Česká Lípa

Česká Lípa (německy Böhmisch Leipa) je město v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Leží 80 km severně od Prahy na řece Ploučnici s historickým centrem na jejím pravém břehu. Česká Lípa zahrnuje 14 místních částí o celkové rozloze 66,10 km², které celkem mají přibližně 37 tisíc[1] obyvatel. Starostkou města je od roku 2018 Jitka Volfová (ANO).

Letecký snímek České Lípy
Morový sloup na historickém náměstí
Česká Lípa
Historické Masarykovo náměstí v České Lípě s morovým sloupem a radnicí
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0511 561380
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíČeská Lípa
Okres (LAU 1)Česká Lípa (CZ0511)
Kraj (NUTS 3)Liberecký (CZ051)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°41′8″ s. š., 14°32′16″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel36 740 (2022)[1]
Rozloha66,10 km²
Nadmořská výška258 m n. m.
PSČ470 01
Počet domů3 680 (2021)[2]
Počet částí obce14
Počet k. ú.14
Počet ZSJ48
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Česká Lípa
nám. T. G. Masaryka 1
470 36 Česká Lípa
[email protected]
StarostkaJitka Volfová (ANO)
Oficiální web: www.mucl.cz
Česká Lípa
Další údaje
Kód obce561380
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město bylo vystavěno u vodního hradu Lipý při brodu přes řeku Ploučnici, kde existovala od 10. století malá rybářská osada. O založení města se kdysi zasloužili Ronovci, zejména Jindřich z Lipé[3] v letech 1305–1319, o jeho rozvoj pak Berkové z Dubé. O sto let později bylo opanováno husitským vojskem Jana Roháče z Dubé a postiženo ničivými požáry. O jeho další rozkvět se zasloužil založením kláštera a školy Albrecht z Valdštejna, později Kounicové. Po vzniku Československa se město stalo centrem národnostních nepokojů, místem srazu 25 000 stoupenců Henleinovy Sudetoněmecké strany v roce 1934. Novodobý vzhled a vývoj ovlivnila průmyslová výroba a blízkost těžby uranu, v 70. a 80. letech 20. století ve městě vznikla řada velkých panelových sídlišť. Centrum města bylo zachováno a vyhlášeno městskou památkovou zónou.[4]

Historie

Území nynějšího města bylo až do poloviny 13. století trvaleji neosídleno. První písemná zmínka o zdejším osídlení pochází z roku 1263, je obsažena v kupní listině doksanského převora. S historií města je spjato jméno zakladatele hradu Lipý Chvala ze Žitavy z rodu Ronovců,[5] hlavně pak jeho vnuka Jindřicha z Lipé (1270–1329), významného šlechtice království. Který z Ronovců konkrétně hrad a osadu pod ním založil, jisté není, listiny se nezachovaly. Ronovci si stavbou hradu Lipý vybudovali další opevněné sídlo v severních Čechách na trase tehdejších obchodních cest. Poblíž hradu tehdy byla starší slovanská osada téhož jména, později přezvána na Starou Lípu (dnes součást města).[6] Je záznam o Arnoldovi řečeném ze staré Lipy, který byl v roce 1263 měšťanem v Kravařích a právě z poznámky o staré Lípě historici vyvozují, že pozdější hrad Lipý a osada u něj vznikly o kus dál.[7] Po prodeji hradu a okolí svému bratranci Hynkovi Berkovi Jindřich z Lipé odešel v roce 1319 na Moravu. Podle dalších zpráv v roce 1327 je pánem Lipé a širokého okolí zmíněný Hynek Berka z Dubé, tedy také člen rodu Ronovců, movitý pražský purkrabí. Když roku 1348 zemřel, panství se ujal jeho stejnojmenný syn a po jeho smrti roku 1361 druhý ze synů Jindřich. Pak zde panoval jeho synovec Hynek Berka z Dubé. Jím vydaná nejstarší městská listina z 23. března 1381 dokládá udělení práv městu Lipému, o jehož zvelebení u stejnojmenného hradu má právě on největší zásluhu.

V první polovině 14. století byly zbudovány městské hradby i farní kostel sv. Petra a Pavla, který byl zbořen při dalším z požárů města roku 1820. Byl vysvěcen v roce 1312 mohučským arcibiskupem Petrem z Aspeltu za přítomnosti českého krále Jana Lucemburského. V roce 1341 byl na něj přenesen děkanát z Děčína.[8]

Na velkém rozvoji města i za hranicemi městských hradeb se v druhé půli 14. století podílela také rodina Veitmilů (z Weitmile). Příslušníci této rodiny obsazovali funkci městského rychtáře i farářů. Petr z Weitmile byl uveden jako svědek na listině udělení městských práv Hynkem Berkou z Dubé z roku 1381.[9] Rozvoj města i větší části Čech pozastavila velká morová epidemie v roce 1380. Koncem 14. století byl hrad v držení dalších členů rodu pánů z Lipé (uváděn např. schopný a významný Hynek Hlaváč) až do počátku husitských válek, kdy byl husity vedenými Janem Roháčem z Dubé v květnu 1426 dobyt[10] a stal se jejich silnou základnou až do roku 1436. V letech 1502–1553 patřila větší část města i okolního panství Vartenberkům. Později se hrad pánům z Dubé a Lipé vrátil a zůstal jim přes 100 let. V červenci 1560 tehdejší vladař města Zikmund Berka z Dubé vydal „pořádky“ pro 12 českolipských cechů. Počet cechů se poté zvětšoval, kolem roku 1720 jich bylo 80. Cechovní mistři ve snaze se zviditelnit věnovali své peníze na zvelebení zdejších kostelů.[11]

V letech 1622–1623 město rozdrobené mezi Berky do více částí sjednotil Albrecht z Valdštejna.[12] Město silně poznamenaly velké požáry v letech 1787 a 1820.

