Bruntál

První písemná zmínka je z roku 1223 v privilegiu pro Uničov.[4] V něm král Přemysl Otakar I. potvrdil „městečku“ Uničovu práva, která mu o 10 let dříve udělil jeho bratr, markrabě Vladislav Jindřich; zároveň mu povoluje, aby se řídilo magdeburským městským právem, quas habent cives nostri de Froudenthal („které mají naši měšťané z Bruntálu“). Z toho se usuzuje, že Bruntál samotný musel být založen o několik let dříve před Uničovem, nejspíše kolem r. 1210. Bruntál tedy je nejstarším institucionálním městem na území dnešního Česka. Z jeho zeměpanského založení vyplýval v prvních staletích existence i svobodný charakter města, jež navíc později obdrželo důležité horní výsady.

Hlavním zdrojem prosperity města byla po dlouhou dobu těžba kovů (zlato, stříbro, měď, olovo, železo). Již nejstarší vyobrazení městského znaku na listině z roku 1287 obsahuje postavu horníka. Město bylo východiskem pro další kolonizaci širokého okolí, stalo se i centrem cechovní řemeslné výroby a významným tržním centrem. Poloha na důležité spojnici severní Moravy se Slezskem vedla ke zřízení mýtní stanice, doložené k roku 1296. Bruntál měl i hrdelní soudní pravomoc.

Zámek

Po roce 1318 spadalo město do opavského knížectví a po jeho rozdělení v roce 1377 do knížectví krnovského. Roku 1474 získal město do zástavy původem slezský rod pánů z Vrbna, konkrétně Jan z Vrbna, šlechtic, který se rozhodl získat bruntálské majetky pro svou rodinu. Ve sporech Jiřího z Poděbrad s katolickou vzpurnou šlechtou a uherským králem Matyášem Korvínem stál zprvu na Jiříkově straně, ale později několikrát změnil stranu a nakonec proti němu Korvín uspořádal trestnou výpravu (1474), během níž byl Bruntál i s okolím zpustošen. Jan se podřídil a mohl si Bruntálsko v držbě ponechat. Založil zde městský hrad a začal plánovitě budovat Bruntál jako své sídelní město, v čemž pokračovali i jeho synové. Krnovsko-opavská kněžna Barbora Krnovská nebyla jakožto zeměpaní schopna bruntálské panství vyplatit ze zástavy a tak jej nakonec roku 1506 se souhlasem svého spoluvladaře, Jiřího ze Šelenberka, definitivně předala pánům z Vrbna do dědičného vlastnictví. Ti dosáhli vymazání panství z krnovských zemských desk a přešli pod vládu knížat opavských (1523). Bruntál se tak opět navrátil do Opavska.

Bruntálští z Vrbna dosáhli postupně významných postů na Opavsku i Moravě a zasloužili se o architektonický a hospodářský rozvoj panství. Pro město samotné však jejich vláda znamenala postupně ztrátu privilegií, omezování svobod a zvyšování poddanských povinností. Nespokojenost měšťanů vyústila roku 1556 ve vzpouru a soudní žalobu na vrchnost u opavského zemského soudu, jež pro měšťany skončila špatně: byli potrestáni a Bruntál ztratil většinu výsad svobodného horního města.

Za Bernarta z Vrbna se během 60. let 16. století město stalo úplně protestantským (luteránským), byla tu zřízena mj. i tiskárna, kde se vydávala náboženská literatura, a to v češtině. Poslední vrbenský pán Bruntálska, Jan mladší Bruntálský z Vrbna, se tu mezi lety 1617–1620 neúspěšně pokusil zavést kalvinismus.

