Okříšky

Nejstarší (1371) doložená podoba jména je Okřešice (zapsáno Ockrziessicz), což je shoda se jménem blízkých Okřešic (jejichž jméno pochází od osobního jména Okřěsa). Na rozlišení proto mohla vzniknout zdrobnělina Okříšky. Z roku 1466 je nicméně doložen tvar Oškříčky (z něhož se Okříšky mohlo vyvinout), který by byl zdrobnělinou místního jména Oskořice odvozeného od osobního jména Oskora. V 18. století se používala varianta Okříško.[5]

První zmínka o Okříškách pochází z roku 1371, kdy se objevily v testamentu moravského markraběte Jana Jindřicha, podle archeologických výzkumů jsou však nejméně o sto let starší. V 15. století byly Jiřím z Poděbrad předány spolu s Petrovicemi do dědičného vlastnictví Mikuláši Petrovského z Hrochova, ten přebudoval tvrz do gotického slohu.[4]

Roku 1629 Okříšky zakoupil Vít Jindřich Port z Arlesberka a poprvé se objevila zmínka o kostele ve vsi. Kostel měl být někdy po tomto roce přestavěn. Později byly Okříšky prodány Kryštofovi Pavlovi Věžníkovi z Levese, ten vlastnil i Pokojovice, ve prospěch sirotků po Kryštofovi byly prodány v roce 1706 Norbertovi Lvovi z Hrochova.[6]

V roce 1751 zakoupil Okříšky s Pokojovicemi majitel brtnického panství Thomas Vinciguerra Collalto et San Salvatore (1710-1768).[4] Roku 1871 byla vesnice připojena na železnici a roku 1882 byl na panském dvoře uveden do provozu lihovar. V roce 1910 přešla do majetku velkostatku Brtnice parní pila, vybudovaná v letech 1883-1896 Františkem Engelmannem. Ke statku patřila i parní cihelna. Roku 1864 byla ve vsi zřízena malá škola, ta sídlila ve staré radnici, novou budovu škola získala mezi lety 1890 a 1891, ta byla rekonstruována v roce 1925.[6] V Okříškách měla být v roce 1892 Františkem Engelmannem z Brna postavena parní pila, která měla posléze přejít do majetku velkostatku. V jehož majetku byl i lihovar.[7]

Během provádění pozemkové reformy na statku Okříšky s Pokojovicemi bylo majiteli knížeti Manfredovi Collalto z celkové rozlohy 313 ha rozparcelováno 36 ha a 277 ha propuštěno ze záboru. Parní pila byla prodána firmě Brož a Entler. Ta však 21. listopadu 1934 vyhořela. Panský lihovar byl združstevněn (Družstevní lihovar v Okříškách s.r.o)

V roce 1940 uvedl Jaroslav Ampapa z Opatova do provozu novou parní pilu (parní pila, tesařství, podnikatelství staveb a obchod se dřevem). V roce 1947 obdržel syn majitele pily Alois Ampapa do národní správy konfiskát parní pily firmy Eduard Prager v Uherčicích.[8] Pila Jaroslava Ampapy v Okříškách byla znárodněna na základě vyhlášky č. 1256/1948 ministra průmyslu ze dne 27. června 1948, následně přiřazena národnímu podniku Moravskoslezské pily se sídlem v Šumperku.[9]

V roce 1945 proběhla za posledního majitele Oktaviana Collalta podle účelově vyložených Benešových dekretů na collaltovských velkostatcích (a tedy i na statku v Okříškách) konfiskace veškerého majetku.[10] Na 51. schůzi moravskoslezského zemského národního výboru v Brně 28. ledna 1947 byly předloženy přídělové plány na rozdělení zkonfiskovaného zemědělského majetku Octaviana Collalto z Brtnice na území obce Okříšky a zaslány ke schválení ministerstvu zemědělství.[11] Collaltovská strojní cihelna připadla do národní správy MNV a dvůr z národní správy velkostatku v Brtnici do vlastnictví nově utvořeného Zemědělského výrobního družstva (schváleno na 83. schůzi ZNV v Brně).[12][13]

Do roku 1849 patřily Okříšky do náměšťského panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč.[14]

Železniční stanice Okříšky

Od 29. května 2007[16] jsou Okříšky městysem.

