Zlínský kraj

Zlínský kraj je jeden ze 14 vyšších územně samosprávných celků v České republice. Tvoří jej tři okresy ve východní části bývalého územního Jihomoravského kraje a okres Vsetín z jihovýchodní části bývalého Severomoravského kraje. Nachází se ve východní až jihovýchodní části České republiky a zároveň i Moravy (jako jediný ze všech krajů Česka leží výhradně na území Moravy; s výjimkou části osady Sidonie, která leží na území historické země Slovensko). Na jihozápadě sousedí s Jihomoravským krajem, na severozápadě s Olomouckým krajem, na severu s Moravskoslezským krajem a na východě s Žilinským a Trenčínským krajem (na Slovensku). Žije zde přibližně 572 tisíc[2] obyvatel.

Zlínský kraj
Podzámecká zahrada v Kroměříži
znakvlajka
Území
Sídlo krajeZlín
Region soudržnostiStřední Morava
Historická zeměMorava
NUTS 3CZ072
ISO 3166-2CZ-72
RZZ
Zeměpisné souřadnice49°12′ s. š., 17°42′ v. d.
Vznik1. ledna 2000
Základní informace
Rozloha3 963,06 km²[1]
Počet obyvatel572 432 (2022)[2]
Hustota zalidnění144,4 obyv./km²
Nejvyšší bodČertův mlýn
(1 206 m n. m.)
Počet okresů4
Počet ORP13
Počet POÚ25
Počet obcí307
z toho 30 měst
a 6 městysů
Kontakt
Adresa
krajského úřadu
tř. Tomáše Bati 21
761 90 Zlín
[email protected]
HejtmanRadim Holiš (ANO)
Oficiální web: www.kr-zlinsky.cz
Další údaje
Kód kraje141
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní podmínky

Horopisně náleží území kraje k západním Karpatům. Podstatná část území je kopcovitá či hornatá, přičemž nejvyšší hřebeny leží na východě na hranici se Slovenskem a s Moravskoslezským krajem. Na jihu jsou to Bílé Karpaty s nejvyšší horou Velká Javořina (970 m). Na ně navazují Javorníky s nejvyšší horou Velký Javorník (1072 m) a posléze Moravskoslezské Beskydy. Zde se nachází i nejvyšší bod Zlínského kraje – Čertův mlýn (1205 m), který leží na hranici se sousedním Moravskoslezským krajem. Na západě a jihozápadě má kraj i úrodné nížiny – Haná na Kroměřížsku a Slovácko na Uherskohradišťsku. Na jihozápadě kraje se zvedají Chřiby s nejvyšším bodem Brdo (587 m). Mezi Chřiby a výše zmíněnými pahorkatinami probíhá od západu z Olomouckého kraje Hornomoravský úval přes Kroměřížsko až na Zlínsko. Kolem řeky Moravy, na Uherskohradišťsku, probíhá Dolnomoravský úval, který dále pokračuje do Jihomoravského kraje.

Území kraje odvodňuje řeka Morava a její přítoky, např. Bečva a Olšava. Morava se vlévá do Dunaje, který její vody odvádí do Černého moře. Okrajové části kraje na severu a severovýchodě odvodňuje řeka Odra do Baltského moře. Okrajové části na východě patří do povodí řeky Váh (např. povodí řeky Vlára), který se vlévá do Dunaje.

Zlínský kraj má velkou rozlohu chráněného krajinného území. Velkoplošná území zahrnují dvě chráněné krajinné oblasti, Beskydy a Bílé Karpaty, která zahrnují zhruba 30 % území. CHKO Bílé Karpaty patří mezi šest biosférických rezervací UNESCO v republice. Na území kraje se také nachází množství přírodních rezervací a přírodních památek.

Obyvatelstvo

Při příležitosti sčítání lidu 2011 se ve Zlínském kraji zjistilo 579 944 osob.[3] Samostatně nebo v kombinaci se zde k české národnosti přihlásilo 339 164 osob, k moravské národnosti se jich přihlásilo celkem 115 604.

Administrativní členění

Území kraje je vymezeno územími okresů Zlín, Vsetín, Kroměříž a Uherské Hradiště.

K 1. lednu 2003 zanikly okresní úřady a území samosprávných krajů se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty pak dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě bývalých okresních měst vykonávají rozšířenou státní správu na území kraje ještě tyto obce: Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Luhačovice, Otrokovice, Rožnov pod Radhoštěm, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Vizovice.

V kraji se nalézá 307 obcí, z toho 13 obcí s rozšířenou působností. 30 obcí má status města. Sídelním městem kraje je statutární město Zlín.

Okres Počet obyvatel
(1. 1. 2020)[4]
Rozloha[5] Hust. zal. Počet obcí LAU 1
Kroměříž (KM) 105 343 796 132 obyv./km² 79 CZ0721
Uherské Hradiště (UH) 142 226 991 144 obyv./km² 78 CZ0722
Vsetín (VS) 143 334 1 131 125 obyv./km² 59 CZ0723
Zlín (ZL) 191 652 1 045 185 obyv./km² 91 CZ0724

Města a obce

V současnosti (2021) se ve Zlínském kraji nachází 30 měst, 6 městysů a 307 obcí.

