Okres Cheb

Okres Cheb je okres v Karlovarském kraji. Jde o nejzápadněji položený okres v Česku.

Okres Cheb
Území
Sídlo okresu
(1960–2002)
Cheb
KrajKarlovarský
LAU 1CZ0411
ISO 3166-2CZ-411
SPZ (1960–2001)CH
Zeměpisné souřadnice50° s. š., 12°30′ v. d.
Vznik11. dubna 1960
Základní informace
Rozloha1 045,94 km²
Počet obyvatel91 434 (2021)[1]
Hustota zalidnění87,4 obyv./km²
Počet ORP3
Počet POÚ3
Počet obcí40
z toho 10 měst
Další údaje
Kód okresu3402
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled obecních znaků okresu Cheb

Sousedí s karlovarskými okresy Sokolov a Karlovy Vary, s plzeňskými okresy Tachov a Plzeň-sever a jeho západní hranice je i státní hranicí s Německem.

Struktura povrchu

K 31. prosinci 2003 měl okres celkovou plochu 932,75 km², z toho:

  • 46,93 % zemědělských pozemků, které z 57,14 % tvoří orná půda (26,82 % rozlohy okresu)
  • 53,07 % ostatní pozemky, z toho 75,07 % lesy (39,84 % rozlohy okresu)

Povrch

Převážná část popisované oblasti spadá do území Krušnohorské soustavy. Pouze jihozápadní okraj náleží Šumavské soustavě. Krušnohorskou soustavu zastupují Smrčiny (Ašská vrchovina, Hazlovská pahorkatina a Chebská pahorkatina), které na naše území zasahují z Německa, a Karlovarská vrchovina, která se skládá ze Slavkovského lesa a Tepelské vrchoviny.

Šumavské soustavě patří nejsevernější výběžky Českého lesa (Dyleňský les a Podčeskoleská pahorkatina).

Nejvyšší vrcholy:

Hydrologické poměry

Celá oblast okresu patří do úmoří Severního moře. Nejvýznamnějším tokem je Ohře, která pramení v Bavorsku a na území ČR se dostává u Pomezné. Většími levostrannými přítoky jsou Slatinný potok, Sázek, Plesná, Libocký potok a pravostrannými Odrava, Lipoltovský potok a uměle vybudovaná Dlouhá stoka s přítokem Teplá. Mariánskolázeňsko odvodňuje z větší části Kosí potok, pramenící pod horou Dyleň a jeho přítoky Bahnitý, Úšovický a Jilmový potok. Téměř celý Ašský výběžek patří do povodí Sály. Většina potoků, např. Bílý Halštrov a Rokytnice odtud teče do Německa.

Z umělých vodních nádrží jsou největší Jesenická přehrada na Odravě (754 ha) a Skalka na Ohři (385 ha) v blízkosti Chebu, které jsou využívány k rekreaci. Dále pak Podhora na Teplé (82 ha) je využívána jako vodárenská nádrž a Horka na Libockém potoku slouží jako zásobárna pitné vody.

Chebsko je velmi bohaté na rybníky. Největší rybniční soustava je na Slatinném potoku poblíž Františkových Lázní, které vévodí rybník Amerika s plochou téměř 60 ha. K dalším větším rybníkům patří Plochý (10 ha) a Okouní (9 ha).

Minerální prameny

Zvláštností tohoto území jsou četné minerální prameny s vysokým obsahem rozpuštěných solí a bohatým sycením oxidem uhličitým, které tu vyvěrají ve stovkách vřídel. Většinu z nich můžeme považovat za dozvuky třetihorní sopečné činnosti.

Mariánskolázeňské prameny zahrnují rozsáhlou oblast v prostoru Slavkovského lesa a Tepelské plošiny. Minerální vody se tvoří z usazených dešťových vod, soustřeďujících se v puklinách krystalických hornin (hlavně žul) v hloubce 60–100 m pod povrchem. Mají velmi pestré složení. Na území Mariánských Lázní vyvěrají zhruba ve 40 pramenech (Křížový, Rudolfův aj.). Do těchto pramenů patří i další; např. kynžvartské kyselky a železité kyselky Konstantinových Lázní.