Město se stalo okresním městem řízeným hejtmanem v lednu 1850, jen několik dní po zřízení Českolipského kraje. Českolipský kraj v roce 1855 zanikl, zde byl nahrazen krajem litoměřickým.[13]

Roku 1883 a poté znovu 11. ledna 1911 zemský výbor v Praze projednával žádost městského zastupitelstva v České Lípě o změně názvu města z Böhmisch Leipa na Deutsch Leipa. Češi tehdy tvořili ve městě jen asi 15% menšinu a českolipská městská rada si stěžovala na to, že název často mate usedlé české Němce a německé průmyslníky, kteří pak město považují za české a vyhýbají se mu. Zemský výbor v obou případech žádost zamítl. Jako argument bylo v diskusi mimo jiné zmíněno, že Německý Brod je naopak převážně český.[14]

V České Lípě (v jidiš לעיפן[15] Lejpn[15] nebo לייפען[16] Lípen[16], hebrejsky לייפא Lípa[17]) žila od počátku 16. století do druhé světové války početná židovská komunita. V polovině 19. století - nepočítáme-li situaci v Praze - byla českolipská komunita sedmou nejpočetnější židovskou obcí v Čechách.[18]

Symboly města

Město má znak, který vychází z městské pečetě z roku 1389. Nad hradbou je tehdejší znak pánů z Lipé se zkříženými ostrvemi. Návrh vlajky zpracovala heraldická komise při Státním okresním archivu v České Lípě v roce 1992, upravila jej volně podle historické předlohy z roku 1937. V červnu 1992 návrh projednalo zastupitelstvo města, v prosinci téhož roku jej posoudil Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PS PČR a 15. července 1993 jej městu předseda Poslanecké sněmovny udělil.[19]

Památky
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v České Lípě.
Augustiniánský klášter s bazilikou Všech svatých
Kostel Narození Panny Marie
Kostel Povýšení svatého Kříže

Církevní památky
  • Augustiniánský klášter, nechal jej zřídit roku 1627 Albrecht z Valdštejna, dostavby trvaly 150 let. Bývala zde i škola, tiskárna, nyní je zde mj. Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě. Adresa: náměstí Osvobození, střed města.
  • Kostel Narození Panny Marie, postaven v letech 1706–1710 Josefem Abondiem místo původního gotického kostela. Adresa: Palackého náměstí, horní část středu města.
  • Kostel sv. Máří Magdaleny byl postaven v polovině 13. století původně v gotickém slohu, vojsky husitů a z Lužice byl poškozen. Nechal jej opravit a přestavět kolem roku 1460 Jindřich Berka z Dubé (švagr krále Jiřího z Poděbrad)[20] a o 30 let později se stal součástí sídla proboštství. V 16. století byl přestavěn do dnešní pozdně gotické podoby. Adresa: roh nábřeží B. Smetany a ulice Hrnčířské ve středu města
    • Cisterciácké proboštství, dnes děkanství – římskokatolická farnost, je v sousedství kostela a pochází z roku 1756, Hrnčířská 721
  • Kostel Povýšení svatého Kříže (Česká Lípa), postaven ve druhé půli 14. století, později opravován a přestavěn. Stojí v Moskevské ulici.
  • Evangelický kostel byl postaven v letech 1927–1928 zdejšími německými protestanty, v roce 1945 jej převzala Československá církev husitská. Adresa: ul. Roháče z Dubé
  • Morový sloup Nejsvětější Trojice na náměstí T. G. Masaryka. Postaven po částech po roce 1681 po morové epidemii, která město a okolí postihla v roce 1680.[21] Dílo vytvořili sochaři Baltazar Gürtler a Christian Ulrich spolu se zednickým mistrem Cäsarem. Na podstavci jsou sochy sv. Václava, Vojtěcha, Jana Nepomuckéhoho, Floriána, Rocha, Šebestiána a Rozálie byly vytvářeny až do roku 1781.

