Cheb

Cheb leží na západě Česka v blízkosti hranic s Německem. Sousedními městy jsou na severozápadě Františkovy Lázně a Aš, na severovýchodě Sokolov a Karlovy Vary a na jihovýchodě Mariánské Lázně a Tachov. Městem prochází poledník s hodnotou 12°22' v. d. a rovnoběžka 50°04' s. š. Průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 472 m n. m. V okolí Chebu se nachází přehradní nádrže Skalka a Jesenice.

Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 300 domech 27 524 obyvatel, z nichž bylo 13 881 žen. 1 305 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 23 125 k německé a 34 k židovské. Žilo zde 24 843 římských katolíků, 1 702 evangelíků, 10 příslušníků Církve československé husitské a 505 židů.[11] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 640 domech 31 398 obyvatel. 3 493 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 24 979 k německé. Žilo zde 27 368 římských katolíků, 1 901 evangelíků, 456 příslušníků Církve československé husitské a 491 židů.[12]

Židovské osídlení města Chebu (hebrejsky איגר Ejgr[13][14], jidiš עגער Ajger[15]) patří k jedněm z nejstarších na území Čech. Poloha bývalého ghetta v přímém napojení na hlavní náměstí teoreticky svědčí o tom, že se zde židovská obec utvořila již na počátku 13. století (v roce 1270 údajně vyhořela místní synagoga). První doložená zmínka je až z roku 1314.[16] První středověká ŽO zřejmě zcela zanikla v důsledku pogromu z roku 1350.[17] Roku 1352 se opět objevuje v dokumentech Židovská ulice.[16][18] Právo na synagogu a hřbitov udělil tehdejší židovské komunitě v roce 1364 císař Karel IV.[16] V roce 1430 byli Židé z města opět vypovězeni, synagoga a hřbitov byly úředně uzavřeny. Od roku 1435 je v Chebu opět zaznamenána židovská obec. Roku 1463 král Jiří z Poděbrad povolil pro tuto třetí ŽO zřízení nové synagogy a hřbitova. Roku 1502 byli chebští Židé z města opět vyhnáni. Od konce 17. století. existovala čtvrtá, nevýznamná ŽO, jejíž členové však z neznámých důvodů město opustili v polovině 18. století. Později zde mohly žít pravděpodobně jen osamocené rodiny (např. v roce 1793 to byly 3 rodiny, dohromady 28 lidí). Bez omezení se Židé smí v Chebu opět usazovat až zrovnoprávění v roce 1848. Novodobá, tedy pátá ŽO, byla založena v roce 1862 a počet jejích členů každoročně stoupal. V roce 1880 zde žilo 384 lidí hlásících se k židovství (2 % populace), v roce 1900 už 554 osob (2 %). Ačkoli se Židé na počátku 20. století z Chebu vystěhovávají do větších měst (Praha, Vídeň, Berlín aj.), stále v roce 1930 eviduje 491 osob (1 %). Zkázu zdejší židovské obci přináší okupace Sudet, drtivá většina Židů nepřežila koncentrační tábory. Po druhé světové válce byla ŽO obnovena, ale kvůli rychlému úbytku členů byla již v roce 1947 přičleněna pod ŽO v Karlových Varech.

Ve středověku byl Cheb jedním z center židovské aškenázské vzdělanosti v Evropě. Nejvýznamnějším místním učencem byl rabín Nathan z Chebu, jehož ješiva byla proslulá v celé střední Evropě (později odešel do Palestiny a jako první známý Žid z Českých zemí je zde pochován; zemřel v první polovině 15. století, je pohřben v Jeruzalémě). Z Chebu pochází tzv. Chebská bible, jeden z nejstarších hebrejských rukopisů v Čechách (13. století nebo 1. polovina 14. století).

Odvozena z názvu města jsou existující aškenázská příjmení Eger, Eiger, Eiger, Egers atd. – například rabín Akiva Eiger.

• 
  Věková struktura obyvatel obce Cheb roku 2011
• 
  Rodinný stav obyvatel obce Cheb roku 2011
• 
  Vzdělání obyvatel obce Cheb roku 2011

Do konce druhé světové války byla převážná část obyvatelstva německá a Cheb byl důležitou součástí Sudet. Po skončení války byli němečtí obyvatelé vysídleni a město se z velké části vylidnilo.

