Mělník

Mělník je původně slovanské pojmenování kopce z mělnících se hornin bočního útvaru. První zmínky osídlení této oblasti pochází z neolitu. Podle Kosmy byl zdejší kmen Pšovanů připojen ke knížectví rodu Přemyslovců sňatkem Bořivoje s Ludmilou, dcerou posledního pšovského knížete Slavibora. Hrad Pšov nahradil koncem 10. století nový kamenný hrad Mělník. Manželka Boleslava II. Emma zde razila denáry s nápisem Emma regina – civitas Melnic. V tomto období se začala na Mělníku pěstovat vinná réva.

Soutok Labe a Vltavy

Od roku 1000 se na Mělníku tradoval zvyk dávat hrad kněžnám a královnám věnem. Ten se později rozšířil i na město vzniklé pod hradem (královské věnné město).

Město Mělník vzniklo ve 13. století z podhradí a později trhové osady. Zakládací listinu město nemá. A tak první zpráva, podle níž se Mělník považoval za město, se objevila až v listině Přemysla Otakara II. z 25. listopadu 1274, kterou byl Mělnickým darován k dobudování obce podíl na výnosu labského obchodu. Ottův slovník naučný uvádí: „Město Mělník založeno bylo po způsobu jinozemských měst za krále Přemysla Otakara II. r. 1274. Od tohoto času nazýváno bylo městem královským. Po smrti Přemysla II. náleželo královně Kunhutě a bylo ho odtud od královen českých napořád jako věna užíváno.“

Mělník prohlásil natrvalo za královské věnné město až Karel IV. Ten sem dal přivézt z Burgundska a z Champagne vinnou révu a zvelebil tak mělnické vinařství. V době husitských válek zůstával Mělník ve spolku s Pražany. Za vlády krále Jiřího z Poděbrad město hospodářsky prosperovalo. Po smrti Jiřího z Poděbrad se Mělník stal sídlem královny vdovy Johanky z Rožmitálu. Ta darovala zdejší kapitule sv. Petra a Pavla vskutku královský dar, a to 1,5 tuny stříbra, a přála si být po smrti pochována v místním kostele. Když 12. listopadu 1475 na Mělníce zemřela, byla 14. listopadu pohřbena v kostele sv. Petra a Pavla. Po roce v něm však začaly probíhat velké přestavby, a tak syn Hynek převezl ostatky královny do Prahy.

Kapucínský kostel Čtrnácti svatých pomocníků s někdejším klášterem

Od konce 15. století město stagnovalo a později upadalo. Situace se zhoršila zejména po potlačeném protihabsburském odboji českých měst a části šlechty roku 1547. Král Ferdinand I. Habsburský zabavil městu všechen majetek, postihl ho citelnou finanční pokutou, zrušil cechy, dosadil do města císařského rychtáře. Období od husitských válek do třicetileté války se stalo zlatým věkem pro mělnické vinaře. Rozšiřovaly se vinice, bohatí měšťané financovali stavbu kostela sv. Ludmily a na Chloumku kostel Nejsvětější Trojice.

Třicetiletá válka velmi těžce zasáhla i Mělník. Časté pobyty vojsk, švédská okupace, drancování, požáry, mor. Odchodem mnoha řemeslníků a vinařů do emigrace se město téměř vylidnilo. V 17. a 18. století Mělník ničily požáry, morové epidemie, selská povstání a řada neúrodných let.

Od konce 18. století se Mělník stal součástí zemědělského zázemí pro pražskou aglomeraci a také průchozí stanicí dálkového obchodu a exportu. Jen málo se ho dotkla průmyslová revoluce. Někdejší královské věnné město se změnilo na téměř provinciální městečko. Továrny zde vznikaly jen v souvislosti s vývojem zemědělství. Typické byly trhy, jarmarky, živnosti, řemesla a tradiční vinařství. Od roku 1850 se město stalo sídlem okresního úřadu. Po pádu Bachova absolutismu se rozvíjela aktivita různých kulturních a společenských organizací, jako jsou například hasičský sbor, Sokol, Klub veslařů mělnických, Klub českých turistů, Klub velocipedistů, Zpěvácký spolek. V této době začal vycházet první místní týdeník. Výhodná poloha Mělníka přinesla s sebou rozvoj na poli komunikací – první parník pod městem (1845), železnice (1874), most přes Labe (1888), přístavní překladiště (1897), vltavský kanál (1902–1905). Od roku 1894 se ve městě používal telefon a telegraf. Nový způsob podnikání si vynutil i vznik peněžních ústavů – Občanské záložny, spořitelny, Hospodářské záložny. Ve druhé polovině 19. století na Mělníku stále vedlo zemědělství – pěstovala se pšenice, sladovnický ječmen, zelenina, ovoce, vinná réva. Se zemědělskými výrobky se čile obchodovalo. Ve městě byl roku 1868 postaven cukrovar.