Jiné památky
  • Vodní hrad Lipý (též Lipý) založili ve 13. století členové rodu Ronovců, pak se zvali Páni z Lipé. Původně dřevěný hrad ležel mezi rameny Ploučnice, jejíž tok byl v r. 1915 odkloněn. Ve 14. století byla postavena kamenná obranná věž. Byl dobyt husity i Švédy a postupně zpustl. V 19. a zkraje 20. století v něm byla rafinerie cukru, po roce 1945 chátral a 6. února 1957 byl z větší části odstřelen.[24] Po roce 1990 započala jeho pozvolná rekonstrukce a využití pro kulturní akce města. K jeho správě vytvořilo město svou příspěvkovou organizaci Lipý, Česká Lípa, která od února 2011 převzala i nově zbudovanou sousední historickou expozici Centrum textilního tisku.[25]
  • Letohrádek Červený dům je v sousedství hradu Lipý. Nechal ho postavit jako lovecký zámeček Jetřich Berka z Dubé roku 1583.[26] Budova ve stylu italské renesance je zvenku i dnes pěkně zdobená sgrafitovou výzdobou. Byla využívána k mnoha účelům, byla zde např. barvírna, hospoda a v roce 1933 pobočka městského musea.
  • Novorenesanční radnice z roku 1823, roku 1884 přestavěna, slouží svému účelu ve středu města, nám. T. G. Masaryka. Sklepy jsou gotické, protože zde radnice stávala i dříve, před několika ničivými požáry. Budova zčásti sloužila i jako spořitelna, soud a byla zde v roce 1900 i pobočka muzea.
  • Kounicův dům - měšťanský dům z roku 1771, někdejší sídlo vrchnostenských úředníků. Po požáru v roce 2015 zůstalo z objektu jen chátrající torzo.
  • Kavárna Union, třípatrová secesní stavba na rohu ulic Sokolské a Jindřicha z Lipé, vybudovaná v letech 1906–1907
  • Šatlava ve Vězeňské uličce v centru města, od roku 2011 Archeologické muzeum Českolipska
  • Busta T. G. Masaryka na budově radnice
  • Kašna (empírová, s delfíny) na náměstí T. G. Masaryka z roku 1837, dodnes v létě funkční
  • Rozhledna na Špičáku – Špičák na severním okraji města je vysoký 459 m n. m., nejvyšší místo širokého okolí. Rozhledna 14 metrů vysoká na něm byla postavena v roce 1885 a už dva roky poté poprvé zčásti vyhořela. Byla brzy obnovena a jen v roce 1906 se do její pamětní knihy zapsalo 2500 turistů. Během 2. světové války sloužila pro protiletecké hlídky a po válce začala chátrat. Roku 1997 byla renovována a upravena jako vysílač rozhlasu a pro provoz mobilních telefonů, nepřístupný veřejnosti. Z města sem vede modrá turistická značka.[27]
  • Brumoffův dům čp. 707 v Jiráskově ulici
  • Gansův dům čp. 629 v Nerudově ulici

Zaniklé památky
Starý židovský hřbitov u Střelnice

Přírodní poměry
Letohrádek Červený dům

Ve městě je několik památných stromů a také několik přírodních památek – Okřešické louky, Manušické rybníky, Česká Lípa - mokřad v nivě Šporky. Na okrajích města jsou tři kopce, Špičák, Holý vrch a Hůrka. Městem protéká řeka Ploučnice a její přítoky Šporka a Robečský potok.

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 004 domech 11 204 obyvatel, z nichž bylo 5694 žen. 1315 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 9599 k německé a 38 k židovské. Žilo zde 10 024 římských katolíků, 311 evangelíků, 21 příslušníků Církve československé husitské a 305 židů.[29] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1421 domech 13 714 obyvatel. 3081 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 10 277 k německé. Žilo zde 11 195 římských katolíků, 1 568 evangelíků, 305 příslušníků Církve československé husitské a 301 židů.[30]

Vývoj počtu obyvatel a domů města Česká Lípa[31]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel 12 58213 36813 36913 71215 57915 33518 17414 93215 86417 65824 86239 46339 35836 017
Počet domů 1 5841 5241 5651 6881 8261 7872 2452 3652 1872 1962 4452 9473 0813 438
Vývoj počtu obyvatel a domů města Česká Lípa bez místních částí[32]
Rok1869188018901900191019211930195019611970198019912001
Počet obyvatel 8 5919 5249 72310 03311 37811 20413 71412 00712 97014 98123 04837 51837 250
Počet domů 8357828319021 0471 0041 4211 6361 7841 6411 9932 3712 431
  • Věková struktura obyvatel obce Česká Lípa roku 2011
  • Rodinný stav obyvatel obce Česká Lípa roku 2011
  • Vzdělání obyvatel obce Česká Lípa roku 2011

Školství
Podrobnější informace naleznete v článku Školství v České Lípě.

Je prokázána existence farní školy roku 1391, dále pak zápisy zmiňují zánik zdejší školy roku 1515 při velkém požáru města. V roce 1773 pak císařovna Marie Terezie nechala zrušit zdejší latinskou školu u augustiniánů, založenou Albrechtem z Valdštejna roku 1627 společně s klášterem. Škola byla obnovena roku 1806 jako jejich gymnasium. Velký rozvoj školství nastal v 19. století. V roce 1824 byla založena večerní škola pro pracující děti, roku 1838 živnostenská učňovská škola, 1868 obchodní škola, 1869 reálka u kláštera, 1879 živnostenská pokračovací škola, 19. října téhož roku byla otevřena zemědělská střední škola. V roce 1882 zahájilo vyučování státní gymnasium, 1895 dívčí a 1900 chlapecká měšťanská škola.

V roce 2003 zde bylo 42 škol a školek.

Kultura

Hlavní centra

Město má několik kulturních center. Je to jednak Kulturní dům Crystal, dále Jiráskovo divadlo, Základní umělecká škola s jejími sály, Vlastivědné muzeum a galerie se svými pobočkami, Městská knihovna se svými pobočkami.

Kulturní dům Crystal, v popředí památník bojovníků za svobodu

Kulturní dům Crystal

Součástí objektu je kino Crystal, sály, restaurace. Po roce 1990 město vytvořilo příspěvkovou organizaci Kulturní dům Crystal, která se stala spoluorganizátorem letních akcí na hradě Lipý. Na podzim 2010 městské zastupitelstvo rozhodlo, že 1. ledna 2011 se příspěvková organizace přejmenuje na Kultura Česká Lípa a zároveň bude vytvořena nová příspěvková organizace Lipý Česká Lípa. Ta po svém vytvoření dostala na starost nejen hrad, ale i nově (otevřeno 16. února 2011[33]) zbudované historické Centrum textilního tisku poblíž hradu.[34]

Před přestěhováním k radnici bylo v KD Crystal i Městské informační středisko.