Katastrální členění Chebu

Město Cheb se skládá z 19 místních částí a 19 katastrálních území:

Součástí města byla dříve i dnes samostatná obec Pomezí nad Ohří a obec Potočiště, která se později stala součástí obce Odrava.[19]

Cheb byl dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Cheb ale stále existuje a skládá se ze 40 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 21 obcí.

• Mateřské školy
• Základní školy (1.-6. Základní škola)
• Waldsdorfska základní škol
• Integrovaná střední škola
• Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola
• Gymnázium Cheb, Nerudova 7
• Svobodná Chebská škola, základní škola a gymnázium s.r.o.
• Fakulta ekonomická Západočeské univerzity v Plzni
• Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni

• Galerie výtvarného umění
• Retromuseum, pobočka Galerie výtvarného umění
• Muzea
• Kino Svět
• Západočeské divadlo
• Kulturní centrum Svoboda
• Dům dětí a mládeže SOVA
• Městská knihovna v Chebu

Adam Eck: Chebská intarzie, Alegorie Pomíjivosti podle Dürera, kolem 1650

V dějinách umění dosáhly Cheb a Chebsko (Egerland) třikrát evropské úrovně: poprvé v období románsko-gotickém, kdy zde asi roku 1180 vznikla mincovna, známá svými ražbami stříbrných denárů.[20] Pod vládou Štaufů byl v období rané gotiky vybudován Chebský hrad a vznikla mj. vyšívačská a zlatnická práce zvaná Chebské antependium. V období pozdní gotiky byla dokončena stavba síňového trojlodí baziliky sv. Mikuláše a Alžběty, dále vznikla mnohá sochařská, malířská a zlatnická díla. Druhým významným obdobím byl přelom renesance a raného baroka, kdy zdejší řezbáři zhotovovali přenosné oltáříky, skříňky a kazety s biblickými i římskými mytologickými náměty reliéfů ve specifické pestrobarevné intarzii, známé jako Chebská intarzie nebo Chebská práce; jejím hlavním představitelem byl Adam Eck. Třetím obdobím bylo selské baroko, kdy se kromě chebského kroje a nábytku rozvinul chebský lidový šperk, jehož symbolem je tzv. Hosenantauer, osmiboká spona pánského opasku či ozdobný uzávěr límce dámské halenky.

Cheb je městem s bohatou sportovní tradicí. V letech 1979 až 1992 a 1993 až 1996 hrál místní klub Union Cheb (dříve Rudá hvězda Cheb) nejvyšší fotbalovou ligu. Nyní pokračuje pod názvem FK Hvězda Cheb v divizi A. Každoročně se v místní sportovní hale pořádá mezinárodní házenkářský turnaj ženských reprezentací „O štít města Chebu“. Házenkářky FK Hvězda Cheb hrají II. házenkářkou ligu. V rámci krajinné výstavy v roce 2006 došlo k vybudování nového tenisového areálu včetně kryté haly na pravém břehu řeky Ohře v blízkosti sídliště Skalka. Posléze byl v blízkosti vybudován areál minigolfu, kde se konají turnaje celostátního i mezinárodního významu. Během krajinné výstavy v roce 2013 byl vybudován na levém břehu řeky Ohře atletický areál Zlatá dráha, o kterém prohlásili nejlepší čeští atleti (Maslák, Hejnová), že je nejkrásnější, co kdy viděli. Ve stejné době byl v sousedství atletického areálu v přírodních kulisách vybudován lukostřelecký areál. Pro veřejnost slouží v blízkosti těchto dvou areálů lanové centrum, basketbalové hřiště, stoly na ping pong a odpočinková louka s přípravou na grilování. V Chebu funguje hokejový klub HC Stadion Cheb, který hraje plzeňskou krajskou ligu na zimním stadionu z roku 1977, kde v roce 2002 proběhlo originální zastřešení s výstavbou hlediště pro 1500 diváků včetně dobudování zázemí. U bývalé křižovatky „Ypsilon“, 6 km východně od Chebu, je moderní areál na motokáry a malé motocykly Kartarena Cheb, kde se konají mistrovství různých úrovní (MM ČR, Rakouska Německa apod.), areál je přístupný i pro veřejnost. Velmi úspěšným je také oddíl sportovní gymnastiky spadající pod TJ Lokomotivu Cheb, jehož cvičenci dosáhli i několika cenných kovů na mistrovstvích republiky, který ale stále nemá důstojné podmínky pro trénování. Každý rok pořádají velké závody „Chebská bradla“, které získávají čím dál větší jméno. Na jihozápadním okraji města při silnici na Horní Pelhřimov se nachází sportovní střelnice Myslivna, která je se svou historií sahající až do první poloviny 19. století jednou z nejstarších střelnic v ČR. Střelnice umožňuje střelbu až na vzdálenost 100 m. Provozovatelem střelnice je Střelecký klub AVZO Cheb. Pořádají se zde pravidelné střelecké soutěže i soutěže pro děti. Střelnice je také dějištěm dvou největších evropských střeleckých soutěží Free Contest a Zlatý Lev, které se konají již od roku 1990. V letech 2017–2020 prošla střelnice významnou rekonstrukcí, financovanou částečně také z prostředků města Chebu a z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj.

