Okres Plzeň-jih

Okres Plzeň-jih je okresem v Plzeňském kraji. Sídlem okresu je město Plzeň, které však není a nikdy nebylo jeho součástí (město Plzeň leží uprostřed sousedního okresu Plzeň-město).

Dominantou kraje je zámek Zelená Hora u Nepomuku.
Okres Plzeň-jih
Území
Sídlo okresu
(1960–2002)		Plzeň
KrajPlzeňský
LAU 1CZ0324
ISO 3166-2CZ-324
SPZ (1960–2001)PJ
Zeměpisné souřadnice49°36′ s. š., 13°18′ v. d.
Vznik11. dubna 1960
Základní informace
Rozloha1 068,24 km²[1]
Počet obyvatel70 131 (2021)[2]
Hustota zalidnění65,7 obyv./km²
Počet ORP4
Počet POÚ6
Počet obcí99
z toho 8 měst
a 1 městys
Další údaje
Kód okresu3406
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okres se rozkládá, jak jeho název napovídá, jižně od krajského města Plzeň. S rostoucí vzdálenosti od Plzně její vliv na obce okresu klesá, naopak stoupá vliv menších měst okresu jako jsou Přeštice, Holýšov, Stod, Blovice nebo Nepomuk, nebo okolních okresních měst (zejm. měst Klatovy a Domažlice).

Sousedí se všemi ostatními okresy Plzeňského kraje, tj. s okresy Plzeň-město, Plzeň-sever, Tachov, Domažlice, Klatovy, Rokycany, dále se středočeským okresem Příbram a jihočeským okresem Strakonice.

Vývoj území

Historie okresu

Předchůdcem okresu Plzeň jih byl okres Blovice, dříve smíšený politicko-soudní okres Blovice.

Změny od 1. 1. 2007

Podle vyhlášky č. 513/2006 Sb. byly ke dni 1. lednu 2007 pozměněny hranice okresu. Jedenáct obcí (Chválenice, Letkov, Lhůta, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice, Starý Plzenec, Šťáhlavy, Štěnovický Borek a Tymákov) zejména v severovýchodních oblastech okresu spadající do SORP Plzeň byly včleněny přímo do okresu Plzeň-město. Z hlediska rozlohy i počtu obyvatel byl tento krok pro okres dosti citelný – rozloha okresu se tím zmenšila asi o 95 km², počet obyvatel poklesl přibližně o 10 tisíc osob. Zároveň byly do okresu přičleněny dosavadní obce okresu Klatovy – Nezdice a Borovy ze SORP Přeštice.

Změna od 1. 1. 2016

K 1. lednu 2016 se rozloha okresu zvětšila o několik katastrálních území ze zaniklého vojenského újezdu Brdy:

Změna od 1. 1. 2021

Dne 1. ledna 2021 bylo do okresu Plzeň-jih začleněno město Holýšov a dalších osm obcí v jeho okolí (Bukovec, Čečovice, Černovice, Horní Kamenice, Kvíčovice, Neuměř, Štichov, Všekary), přecházející z okresu Domažlice[6] (zůstaly však v obvodu Okresního soudu v Domažlicích[7]).

Přírodní podmínky

Struktura povrchu

Povrch okresu tvoří mírně zvlněná pahorkatina, v jeho střední části pak Přešticko-blovická vrchovina. Přirozenou hranici mezi západními a středními Čechami tvoří pohoří Brdy na východní hranici okresu. V tomto pohoří, nad vsí Míšov, najdeme nejvyšší bod okresu – Nad Maráskem, který je vysoký 802 m.

K 31. prosinci 2003 měl okres celkovou plochu 1 075,95 km², z toho:

  • 60,3 % zemědělských pozemků, které z 72,37 % tvoří orná půda (43,64 % rozlohy okresu)
  • 39,7 % ostatní pozemky, z toho 75,66 % lesy (30,04 % rozlohy okresu)

Surovinové zdroje

Severní část okresu je relativně bohatá na různé druhy surovin. V okolí vesnice Štěnovice se těží žula, území mezi Přešticemi a Dobřany je bohaté na kaolín a jíl.

