Přerov

Území města Přerova bylo osídleno již v mladší době kamenné, důkazem jsou významné archeologické nálezy, především sídliště lovců mamutů v městské části Přerov-Předmostí. S růstem významu obchodu se sídelní jádro přesunulo na levý břeh řeky Bečvy. Touto částí procházely obchodní stezky, pravděpodobně šlo o místo toku řeky a dnešního Horního náměstí.

Na území Přerova se nacházelo již v době okolo roku 840 velkomoravské hradiště, které mělo oblastní význam, později i raně středověké hradiště.[6] První písemná zmínka o Přerovu jako městu pochází z roku 1141 (po 30. červnu 1131) v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, ve které je přerovský hradní velkofarní kostel svatého Jiří zmiňován mezi sedmi nejdůležitějšími (křesťanskými) kostely na Moravě.

Město Přerov (Prerau) na výřezu z druhého vydání Müllerovy mapy Moravy z roku 1790

Dne 28. ledna 1256 byl Přerov povýšen králem Přemyslem Otakarem II. na královské město, jímž byl až do roku 1487^[zdroj?]. Historie Přerova je také úzce spjata s rody Pernštejnů a Žerotínů, i s působením evangelické církve zvané Jednota bratrská, ke které náleželi významní učenci jako přerovský rodák Jan Blahoslav a Jan Amos Komenský.[7] Komenský zde vystudoval bratrskou školu a posléze zde také čtyři roky vyučoval. V roce 1636 na zdejším zámku zemřel Karel starší ze Žerotína.

Prudký rozvoj města nastal po vybudování hlavní železniční trati z Vídně do Olomouce (1841) a později dále do Prahy a Bohumína. Výstavba postupovala rychle kupředu, takže již 1. září 1841 do Přerova přijel první vlak.

Na konci druhé světové války bylo ve městě násilně potlačeno Přerovské povstání. Krátce po skončení války následoval masakr na Švédských šancích, kde Slovák Karol Pazúr nechal v roce 1945 postřílet tři stovky nevinných karpatských Němců a Čechoslováků, převážně žen a dětí.[8]

Významným obdobím byla pro Přerov éra komunismu, kdy se výrazně zvýšil počet obyvatel, a z města se stalo významné průmyslové centrum. V 70. letech 20. století docházelo postupně k hospodářskému rozmachu hlavně v potravinářském a strojírenském průmyslu. Počet obyvatel se zvýšil až skoro k 50 tisícům, což pomohlo k posílení dalších odvětví, jako rozvoj lehkého průmyslu jemné mechaniky a optiky, v neposlední řadě také expanzí průmyslu chemického.

Přerované protestovali ve městě a někteří z nich přijeli podpořit stávkující studenty na Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Disidenti a chartisté se ale už dávno před Listopadem scházeli v domě Vladimíra Hučína. Samotné stávkování bylo velmi zmatené. Zatímco na první demonstraci se skandovalo „Ať žije KSČ!“, povel k zahájení druhé dal zpěvák Pavel Novák. A na ní se pro změnu ozývalo: „Ať žije Fórum!“. Doba byla hodně zmatená.[9] Přerované byli bezprostředně po událostech 17. listopadu velmi skeptičtí a mnozí ani nevěřili, že vůbec dojde ke změnám.[9] Dne 7. července 1997 bylo město Přerov postiženo katastrofální povodní.

Počet obyvatel je uváděn podle výsledků sčítání lidu za Přerov včetně těch místních částí, které k němu v konkrétní době patřily. Nejvyšší hodnoty dosáhl v roce 1990, od té doby má klesající trend.

K 1.1. 2022 v 1. správním obvodu města (Přerov a bezprostřední okolí) žije 46 024 obyvatel (+1 196 cizinců). Počet veškerých obyvatel spadajících pod Přerovské úřady (±10km od města) je 78 468 obyvatel (+1 724 cizinců).[12]

• 
  Věková struktura obyvatel obce Přerov roku 2011
• 
  Rodinný stav obyvatel obce Přerov roku 2011
• 
  Vzdělání obyvatel obce Přerov roku 2011

Obyvatelstvo bylo tradičně české, německé, židovské a slovenské národnosti, avšak po vytvoření československé národnosti a po dějích druhé světové války německé a židovské obyvatelstvo až na pár rodin téměř vymizelo.