Základní umělecká škola

ZUŠ byla přemístěna do objektu, přezdívanému "Bílý dům", v němž do roku 1990 bylo sídlo okresního výboru Komunistické strany Československa.[35] V mnohapatrové budově je několik oddělení s učebnami, v přízemí sídlí Taneční škola Duha. Je zde prostor pro pořádání výtvarných výstav. Malý sál je určen pro hudební produkce jak souborů a aktivit školy, tak jej užívají i další, mimoškolní hudební soubory.

Muzeum a galerie
Zahrada Augustiniánského kláštera

Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě se nachází v komplexu bývalého augustiniánského kláštera. Je zde velká stálá expozice Svět zvířat, na loretánském nádvoří jsou obvodové chodby využívány pro krátkodobé výstavy, uprostřed je sakrální budova Lorety, v dalších prostorách jsou sbírky umění. Součástí klášterního komplexu je i kaple, využívaná ke koncertům. Muzeum je regionální, je zde mnoho předmětů z celého Českolipska. Spravuje i další objekty – Víseckou rychtu v Kravařích, v Doksech Památník Karla Hynka Máchy i s expozicí Rybářství a rybníkářství na Českolipsku, poblíž zámku Lemberk mělo do konce roku 2006 v péči Bredovský letohrádek.[36]

Městská knihovna
Podrobnější informace naleznete v článku Městská knihovna Česká Lípa.
Hlavní budova knihovny

Hlavní budova knihovny je ve středu města, na nám. T. G. Masaryka čp. 170. V přízemí je oddělení beletrie, v 1. patře je čítárna (i místo přednášek), naučná literatura a internet, ve 2. patře dětské oddělení.

Knihovna poskytuje poradenskou činnost menším knihovnám v okrese a má své tři pobočky v České Lípě:

  • Pobočka Špičák, ul. Červeného kříže
  • Pobočka Lada, ul. Komenského 2989
  • Pobočka Holý vrch, ul. Jižní 1814

Městské letní slavnosti

Každoročně na počátku léta vedení města ve spolupráci s řadou místních organizací pořádá v areálu vodního hradu Lipý městské slavnosti. Vznikly v roce 2000, poprvé v areálu upraveného městského parku slavícího tehdy 125 let od založení, v dalším roce na náměstí T. G. Masaryka. Po úpravách hradu Lipý se slavnosti od roku 2003 přestěhovaly do jeho areálu. V rámci slavností je organizován starobylý jarmark, koncerty, ohňostroj, divadelní představení, předávány jsou Ceny města.[37]

Festival Lípa Musica

V roce 2000 svým prvním ročníkem zahájil svou existenci Mezinárodní hudební festival převážně tzv. vážné hudby Lípa Musica. Na podzim roku 2008 byly koncerty na 10 místech Ústeckého a Libereckého kraje. V samotné České Lípě je zvoleným zahajovacím i závěrečným místem celého festivalu bazilika Všech svatých, součást augustiniánského kláštera.

Festival Lípa Musica si během posledních let vybudoval silnou pozici mezi kulturními podniky Libereckého kraje, jedná se o hlavní hudební akci podzimní sezóny. Nejde však pouze o regionální záležitost. Program festivalu – zvlášť od roku 2007, kdy dramaturgie nabyla velkých změn – nabízí špičkové koncerty, jejichž protagonisté i repertoár lákají posluchače i ze vzdálenějších míst včetně Prahy. Snahou pořadatelského týmu je dostat festival na úroveň největších českých festivalů.

Reggae Ethnic Session

V Žizníkově, okrajové součásti města byl založen v roce 2000 hudební festival Reggae Ethnic Session pro fanoušky reggae, ska a world music, který se postupem let stal největším tohoto typu v Čechách. Protože původní prostory v Žizníkově kvůli prudkému nárůstu návštěvníků akce přestaly vyhovovat, festival konaný každoročně na počátku léta byl přestěhován na louky do nedalekých Heřmaniček.[38] V roce 2012 organizátoři festival definitivně na Českolipsku zrušili.[39]

Festival Všudybud

Vícežánrový hudební Festival od roku 2005 pořádaný klubem Progres, který se z akce věnované převážně místní kapelám rozrostl ve stálici českolipského kulturního programu s průměrnou návštěvností kolem jednoho tisíce diváků. Od roku 2009 je pořádán v centru města, v zahradě augustiniánského kláštera. V roce 2014 oslavil festival své desáté narozeniny a přestěhoval se zpět do areálu vodního hradu Lipý. Festival je dvoudenní a tradičně probíhá v první polovině června. Stejně tomu je v roce 2016.[40]

Média, reklamní tisk

Tisk

Po roce 1850 byl vydáván pro čtenáře v České Lípě německy psaný list Leipaer Zeitung a od roku 1884 konkurenční Deutsche Leipaer Zeitung. Byly vydávány kolem roku 1885 dvakrát týdně.[41].

Hlavními zdroji informací jsou nyní tato tištěná periodika: Českolipský deník (patřící koncernu Vltava Labe Media, založen roku 1993), radnice vydává tištěné Městské noviny, na pomezí reklamy a informativních zdrojů jsou kulturní magazín Lípa, nový Českolipský Šotek a Zpravodaj OSBD Česká Lípa.