Vodstvo

Pro okres Plzeň-jih jsou významné 3 řeky – Úhlava, Úslava a Radbuza.

Pro okres nejvýznamnější je Úslava. Vzniká u městyse Žinkovy. Do Žinkovského rybníka přitékají potoky Bradlava a Tůně, z něj vytéká již řeka Úslava. Její tok se poté stáčí k východu a obtéká Zelenou horu nad městem Nepomuk. Za ním se opět stáčí, tentokrát k severu a protéká městem Blovice. U Žákavy opouští území okresu a teče dále přes Starý Plzenec do Plzně, kde ústí zprava do Berounky. Její délka na území okresu je 39 km.

Řeka Radbuza přitéká do okresu z Českého Lesa. Na jeho území se objevuje u obce Hradec u Stoda. Protéká Stodem, Chotěšovem a Dobřany, za nimiž vtéká na území města Plzeň. Tam je její tok vzedmut hladinou vodní nádrže České údolí. Za její hrází řeka pokračuje dále do Plzně, v Doudlevcích přijímá zprava řeku Úhlavu, aby mohla v centru města zprava ústit do Mže. Délka řeky na území okresu je 29 km.

Poslední významnou řekou je Úhlava. Ta přitéká ze Šumavy, a Klatovsko opouští za obcí Červené Poříčí. Jako první obcí jižního Plzeňska protéká Borovy. Dále teče přes největší město okresu – Přeštice, a obec Štěnovice, za níž vtéká na území Plzně. V Doudlevcích ústí zprava do Radbuzy. Její délka na území okresu je 31 km.

V okrese najdeme ale také řadu rybníků zejména v okolí Nepomuku a Merklína. Největším rybníkem je ale rybník Žinkovský o rozloze 57,8 ha. Druhý největší je Merklínský rybník – 35,8 ha.

Hospodářství okresu
Druhé největší město na okrese - Dobřany je známé zejména díky své rozsáhlé psychiatrické léčebně.

Hospodářsky je jižní Plzeňsko relativně silný a významný region. Příznivými faktory jsou blízkost Plzně, kvalitní zemědělská půda a dostatek surovin.

Průmysl

Nerostné suroviny tvoří dobrou základnu pro zpracovatelský průmysl – vzhledem k těženým surovinám je na území jižního Plzeňska nejvíce zastoupen průmysl stavebních hmot, který zaměstnává největší množství pracovníků. Jedná se zejména o firmu Lasselsberger, která má na okrese obrovský závod v obci Chlumčany u Dobřan. Firma vyrábí zejména keramické výrobky a stavební hmoty. Mezi další významné průmyslové podniky okresu řadíme Prominent Systems Blovice, Arteo Blovice, OKAL Žákava, ELITEX Nepomuk, Silnice Nepomuk, VISHAY ELECTRONIC Přeštice a České cihelny Stod.

Zemědělství

Jižní Plzeňsko má v rámci zemědělství velmi významnou úlohu pro celý Plzeňský kraj.

Rostlinná výroba se zaměřuje na pěstování pšenice a ječmene, pěstují se také brambory, řepka a kukuřice (na siláž i zrno).

Živočišná výroba produkuje a chová zejména skot, drůbež a prasata.

Největší zemědělské podniky a družstva sídlí v obcích Blovice, Kasejovice, Merklín, Dolní Lukavice, Střížovice, Dnešice, Chotěšov a Stod (tj. skoro ve všech velkých střediskách okresu).