Ulice Karoliny Světlé a bruntálská sladovna

Od konce 16. století město postihl postupný úpadek způsobený poklesem významu okolních dolů a následnými válečnými událostmi. V roce 1621 bylo Bruntálským z Vrbna město odebráno pro účast v Českém povstání a konfiskované panství připadlo Řádu německých rytířů, jenž tu okamžitě zahájil rekatolizaci. Pohromy třicetileté války, morové epidemie a požáry znamenaly katastrofu, z níž se Bruntál už nikdy úplně nevzpamatoval. Během třicetileté války bylo město čtyřikrát Švédy vydrancováno (1642, 1643, 1645 a 1648), dále ho jednou obsadili Sasové (1622) a jednou Dánové (1626). Navíc roku 1643 vyhořelo a v letech 1633 a 1647 více než polovina měšťanů zemřela na epidemii moru.^[zdroj?]

Katastrofální hospodářské a lidské poměry nakonec donutily německé rytíře, aby poddaným ulevili z robot a odpustili válečné dluhy. V rámci snah o pozvednutí byla udílena nová privilegia a od roku 1639 bylo Bruntálsko vyjmuto z podřízenosti Opavsku, takže se v rámci Slezska stalo svobodným stavovským panstvím (status minor), podřízeným přímo ústředním zemským orgánům ve Vratislavi. Na chvíli (1682–1684) bruntálské panství dokonce bylo samostatným knížectvím. Ani takováto opatření nepomohla vrátit ztracenou prosperitu, zvlášť když na město přišla nová vlna morových ran (1714, 1739) a požárů (1748, 1764). Habsburskou monarchií prohrané slezské války pak znamenaly pro Bruntál šok: během krátké doby přišel o velké hospodářské odbytiště ve Slezsku a cesty na sever byly zablokovány; musely se začít hledat nové vztahy směrem na jih a jihozápad, což se neobešlo bez těžkostí.

Postupný rozmach města nastal ke konci 18. století v souvislosti s rozvojem průmyslové, hlavně textilní výroby (plátenictví), kdy se navázaly nové obchodní vazby na opačnou světovou stranu – s Moravou a Dolními Rakousy. Okolo roku 1850 byl již Bruntál nejvýznamnějším střediskem lnářského průmyslu v českém Slezsku. Největší textilní firma Gustav Marburg & Söhne zaměstnávala již roku 1913 kolem 1400 pracovníků. Stavební rozvoj města nastal v letech 1918–1938, za 1. ČSR.

Vznik Československa byl pochopen jako násilné rozhodnutí, o jehož vzniku se mnozí občané dozvěděli se zpožděním, bez možnosti se z příslušnosti k nové vzniklému státu vyjádřit. Většina obyvatel se v roce 1918 pokládala za Rakušany. Odpor proti státnímu zřízení byl zlomen vojensky. Vzájemná nevraživost mezi Němci a přezíravostí Prahy vůči této národnostní menšině přerostl ve 30. letech světové hospodářské krize do konfliktu, odkud už nebylo cesty zpět. V říjnu 1938, po mnichovské krizi, byl Bruntál obsazen německou armádou, jejíž příchod tu byl nadšeně uvítán. Téhož roku navštívil město Adolf Hitler. Během války tu vzniklo několik zajateckých a pracovních táborů; dokonce tu na přelomu let 1944/1945 byl jeden z pobočných táborů Osvětimi. Město bylo osvobozeno Rudou armádou 7. května 1945.

Centrum Bruntálu po asanaci

Po válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto (včetně doprovodných násilností v první „divoké“ fázi) a v letech 1945–1946 bylo město dosídleno českým obyvatelstvem.[5] Byly vybudovány nové závody: automobilové opravny ČSAO, Lisovny nových hmot, Dřevosloh a hydrometalurgický závod Bruntál spadající pod RD Jeseník a.s.

V roce 1960 se Bruntál stal centrem stejnojmenného okresu. Toto rozhodnutí zajistilo rozvoj politického, správního, ekonomického, vzdělávacího i kulturního života. Bohužel se původně podhorský charakter města řadou necitlivých urbanistických zásahů změnil v duchu pojetí socialistického realismu, včetně rozsáhlé panelové výstavby. Jen při realizaci silničního průtahu městem byla zničena 1/3 původní městské zástavby.