Františkolázeňské prameny se soustřeďují v Chebské pánvi při údolí Slatinného potoka. Jsou nejvydatnějším zdrojem studených kyselek v republice. Vznikají v artézské pánvi, jsou tvořené pískovci, písky a jíly. Převažují prosté železité kyselky; pramen Glauberův IV. má největší obsah minerálů v České republice vůbec. Pramenů je zhruba 25, jsou teplé jen 9–12,5 °C a vyvěrají z hloubky asi 50 m. Vývěry v oblasti rašeliniště Soos pronikají z větších hloubek, a jsou proto o něco teplejší – nejteplejší z nich je Císařský (14–18 °C).

Jak Mariánské Lázně, tak Františkovy Lázně jsou součástí západočeského lázeňského trojúhelníku spolu s Karlovými Vary.

Půdy

Zastoupeny jsou tu dva typy půd. Na Ašsku a Mariánskolázeňsku se vyskytují hnědé půdy a podzoly a na Chebsku jsou to illimerizované a olejné půdy. Druhy půd jsou v této oblasti tři. Půdy převážně hlinitopísčité a písčitohlinité (10–30 % jíl. č.) na Ašsku a v okolí Mariánských Lázní. Nejvíce úrodná oblast v okrese je v okolí Chebu s převážně hlinitými půdami (30–45 % jíl. č.). A na západ od M. L. jsou převážně štěrkovité a kamenité půdy s obsahem skeletu větším než 50 %. Celkově je toto území méně úrodná oblast České republiky.

Klimatické poměry

Okres Cheb patří do chladné až mírný podnebný pás mírně teplé podnebné oblasti. Za 1 rok tu spadne přibližně 500–800 mm srážek. Nejméně na Chebsku (500–600 mm ) a nejvíce u Mariánských Lázní (700–800 mm ). Průměrná roční teplota je tu od 6 °C (, Mariánské Lázně) do 10 °C (Cheb).

Biosféra

Území okresu Cheb je velmi členité a zahrnuje jak hory, tak rozsáhlé planiny i hluboká údolí řek, s velkým podílem lesů.

Za přírodovědecky nejcennější území v oblasti můžeme považovat Slavkovský les, kde se kromě doznívajících projevů vulkanické činnosti dochovala rozsáhlá rašeliniště se vzácnou flórou a faunou. Je tu i řada maloplošných chráněných území se zvláštním režimem. V dnešních lesích, převážně smrkových monokulturách, najdeme i zbytky původních bučin s příměsí jedle. Proto bylo území Slavkovského lesa o ploše 640 km² vyhlášeno roku 1974 za CHKO. Největší rašeliniště Slavkovského lesa leží v nadmořské výšce 800–900 m n. m. a jsou chráněna jako národní přírodní rezervace Kladské rašeliny. Roste tu borovice blatka, rosnatka okrouhlolistá, klikva žoravina, vlochyně aj.

Obdobnou rašelinnou flóru najdeme i v rašeliništi Soos (221 ha) u Františkových Lázní, kde se navíc vyskytují některé slanomilné rostliny a jako velká vzácnost i orchidej vstavač.

V této oblasti je i mnoho přírodních parků. Poblíž Aše je to přírodní park Halštrov, na sever od Skalné přírodní park Kamenné vrchy, v okolí Mariánských Lázní přírodní park Šumava a u Libé je to přírodní park Smrčiny.

Památky

Na rozdíl od jiných oblastí Čech je zde zachováno velké množství památek z doby románské. K nejznámějším patří bývalá císařská falc a kostel sv. Mikuláše v Chebu, jádra hradu Vildštejn (Skalná), Seeberg, Starý Hrozňatov a Hazlov. Gotiku tu většinou zastupují už jen zříceniny, jako např. Starý Rybník, Neuberg, Kynžvart a Pomezná. Cenný soubor gotické městské architektury najdeme v Chebu (kostely, kláštery).

Renesance se výrazně zapsala především do architektury měst. Renesanční domy najdeme hlavně v Chebu, a v Hazlově je renesanční hřbitovní kostel.