Demografické údaje

Data k 30. červnu 2005:

Popis Celkem Ženy Muži
počet obyvatel 69 058 34 749
50,32 %		 34 309
49,68 %
průměrný věk 40,3 41,6 38,9
  • hustota zalidnění: 64 ob./km²
  • 43,99 % obyvatel žije ve městech

Zaměstnanost

(2003)

Počet obyvatel se stálým zaměstnáním 16 780
Průměrný plat 14 681 Kč
Nezaměstnaných 1 815
Míra nezaměstnanosti 5,38 %

Školství

(2003)

Druh školy Počet škol
Mateřské školy 40
Základní školy 29
Gymnázia 1
Střední školy průmyslové školy 2
Střední odborná učiliště 3
Vyšší odborné školy

Zdravotnictví

(2003)

Lékaři 188
Nemocnice 1
Specializovaná léčebná zařízení 1
Zubní lékaři 28
Lékárny 14

Zdroj

Doprava

Dopravní síť okresu je přímým obrazem jeho polohy – z Plzně vybíhají jižním směrem 3 důležité tahy. Severní část okresu zasahuje dálnice D5.

Západní dopravní tah směřuje na Domažlicko a na hraniční přechod s Německem Folmava (resp. Česká Kubice) / Furth im Wald. Zahrnuje železniční trať 180 Plzeň-Domažlice-Česká Kubice a silnici I/26 v obdobném směru.

Prostřední dopravní tah zajišťuje spojení Plzně a Klatovska. Je zastoupen silnicí I/27, patřící do evropské silniční sítě jako E53 a železniční tratí 183 Plzeň-Klatovy-Železná Ruda. Na tomto tahu leží města Přeštice a Švihov. Od roku 2004 se jezdí v úseku od křížení s II/180 po čtyřproudém přivaděči až k Borské věznici v Plzni. Přivaděč se u Šlovic kříží s dálnicí D5. V budoucnu se začne stavět čtyřproudá silnice od kříž s II/180 až ke městu Přeštice.

Východní dopravní tah okresu je tvořen silnicí I/20, patřící do evropské silniční sítě jako E49 a hlavní železniční tratí 190 Plzeň-České Budějovice. Je naprosto zásadní pro spojení západních a jižních Čech. Oba tahy směřují na Okres Strakonice, Okres Písek a nakonec do krajského města Jihočeského kraje Českých Budějovic. Na tomto tahu leží město Nepomuk.

Celkem prochází okrsem 4 silnice I. třídy I/19, I/20, I/26 a I/27.

Významná je také silnice II/230 (do prosince 1998 I/21), která je západo-východní „osou“ okresu, a spojuje města Stod, Přeštice a Nepomuk, na druhou stranu však po ní mohou jezdit pouze vozidla do 5 tun v úseku Přeštice - Stod kvůli nevyhovujícím parametrům.

Silnice II. třídy v okrese jsou II/117, II/176, II/177, II/178, II/180, II/182, II/183, II/187, II/188, II/191 a II/230. Celková jejich délka v okrese Plzeň-jih je 198,5 km.

Cestovní ruch

Jižní Plzeňsko sice nepatří mezi hlavní rekreační oblasti Plzeňského kraje, je ale velmi dobrým a příjemným rekreačním zázemím města Plzně. Životní prostředí v oblasti je relativně čisté s velkým množstvím různých přírodních krás a zajímavostí. Jmenujme například horské bukové lesy na úbočí brdského pohoří, pralesovitou bučinu Chynínské louky u Čížkova. Půvabná je ale i prostá krajina v okolí Nepomuku (s dominantou Zelené hory), Nebílov a Merklína.

Oblast je také bohatá na kulturní a historické památky. Patří mezi nejdéle osídlení části západních Čech. Z památek jmenujme barokní zámek Nebílovy, hrad Vlčtejn, klášter pod Zelenou horou (zámek) u Nepomuku, bývalý klášter Chotěšov nebo zámek Žinkovy. Zachovalé centrum mají města Dobřany a Nepomuk. Lidovou architekturu představují vesnice Mítov, Lipnice a Řesanice.

Na území okresu pobývali také četní významní lidé. Jmenujme zejména hudebního skladatele Jakuba Jana Rybu, který je přeštickým rodákem. Tamtéž se narodil také významný architekt Josef Hlávka. V Dolní Lukavici najdeme dosud památky na pobyt významného hudebního skladatele Josefa Haydna. V Nepomuku se narodil v zahraničí stále známý svatý Jan Nepomucký.