Měšťanský dům U modré hvězdy na Náměstí míru

Koncem století vznikla na Mělníku řada odborných škol, např. v roce 1881 speciální vinařská škola (první tohoto druhu v Čechách) – dnes Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola Mělník, v roce 1897 košíkářská škola, v roce 1910 gymnázium, které nese od roku 1990 jméno svého absolventa Jana Palacha. Vývoj oblasti zastavila první světová válka.

V letech první republiky (1918–1938) se ve městě hodně stavělo – budovy okresního úřadu, kulturního domu, pošty. V roce 1928 byla dokončena stavba velkého obchodního přístavu na Labi, budovaly se komunikace, kanalizace, prováděla se elektrifikace. V letech 1911, 1922 a 1933 se poprvé uskutečnily slavnosti vinobraní. Od roku 1933 se stala ze slavnosti tradice, která se dodržuje dodnes, i když v poněkud jiné podobě. V roce 1938, po záboru pohraničí, se severní část mělnického okresu dostala přímo na hranici „říše“ z důvodu bezprostřední blízkosti převážně německých obcí (Liběchov atd.). Konec druhé světové války na Mělníku oslavili obyvatelé města 13. května 1945 společně s vojáky sovětské a polské armády (které připomíná pomník s nápisem „GEN. KAROL ŚWIERCZEWSKI“ v parčíku poblíž pošty) a s partyzány. V dnešní době zde sídlí třeba organizace Cech českých vinařů.

Ve městě Mělník (přísl. Malý Borek, Chloumek, Mlazice, Pšovka, Rousovice, 11549 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6]

• Instituce: okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, celní úřad, katastrální měřičský úřad, důchodkový kontrolní úřad, cejchovní úřad, okresní četnické velitelství, 3 katolické kostely, evangelický kostel, kostel československé církve, synagoga, státní reálné gymnázium, vyšší vinařsko-ovocnicko-zahradnická škola, odborná škola košíkářská, obchodní škola, klášter kapucínů, klášter milosrdných sester, všeobecná veřejná nemocnice, chudobinec, sirotčinec.
• Živnosti a průmysl: obchodní grémium, společenstvo cukrářů, holičů, hostinských a výčepníků, klempířů, košíkářů, kovářů, krejčí, obuvníků, pekařů, potravní a dopravní, řezníků, zámečníků, cukrovar České akc. spol. pro průmysl cukerní v Praze, továrny na kaučukové zboží Haro, konzervy zeleninové, 5 továren na košíkářské zboží, továrna na kůže Kratina, květináče Klíma, likéry Uher, 3 továrny na nábytek proutěný, olejna, 2 pivovary (Lobkowicz, Právovarečné měšťanstvo), továrna na sekt Lobkowicz, vinice (Lobkowicz, Viktorin), 4 cihelny, městská elektrárna, 3 pily, velkostatek Lobkowicz.
• Služby: 8 lékařů, 2 zubní lékaři, 3 zvěrolékaři, 9 advokátů, 2 notáři, Živnostenská banka, 2 biografy, 3 fotoateliéry, geometr, 45 hostinců, hotely Stádník, Vykysal, U nádraží, kavárna, 2 lékárny, Lidová záložna na Mělníce, Mělnická spořitelna, Mělnická záložna pro obchod a živnosti, Občanská záložna na Mělníku, Občanská záložna v Pšovce, Okresní záložna hospodářská na Mělníce, Spořitelní a záložní spolek pro Blata, Spořitelní a záložní spolek pro Mlazice, Úvěrní a rolnické družstvo, Zemědělská záložna na Mělníce, Živnostenská záložna na Mělníce, 3 vinárny, 3 zubní ateliéry.

V obci Vehlovice (560 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Mělníka) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7] dlaždič, 2 hostince, kapelník, kovář, krejčí, pekař, 2 sadaři, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář.