Reklamní tisk

Pouze reklamu dodávají do schránek zdejší obchodní řetězce Interspar, Kaufland, OBI, Penny Market a Hypernova (nynější Albert). Od roku 2006 vychází měsíčník Lípa, který nabízí reklamní prostor pro prezentaci firem.

Jiná média

Samostatnou televizní stanici město nemá, zato zde funguje rozhlasová stanice Hittádio FM, společná i pro okres Děčín. V oblasti internetu má svůj oficiální web radnice města, nezávislý je okresní portál i-noviny a fungují zde desítky webů a blogů reklamního, soukromého až bulvárního charakteru, Mimo ně mají své stránky téměř všechny zdejší instituce kulturního, sportovního charakteru i veřejné správy.

Sport
Podrobnější informace naleznete v článku Sport v České Lípě.

Město (radnice) si vytvořilo příspěvkovou organizaci Sport Česká Lípa, která pečuje o řadu sportovišť poblíž Ploučnice. Další jsou v péči škol a jednotlivých sportovních klubů.

Turistika
  • Na náměstí T. G. Masaryka v sousedství radnice v historické budově čp. 2 je Městské informační centrum
  • Vodácky využívaná Ploučnice, splavná pro kánoe a kajaky již od Stráže pod Ralskem, občas městská akce Neckyáda.

Turistické trasy a zázemí
Ploučnice poblíž nemocnice

Město protínají tři cyklotrasy, využívající zčásti tělesa zrušených jednokolejových tratí.

Největší firmy
Vstup do areálu firmy Johnson Controls

V jižní části města, převážně v průmyslové čtvrti Dubice je řada velkých firem z oboru automobilového průmyslu, zaměstnávajících zhruba 5000 pracovníků.[zdroj?] Jedná se o pobočky nadnárodních koncernů Johnson Controls, Autobaterie[zdroj?] a Fehrer Bohemia. Je zde i bývalá Vagónka, dnes pobočka koncernu Bombardier. Ke známým firmám patří výrobce elektrického ručního nářadí Festool, s.r.o.

Peněžní ústavy
Náměstí T. G. Masaryka s poštou a bankami

Převážně v centru města je řada poboček,bank a pojišťoven:

Doprava
Zrušené městské nádraží

Železnice

Ve městě je důležitá železniční křižovatka řady tratí. Je zde centrální vlakové nádraží (Česká Lípa hlavní nádraží), dále zastávky (Česká Lípa střelnice) ve směru z Bakova nad Jizerou na Jedlovou a Česká Lípa-Holý vrch ve směru na Děčín. Městské nádraží (Česká Lípa město) (dnes nedaleko Kauflandu) bylo roku 1989 vyřazeno z přepravy osobních vlaků a spojka dlouhá 1 km k hlavnímu nádraží již není provozována. Město má zájem o odkoupení budovy i tratě.[42] Po připojení okolních obcí k městu je jeho součástí i zastávka Vlčí Důl-Dobranov. Tratě a nádraží budovaly různé společnosti. Nejdříve byla roku 1867 postavena trať směrem na Bakov nad Jizerou, pokračování na druhou stranu vedlo z hlavního nádraží (zbudovaného roku 1867) přes zastávku Česká Lípa střelnice v roce 1869 do Rumburka. V roce 1872 byla zprovozněna trať do Benešova nad Ploučnicí, později prodloužená do Děčína. Jiná společnost pak vybudovala Městské nádraží, odkud odjel první vlak roku 1898 na Litoměřice, a roku 1903 trať spojující Českou Lípu s Řetenicemi u Teplic, na druhou stranu vedoucí přes Zákupy do Liberce. V roce 1903 vznikla další trať z České Lípy střelnice na Českou Kamenici. K tomu vznikly poblíž hlavního nádraží velké železniční dílny. Ještě po roce 1980 zde sídlil podnik ŽOS n. p. (železniční opravny), zaměstnávající 1200 pracovníků. Postupem let byla trať na Českou Kamenici zrušena (1979), zčásti využita jako Cyklostezka Varhany, tratě ve městě i okolí propojeny, městské nádraží vybudované roku 1898 je nyní nefunkční a ČD jej nabízí k prodeji. Zrušena byla i trať z tohoto městského nádraží do Vlčího Dolu, těleso trati je využito pro cyklostezku 3054. Z hlavního nádraží vedou tři neprovozované a zarážkami i železnými vraty zablokované krátké vlečky do někdejších továrních objektů ve Svárově.

Nové hlavní nádraží bylo v České Lípě otevřeno 17. prosince 2016

Nyní je na území města v plném provozu hlavní nádraží, odkud jsou vypravovány do pěti směrů vlaky

  • 080 Bakov – Česká Lípa – Rumburk, vede na jih a na sever
  • 086 Česká Lípa – Benešov nad Ploučnicí, z hlavního nádraží vede na západ
  • 086 Česká Lípa – Liberec, odjezdy z II. nástupiště směr JV a pak na SV
  • 087 Česká Lípa – Lovosice, odjezdy z II. nástupiště, krátce poté směr na jih

Mnohé vlaky propojují tratě 081 a 086. Osobní vlaky jezdí z Liberce přes Českou Lípu do Děčína, rychlíky pak v trase Liberec – Ústí nad Labem. Další přímé rychlíkové spoje přes Českou Lípu jezdí v trase Kolín – Rumburk.

