Pacov

Místní občan Michal Čeřen se rozhodl vykonat pouť do Jeruzaléma. Prohlásil, že pokud se do roka nevrátí, má být za jeho peníze pořízen nový zvon pro místní kostel sv. archanděla Michaela a statek prodán ve prospěch chudiny. Dlouhá léta byl pryč, když náhle začal jeho zvon sám od sebe zvonit. Lidé viděli, že se z ciziny vrací starý Michal Čeřen. Dobelhal se ke svému domu, na jehož prahu vysílením zemřel a jeho zvon ustal ve zvonění.[3]

V roce 1906 byla v Pacově vybudována trať, na které se dodnes pořádají každoroční veterán rallye motocyklů pod názvem „Pacovský okruh“.[4] Na nedalekém hradě Kámen lze navštívit expozici motocyklů od veteránů až po soudobé stroje.

• Církevní mateřská škola Pacov
• Mateřská škola Pacov
• Mateřská škola se speciální třídou pro děti s vadami řeči

• Základní škola Pacov

• Gymnázium Pacov

Původně hrad založený ve 13. století byl v 16. století přestavěn na rozlehlý opevněný zámek, který však až do 1. poloviny 18. století obsahoval četné části původního hradu.

Zámecký, dříve klášterní, kostel sv. Václava v Pacově, filigránské dílo doby vrcholného baroka z poloviny 18. století

Mezi významné majitele patřil rod rytířů Španovských z Lisova a od 40. let 17. století Zikmund Jan baron Myslík z Hyršova – císařský generál-polní podmaršálek, komorník arcivévody Leopolda Viléma a válečný rada. Roku 1708 přišel do Pacova (dle jeho odkazu) z Prahy řád bosých karmelitánů. Ten po roce 1718 postupně změnil šlechtické sídlo v klášter s kostelem sv. Václava. Kilián Ignác Dientzenhofer, slavný architekt, navrhl roku 1739 plány na další stavební úpravy. Za vlády Josefa II. byl roku 1787 klášter zrušen a budova se znovu užívala jako šlechtický zámek. V 19. století bylo ubouráno vstupní křídlo, vnitřní nádvoří zaniklo a zámek se otevřel do města čestným dvorem.

Část zámku posléze sloužila i jako škola a byt pro učitele (v 60. letech 19. století). Tehdy se v rodině učitele Jana Sovy narodil dne 26. února 1868 básník Antonín Sova. Do května roku 1945 vlastnila pacovský zámek rodina Weissů z Tessbachu, poté zámek přešel pod státní správu. Roku 1947 ho obsadila vojenská posádka ČSR, která zdevastovaný objekt opustila roku 1992. Teprve roku 1997 byl zámek převeden do majetku města, jenž zámek vzorně obnovilo a opět jej zpřístupnilo veřejnosti.

Pacov, Radnice na náměstí Svobody.

V dnešní době zde sídlí Městský úřad Pacov, Městská knihovna, Městské muzeum Antonína Sovy a Turistické informační centrum.

Mezi dominanty Pacova patří také děkanský chrám sv. Archanděla Michaela, který se nachází na náměstí Svobody. Založen byl ve 13. století. Z původní stavby je zachována věž a půdorys. Do dnešní podoby byl přestavěn ve druhé polovině 15. století. Většina maleb v interiéru je ze 2. poloviny 16. století. Severní a západní empora v lodi stejně jako zbytky malby pochází z počátku 17. století. Mobiliář chrámu je z větší části barokní. V lodi je osazen raně gotický žulový náhrobek ze 13. století na památku zakladatele pacovského hradu – Hrona z Pacova. Ve zdi po obvodu kostela jsou vsazeny i další náhrobní desky. Věž byla do soudobé výšky dostavěna až v 70. letech 19. století. Vnější oprava byla dokončena v roce 1997.

Městské muzeum Antonína Sovy bylo založeno jako historické muzeum v roce 1908 prof. Ferdinandem Pakostou. Ve 30. letech 20. století se muzejní sbírky rozšířily o literární pozůstalost básníka Antonína Sovy a později i o pozůstalosti dalších významných rodáků – malíře Jana Autengrubera, politika Jana Vojny a divadelníků Jiřího Frejky a Saši Machova.

Muzeum se nyní nachází v prostorách pacovského zámku. Návštěvníci mohou vidět stálou expozici, která zahrnuje galerii Jana Autengrubera, dějiny Pacova, síň básníka Antonína Sovy a motocyklový sport v Pacově. Pro milovníky umění muzeum připravuje i časté krátkodobé výstavy.

Pacovská synagoga byla postavena na počátku 19. století v klasicistním slohu s pseudorománskými prvky. Stojí uvnitř domovního bloku mezi Hronovou ulicí a náměstím Svobody. Budova je nyní ve vlastnictví neziskové organizace Tikkun Pacov, z. s., která usiluje o její zrenovování a dlouhodobé využívání k osvětovým a kulturním účelům. Veřejnosti je přístupná v rámci občasných akcí pořádaných spolkem.

Židovský hřbitov v Pacově byl založen roku 1680. Nejstarší zachovalé náhrobky pocházejí z 18. století. Nachází se v Myslíkově ulici, na okraji města u silnice vedoucí do Hořepníka. Hřbitov je součástí městské památkové zóny Pacov.

Kaple sv. Anny byla postavena v barokním stylu v letech 1701–1703. Postavena byla kvůli údajně zázračnému pramenu vody. Přestavěna byla ve druhé polovině 18. století do podoby, v jaké je dnes. Zevní osmiboký kruhový půdorys kaple pochází z poloviny 18. století. Kopule je vymalovaná malbou znázorňující pohled na Pacov počátkem 18. století. Uvnitř se nachází rokokový oltář z 18. století.

Původně hřbitovní osmiboký kostelík, který byl přestavěný a podstatně rozšířený hraběnkou Johanou Eusebií Barborou ze Ždáru v letech 1681–1682. Hlavní oltář je stylem barokní s obrazem sv. Barbory, jako ochranitelkou ve smrtelném nebezpečí a jmenovkyní patronky. K původnímu vybavení patří kazatelna, varhany pravděpodobně z poloviny 18. století.

Park Antonína Sovy se nachází u silnice z Pacova směrem na Lukavec. Roku 1934 byl v parku vztyčen kamenný pomník. V něm je uložena urna s básníkovým popelem. Nápis na desce zní „Kruh se uzavírá“.

284 německých vojáků zemřelých v zajateckém táboře u Pacova po druhé světové válce odpočívá na zřízeném pietním místě – vojenském hřbitově. Hřbitov se nachází u silnice za Pacovem směrem na Eš.

• TJ Slavoj Pacov
• Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pacov na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Pacov ve Wikislovníku
• Encyklopedické heslo Pacov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Pacov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky
• Zámek Pacov – regionální kulturní a společenské centrum Archivováno 3. 12. 2012 na Wayback Machine