Letecký pohled na Mělník od jihovýchodu

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník[8]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Mělník
• 1868 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník
• 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Mělník[9]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mělník[10]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Mělník[11]
• 1949 Pražský kraj, okres Mělník[12]
• 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
• 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Mělník

Dle Palackého díla Popis království Českého z roku 1848 měl Mělník v roce 1846 199 domů a 1581 obyvatel.[13]

Podle sčítání lidu roku 1921 zde žilo v 662 domech 5 245 obyvatel, z nichž bylo 2 767 žen. 5 170 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 31 k německé a 9 k židovské. Žilo zde 3 643 římských katolíků, 618 evangelíků, 270 příslušníků Církve československé husitské a 113 židů.[14] Podle sčítání 1930 zde žilo v 893 domech 5 813 obyvatel. 5 614 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 65 k německé. Žilo zde 3 558 římských katolíků, 958 evangelíků, 535 příslušníků Církve československé husitské a 84 židů.[15]

• 
  Věková struktura obyvatel obce Mělník roku 2011
• 
  Rodinný stav obyvatel obce Mělník roku 2011
• 
  Vzdělání obyvatel obce Mělník roku 2011

Historické náměstí Míru v Mělníce s radnicí

V obecních volbách 2010 na volební období 2010–2014 zvítězila do 21členného zastupitelstva TOP 09 s pěti mandáty (21,00 %) před ČSSD (20,45 %) a ODS (20,26 %), obě strany se čtyřmi mandáty. Po dvou mandátech získaly subjekty: Koalice sdružení nezávislých kandidátů Pro Mělník a Strany zelených (9,89 %), Mělničané (9,50 %), RADNICE 2010 (9,46 %) a KSČM (9,11 %).[17]

V obecních volbách 2014 na volební období 2014–2018 zvítězilo do 21členného zastupitelstva hnutí Mé město (subjekt založený starostou Ctiradem Mikešem) s devíti mandáty (32,8 %) před TOP 09 (19,63 %, 5 mandátů) a ČSSD (9,74 %, 2 mandáty). Dva mandáty také získala KSČM (8,5 %). Po jednom mandátu obdržely ANO 2011 (6,82 %), ODS (6,46 %) a Mělničané (6,41 %).[18] Sedm křesel rady si rozdělili Mé město (3), TOP 09 (3) a Mělničané (1), kteří v zastupitelstvu disponovali 15 z celkových 21 mandátů.[19] Starostou byl Ctirad Mikeš (Mé Město).

V obecních volbách 2018 na volební období 2018–2022 zvítězilo do 21členného zastupitelstva hnutí Mé město (19,52 % hlasů, 4 mandáty) před ODS s podporou Strany soukromníků ČR (17,54 %, 4 mandáty) a ANO 2011 (16,2 %, 4 mandáty). Dále se umístily subjekty Máme rádi Mělník (s podporou STAN) (13,83 %, 3 mandáty), Mělničané (9,19 %, 2 mandáty), Nezávislí kandidáti a KSČM "Za lepší Mělník" (7,85 %, 2 mandáty), Spojené síly pro Mělník (TOP 09 a Strana zelených) (6,85 %, 1 mandát) a ČSSD (6,61 % a 1 mandát). Do zastupitelstva města se tak dostalo 8 z 9 kandidujících subjektů.

Na vedení města se dohodlo pět subjektů: Mé město, Máme rádi Mělník, Mělničané, Spojené síly pro Mělník a ČSSD, které na začátku období v zastupitelstvu disponovaly nejtěsnější většinu 11 z 21 celkových mandátů.[20] Sedmičlennou radu vytvořili zástupci Mé město ČSSD (2), Máme rádi Mělník (2), Spojené síly pro Mělník (1), ČSSD (1) a Mělničané (1). Starostou zůstal Ctirad Mikeš (Mé Město), místostarosty se opět stali Milan Schweigstill (Máme rádi Mělník) s Petrem Volfem (Mělničané) a třetím nově Milan Němec (ČSSD).

Město je součástí senátního obvodu č. 28 – Mělník. Od 13. listopadu 2010 byla senátorkou Veronika Vrecionová (ODS), ve volbách roku 2016 byl senátorem zvolen Petr Holeček (kandidoval za STAN).

První veřejná knihovna v Mělníku vznikla v roce 1846 z příspěvků vlastenců. Prvním knihovníkem byl učitel Josef Věnceslav Vlasák. Mělník byl jedním ze zakládajících členů Matice české, proto knihovna získávala téměř všechny vycházející české knihy.