Autobusová příměstská a dálková doprava
Budova autobusového nádraží

Meziměstská doprava, zejména ČSAD Česká Lípa a. s., využívající své autobusové nádraží z roku 1986,[43] zajišťuje dopravní spojení směr Mimoň, Nový Bor, Prahu a spojující město s okolními městečky a vesnicemi. Koncem roku 2014 měl skončit tendr na provozovatele regionální dopravy, dle jehož výsledku se stala jiná společnost. Protože však jedna ze soutěžících společností podala námitky na nerovné podmínky, kraj tendr zrušil a společnost ČSAD Česká Lípa bude provozovat příměstskou dopravu na Českolipsku do konce roku 2017, avšak za nižší cenu dopravního výkonu než doposud. Mezi tím vyhlásí kraj novou veřejnou soutěž.

Menší dopravní společnosti (např. Mirobus či Compaq Mimoň) zajišťují podnikovou přepravu pracovníků od zdejších větších firem, případně nabízí dopravu meziměstskou se zastávkami v jiných částech města, např. u sousedního vlakového nádraží.

Městská hromadná doprava

Městská hromadná doprava v České Lípě je tvořena rozsáhlou sítí autobusových linek. Ulice města nejsou zadrátované elektrickou trakcí, takže zde nepotkáte trolejbusy nebo tramvaje. Městská doprava jezdí výhradně po České Lípě, zatímco dále po okrese se dostanete autobusy příměstské dopravy. Do nejvíce obydlených čtvrtí se lze dostat v pracovních dnech každých 12 až 15 minut, zatímco do méně obydlených částí po 30 minutách až po hodině. Hlavní linky jezdí každých 30 minut a do většiny čtvrtí alespoň dvě, přičemž jejich odjezdy jsou vždy prokládány. O víkendu je provoz poloviční oproti pracovním dnům. Přesto bylo při konstrukci jízdních řádů dbáno na to, aby MHD měla návaznosti na příjezdy a odjezdy většiny vlaků.

Autobus MHD před hlavním nádražím v České Lípě, říjen 2018

Všechny městské autobusy jsou bezbariérově přístupné a vybavené audiovizuálním informačním systémem. Pro pohodlný nástup cestujících na invalidním vozíku slouží překlápěcí rampa zpravidla u prostředních dveří obsluhována řidičem, který také asistuje při nájezdu a zajištění vozíku. Zastávky jsou uvnitř autobusů hlášeny z reproduktorů a informace o směru jízdy a následující zastávce jsou zobrazovány na informačním panelu v přední části vozidla.

Linky městské dopravy jsou označeny čísly do 235 (povolený rozsah do 239), zatímco vyšší čísla od 240 jsou vyhrazena pro příměstskou dopravu. Všechny městské autobusy mají ke konci února 2015 pod předním oknem nové žlutomodré logo města České Lípy. Označení linek autobusů po celém kraji je definováno nařízením kraje a popsáno v Projektu realizace IDOL.

Českolipská městská hromadná doprava je od července roku 2009 součástí celokrajské integrované dopravy IDOL. Ta je založena na integrovaném tarifu a jednotném přestupním jízdním dokladu, jímž je bezkontaktní čipová karta Opuscard.

Jediným dopravcem českolipské MHD je společnost BusLine a.s., která provozuje městskou dopravu také v několika dalších větších městech (dříve v Jablonci nad Nisou a část Liberce) provozuje i v menších městech (Litoměřice, Lovosice, Hořice, Jičín). Společnost dále provozuje řadu příměstských a dálkových linek v několika krajích.

Silniční doprava
Viadukt silnice I/9 nad Ploučnící a městem

Nejdůležitější komunikací je nadúrovňový severojižní průtah městem silnice I/9 z Prahy na Nový Bor z roku 1987.[44] Západovýchodním směrem protíná město silnice II/262 Děčín – Zákupy. Ve městě je několik křižovatek a přechodů pro pěší řízených semafory a několik kruhových objezdů.

Obchodní síť
Prodejna Kaufland

Zatímco malé obchody zůstaly dominantními jen v historické části města v okruhu náměstí, po severním okraji města (sídliště Špičák) vyrostly po roce 1990 četné filiálky obchodních, zpravidla mezinárodních řetězců (Interspar, Albert, Penny Market, Mountfield). Po zrušení obou tržnic ve středu města se majitelé stánků (zejména z Vietnamu) ujali celé řady tzv. kamenných obchodů ve středu města. Určitou výjimkou je HM Kaufland, který je jediný na levém (jižním) břehu Ploučnice. Zmiňované malé obchody ve středu města doplňují starší obchodní domy Andy a Banco.

Obchodní dům Andy

Hypermarkety

Všechny velké prodejny mají vlastní parkoviště, některé i podzemní

  • Albert hypermarket, ul. Šluknovská, u výpadovky na Nový Bor,
  • Albert hypermarket, ul. Borská, ve stejné oblasti (původně Interspar)
  • OBI, ul. Borská tamtéž, společná parcela s hypermarketem Albert
  • Kaufland, na levém břehu Ploučnice, ul. Mimoňská

Obchodní domy
  • Andy, dříve budova Prioru, ul. Erbenova, naproti OD Banco, nezávislý vlastník
  • Banco, dříve nákupní středisko Uran, Náměstí Eduarda Beneše, naproti OD Andy
  • Paráda shoping, silnice II/262 směr Děčín. Nachází se zde řada značkových obchodu - např. Takko, Sportisimo atd.
Prodejna Penny Market na Špičáku

Supermarkety a další velké prodejny
  • Albert, ul. Bardějovská
  • Billa, ul. Děčínská, součást OC Parada Shopping
  • Penny Market, Žitavská, sídliště pod Špičákem
  • Mountfield, Žitavská, vedle Penny Marketu
  • Lidl, Purkyňova, poblíž Penny Marketu
  • JYSK, retail park ul. Sluneční, poblíž autosalonu Škoda u výpadovky na Nový Bor