• Město je od roku 1970 pořadatelem Mezinárodního festivalu dechových orchestrů mladých (FIJO). Festival se koná pravidelně každý sudý rok na přelomu června a července.[21]
• Valdštejnské slavnosti
• Ve městě se konají již tradičně každoroční Vánoční trhy, kdy je na náměstí postaveno kluziště a zvonice.[22]

Vánoční trhy, 2018

Centrum Chebu je mimořádně dobře zachované, včetně půdorysu, náměstí a zbytků hradeb, a je chráněno jako městská památková rezervace.

• Chebský hrad s patrovou kaplí, vystavěný kolem roku 1180 v románském slohu císařem Friedrichem Barbarossou.
• Gotický chrám svatých Mikuláše a Alžběty. Z původní románské stavby z roku 1220 jsou zachovány obě věže. Kostel byl goticky přestavěn v letech 1456–1476 na trojlodní halu. Nástěnné malby od mistra Lucase z Norimberku z téhož roku. Poškozené vrcholky věží byly barokně přestavěny roku 1746. Na konci druhé světové války byly zničeny neogotické věže, vzniklé po požáru barokních. V roce 2008 byly nahrazeny provizorní poválečné helmice replikami neogotických věží, a tak byly po více než šedesáti letech vráceny kostelu jeho proporce a charakter. Tato změna zásadně ovlivnila i panorama města.
• Špalíček, malebná skupina jedenácti středověkých kupeckých domů na náměstí rozdělených Kramářskou uličkou, který vyrůstal od 13. století na místě kramářských bud a masných krámů. Podle nejstaršího zobrazení z roku 1472 je půdorys těchto dvou bloků v podstatě zachován do dnešní doby. Zbořena byla třetí řada domů, která stála na západní straně náměstí. Dnes se v budově nachází známá cukrárna.

Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad

• Zbytky městských hradeb s věžemi (Mlýnská věž, Písečná brána, Čertova věž)
• Nová radnice na náměstí, barokní budova s věží podle projektu J. B. Alliprandiho z let 1722–1729, sídlo Galerie výtvarného umění
• Velký počet historických měšťanských domů (náměstí krále Jiřího z Poděbrad, Jánské náměstí, Kamenná ulice, Růžový kopeček aj.)
• Evangelický kostel Pokoje z roku 1871, novogotické halové trojlodí s věží
• Divadlo z roku 1874 podle plánů architekta V. Pröckla
• 

  Secesní budova chebské městské knihovny
  Městská knihovna v Chebu, secesní stavba z let 1909–1910 podle projektu architekta M. Loose z Teplic
• Bývalý františkánský klášter, gotická stavba s kostelem Zvěstování Panny Marie s křížovou chodbou ze 13.–14. století a nejstarším původním krovem v Čechách
• Bývalý kostel sv. Kláry (dnes koncertní síň), barokní stavba z let 1708–1711, patrně od K. I. Dienzenhofera
• Bývalý dominikánský klášter s kostelem svatého Václava v Dominikánské ulici
• Bývalý křižovnický klášter u mostu přes Ohři s pozdně gotickým kostelem sv. Bartoloměje, obdélnou stavbou s jediným středním pilířem a zajímavou klenbou z roku 1414
• V místní části Hrozňatov se nachází loretánská kaple a zámek Starý Hrozňatov
• Křižovatka Ypsilonka (technická památka)
• Chebský viadukt z roku 1898 (technická památka)

• památník americkým vojákům
• památník sovětským vojákům
• Památník zničeného židovského hřbitova
• Památník chebské synagogy, vypálené během tzv. Křišťálové noci v roce 1938
• Památník 1. pěší divize americké armády
• Památník obětem železné opony