Seznam obcí a jejich částí

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Blovice (Blovice • Bohušov • Hradiště • Hradišťská Lhotka • Hradišťský Újezd • Komorno • Stará Huť • Štítov • Vlčice) • Bolkov • Borovno • Borovy • Buková • Bukovec • Čečovice • Černovice (Nemněnice) • Čižice • Čížkov (Čečovice • Chynín • Liškov • Měrčín • Přešín • Zahrádka • Železný Újezd) • Čmelíny (Víska) • Dnešice (Černotín) • Dobřany (Šlovice • Vodní Újezd) • Dolce • Dolní Lukavice (Krasavce • Lišice • Snopoušovy) • Drahkov • Holýšov (Dolní Kamenice) • Honezovice (Hradišťany) • Horní Kamenice • Horní Lukavice • Horšice (Újezd) • Hradec • Hradiště (Bezděkov • Zahorčičky) • Chlum • Chlumčany (Hradčany) • Chlumy • Chocenice (Chocenická Lhota • Kotousov • Zhůř) • Chotěšov (Hoříkovice • Losina • Mantov • Týnec) • Jarov • Kasejovice (Chloumek • Kladrubce • Podhůří • Polánka • Přebudov • Řesanice • Újezd u Kasejovic) • Kbel (Babice • Malinec • Mečkov • Nová Ves) • Klášter • Kotovice (Nový • Záluží) • Kozlovice • Kramolín • Kvíčovice • Letiny (Bzí • Chocenický Újezd • Kbelnice • Svárkov) • Lisov • Líšina • Louňová • Lužany (Dlouhá Louka • Zelená Hora • Zelené) • Měcholupy • Merklín (Kloušov • Lhota) • Mileč (Bezděkovec • Maňovice • Záhoří • Želvice) • Milínov • Míšov • Mladý Smolivec (Budislavice • Dožice • Radošice • Starý Smolivec) • Mohelnice • Nebílovy • Nekvasovy • Nepomuk (Dvorec) • Netunice • Neuměř • Neurazy (Klikařov • Nová Ves u Nepomuka • Partoltice • Radochovy • Soběsuky • Vojovice) • Nezdice • Nezdřev • Nová Ves • Nové Mitrovice (Mítov • Nechanice • Planiny) • Oplot • Oselce (Kotouň • Nová Ves) • Otěšice • Polánka • Prádlo (Novotníky) • Předenice • Přestavlky (Lažany) • Přeštice (Skočice • Zastávka • Žerovice) • Příchovice (Kucíny • Zálesí) • Ptenín (Újezdec) • Radkovice • Roupov • Řenče (Háje • Knihy • Libákovice • Osek • Plevňov • Vodokrty) • Seč • Sedliště • Skašov • Soběkury (Horušany) • Spálené Poříčí (Číčov • Hořehledy • Hořice • Karlov • Lipnice • Lučiště • Struhaře • Těnovice • Vlkov • Záluží) • Srby • Stod (Lelov) • Střelice • Střížovice • Štěnovice • Štichov • Tojice • Třebčice • Týniště • Únětice • Útušice (Robčice) • Ves Touškov (Mířovice) • Vlčí • Vlčtejn (Chlumánky) • Vrčeň • Vstiš • Všekary • Zdemyslice • Zemětice (Čelákovy • Chalupy) • Žákava • Ždírec (Myť • Smederov • Žďár) • Žinkovy (Březí • Čepinec • Kokořov) • Životice

Reference
  1. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  3. k. ú. Borovno v Brdech
  4. k. ú. Číčov v Brdech
  5. k. ú. Míšov v Brdech
  6. Obecně o novém zákonu č. 51/2020 Sb. [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2020-11-24 [cit. 2021-01-01]. Dostupné online.
  7. Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), příloha 3. [cit. 2021-03-28]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.