narodil celosvětově proslulý fotograf první poloviny 20. století František Drtikol. Městská galerie, která sídlí v Zámečku-Ernestinu, nese Drtikolovo jméno a nabízí stálou expozici z jeho díla.

Příbramské muzeum bylo založeno v roce 1886 a po několika změnách zřizovatele je nyní financováno Středočeským krajem a nese jméno Hornické muzeum Příbram. Jde o největší muzeum svého druhu v České republice. Spravuje skanzen hornických objektů, jako jsou historická šachta s funkčním parním těžním strojem, hornická chalupa, Mariánská štola s důlním vláčkem, historická a geologická expozice ad.

Dnešní Knihovna Jana Drdy zahajovala svoji působnost jako lidová knihovna 1. října 1900 ve školní budově na Komenského náměstí. V knihovně mělo 255 čtenářů 790 knih. Po dvou letech byla knihovna přestěhována do městského chudobince, po roce 1918 do městského sirotčince. V roce 1945 měla sídlo na městské radnici (bývalá Česká spořitelna) a na počátku 50. let byla přemístěna do domu na kraji náměstí při ústí Pražské ulice, kde sídlila až do roku 1984. Z těchto prostor přesídlila do prostor v nichž je dodnes (náměstí T. G. Masaryka). Budova prošla od té doby několika úpravami a dostavbou. V roce 1948 získala statut okresní knihovny, v roce 1953 byla zřízena první pobočka, bývalá Jiráskova knihovna na Březových Horách, v roce 1959 byla otevřena knihovna pro dospělé i dětské čtenáře na novém sídlišti. V roce 1990 byla knihovna přejmenována na Knihovnu Jana Drdy. Od roku 1993 je knihovna zřizována městem Příbram a otevírá Informační centrum. Od roku 1994 je plně automatizována, v roce 1998 zřizuje veřejnou internetovou stanici. Od roku 1996 knihovna provozuje i vydavatelství, vydává především knihy regionálních autorů a knihy o Brdech a Podbrdsku. Vykonává regionální funkci pro knihovny území okresu Příbram a části okresu Beroun. V roce 2007 byla dokončena automatizace výpůjčního systému v celé knihovně a všech jejích pobočkách (Křížák, Březové Hory, pobočka Škola). V roce 2018 prošla budova, v níž knihovna sídlí, zásadní rekonstrukcí.

Sportovní hala v Příbrami, dějiště domácích zápasů VK Vavex. V pozadí zimní stadion

V Příbrami sídlí fotbalový tým 1. FK Příbram, následník slavné Dukly Praha a původního příbramského klubu FC Příbram. Své domácí zápasy hraje na stadionu Na Litavce. V první lize působil od roku 1997 do roku 2007, kdy po deseti sezónách sestoupil. Další, historicky starší příbramský fotbalový klub Spartak (také zvaný Horymír) hraje nižší regionální soutěže.

Volejbalovou extraligu hraje od roku 1998 tým VK Vavex Příbram, založený v roce 1935.

Hokejový klub byl v roce 2006 přihlášen do nižší regionální ligy. Město pravidelně hostí městský běh a několik cyklistických závodů včetně Velké ceny. Rallye Příbram (někdejší Rallye Vltava) bývala součástí evropského šampionátu v automobilových soutěžích, nyní je nedílnou zastávkou seriálu mistrovství republiky.

Stadion SK SPARTAK PŘÍBRAM

Důležitou roli ve sportovním životě města a okolí hraje hnutí malé kopané, v jejích půlročních dlouhodobých soutěžích nastupuje bezmála padesát mužstev.

Kromě stadionu Na Litavce se v Příbrami nacházejí také dva kryté zimní stadiony (hlavní přibližně pro pět tisíc diváků byl otevřen v roce 1978), krytá sportovní hala (otevřena v roce 1978 a výrazně rozšířena při rekonstrukci v roce 2005), moderní plavecký areál, řada hřišť a tenisových center. V několika příbramských základních školách existují specializované sportovní třídy a většina základních i středních škol má moderní sportovní zařízení a vybavení.

Dříve fungoval městský lyžařský areál Padák. Sjezdovka dlouhá 320 m s převýšením 60 m a s jedním dospělým a jedním dětským vlekem je dlouhodobě uzavřena a nejspíš již nebude zprovozněna.

CHKO Brdy v oblasti vrchu Třemošná na západním okraji města umožňuje využití pro turistiku, cyklistiku a v zimě též pro běžecké lyžování.