V roce 2017 došlo k zablokování příprav tzv. velkého obchvatu Okříšek s napojením do průmyslové zóny Přibyslavice – Nová Ves. Občané nechtějí prodat své pozemky pod projektovanou stavbou, tito občané se obrátili na krajský soud v Jihlavě a tam uspěli. Soud sdělil, že kraj nepostupoval ideálně.[17] V květnu roku 2017 byla zastupitelem městyse iniciována petice za vytvoření obchvatu, ta je adresována Kraji Vysočina. Petici podpořilo i vedení městyse.[18]

V roce 2017 se vesnice účastnila soutěže Vesnice roku.[19] V této soutěži získala obec ocenění, konkrétně obdržela Zlatou cihlu v Programu obnovy venkova za příkladné stavby na venkově, realizované v duchu Programu obnovy venkova, konkrétně za novou hasičskou zbrojnici. Získala také Diplom za moderní knihovnické a informační služby.[20]

V roce 2017 také obec získala doporučení podvýboru pro heraldiku a vexilologii k nové vlajce obce. Vlajka vychází z obecního znaku, nad žlutým kolem je stylizované písmeno M.[21] Mezi lety 2017 a 2018 probíhá stavba nového kulturního domu, na ten je adaptován původní starý sál hasičské zbrojnice. Budova bude mít prosklený průhled a několik místností. Otevřít se má v září 2018 při příležitosti místní pouti. Celková kapacita má být kolem 500 lidí.[22]

V roce 2017 při Volbách do poslanecké sněmovny PČR probíhala petiční akce pro podporu výstavby obchvatu, petiční archy budou předány hejtmanovi kraje Vysočina.[23] Na konci roku 2018 byla dokončena stavba víceúčelového sportovního areálu za někdejší sokolovnou. Hřiště bude sloužit hokejistům, florbalistům, okolo hřiště je tartanová dráha.[24] Sportovní areál se stal Komunálním projektem roku v soutěži časopisu Moderní obec.[25]

Na pozemcích sousední obce Petrovice by měl vést obchvat Okříšek. Ke konci roku 2019 se začaly vykupovat pozemky na stavbu obchvatu. Nově se nejedná o tzv. dvouprojekt, ale o projekt samostatného obchvatu.[26]

V roce 2019 byla opravena stezka k rybníku Pilný.[27] V témže roce začalo město osazovat stromy tzv. zavlažovacími vaky.[28] Ty se po testovacím období osvědčily a městys nakoupil další vaky.[29]

Mezi Přibyslavicemi a Okříškami na zalesněném kopci dříve byla skládka sklářského odpadu, ta je znehodnocena přítomností arsenu, ten však nadále neprosakuje do spodních vod. Dříve však byly hodnoty arsenu nadlimitní. Sklářské odpady pochází z Kněžic a Brodců.[30]

V roce 2020 bylo oznámeno, že do konce roku bude přestěhována knihovna do centru městyse, do budovy bývalé spořitelny, která z městyse odešla.[31][32]

V roce 2020 bylo oznámeno, že na stezce mezi Přibyslavicemi a Okříškami na hranici obcí budou vysázeny Lípy přátelství a umístěny lavičky.[33] V roce 2020 také zakoupil obecní úřad vratné kelímky pro společenské akce, jsou potištěny kresbou rodáka z Okříšek Štěpána Mareše.[34] Bylo oznámeno, že v roce 2021 bude rekonstruována čistička odpadních vod a kanalizace v obci, také bude nově rozšířena mateřská škola.[35]

V roce 2021 Okříšky slavily 640 let od první písemné zmínky o městě, vydaly dvě knihy, jednu fotografickou, druhou o historii.[36] V témže roce je v plánu opravit kapli a dva kříže na území městyse.[37][38] V roce 2022 byla osazena na zeď hřbitova v Okříškách pamětní deska Václavu Málkovi.[39]

Plány stavby obchvatu pochází z roku 1949, následně se plánovala stavba obchvatu kolem roku 1960 a pak po roce 2000. V roce 2019 se začaly vykupovat pozemky.[26] Obchvat Okříšek by se mohl začít stavět v roce 2021, cena by měla být kolem 440 milionů Kč.[40] V květnu roku 2020 byla dokončena rekonstrukce přejezdu nedaleko továrny společnosti Frankische, byly instalovány závory.[41]

V letech 1990–2010 působil jako starosta Josef Kula, od roku 2010 tuto funkci vykonává Zdeněk Ryšavý.

• kostel Jména Panny Marie – postaven dříve než v roce 1500
• zámek Okříšky – počátky sahají až do roku 1375
• Vodní mlýn – č.p. 22

• Collaltové – majitelé panství Okříšky
• Kamila Bártlová (*1931), pedagožka a esperantistka
• Antonín Boudar (1923–?), voják
• František Boudar (1889–?), učitel, redaktor a politik
• Bohumír Bradáč (1884–1953), spisovatel
• Ferdinand Dokulil (1891–1939), kněz
• Josef Fuksa (1893–?), pedagog a ekonom
• Stanislav Gamba (1911–1941), voják, advokát
• Josef Hak (1896–1968), pedagog a elektrotechniky
• Jiří Hájek (1976), skladatel filmové hudby
• František Konvička (* 1939), basketbalista
• Václav Málek (1909–1987), voják, obuvník
• Štěpán Mareš (* 1972), známý kreslíř (Zelený Raoul)
• František Novák (1872–1940), senátor NS ČSR, železničář
• Petr Podhrázký (1943–1990), dramatik, libretista a básník
• František Pokorný (* 1933), choreograf
• Bolek Prchal (1898–1949), herec
• Karel Roden mladší (1914–1992), herec

• České dráhy