Významní rodáci a občané
Pamětní deska J. B. Mikana, ul. Prokopa Holého
Pamětní deska Pavla Konopea na autobusovém nádraží
  • Georg Handsch (1529–1578), lékař, humanista, tvůrce německého překladu Mattioliho herbáře
  • Josef Bohumír Mikan (1743–1814), lékař a profesor botaniky a chemie na pražské Karlově universitě
  • Pavel Konopeus (1596–1636), augustinián, ředitel klášterní školy
  • Mauritius Elbel (1730–1798), rodák, opat kláštera v Oseku u Duchcova
  • Konrad Proche (1664–1727), rodák, opat cisterciáckého kláštera v Neuzelle
  • Heinrich Großmann (1711–1760), rodák, opat cisterciáckého kláštera v Neuzelle
  • Nivard Sommer (1713–1758), rodák, osecký cisterciák, hudební skladatel a regenschori
  • Vilém Horn (1809–1891), průkopník fotografie a vydavatel prvního fotografického časopisu
  • Franz Schmeykal (1826–1894), rakouský politik německé národnosti, poslanec
  • Eduard Steffen (1839-1893), akademický malíř a profesor kreslení na českolipském gymnáziu v letech 1864–1893
  • Anton Amand Paudler (1844–1905), augustinián, vlastivědec
  • Eugenie Hauptmannová (1865-1934), malířka
  • Hugo Salus (1866–1929), lékař, spisovatel, básník
  • Leopold Moll (1877–1933), dětský lékař, profesor a dvorní rada ve Vídni
  • Johanna Meier-Michel (1876–1972), sochařka, keramička
  • Ernst Kutzer (1880–1965), malíř, grafik, autor a především ilustrátor
  • Richard Duschek (1884–1959), malíř a ilustrátor
  • Franz Winkler (1890–1945), zemědělský inženýr, narozený ve Cvikově, rakouský politik
  • Jaroslav Panáček (1908–1992), kronikář, historik, předseda atletiky, učitel
  • Josef Ivan Peša (1915–1996), v letech 1968–1992 duchovní správce českolipské katolické farnosti a nositel augustiniánské řádové tradice v České Lípě
  • Rudolf de la Vigne (1920–2004), německý fotbalista
  • Petr Kellner (1964–2021), český podnikatel
  • Rudolf Jürschik (* 1935), šéfdramaturg, poté umělecký ředitel DEFA
  • Angela Jursitzka (* 1938), německá novinářka a spisovatelka
  • Věra Klásková (* 1970), česká interpretka irských balad
  • Pavel Čapek (* 1958), současný televizní komentátor a publicista, působící v České televizi
  • Pavel Skramlík (* 1950), sportovní publicista a spisovatel, působící v oblasti beletrie pod pseudonymem Felix Boom
  • Viliam Matějka (* 1961), od roku 1993 duchovní správce českolipské městské farnosti, kanovník litoměřické kapituly
  • Petr Sklenička (*1964), rektor Zemědělské univerzity v Praze a předseda České konference rektorů
  • Petr Benčík (* 1976), sportovec (silniční cyklistika)
  • Luboš Bartoň (* 1980), sportovec (basketbal)
  • Petra Chocová (* 1986), dvojnásobná mistryně Evropy v plavání
  • Pavel Callta (* 1989), zpěvák

Členění města
Katastrální členění České Lípy

Město se dělí na 14 katastrálních území a 14 místních částí:

Dříve byly kromě osady Bořetín součástí města i nyní samostatné obce Horní Libchava, Kozly, Kvítkov a Sosnová.[46]

Sousedními obcemi sídla jsou Kvítkov, Zákupy, Stružnice, Provodín, Sosnová, Skalice u České Lípy, Horní Libchava, Nový Bor a Svojkov.

Správní území
     Správní obvod obce s rozšířenou působností Česká Lípa zaujímá větší část českolipského okresu.
Související informace naleznete také v článcích Okres Česká Lípa a Správní obvod obce s rozšířenou působností Česká Lípa.

Česká Lípa byla dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Česká Lípa ale stále existuje a skládá se ze 57 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 41 obcí.