Interiér hradní kaple

• V. I. Lenina – původně se socha nacházela na Leninově náměstí (dnes nám. Milady Horákové) před chebským nádražím. Dnes je umístěna v lapidáriu ve Františkánských zahradách.
• Julia Fučíka – dnes se nachází socha v lapidáriu ve Františkánských zahradách.
• Pohraničník – socha je v současnosti umístěna v lapidáriu ve Františkánských zahradách[23]
• Kašna rytíře Rolanda – kašna stojí uprostřed náměstí a do roku 1591 je ozdobena sochou rytíře Rolanda, který symbolizoval trhová práva říšských měst. Chebský lid mu říkal „Wastl“. Originál sochy je v mázhausu Chebského muzea, zatímco kašnu zdobí pískovcová kopie od akademického sochaře Živného z roku 1985.
• Sépie – autor Jaroslav Róna – socha se jako výrazný artefakt nachází v areálu Chebského hradu.

• Kostel svatého Jošta
• Křížová cesta
• Chebská synagoga
• Klášter Milosrdných sester sv. Kříže s kostelem Povýšení svatého Kříže. Dlouho nevyužívaná a postupně i ohrožená stavba, kulturní památka z doby první republiky, byla v průběhu roku 2016 celá srovnána se zemí. Zplanýrovaný pozemek nabízí turecký majitel k prodeji. Vyměřená pokuta za likvidaci kulturní památky byla pouhých 20 000 Kč.^[zdroj?]

Krajinné výstavy mají bohatou tradici – jejich smysl spočívá nejen v sezónní prezentaci zahradního umění a krajinotvorby, ale především v tom, že rekultivují často problémová a ekologicky narušená území a mění je v zóny příměstské rekreace, které slouží občanům natrvalo i po skončení výstav. Díky investicím vloženým do krajinné výstavy nabývá konkrétní místo nový ráz, získává na atraktivitě a všeobecné známosti a přitahuje pozornost návštěvníků k celému městu.

V Chebu došlo k obnovení tradice po mnoha letech, a to ve spolupráci vždy s jedním německým/bavorským městem. Úspěšný projekt „Krajinné výstavy bez hranic“ zahájil roku 2006 ve spolupráci bavorským městem Marktredwitz. Pro vlastní zahradnické výstavy sloužily prostory Císařské louky pod Chebským hradem, Na Šancích, v hradním příkopě a nivní park. Návštěvníci mohli zažít bohatý doprovodný program – koncerty, divadelní představení, výstavy, vystoupení škol a sportovní utkání. Druhou přeshraniční krajinnou výstavu uspořádal Cheb s nedalekým městem Tirschenreuth s názvem „Příroda a historie Cheb 2013“. Spolu s bavorským městem Bayreuth přichystal Cheb realizaci další, již III. krajinné výstavy pod názvem „Hudba pro oči“. Oproti minulým dvěma je tato výstava časově rozdělena na dvě části. Na německé straně trvala plných 171 dní, od 22. 4. 2016 do 9. 10.2016. Česká část byla realizována v roce 2017.

Hlavním průmyslovým odvětvím v okrese je strojírenský, textilní, kovodělný, stavební, dřevozpracující a potravinářský.

Interier městského autobusu

Od 9. prosince 2007 městskou dopravu v Chebu zajišťuje autobusových 7 linek v číselném rozmezí 1–7, licenční čísla 416001 až 416007. Provozovatelem je podnik Autobusy Karlovy Vary, a. s. Před touto reformou zde bylo 12–13 městských linek. Doprava v regionu je integrovaná možností použít celodenní jízdenky EgroNet. Nepřestupní jízdenka na MHD stojí 20 korun v hotovosti a 14 korun, pokud se použije platební karta nebo předplacená čipová karta.

V letech 1897, 1899 a 1904 byla různým žadatelům vydána povolení k zahájení stavebních a montážních prací na tramvajové dráze z Chebu do Františkových Lázní, ta však nikdy postavena nebyla. Po druhé světové válce v této trase jezdil silniční vláček. Charakter městské dopravy má odedávna autobusová linka z Chebu do Františkových Lázní, nyní s číslem 411120. Jiná městská hromadná doprava ve Františkových Lázních není.