• česká 88,4 %
• moravská 7,1 %
• slovenská 1,9 %
• romská 0,2 %
• vietnamská 0,1 %
• ukrajinská 0,1 %
• polská 0,1 %
• ostatní 1,8 %

• Dálnice D1 Praha – Říkovice (272 km) a Přerov – česko-polská hranice u Věřňovic (94 km)
• Dálnice D55 – zatím jen zprovozněn výjezd Exit 1 Olomouc-jih (křížení s D35) u Olomouce. Roku 2023 je plánováno zahájení výstavby směr Přerov – Kokory.

• I/47 Vyškov – Kroměříž – Přerov – Ostrava
• I/55 Olomouc – Přerov – Uherské Hradiště – Břeclav – státní hranice
• II/150 Skalice nad Svitavou – Prostějov – Přerov – Valašské Meziříčí
• II/434 Bedihošt – Přerov – Lipník nad Bečvou
• II/436 Kojetín – Chropyně – Přerov – Doloplazy

Přerovské vlakové nádraží z roku 1841

Přerov je důležitým dopravním uzlem ve státním i evropském železničním systému. Křižují se zde tratě ČD 270/330 Bohumín – Přerov – Břeclav, Přerov – Olomouc – Česká Třebová a trať ČD 300 Přerov – Nezamyslice – Brno. Traťový úsek Břeclav–Přerov–Bohumín je ovšem také součástí II. tranzitního koridoru ČD (VI. evropský železniční koridor). Přes železniční stanici Přerov jezdí mezistátní spoje z Vídně a Budapešti do Varšavy a zpět, které v Přerově zastavují. Přímé spojení je tak zajištěno do celé řady evropských měst (Varšava, Krakow, Moskva, Kiev Minsk, Košice, Bratislava, Budapešť, Vídeň, Paříž, Brusel aj.) Důležité spoje ze směru Ostrava – Hranice na Moravě směrem na Olomouc však Přerov objíždějí po spojce mezi železničními stanicemi Prosenice a Dluhonice.

Ve městě je centrální autobusové nádraží, ze kterého vyjíždějí jak regionální, tak i dálkové linky. Městskou hromadnou dopravu zabezpečuje Arriva Morava a.s. Autobusy MHD jezdí na 11 linkách[15], přičemž byla zavedena nízkopodlažní linka pro osoby s omezenou schopností pohybu.

Nábřeží Bečvy

V současné době není v území vodní doprava provozována. Severně od města je stabilizována trasa plavebního kanálu Dunaj–Odra–Labe. V blízkosti Přerova se s umístěním přístavu zatím neuvažuje, jsou zde navrženy pouze tři plavební komory.

Letiště Přerov je umístěno asi 2,5 km jihozápadně od okraje města Přerova. Po roce 1989 postupně docházelo k omezením letů a k organizačním změnám v armádě, jež mimo jiné umožňovalo trasování dálnice D1 západně od Přerova.

Od roku 1952 je letiště vybaveno 2 600 m dlouhou přistávací betonovou drahou a byla zde vybudována jedna z nejmodernějších řídících věží. Letiště sloužilo Armádě ČR jako helikoptérová základna a v malé míře bylo využíváno i pro nevojenské účely. Pravidelná letecká doprava zde není provozována. Vzhledem k přesunu vrtulníkové základny do Náměště nad Oslavou v roce 2008 byly projednávány možnosti využití areálu. Předpokládalo se, že by došlo k vybudování veřejného mezinárodního letiště pro letadla se vzletovou hmotností až do 70 tun, což se ale mělo odvíjet od posouzení ekonomičnosti provozu letiště včetně nutných investičních a provozních nákladů. Pro případný rozvoj letecké dopravy jsou z hlediska koordinace s ostatními druhy dopravy a ostatními funkcemi v území vytvořeny potřebné prostorové podmínky.