Partnerská města

Odkazy

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. PANÁČEK, Jaroslav. Založení České Lípy a městské právo. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2002, roč. 11, s. 9. ISSN 1211-9172.
  4. PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. V českém jazyce. 1. vyd. Praha 7: Freytag & Berndt, 2002. 109 s., [3] s. obr. příl s. (Průvodce na cesty). ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Česká Lípa, s. 14.
  5. Bezděz 2002, str. 7
  6. VOJTÍŠKOVÁ, Marie; PANÁČEK, Jaroslav. Česká Lípa. Liberec: Severočeské nakladatelství, 1976. 40-009-75. S. 11.
  7. PHDR. GABRIEL, František. Hrad Lipý. Praha: Společnost přátel starožitností, 1997. ISBN 80-901258-6-7. Kapitola Historické osudy hradu, s. 6.
  8. Bezděz 2002, str. 10
  9. Bezděz 2002, str. 6
  10. RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.]: KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Česká Lípa, s. 18.
  11. MGR. SMEJKAL, Ladislav. Historie a současnost podnikání na Českolipsku. Žehušice: Městské knihy s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86699-58-5. Kapitola Z minulosti českolipských cechů, s. 15.
  12. PANÁČEK, Jaroslav. Bezděz 2004. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2004. ISSN 1211-9172.
  13. SOVADINA, Miloslav. Správní vývoj Českolipska. Česká Lípa: Státní okresní archiv, 1998. ISBN 80-238-3843-1. Kapitola Vývoj správy na Českolipsku, s. 48.
  14. Němci chtějí přejmenovat Českou Lípu na Německou, Týden, rubrika Stoletý kurýr, 11. 1. 2011
  15. http://www.maskil.online/2019/11/14/synagoga-v-ceske-lipe/
  16. https://www.jewishvirtuallibrary.org/ceska-lipa
  17. Archivovaná kopie. ca.jewishmuseum.cz [online]. [cit. 2020-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-02.
  18. KRATOCHVÍL, Jiří. Böhmisch Leipa: U synagogy [online]. [cit. 2019-04-25]. Dostupné online.
  19. KASÍK, Stanislav. Nové symboly měst. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2002, roč. 11, s. 240. ISSN 1211-9172.
  20. MGR. VOJTÍŠKOVÁ, Marie. Třpyt a stíny města České Lípy v době krále Rudolfa II. Česká Lípa: Městský úřad Česká Lípa, 1997. Kapitola Magdaléna pod ochranou císaře, s. 24.
  21. Kateřina Urbanová. Obnovy památek v České Lípě. i-noviny.cz [online]. 2011-11-14 [cit. 2011-11-14]. Dostupné online.
  22. Marie Vojtíšková, Židé v České Lípě. Libice n.c. 1999
  23. Kateřina Amrichová. Česká Lípa odhalila slavnostní kámen. Redakce kal. i-noviny.cz [online]. 2008-11-30 [cit. 2008-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-01.
  24. KRATOCHVÍL, Jiří. Hrad [online]. 2008-05-08 [cit. 2019-01-02]. Dostupné online.
  25. Kateřina Kotková. Centrum textilního tisku se otevřelo veřejnosti. i-noviny.cz [online]. 2011-02-16 [cit. 2011-02-16]. Dostupné online.
  26. Česká Lípa z roku 1976, str. 162
  27. Českolipsko do kapsy, str. 178
  28. Wedrichovo muzeum [online]. [cit. 2018-04-02]. Dostupné online.
  29. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 190.
  30. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 193.
  31. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2014-12-11]. S. 422, 423, záznam 7. Dostupné online.
  32. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2014-12-11]. S. 422, 423, záznam 7-2. Dostupné online.
  33. HERÁKOVÁ, Milada. Centrum textilního tisku v České Lípě. Turista. 2011, roč. 123, čís. 4, s. 2. ISSN 0139-5467.
  34. Kateřina Kotková. Vznik příspěvkové organizace. i-noviny.cz [online]. 2010-12-13 [cit. 2010-12-13]. Dostupné online.
  35. Ladislav Smejkal. Historie města rok po roce (1990). Městské noviny Česká Lípa. Prosinec 2004, čís. 22, s. 6.
  36. Gabriela Garbová. Véčko. 2007, roč. VI., čís. 2, s. 64–66. ISSN 1213-7375.
  37. Petr Brambor Nárovec. Véčko. 2007, roč. VI., čís. 2, s. 84–76. ISSN 1213-7375.
  38. redakce. RealBeat Reggae Ethnic Session už za 14 dnů. i-noviny.cz [online]. 2010-06-18 [cit. 2015-12-18]. Dostupné online.
  39. Martin Trdla. Největší reggae festival skončil, organizátorům vadil hon na marihuanu. idnes.cz [online]. 2012-04-25 [cit. 2015-12-18]. Dostupné online.
  40. Jiří Jelínek. festival-vsudybud-rozproudi-ceskou-lipu-uz-podvanacte. Českolipský deník [online]. 2016-06-01 [cit. 2016-06-01]. Dostupné online.
  41. KREJCAR, Robert. Zmatená doba. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2009, čís. 18, s. 80. ISSN 1211-9172.
  42. Zdeněk Kroaus. Sleva deset milionů nestačí, Lípa bývalé nádraží nekoupí. Českolipský deník [online]. 2013-12-21 [cit. 2013-12-22]. Dostupné online.
  43. Ladislav Smejkal. Historie města rok po roce (1986). Městské noviny Česká Lípa. Říjen 2004, čís. 17, s. 6.
  44. Ladislav Smejkal. Historie města rok za rokem (1987). Městské noviny Česká Lípa. 2004, čís. 19, s. 6.
  45. VOJTÍŠKOVÁ, Marie; PANÁČEK, Jaroslav. Česká Lípa. Liberec: Severočeské nakladatelství, 1976. 40-009-75. S. 173.
  46. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 51, 159, 245, 262 a 484.

Literatura
  • PANÁČEK, Jaroslav; VOJTÍŠKOVÁ, Marie; SMEJKAL, Ladislav. Z dějin České Lípy. Česká Lípa: Sobotová, OVM, 1999.
  • Z minulosti Děčínska a Českolipska IV., kolektiv autorů, vydalo Severočeské nakl. V Ústí n.L roku 1985
  • GABRIEL, František. Hrad Lipý. Praha: Unicornis, 1997.
  • SMEJKAL, Ladislav. Českou Lípou krok za krokem. Česká Lípa: Magdaléna Sobotová, 2006.
  • VOJTÍŠKOVÁ, Marie: Židé v České Lípě. Vega : Libice nad Cidlinou 1999

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.