Po druhé světové válce byly v Chebu zavedeny tři městské autobusové linky, které až do začátku 70. let byly označeny A, B a C, provozovatelem byl chebský závod ČSAD (později označený číslem 302). Později došlo k rozmachu MHD a byla do ní zaintegrována většina příměstských linek. Na hlavní lince 1 jezdívaly kloubové autobusy. Několikrát se objevily úvahy o zavedení trolejbusů, ale nikdy nedošly realizace. V letech1988/1989 byla v krajském knižním jízdním řádu ČSAD uvedena MHD Cheb pod číslem 30930 s 9 linkami číslovanými 1–9.

Autobusový terminál

Centrálním uzlem chebské městské i meziměstské autobusové dopravy je autobusové nádraží na náměstí Dr. Milady Horákové, které je ze strategických důvodů umístěno před budovou hlavního železničního nádraží Cheb. Od prosince 2012 slouží moderní autobusový terminál ve tvaru šestiúhelníku.[24] Informace o autobusových linkách lze také zjistit v infocentru v nádražní budově.

Hlavním silničním spojením s Prahou je silnice I/6 Cheb – Karlovy Vary – Praha, jež je postupně přestavována na dálnici D6. Možná je i trasa přes Plzeň po dálnici D5, po dálničním přivaděči I/21 směr Mariánské Lázně – D5 (exit 128 Bor) – Plzeň – Praha. Město dále spojuje silnice I/21 s hraničním přechodem Vojtanov a prochází jím i silnice II/606 a II/214. Cheb disponuje dvěma silničními obchvaty. Severní - dálniční - odvádí dopravu po D6 na hraniční přechod Pomezí nad Ohří. Jihovýchodní obchvat směřuje po II/214 na hraniční přechod Svatý Kříž.

Chebské nádraží

V Chebu se nachází důležitý mezinárodní železniční uzel a stanice Cheb je také hraničním přechodem s Německem. V Chebu se nachází stanice Cheb a Tršnice a dvě zastávky na znamení: Cheb- Skalka, která je využívána jen na trati do Německa, a Cheb-Všeboř, na níž zastavují osobní vlaky do Mariánských Lázní nebo Plzně. Hlavním železničním spojením s Prahou je trať Cheb-Mariánské Lázně–Stříbro–Plzeň–Beroun-Praha, po které jezdí rychlovlaky Pendolino a Západní expres, značně urychlující dopravu. Zároveň zde fungují moderní a spolehlivé spoje do sousedního Bavorska a Saska.

Tratě vedoucí z a do Chebu:

• 140 Cheb – Karlovy Vary – Chomutov
• 146 Cheb – Skalná – Luby
• 147 Cheb – Františkovy Lázně – Bad Brambach (SRN)
• 148 Cheb – Františkovy Lázně – Aš – Hranice v Čechách
• 170 Cheb – Plzeň – Beroun – Praha
• 171 Cheb – Marktredwitz (SRN) – Norimberk (SRN)

Původní, první chebské nádraží bylo postaveno v roce 1865, ale podlehlo spojeneckým náletům v roce 1945, stejně jako jeho široké okolí. Zbytky byly téhož roku strženy a postaveno provizorní dřevěné nádraží. Současné nádraží bylo zprovozněno až v roce 1962. V současné době (2019) je realizována rozsáhlá rekonstrukce (spíše výměna) nástupišť včetně kolejišť za 516 mil. Kč, převážně z evropských fondů.[25] Navazovat bude rekonstrukce nádražní budovy za 100 mil. Kč.[26]

Letiště Cheb

Chebské letiště bylo v roce 1918 jediným funkčním letištěm na území ČSR. Právě na tomto letišti získala rodící se československá armáda svá první letadla. Za první republiky na letišti sídlila významná letecká škola. Za druhé světové války vybudovali Němci v sousedství letiště rozsáhlou továrnu na výrobu stíhaček (včetně proudových). Po americkém bombardování továrny v roce 1945 chebské letiště upadlo do zapomnění. Dnes slouží jen jako sportovní letiště.

• Ottův slovník naučný, heslo Cheb. Sv. 12, str. 103nn

• Wolf Adam Pachelbel z Hájí
• Chebská smlouva
• Chebský pogrom
• Židé v Chebu
• Chebsko
• Nádraží v Chebu
• Chebský viadukt

• Galerie Cheb na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Cheb ve Wikislovníku
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Cheb na Wikimedia Commons
• Cheb v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky města Cheb
• Městská knihovna v Chebu
• Chebský hrad
• Západočeské divadlo v Chebu