V době Bachova absolutismu byla její činnost zastavena a teprve v roce 1876 se usneslo obecní zastupitelstvo o obnovení její činnosti. Na návrh Sokola byla knihovna sloučena se spolkovými a měla vykonávat funkci městské i okresní knihovny. Okresní knihovna Františka Palackého byla založena v roce 1900, v roce 1908 ji převzala čítárenská komise. Po vypuknutí první světové války byla čítárenská komise zrušena, knihovna i čítárna byly uzavřeny. Po vydání zákona o veřejných knihovnách obecních knihovnách v roce 1919 knihovna činnost obnovila. V roce 1936 se přestěhovala do nově postaveného Masarykova kulturního domu, v roce 1938 nastoupil první profesionální knihovník. 1. května 1950 se stala okresní knihovnou a metodickým centrem knihoven regionu.

V roce 1980 se z Masarykova kulturního domu knihovna přestěhovala do vily Karoly, prostory v kulturním domě byly dlouhodobě nedostačující, slavnostní otevření bylo 16. ledna 1981. O roku 1993 byla zahájena automatizace zpracování knih a následně automatizovaný výpůjční protokol, v roce 1998 byl zpřístupněn Internet.

Od 1. ledna 2000 je zřizovatelem knihovny město Mělník, od 1. 7. 2012 je knihovna součástí Mělnického kulturního centra o.p.s.

Předchůdcem dnešního Regionálního muzea Mělník, příspěvkové organizace zřizované Středočeským krajem bylo krajinské museum.

Myšlenku zřízení muzea vyslovil v roce 1886 ředitel měšťanské dívčí školy Ludvík Böhm a 21. března 1888 se konala ustavující valná hromada muzea. Umístění získalo muzeum v budově radnice, brzy po dohodě s knížetem Jiřím Lobkowiczem si spolek pronajal místnosti v mělnickém zámku a veřejnosti byly v roce 1892 poprvé představeny sbírky krajinského muzea. V roce 1903 se muzeum přestěhovalo do soukromého bytu na Palackého náměstí, následně do domu mělnické spořitelny. V dalších letech se stěhovalo znovu do zámku, v novém kulturním domě muzeum získalo pouze jeden sál. Muzejní sbírky se trvale rozrůstaly, v roce 1960 se rozrostly také o fondy zrušených muzeí v Liběchově, Kostelci nad Labem, Nelahozevsi a Mšeně, následně část sbírek byla rozprodána nebo vrácena.

Od listopadu 1999 sídlí Regionální muzeum Mělník v bývalém kapucínském klášteře na Náměstí Míru čp. 54).

V muzeu jsou návštěvníkům přístupny stálé expozice Historické kočárky, Nahlédnutí do středověkého města, Vinařská expozice, Přírodovědecká expozice, Lidová architektura a Z historie malé železnice aneb železniční hračky. Mimo město je ve Lhotce u Mělníka další expozicí skalní byt pocházející pravděpodobně z poloviny 19. století (bylo to nejdéle obývané kokořínské skalní obydlí do roku 1982). Pravidelně muzeum pořádá krátkodobé výstavy, přednášky, koncerty a další kulturní akce. V muzeu je kavárna s nabídkou mělnických vín a v původních gotických sklepeních se provádí degustace vín.

• 
  Mělnický zámek – letecký pohled
• 
  Pohled na Mělník (zámek a kostel) z protějšího břehu Labe
• 
  Mělnický zámek ze Svatováclavské ulice
• 
  Kostel svatého Petra a Pavla od východu
• 
  Kapucínský kostel Čtrnácti svatých pomocníků
• 
  Kostel svaté Ludmily z roku 1585
• 
  Zámek, středověká brána
• 
  Evangelický kostel
• 
  Zámek nad soutokem Vltavy a Labe
• 
  Soutok Vltavy a Labe
• 
  Socha Karla IV. před zámkem
• 
  Pražská brána v ulici 5. května
• 
  Kulturní dům a socha kpt. Otakara Jaroše
• 
  Panorama z mostu Josefa Straky
• 
  Okresní soud v Pražské ulici
• 
  Nároží ulic 5. května a Palackého

Městem procházejí silnice I/9 Zdiby – Mělník – Česká Lípa – Nový Bor – Rumburk, I/16 Řevničov – Slaný – Mělník – Mladá Boleslav – Jičín – Trutnov – Královec, II/246 Mělník – Roudnice nad Labem – Libochovice – Louny a II/273 Mělník – Mšeno – Doksy. Silnice I/16 překonává Labe po Novém mostě postaveném v roce 1993, dříve k tomu účelu sloužil Starý most, dnešní most Josefa Straky. V roce 2021 by měla být zahájena realizace části severního obchvatu Mělníku.[25]