V současnosti je Bruntál, spolu s ostatními okresy Sudet, hodnocen nízkým indexem kupní síly, díky konjunktuře však dochází k dlouhodobému poklesu nezaměstnanosti na 6,6 % s perspektivou rostoucích pracovních příležitostí. Historicky závažné okolnosti, jako vysídlování a přesídlování obyvatelstva, jsou velmi pozvolně nahrazovány dalšími generacemi, který mají jiný vztah k městu i okolí.

Relativně rostoucím problémem, který je záležitostí několika předchozích let, je rostoucí příliv sociálně nepřizpůsobivého obyvatelstva. Dle Map sociálního vyloučení se jedná v některých vyloučených lokalitách až o 30 % obyvatel.

Počet obyvatel celého města Bruntálu podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[6]

V celém městě je evidováno 1 685 adres: 1 684 čísel popisných (trvalé objekty) a 1 číslo evidenční (dočasné či rekreační objekty).[7] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 1 316 domů, z toho 1 265 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotného Bruntálu (tj. Vnitřní Město, Krnovské Předměstí, Nisské Předměstí, Olomoucké Předměstí, ale bez Karlovce) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[6]

V samotném Bruntále je evidováno 1 656 adres, vesměs čísla popisná.[8] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 1 290 domů, z toho 1 245 trvale obydlených.

• 
  Věková struktura obyvatel obce Bruntál roku 2011
• 
  Rodinný stav obyvatel obce Bruntál roku 2011
• 
  Vzdělání obyvatel obce Bruntál roku 2011

• Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie
• Komplex kostela Panny Marie Utěšitelky a kláštera piaristů
• Barokní poutní kostel Panny Marie Pomocné na Uhlířském vrchu s Křížovou cestou
• Evangelický kostel
• Hřbitovní kaple sv. Michala

• Bývalý panský dům
• Gabrielův dům
• Rodný dům Teresy Kronesové
• Mildnerova vila
• Budova Společenského domu
• Vila Dr. Sigmunda Berla (Husova 2/913) – postavil ji rakouský architekt českého původu Josef Hoffmann[10]

• Klippelův sloup
• Sloup Nejsvětější Trojice
• Morový sloup

• Křížová cesta Lipovou alejí na Uhlířský vrch.
• Výškové stavby – komín teplárny na Zeyerově ulici, silážní výšková stavba na Zahradní ulici (zde se koná pravidelně běh Silážní střela), vysílač TV signálu "Kozinec".
• Morový kříž (nachází se u křižovatky Kavalcovy ulice a ulice Na Svahu). Byl postaven u společného hrobu obětí moru v Bruntále v roce 1714 a byl po generace udržován. Odsun Němců v roce 1945 zasáhl i toto pietní místo, po tomto roce se o něj již nikdo nestaral. Kříž byl citlivě obnoven dle dobových fotografií až v roce 2004 péčí Klubu o starý Bruntál za pomocí nadace Via Bona.[11]

• Bruntál – k. ú. Bruntál-město
• Karlovec – k. ú. Karlovec

Tyto dnes samostatné obce byly dříve také částmi obce města Bruntál:[12]

• Dlouhá Stráň (od 1. 1. 1979 do 23. 11. 1990)
• Mezina (od 1. 1. 1979 do 23. 11. 1990)
• Milotice nad Opavou (od 1. 1. 1979 do 31. 12. 1991)
• Moravský Kočov a Slezský Kočov (od 1. 1. 1967 do 23. 11. 1990)
• Nová Pláň (od 1. 1. 1979 do 31. 12. 1992)
• Nové Heřminovy (od 1. 7. 1979 do 31. 12. 1991)
  • osada Kunov (od 1. 7. 1979 do 21. 6. 2019)
• Oborná (od roku 1961 do 31. 12. 1991)
• Staré Město (od 1. 1. 1967 do 23. 11. 1990)
• Valšov (od 1. 7. 1979 do 23. 11. 1990)

Podle administrativního členění z roku 1989 a podle sčítání lidu z roku 2001 by měl Bruntál rozlohu 129,25 km² a 20 322 obyvatel.

