Karlovy Vary dolní nádraží

V roce 1945 byla obě velká karlovarská nádraží cílem spojeneckého bombardování. Zejména po třetí vlně bylo Dolní nádraží poškozeno tak, že většina budov musela být stržena (včetně depa). Původní budova byla v 80. letech 20. století zbořena a nahrazena novější.

Dnešní podoba budovy terminálu pochází z konce 80. let, kdy byla zahájena stavba nové budovy v podobě, jakou má dnes. Dokončena byla však až v roce 2001 z financí, jež poskytla Evropská unie.[1] Historické depo v západní části bylo v roce 2013 zcela zbořeno.[2]

Objekt vlastní většinovým podílem České dráhy a. s. (kolem 60 %), menšími podíly město Karlovy Vary (kolem 30 %) a ČSAD autobusy Plzeň a. s. (asi 7 %).[3]

Dolní nádraží je výchozí pro Trať 149 do Bečova nad Teplou a Trať 142 do Johanngeorgenstadtu. Vedle této trati je spojeno s Horním nádražím (označené v síti ČD jako Karlovy Vary), tím i s tratí 140. Železnice sem dorazila v roce 1898, kdy byly spojeny Mariánské Lázně s Karlovými Vary. V následujících letech bylo budováno spojení s nádražím v Rybářích, jež sestává z jednoho tunelu a dvou mostů. Asi 200 metrů od Horního nádraží podjíždí Trať 140.

Budoucnost nádraží závisí na revitalizaci, možnému rozšíření západočeské železniční sítě o trať Karlovy Vary – Bečov nad Teplou – Plzeň[4] a otázce řešení vedené trati 140. Byla totiž navrhována varianta přeložky této trati, kdy by přes Dolní nádraží jezdily všechny vlaky. Předpokládaná cena se pohybuje kolem jedné miliardy korun.

Karosa DPKV na Dolním nádraží

Dolní nádraží je výchozím a cílovým bodem všech meziměstských linek, které směřují do nebo z města. Pravidelné spojení je zajištěno zejména do okolních obcí v rámci Karlovarského kraje. Dálkové spoje jezdí do Prahy či Amsterdamu.

Na systém MHD navazovala linka Dopravního podniku s číslem 12, od 1. ledna 2009 byla nahrazena linkou č. 5. Linka č. 5 od 1. ledna 2015 přestala jezdit a byla nahrazena linkou č. 18.

V srpnu 2010 město chystalo odkoupit 15 ha areálu Dolního nádraží od Českých drah a prodat jej společnosti Gamma Property z developerské skupiny Lordship, která jej měla společně s celým zanedbaným územím v obdélníku mezi Plynárenskou lávkou, Chebským mostem, Západní ulicí a řekou Ohří do deseti let přebudovat na novou čtvrť s obytnými domy, promenádou, obchody a službami.[3] Do té doby Lordship koupil od Českých drah další pozemky v okolí nádraží.[3]

Náměstek primátora Tomáš Hybner počítal s tím, že zde bude fungovat integrovaný terminál MHD, linkových autobusů a kolejové dopravy.[3] Existoval záměr, podle nějž měl být současný terminál dálkových autobusů, umístěný pod úrovní nádraží, zastřešen a do nového patra, ležícího v úrovni nádraží, měl být přemístěn terminál MHD od Tržnice.[5]

Investorská společnost Gamma Property však chystala přestavbu, v jejímž rámci železniční nádraží mělo být zredukováno na dvoukolejnou zastávku, v novější studii již jen jednokolejnou zastávku na jednokolejné trati a měl být zrušen terminál pro příměstskou autobusovou dopravu a místo něj měly být ponechány pouze čtyři zastávky (stání). Protože souběžně se kvůli dostavbě Národního domu uvažuje i o zrušení hlavního terminálu MHD u Tržnice, Svaz cestujících ve veřejné dopravě v březnu 2011 vyjádřil obavy z úplného vytěsnění veřejné dopravy z centra města.[5] V červenci 2010 zveřejnil krajský úřad návrh železničního jízdního řádu, podle nějž měla být zastavena osobní doprava mezi horním a dolním nádražím, a uvažovalo se i o ukončení dálkové a příměstské autobusové dopravy v menších terminálech na okraji města, s návazností na MHD.[6] Po medializaci záměru na zastavení železniční dopravy vznikla v Nejdku petice a železniční dopravu do centra města se podařilo zatím zachovat.[5] Nové vedení města po komunálních volbách si vyžádalo přerušení procesu EIA a chce se otázkou dořešení dopravy znovu zabývat.[5]