Město leží na železniční trati 072 vedoucí podél Labe z Lysé nad Labem do Ústí nad Labem. V Mělníku z ní odbočuje železniční Trať 076 do Mladé Boleslavi. Na území města se nachází odbočná železniční stanice Mělník, na trati 072 i železniční zastávka Mělník-Mlazice. Železniční trať 072 Lysá nad Labem – Mělník – Litoměřice – Ústí nad Labem západ je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, doprava na ní byla zahájena roku 1874. Železniční Trať 076 Mladá Boleslav – Mšeno – Mělník je jednokolejná regionální trať, doprava na úseku do Mšena byla zahájena roku 1897.

Městem projížděly dálkové autobusové linky Praha – Jablonné v Podještědí, Praha – Česká Lípa – Nový Bor – Varnsdorf – Rumburk – Šluknov, Nový Bor – Česká Lípa – Praha a Jablonné v Podještědí – Doksy – Dubá – Mělník – Praha. Z města vedly autobusové linky do těchto cílů: Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Kladno, Kokořín, Kralupy nad Vltavou, Mladá Boleslav, Mšeno, Neratovice, Praha, Roudnice nad Labem, Štětí.

Po trati 072 jezdilo v pracovních dnech 8 párů rychlíků, v úseku z Všetat do Mělníka 14 párů osobních vlaků, v úseku z Mělníka do Litoměřic 10 párů osobních vlaků, o víkendech 7 párů rychlíků, v úseku z Všetat do Mělníka 9 párů osobních vlaků, v úseku z Mělníka do Litoměřic 7 párů osobních vlaků. Na trati 076 v úseku mezi Mělníkem a Mšenem denně jezdilo 6 párů osobních vlaků.

Památník Viktora Dyka v Mělníku

Pamětní deska Jindřicha Matějky a Jiřího Malého

• Josef Auštěcký (1827–1871), učitel, redaktor a překladatel, narozený v Mlazicích
• Vojtěch Budinský-Krička (1903–1993), slovenský archeolog, vytvořil v Mělníku muzejní expozici
• Václav Drobný (1980–2012), fotbalista
• Viktor Dyk (1877–1931), básník, spisovatel a politik, narozený v Pšovce
• Emma (asi 948–1006), manželka knížete Boleslava II.
• Bohuslav Feix (asi 1921–1977), ředitel zahradnické školy
• Adolf Fišer (1878–??), ředitel vinařsko-ovocnářské školy
• Karel Fořt (1852–1926), první ředitel vinařsko-ovocnářské školy
• František Fridrich (1829–1892), světově proslulý fotograf
• Jan Vojtěch Gemerich rytíř z Neubergu
• Kamil Hilbert (1869–1933), architekt, provedl rekonstrukci kostela sv. Petra a Pavla
• Jakub Horčický z Tepence (1575–1622), lékař a farmakolog, správce mělnického zámku
• Josef Hořejší (1910–1950), mělnický výrobce kočárků, oběť komunismu
• Jan Eduard z Neuberka (1834–1892), velkostatkář a poslanec, čestný občan města
• Jan Jindřich Lucemburský (1322–1375), mladší bratr Karla IV.
• Otakar Jaroš (1912–1943), účastník zahraničního odboje, v Mělníku studoval gymnázium
• Johana z Rožmitálu (asi 1430–1475), manželka Jiřího z Poděbrad, zemřela v Mělníku a odkázala značný majetek kapitule
• Karel IV. (1316–1378), ustanovil Mělník věnným městem a dle legendy dal podnět k zakládání vinic
• Natalena Koroleva (1888–1966), ukrajinská exilová spisovatelka, v Mělníku žila a zemřela
• Vilém Kraus starší (1924–2013), vinař, studoval na zahradnické škole
• Vilém Kraus (1950–2004), vinařský odborník a pedagog
• Jaroslav Krombholc (1918–1983), dirigent a skladatel, pohřben na hřbitově sv. Václava spolu s manželkou, pěvkyní Marií Tauberovou-Krombholcovou
• Leoš Kubíček (1887–1974), sochař a řezbář, v Mělníku se krátce učil
• Václav Levý (1820–1870), sochař, autor výzdoby jeskyně Klácelka u Liběchova
• Svatá Ludmila (asi 860–921), manželka Bořivoje I. a babička sv. Václava, podle některých zdrojů původem z Mělníka (Pšova)
• Vincenc Makovský (1900–1966), sochař a malíř, autor kašny se sousoším Vinobraní
• Jiří Malý (1899–1950), profesor medicíny
• František Markus (1876–1963), učitel na vinařsko-ovocnické škole, také moravský archeolog
• Jan Pavel Martinovský (1808–1873), hudební skladatel
• Jindřich Matiegka (1862–1941), profesor medicíny; zkoumal a uspořádal kostnici při chrámu sv. Petra a Pavla
• Jicchak Meling (Mělník) (?–1582), vrchní pražský rabín a představený pražské ješivy, pochován na Starém židovském hřbitově (náhrobek dochován)
• Jan Palach (1948–1969), studoval místní gymnázium, které také nese jeho jméno
• Arnošt Peths (1863–1899), zahradník, učitel vinařsko-ovocnické školy, zakladatel parku a sadů
• Bořík Procházka (1930–2013), herec, nositel Stříbrného řádu města Mělníka
• Bohumil Rameš (1895–1981), cyklista
• Miroslav Sígl (1926–2012), novinář a spisovatel původem z Obříství, spolupracoval s regionálními kronikáři
• Jaroslav Smolák (1882–1971), pomolog, ředitel zahradnické školy, také hudebník
• Josef Švagrovský (1878–1943), právník a diplomat, několik let působil v Mělníku jako advokát
• František Vinkler (1839–1899), úředník, novinář, sokolský činitel a defraudant, z odcizených peněz postavil vilu Karola
• Oldřich Wenzl (1921–1969), surrealistický básník
• Vojtěch Zuman (1792–1873), katolický kněz, školní inspektor v Mělníku, šiřitel českých knih, čestný občan města
• František Žilka (1871–1944), evangelický teolog, farář v Mělníku