• Franz Josef Thiel (1809),
• Cyril Riedel (1817 – 1833),
• Karl Kurzweil (1833 – 1834),
• Josef Fenz (1834 – 1840),
• Florian Schneider (1840 – 1847),
• Franz Rudolf Wohlfarth (1847 – 1859),
• Florian Hadwiger (1859 – 1864),
• Anton Luft (1864 – 1876),
• Gustav Gabriel (1876 – 1887),
• Friedrich Kurzweil (1887 – 1888),
• Heinrich Ludwig (1888 – 1901),
• Wenzel Franz Olbrich (1901 – 1919) zakladatel moderní urbanizace města,
• Franz Heinz (1919 – 1934),
• JUDr. Rudolf Bayer (1934 – 1938),
• Walter Kindermann (1938)

• Pavel Lazar (7. 5. 1945)
• Emil Tomeček (30. 5. 1945)
• Ladislav Hladký (2. 8. 1945 – 21.10.1948)
• Zdeněk Košacký (1948 – 1950)
• Jan Dohnal (1950 - 1954),
• Jaroslav Bradáč (1954 – 1960),
• Zdeněk Krůček (1960 – 1960),
• Leopold Najzar (1960 – 1962),
• Bohuslav Tomeš (1962 – 1970),
• Mečislav Schmidt (1970 – 1976),
• Emil Rohel (1976 – 1986) spolutvůrce socialistické koncepce města, zahrnující rozsáhlou panelovou výstavbu s likvidací původních celých městských částí,
• Ing. Stanislav Šlechta (1986 – 1989),

• Ing. Miroslav Ručka (1989 – 1990),
• Ing. František Přikryl (1990 – 1994),
• Ing. František Kuna (1994 – 1995),
• Miroslav Bureš (1995 – 1998),
• Bc. Petr Krejčí (1998 – 2000),
• Ing. František Struška (2000 – 2002),
• Bc. Stanislav Navrátil (2002 – 2006),
• Ing. Leoš Gregovský (2006 – 2007),
• Ing. František Struška (2007 – 2010)
• Ing. Petr Rys, MBA (od r. 2010)

O Bruntále psali Erwin Weiser, Bruno Hans Wittek, Josef Lowag, Kurt Langer v knize Dny strachu (Tato kniha zachycuje popisně, bez velkých literárních ambicí atmosféru po příchodu Rudé armády, oprávněné obavy ze surovosti, příchod dvou původem slovenských členů Revolučních gard, původně kriminálníků, jejich běsnění, až po samotnou deportaci do Německa.)

Jan Brothánek Poslední rok v československém Bruntále, popisující očima okresního hejtmana situaci v Bruntále a období Mnichova. Popisuje řádění henleinovců, jejich fanatizmus a bojůvky v městě a v okolí. Karel Ptáčník v Město na hranici sleduje osudy pohraničního města na severní Moravě v letech 1945 - 46, zobrazuje 1 rok života na pohraničí v celé jeho chaotičnosti, drsnosti a brutalitě. Události v trilogii jsou pravdivé, spisovatel žil v Bruntále v letech 1946 – 1956.

Výjimečně krásné a v Česku neobvykle nedotčené bezprostřední okolí města je kulisou dějství filmu Johanka z Arku režiséra Luca Bessona (1999). Řada osob z města jistě dodnes vzpomíná na svůj kompars ve snímku. Císař a tambor (1998) je sice filmová pohádka, ale zachycuje reprezentativní prostory bruntálského zámku, díky kterým do města míří řada turistů. Snímek z Bruntálska, nikoli tedy města samotného, je filmový debut režiséra Bohdana Slámy Divoké včely. Film popisuje velmi zdařile surovost prostředí a rázovitost lidských charakterů. Město je zmíněno v jednom z řady seriálu Comeback z produkce TV Nova jako „drsný kraj“.

