Okres Jihlava

Okres Jihlava je okres ve středu kraje Vysočina. Sídlem jeho dřívějšího okresního úřadu bylo statutární město Jihlava, které je obcí s rozšířenou působností. Kromě jeho správního obvodu okres obsahuje ještě na jihu správní obvod obce s rozšířenou působností Telč.

Okres Jihlava
Území
Sídlo okresu
(1960–2002)
Jihlava
KrajVysočina
LAU 1CZ0632
ISO 3166-2CZ-612
SPZ (1960–2001)JI
Zeměpisné souřadnice49°18′ s. š., 15°30′ v. d.
Vznik11. dubna 1960
Základní informace
Rozloha1 199,32 km²
Počet obyvatel113 664 (2021)[1]
Hustota zalidnění94,8 obyv./km²
Počet ORP2
Počet POÚ4
Počet obcí123
z toho 5 měst
a 9 městysů
Další údaje
Kód okresu3707
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V rámci kraje sousedí na západě s okresem Pelhřimov, na severu s okresem Havlíčkův Brod, na východě s Žďár nad Sázavou a na jihovýchodě s okresem Třebíč. Dále pak sousedí na jihu s okresem Jindřichův Hradec Jihočeského kraje.

Charakteristika okresu

Jihlavsko se nachází v centrální části Českomoravské vrchoviny a rozkládá se na obou stranách historické česko-moravské zemské hranice v oblasti Jihlavských vrchů. Převažuje zde strojírenství, významné je i stavebnictví a průmysl potravinářský, dřevozpracující a kovodělný. V celostátním srovnání je nadprůměrné také zemědělství a lesnictví. Z výměry velmi členitého území okresu činí zemědělská půda asi šest desetin a lesy téměř jedna třetina.[2] Vodopisně se jihlavský okres nachází na rozhraní Černého a Severního moře, největšími toky jsou řeka Jihlava a říčka Brtnice. Nejvyšším bodem je Javořice (837 m n.m.), současně nejvyšší bod celé Českomoravské vrchoviny. Vzhledem k průměrné nadmořské výšce kolem 540 m n.m. je podnebí většinou chladné a drsné.[2]

Administrativně se okres člení na dva správní obvody obcí s rozšířenou působností (Jihlava a Telč), první z nich se dále člení na tři správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Jihlava, Polná a Třešť). Zdaleka největším městem je Jihlava (50 tisíc obyvatel), přes 5 tisíc obyvatel má ještě Telč, Třešť a Polná.

Okresem prochází dálnice D1 a silnice I. třídy I/23 a I/38. Silnicemi II. třídy jsou II/112, II/131, II/134, II/151, II/348, II/351, II/352, II/353, II/402, II/403, II/404, II/405, II/406, II/407, II/409, II/410, II/523, II/602 a II/639. Na území okresu se nachází jediné a pouze sportovní letiště Jihlava-Henčov.

Krajina okresu je příznivá pro turistiku a cyklistiku, jsou zde dobré podmínky pro letní i zimní rekreaci. Městská památková rezervace Jihlava s jedním z největších náměstí ve střední Evropě má řadu pamětihodností, např. kostel sv. Jakuba, zachované měšťanské domy nebo podzemní katakomby. Atraktivní je i jihlavská zoo. Ve městě Polná se nachází děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie, jeden z největších českých barokních kostelů, v Třešti je stále živé betlemářství a městečko Brtnice může nabídnout dva barokní mosty. Nejvýznamnější památkou je ale historické centrum Telče se zámkem, zapsané do seznamu památek světového dědictví UNESCO.[2] Část okresu Jihlava, kde až do konce druhé světové války žilo většinové německé obyvatelstvo, byla označována jako „Jihlavský jazykový ostrov“.

Seznam obcí a jejich částí

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malým písmem.

Arnolec Batelov (Bezděčín Lovětín Nová Ves Rácov) Bílý Kámen Bítovčice Bohuslavice Borovná Boršov Brtnice (Dolní Smrčné Jestřebí Komárovice Malé Panská Lhota Přímělkov Příseka Střížov Uhřínovice) Brtnička Brzkov Cejle (Hutě) Cerekvička-Rosice (Cerekvička Rosice) Černíč (Myslůvka Slaviboř) Čížov Dlouhá Brtnice Dobronín Dobroutov Dolní Cerekev (Nový Svět Spělov) Dolní Vilímeč Doupě Dudín Dušejov Dvorce Dyjice (Dolní Dvorce Dyjička Stranná) Hladov Hodice Hojkov Horní Dubenky Horní Myslová Hostětice (Částkovice) Hrutov Hubenov Hybrálec Jamné (Lipina Rytířsko) Jersín Jezdovice Ježená Jihlava (Antonínův Důl Červený Kříž Helenín Henčov Heroltice Horní Kosov Hosov Hruškové Dvory Jihlava Kosov Pávov Pístov Popice Sasov Staré Hory Vysoká Zborná) Jihlávka Jindřichovice Kalhov Kaliště (Býkovec) Kamenice (Kamenička Řehořov Vržanov) Kamenná Klatovec Kněžice (Brodce Rychlov Víska) Knínice (Bohusoudov) Kostelec Kostelní Myslová Kozlov Krahulčí Krasonice Lhotka Luka nad Jihlavou (Otín Předboř Svatoslav) Malý Beranov Markvartice Měšín Milíčov Mirošov (Jedlov) Mrákotín (Dobrá Voda Praskolesy) Mysletice Mysliboř Nadějov Nevcehle Nová Říše Olšany Olší Opatov Ořechov Otín Panenská Rozsíčka Panské Dubenky Pavlov (Bezděkov Stajiště) Plandry Polná (Hrbov Janovice Nové Dvory Skrýšov) Puklice (Petrovice Studénky) Radkov Rančířov Rantířov Rohozná Rozseč Růžená Rybné Řásná Řídelov Sedlatice Sedlejov Smrčná Stáj Stará Říše (Nepomuky) Stonařov (Sokolíčko) Strachoňovice Střítež Suchá (Beranovec Prostředkovice) Svojkovice Šimanov Švábov Telč (Studnice Podolí Staré Město Štěpnice Vnitřní Město) Třešť (Buková Čenkov Salavice) Třeštice Urbanov Ústí (Branišov) Vanov Vanůvek Vápovice Velký Beranov (Bradlo Jeclov) Větrný Jeníkov (Velešov) Věžnice Věžnička Vílanec (Loučky) Volevčice Vyskytná nad Jihlavou (Hlávkov Jiřín Rounek) Vysoké Studnice Vystrčenovice Záborná Zadní Vydří Zbilidy Zbinohy Zdeňkov Zhoř Zvolenovice Žatec Ždírec

Změna hranice okresu

Do 1. ledna 2007 byla v okrese Jihlava také obec:

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. Charakteristika okresu Jihlava [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-03-26]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.