Na severu města v Předmostí byla objevena rozsáhlá archeologická naleziště, z nichž nejstarší obsahují cenné nálezy z dob lovců mamutů. U odborníků vzrostl v poslední době zájem o předmostské nálezy z doby slovanské, když tam byly objeveny další části rozsáhlého pohřebiště, známého již z výzkumů Martina Kříže na konci 20. století. Dlouho zůstal téměř bez dokladů z období slovanského osídlení levý břeh Bečvy v Přerově, avšak několik nových nálezů změnilo i tuto situaci. Máme k dispozici více nálezů starších, ale dosud nezveřejněných i nálezů nových, které ukazují, že na území nynějšího města a v jeho nejbližším okolí probíhal život i v jiných údobích pravěku než ve starší době-kamenné a v době slovanské. Tomuto se věnuje i naučná vlastivědná Stezka lovců mamutů vedoucí z Předmostí nad „přerovskou rokli“, kolem přírodního amfiteátru, přes školní kopec, na kterém je i Památník lovců mamutů a odkud je krásný výhled na Přerov. Nedaleko odtud se nalézá i lom Žernava a dále po stezce Přerovská rokle a socha mláděte mamuta Toma. Posledním bodem stezky je vyhlídka na Přerov tentokrát z Čekyňského kopce.

Národní přírodní rezervace Žebračka

Severovýchodně od města se nachází národní přírodní rezervace Žebračka. Rezervace je rozdělena silnicí Přerov-Prosenice na dvě téměř stejně velké části. Severovýchodní částí NPR protéká umělý vodní tok – mlýnský a elektrárenský náhon Strhanec, který za dobu své existence již získal přírodě blízký charakter. NPR Žebračka leží v údolní nivě řeky Bečvy, podloží je tvořené štěrkopísky pleistocenního až holocénního stáří, které jsou překryty povodňovými hlínami. Reliéf je rovinatý, místy se sníženinami celoročně suchých nebo jen občas zvodňovaných, původně průtočných, říčních koryt (nazývaných „smuhy“). Žebračka představuje unikátní zbytek původně rozsáhlých lužních lesů údolní nivy Bečvy. Dřevinná skladba se v jednotlivých částech lesního komplexu liší, ale vcelku se blíží přirozené skladbě. Zastoupeny jsou rostliny lužního lesa – tvrdého luhu, význačné dřeviny jsou dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jilm habrolistý (Ulmus minor), javor babyka (Acer campestre), jilm vaz (Ulmus laevis), lípa srdčitá (Tilia cordata), střemcha obecná (Prunus padus) s podrostem keřů a především bylinného patra tvořeného typickou květenou lužního lesa, v němž k nejvýznačnějším patří česnek medvědí (Allium ursinum), sasanka hajní (Anemone nemorosa).

Tyršův most s výhledem na Zámek

Tyršův most v Přerově přes řeku Bečvu byl vybudován na místě, kde nejpozději od pozdního středověku stávaly mosty různých provedení, které byly mnohokráte obnovovány a opravovány. Poslední silniční most, který na místě stál, byl betonový třípolový klenbový most. Tento most byl v roce 1945 zničen ustupujícími německými vojsky. Na místě bylo později postaveno dřevěné provizorium a posléze, v sedmdesátých létech 20. století, zde byla zřízena ocelová lávka pro pěší. Tento most je osazen betonovými stromy. Stromy mají na výšku pět metrů, i když to tak nevypadá. Jsou ze sklobetonu, což je materiál, který je velmi tvrdý. Uvnitř je pevná konstrukce z rour a celé je to vyplněné betonem. Jeden váží přibližně tunu.[17]

Projekt dohromady za asi 700milionu Kč[18] bude dokončen v Červenci roku 2022[19]. Tato 4proudá silnice má ulevit Přerovské silniční infrastruktuře v centru města, odvede kamionovou dopravu od centra na západ kudy kamiony jedoucí od Kroměříže do Olomouce a naopak budou moci využívat tento průtah. 1. etapa průtahu, za asi 200milionů, vede od tř.Gen. Štefanika přes ulici Tovární po ulici Velké Novosady, 2. etapa zahrnuje 500m dlouhou Silniční estakádu k Olomouci za 358milionů Kč[20], 900m dlouhý úsek silnice a už hotový kruhový objezd u lídlu, který zásadně snížil vytížení silnice Lipnická a Hranická.

OC Galerie Přerov v noci

OC Galerie Přerov

OC Galerie Přerov je projekt za 400milionů Kč[21]. Byla otevřena v Září roku 2016. Je v ni 60obchodů, rozkládá se na ploše 13 000m² a na střeše se nachází parkování pro rezidenty i návštěvníky s celkovou kapacitou 300parkovacích míst. Stavba nahradila 40let starý prior již v nevyhovujícím statickém stavu. V původním plánu obchodního centra bylo využití skeletové konstrukce Prioru, ovšem i ten byl v značně nevyhovujícím stavu.