Města Počet obyvatel
(1. 1. 2020)[6]
Okres
Zlín 74 935 Zlín
Kroměříž 28 620 Kroměříž
Vsetín 25 974 Vsetín
Uherské Hradiště 25 247 Uherské Hradiště
Valašské Meziříčí 22 306 Vsetín
Otrokovice 17 879 Zlín
Uherský Brod 16 441 Uherské Hradiště
Rožnov pod Radhoštěm 16 398 Vsetín
Holešov 11 579 Kroměříž
Bystřice pod Hostýnem 8 144 Okres Kroměříž
Napajedla 7 171 Okres Zlín
Hulín 6 762 Okres Kroměříž
Staré Město 6 661 Okres Uherské Hradiště
Slavičín 6 386 Okres Zlín
Kunovice 5 579 Okres Uherské Hradiště
Zubří 5 547 Okres Vsetín
Brumov-Bylnice 5 528 Okres Zlín
Luhačovice 5 059 Okres Zlín
Valašské Klobouky 4 946 Okres Zlín
Vizovice 4 857 Okres Zlín
Chropyně 4 853 Okres Kroměříž
Bojkovice 4 382 Okres Uherské Hradiště
Hluk 4 372 Okres Uherské Hradiště
Uherský Ostroh 4 217 Okres Uherské Hradiště
Fryšták 3 684 Okres Zlín
Slušovice 2 968 Okres Zlín
Morkovice-Slížany 2 942 Okres Kroměříž
Koryčany 2 751 Okres Kroměříž
Kelč 2 706 Okres Vsetín
Karolinka 2 529 Okres Vsetín

Historie

Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky, ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev.

Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

Pohled na Lidečko a Horní Lideč ve Zlínském kraji

Mezi lety 1949–1959 patřilo celé jeho území ke kraji Gottwaldovskému, který byl podstatně větší než současný Zlínský kraj. Patřilo k němu také celé území moderního okresu Hodonín a okrajové oblasti moderního okresu Přerov. V roce 1960 pak byl Gottwaldovský kraj zrušen, a jeho území rozděleno mezi Jihomoravský kraj (většina území) a Severomoravský kraj (moderní okres Vsetín a několik obcí v přilehlých částech moderního okresu Přerov). Roku 2000 pak z částí Jihomoravského kraje (moderní okresy Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště) a Severomoravského kraje (moderní okres Vsetín) vznikl dnešní Zlínský kraj. V době vzniku byla prosazována změna názvu kraje na Východomoravský, aby se obyvatelé s tímto krajem více ztotožnili,[7] nakonec však zůstal původní název.

Východní hranice Moravy neměla svůj dnešní tvar odjakživa. Pomineme-li fakt, že všechny hranice byly ve středověku definovány pomyslným středem neobydleného pohraničního hvozdu, jižní část Zlínského kraje patřila ještě koncem 11. století k spornému území. Hranici Moravy tehdy tvořila řeka Olšava. O oblast zvanou Lucká provincie s obcemi Hluk a Kunovice vedli spory vládci Moravy a Uher.

Hospodářství

Ve Zlínském kraji převažuje průmysl, zemědělství je rozmístěno v nížinách v moravských úvalech.

Průmysl

Podrobnější informace naleznete v článku Průmysl Zlínského kraje.

Průmysl strojírenský, gumárenský, chemický, dřevozpracující a potravinářský. Ekonomicky patřil Zlínský kraj k  těm zaostalejším, mnohé podniky po privatizaci v 90. letech 20. století stagnovaly či krachovaly. K 31. prosinci 2009 nezaměstnanost dosahovala hodnoty 10,83 %.[8] V současnosti (2021) ale patří mezi ekonomicky vyspělé kraje České republiky.

Zemědělství

Kromě úrodných nížin v moravských úvalech má kraj nekvalitní půdu, která se hodí spíš pro pastevectví.

Doprava

Podrobnější informace naleznete v článku Doprava ve Zlínském kraji.

Kultura

Zlínský kraj v oblasti kultury zřídil tyto příspěvkové organizace:

Krajské zastupitelstvo

Složení a počty mandátů jednotlivých krajských zastupitelstev:

Politická strana 2016 2012 2008 2004 2000
ANO 2011 8
Česká strana sociálně demokratická 6 12 18 7 7
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová 12 10
6
11

Koalice Svobodní a Soukromníci 4
Komunistická strana Čech a Moravy
4 9
5
8
8
Občanská demokratická strana
3 5
11
16
9
Svoboda a přímá demokracie 2
Starostové a nezávislí 6
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI
4



TOP 09 a Starostové a nezávislí pro Zlínský kraj
5



STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ PRO ZLÍNSKÝ KRAJ (NSK a Zlínské hnutí nezávislých)

5


Evropští demokraté a Nezávislí starostové pro kraj


3

Čtyřkoalice (KDU-ČSL, Unie svobody, Demokratická unie a ODA)



15
Zlínské hnutí nezávislých



6

Na základě výsledků voleb do krajského zastupitelstva v roce 2012 a povolebních jednání byla vytvořena většinová koalice ČSSD, komunistů a Zemanovců. Jako výraz nesouhlasu s účastí komunistů v této koalici vznikla výzva proti vládě komunistů ve Zlínském kraji.[9]

Hejtman

Od roku 2000 zastávali funkci hejtmana tito členové zastupitelstva:

Odkazy

Reference

  1. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  3. Výstupní objekt VDB. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2020-02-04]. Dostupné online.
  4. Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2020 [online]. Český statistický úřad, 2020-04-30 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online.
  5. Rozloha území, počet obyvatel, hustota obyvatelstva a počet obcí podle krajů a okresů k 1. 1. 2013 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2015-05-02]. Dostupné online.
  6. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2020 [online]. Český statistický úřad, 2020-04-30 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online.
  7. Název Zlínský kraj zůstane. iDNES.cz [online]. 2001-03-28 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online.
  8. ČSÚ - Nezaměstnanost ve Zlínském kraji v roce 2009
  9. LAPČÍK, Michael. Petice: nechceme KSČM na kraji. Slovácký deník. 2012-11-05. Dostupné online [cit. 2020-05-04].

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.