• Hudební festival Antonína Dvořáka

Město je známé jako místo dopadu Příbramského meteoritu v roce 1959, který byl významný tím, že se u něho poprvé podařilo zaznamenat na fotografiích jeho dopadovou trajektorii. Několik fragmentů meteoritu bylo nalezeno v okolí nedaleké obce Luhy.[26]

• Arnošt z Pardubic (1297–1364), arcibiskup pražský, vlastník příbramského panství
• Bohuslav Balbín (1621–1688), spisovatel a dějepisec, žil v Příbrami
• Jan Karel Škoda (1810–1876), kněz, spisovatel a pedagog, narozen v Příbrami
• František Pošepný (1836–1895), geolog, vedl Báňskou akademii v Příbrami
• Antonín Dvořák (1841–1904), skladatel, přebýval často v blízké Vysoké u Příbramě, zkomponoval tam svou operu Rusalka
• Josef Theurer (1862–1927), fyzik, rektor Vysoké školy báňské v Příbrami
• Hanuš Svoboda (1876–1964), český hudební skladatel a pedagog, narozen v Příbrami
• Hanuš Jelínek (1878–1944), básník, překladatel a divadelní kritik, narozen v Příbrami
• František Gellner (1881–1914), básník, studoval v Příbrami
• František Drtikol (1883–1961), fotograf, narozen v Příbrami
• Fráňa Kučera (1897–1929), básník, prozaik a organizátor kulturního života na Příbramsku, narodil se a zemřel v Podlesí
• Hermína Týrlová (1900–1993), autorka animovaných filmů, narozena na Březových Horách
• Jaroslav Soukup (1902–1989), salesiánský misionář v Peru, botanik, narozen v Příbrami
• Adina Mandlová (1910–1991), herečka, zemřela v Příbrami
• Jan Drda (1915–1970), spisovatel, narozen v Příbrami
• Jan Baptista Bárta (1921–1982), kněz a minorita, vůdčí osobnost katolického disentu za komunistického režimu, narozen v Příbrami
• Jan Čáka (1929–2018), výtvarník, spisovatel a skaut
• Pavel Juráček (1935–1989), filmový scenárista a režisér, signatář Charty 77, narozen v Příbrami
• Antonín Máša (1935–2001), filmový scenárista, režisér a dramatik, narozen ve Višňové, zemřel v Příbrami

• Irena Dousková (* 1964), spisovatelka, narodila se v Příbrami
• Tomáš Zápotočný (* 1980), český fotbalový obránce, narozen v Příbrami
• Pavel Nový (* 1948), český herec, žijící v Příbrami
• Karel Felt (* 1957), český žurnalista, autor několika publikací a renomovaný novinář

• FRYŠ, Josef. Příbram v proměnách času. Plzeň: Starý most, 2016. 216 s. ISBN 978-80-87338-58-2.
• FRYŠ, Josef. Hornická Příbram v proměnách času. Plzeň: Starý most, 2018. 208 s. ISBN 978-80-87338-90-2
• SMOLOVÁ, Věra, a kol. Příbram. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2017. 687 s. (Dějiny českých měst). ISBN 978-80-7422-489-8.
• Knihovny Středočeského kraje. Kladno: Středočeská vědecká knihovna, 2004. 119 s. ISBN 80-85191-46-6.
• VELFL, Josef. Příbram v průběhu staletí. Příbram: Městský úřad, 2003. 166 s. ISBN 80-239-1174-0.
• ČÁKA, Jan. Kráčím starou Příbramí. Příbram: Olšanská & Hyšpler, 1998. 83 s. ISBN 80-902362-1-9.

• Okresní soud v Příbrami

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Příbram na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Příbram v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Dílo Kronika města Příbrami ve Wikizdrojích
• Slovníkové heslo Příbram ve Wikislovníku
• Příbram v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

• Oficiální stránky města
• Statistické údaje

• Okresní hospodářská komora Příbram
• Connex Příbram – provozovatel MHD
• Provozovatel příbramského letiště

• Divadlo A. Dvořáka
• Hudební festival A. Dvořáka
• Hornické muzeum Příbram
• FK Marila Příbram
• Svatá Hora
• Příbramská filharmonie a příbramské pěvecké sbory
• Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra - Náboženská obec Církve československé husitské v Příbrami

• Vysoká škola evropských a regionálních studií
• Waldorfská škola Příbram - mateřská škola, základní škola a střední škola
• Gymnázium Příbram
• Gymnázium Pod Svatou Horou