13NP V-OS

pohled na 4 budovy B70-360

V Přerově se nachází 20 panelových věžáků z období komunismu. Jde o 14NP sestavy B70-360, nadále na severu města 13NP sestavy V-OS. Vyjimkou jsou 2 věžové domy s 12NP. I když tyto budovy nejsou v žádném seznamu výškových budov, tak jde o jedny z nejvyšších sestav panelových domů co se v socialistické ČSR stavěli, nejvyšší byli V-OS které měli nejvíce 17NP, 12-15NP je celorepublikový standart. Výška těchto domů je okolo 45m.

Pohled na bytové domy na nábřeží Protifašistických bojovníků z Tyršova mostu

Bytové domy ul.Kozlovská

Boj s nedostatkem bytů v Přerově je dlouhodobá záležitost, i přes fakt že se ve městě budují nové domy tak to ani zdaleka nestačí pro naplnění všech kapacit. V Přerově za posledních 20let vzniklo nezpočet bytových domů, např.: Bytové domy na nábřeží Protifašistických bojovníků, Bytové domy ul. Seifertova, Bytové domy ul. Kozlovská, BD ul.Čechova 33 a další. Nový BD na ulici Seifertova je momentálně ve výstavbě, nabídne a 33bytových jednotek.[22]

Domov Alzheimer[23] je projekt přestavby bývalé budovy Chemoprojektu která chátrala v centru města. Stavba započala v polovině roku 2021 a má být hotova na jaře roku 2023. Až bude stavba hotova tak bude jedena ze 4 a dost možná největší centrum pro lidi postižené touto nemocí v České republice. Bude to další ze zdravotnických center ve městě, již se zde nachází nemocnice založena roku 1905 s 16ti budovama[24], poliklinika v centru města a 2 domy s pečovatelskou službou.

• BAYER, František. Přerovsko : město i hejtmanství. Přerov: F. Bayer, 1893. 272 s. Dostupné online.
• DRECHSLER, Aleš; LAPÁČEK, Jiří; FIŠMISTROVÁ, Věra. Dějiny města Přerova v datech. Přerov: Město Přerov, 2006. 191 s. ISBN 80-239-7202-2.
• HOSÁK, Ladislav; KLÍMA, Bohuslav. Dějiny města Přerova. Díl 1.. Přerov: Městský národní výbor, 1970. 302 s.
• HOSÁK, Ladislav; KLÍMA, Bohuslav. Dějiny města Přerova. Díl 2.. Přerov: Městský národní výbor, 1971. 310 s.
• LAPÁČEK, Jiří. Komenský a Přerov : 1608-1618 : Jan Amos Komenský o svém pobytu v Přerově. Přerov: Okresní úřad, 1994. 52 s.
• LAPÁČEK, Jiří. Přerov : povídání o městě. Přerov: Město Přerov, 2000. 243 s. ISBN 80-238-6173-5.
• LAPÁČEK, Jiří. Přerov : povídání o městě 2. Přerov: Město Přerov, 2002. 311 s. ISBN 80-238-9691-1.
• LAPÁČEK, Jiří; HLOUŠEK, Jiří. Přerov v proměnách času : přehled názvů přerovských ulic a náměstí a pohlednicová tvorba s přerovskou tematikou v letech 1897-1938. Přerov: Elan, 2002. 178 s. ISBN 80-238-9913-9.
• LAPÁČEK, Jiří. Historie a současnost podnikání na Přerovsku a Hranicku. Žehušice: Městské knihy, 2009. 319 s. ISBN 978-80-86699-55-4.
• LAPÁČEK, Jiří. Přerov. Praha - Litomyšl: Paseka, 2010. 68 s. ISBN 978-80-7432-052-1.

• Městská autobusová doprava v Přerově
• Římskokatolická farnost Přerov
• Židovský hřbitov v Přerově

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Přerov na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Přerov ve Wikislovníku
• Encyklopedické heslo Prerau v 11. vydání Encyclopædia Britannica ve Wikizdrojích
• Přerov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky
• Přerovský informační server
• Přerovan.cz – informační portál Přerovska
• Rosmus.cz – historické fotografie a archivní dokumenty