• Vojtěch Belling (* 1981), historik, právník a státní úředník
• Jitka Čvančarová (* 1978), herečka, zpěvačka a moderátorka
• Klára Gibišová (* 2010), klavíristka
• Kateřina Bursíková Jacques (* 1971), politička a státní úřednice
• Rudolf Kraj (* 1977), boxer
• Václav Krejčí (* 1928), architekt, projektant severočeských sídlišť
• Bohumil Krejza (* 1973), hudebník a spisovatel
• Jiří Lobkowicz (* 1956), česko-švýcarský politik a finančník, majitel mělnického zámku
• Jan Morava (* 1979), politik ODS
• Jan Musil (* 1961), fotbalista
• Jiří Nedoma (* 1951), bývalý senátor za obvod Mělník
• Alexandr Oniščenko (* 1957), malíř původem z Ukrajiny, žije v Mělníku
• Jiří Prskavec (* 1993), kajakář
• Lenka Šmídová (* 1975), jachtařka, studovala na místním gymnáziu
• Pavel Verbíř (* 1972), fotbalista
• Olga Vychodilová (* 1949), malířka
• Kateřina Winterová (* 1976), herečka a zpěvačka, v Mělníku prožila mládí
• Pavel Zářecký (* 1940), právník a politik
• Jan Živný (* 1946), malíř a restaurátor

• KILIÁN, Jan, a kol. Mělník. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 456 s. ISBN 978-80-7422-029-6.
• KÁRNÍK, Josef; KLIHAVEC, Martin. Mělnicko na starých pohlednicích. Hostivice: Petr Prášil - BARON, 2015. 204 stran : barevné ilustrace, mapy, portréty, faksimile s. ISBN 978-80-88121-03-9.
• Knihovny Středočeského kraje. Kladno: Středočeská vědecká knihovna v Kladně, 2004. 119 s. ISBN 80-85191-46-6. S. 53.
• MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a Památky země České. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. Praha: Kober a Markgraf, [1860]. Dostupné online. - kapitola Zámek Mělnický, s. 201-209.
• Poche, E. (vyd.), Umělecké památky Čech 2. Praha: Academia 1978.
• ŠPAČKOVÁ, Renata. Putování za pamětí mělnické krajiny. Mělník: Mělnický osvětový a okrašlovací spolek, 2008. 56 s. : il. (převážně barev.), mapy, faksim. s.

• Slovníkové heslo Mělník ve Wikislovníku
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mělník na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Mělník v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• mělnický turistický portál
• Letecké fotografie města
• https://www.mekuc.cz/knihovna/historie
• https://www.muzeum-melnik.cz/