V okolí města Bruntálu se nachází několik vyhaslých čtvrtohorních sopek. Většina z nich náleží do skupiny sopek smíšených (stratovulkánů), což znamená, že činnost sopek byla střídavě explozivní a výlevná. Během explozí byla z kráteru na větší vzdálenosti vyvrhována láva, která po utuhnutí dopadla na povrch v podobě nesouvislých sopečných vyvrženin (pyroklastik). Naopak při výlevech láva z kráterů volně vytékala a tvořila lávové proudy. Sopečné vyvrženiny tvoří většinou sopečný kužel. Na území Bruntálu se z těchto sopek nachází Uhlířský vrch.

Vodní nádrž Slezská Harta

• u Bruntálu končí vzdutí vodní nádrže Slezská Harta
• nádrže odkaliště HMZ Bruntál, nástupce RD Jeseník
• Bukový rybník "Balaton"
  • Má rozlohu 5 hektarů a nachází se cca 800 m za tratí směr Malá Morávka; v péči rybářů je jako mimopstruhový. Je evidován Výborem územního svazu pro Sev. Moravu a Slezsko pod označením BUKOVÝ RYBNÍK 1 A. Napájí ho voda z Dubového a Bukového potoka, na kterém se cca 2 km proti proudu nachází další menší rybník. Rybník Bukový má žulou dlážděnou hráz s přepadem. V létě je hojně využíván jako rekreační vodní plocha. Vyskytuje se zde vodní ptactvo, v minulosti býval využíván místními zemědělci k plavení skotu.
• Kobylí rybník "u Žabáku"
  • Kobylí rybník je pozůstatek středověké fortifikace. Je napájen Papírenským potokem přitékajícím z východního směru a voda z přepadu odtéká do místní řeky - Černý potok (přítok Moravice). Uprostřed jeho vodní plochy je malý ostrůvek (cca 20-30 metrů v průměru), jehož břehy byly nedávno vyztuženy betonem. Tvar rybníku je nepravidelný kosodélník, nejkratší strana měří cca 80 m, nejdelší strana cca 155 m. Před několika lety byl na jižním břehu vytesán z kmene stromu vodník. Na tomto rybníku se konají také různé akce, například cvičení na záchranu tonoucích ze zamrzlé vodní plochy za účasti místních hasičů spolu s vodními záchranáři v únoru 2009. Pravidelně se konají akce otužilců, např. Bruntálský krystalek 2008 nebo výjimečný pokus otužilce z Přerova v prosinci 2007 o rekord v délce pobytu ve studené vodě.
• horní rybník na Bukovém potoku
• koupaliště v parku
• Černý potok (přítok Moravice)

Město leží v údolí obklopeném Uhlířským vrchem na jihu (směr Olomouc), hřebenem s TV převaděčem Kozinec (kóta 638 a 627) na východě (směr Horní Benešov) a zalesněným hřebenem s bývalou sovětskou střelnicí, vytyčeným vrchy Jelení, Rudná, Tkalcovský vrch, Vlčí hora a U rozhledny, na severu (směr Krnov). Kopce na západním směru s kótou 604 navazují na Uhlířský vrch (směr Rýmařov, Malá Morávka).

• Sebnitz, Německo
• Dubovka, Rusko

• IRGANG, Winfried. Freudenthal als Herrschaft des Deutschen Ordens 1621-1725. Bonn ; Bad Godesberg: Verl. Wissenschaftl. Archiv, 1971. 276 s. (německy)
• CEPEK, Josef a kol. Bruntál : příběh nejstaršího města. Bruntál : Město Bruntál, 2013. 185 s. ISBN 978-80-260-3197-0
• KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I.; Praha, 1996; s. 347–354 ISBN 80-85983-13-3

• Okresní soud v Bruntále
• Římskokatolická farnost Bruntál
• FC Slavoj Olympia Bruntál
• TJ Olympia Bruntál
• FC Slavoj Bruntál
• Sportovní klub Bruntál (SK Bruntál)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bruntál na Wikimedia Commons
• Galerie Bruntál na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Bruntál ve Wikislovníku
• Bruntál v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky
• http://www.bruntal.net/ Neoficiální stránky
• statistické údaje města Bruntál
• fotografie z Bruntálu, Krnova, Brantic, Osoblažska a dalších míst okresu Bruntál^{[nedostupný zdroj]}