Výrazněji se tu projevuje baroko. Z církevních barokních památek je třeba jmenovat dominikánský klášter a radnici v Chebu a Loretu ve Starém Hrozňatově. Do barokního slohu byl přestavěn hrad v Chebu a také zámek Libá v Libé. Na celém území je velké množství soch, sloupů a kašen.

Klasicismus a empír dal vzhled pozoruhodným souborům staveb (kolonády, lázeňské budovy, hotely) v centrech lázeňských měst Františkovy Lázně, Mariánské Lázně, Lázně Kynžvart. Architektura 19. a začátku 20. století je typická pro historické budovy v Mariánských Lázních.

Bohaté je zastoupení lidové architektury, především hrázděných a roubených staveb. Nejkrásnější se dochovaly v Hranicích, Ostrohu a Skalné.

Pozoruhodnou památkou Chebska a Ašska jsou kamenné smírčí kříže, připomínající dávné tragédie, často i hrdelní zločiny. Jsou jich tu desítky, nejhezčí najdeme v Hazlově, Milhostově a Plesné.

Historie

V dávné minulosti toto území pokrývaly husté pralesovité lesy. Zmínka o prvních lidech zde je již ze starší doby kamenné. Slovanské obyvatelstvo zde sídlilo od 8. do počátku 12. století. Jeho hlavním hradištěm byl Cheb, založený v 9. století. V rámci kolonizace, která sem přicházela z Německa, tito původní obyvatelé ustupovali. Již v 1. polovině 19. století se celá oblast dostávala pod vliv německé severní marky. Jedním z prvních území v českých zemích, které podlehlo germanizaci, bylo Chebsko, na které si ve 13. století činily nárok čeští i němečtí panovníci.

K definitivnímu připojení Chebska k zemím Koruny české došlo až za vlády Jana Lucemburského v roce 1322. Ten potvrdil Chebským všechna jejich práva a mnohá jiná jim ještě daroval, což přispělo ke zvláštnímu postavení – autonomii – této oblasti v rámci českého království. Obdobné postavení si po staletí udržovalo i sousední Ašsko.

Husitské války do oblasti příliš nezasáhly, většina zdejších hradů (Loket, Andělská hora) stála na straně katolíků. V 16. století vrcholila v oblasti důlní činnost, těžilo se především stříbro a cín.

Zdárný vývoj zastavila třicetiletá válka, která byla pro západní Čechy skutečnou pohromou. V tomto období opustilo zemi tisíce horníků a lidé byli nuceni, hledat si nový zdroj obživy. Rozvíjela se řemesla, zemědělství a obchod. Rozrůstal se také průmysl, v oblasti hlavně textilní, sklářský a výroba porcelánu. Od 18. století se výrazně o slovo hlásilo lázeňství.

Po vzniku ČSR v roce 1918 se zdejší němečtí obyvatelé pokusili o odtržení pohraničního území a vytvoření samostatného útvaru. Národnostní vášně vyvrcholily odtržením Sudet v roce 1938 a jejich připojením k Německu. Po osvobození území roku 1945 americkou armádou a odsunu německých obyvatel sem přišli noví osídlenci z Čech. Řada obcí zůstala však většinou zčásti neobydlena. Výsledkem byl úplný zánik některých sídel. Teprve v posledních letech se pohraniční oblasti z těchto ran rychle vzpamatovávají a obnovují tradiční vztahy se svými západními sousedy.

Do roku 2002 bylo sídlem okresu sídlem město Cheb.

Sídla

Rozsah okresu Cheb, platný k roku 2010, s vyznačenými hranicemi a názvy obcí

Většina sídel v okrese jsou vsi. Mezi největší obce patří města Cheb, , Františkovy Lázně a Mariánské Lázně.

Největším městem okresu je Cheb s 32 300 obyvateli (k roku 2016). Založen byl již v 9. století, ale městem se stal až v roce 1204. Hlavní průmysl je zde strojírenský, textilní, kovodělný, stavební, dřevozpracující a potravinářský. Cheb patřil střídavě k Čechám a Německu, od roku 1322 je součástí českého státu. Nachází se zde krásný románský hrad a kostel sv. Mikuláše. Centrum Chebu je městskou památkovou rezervací.

Město bylo založeno ve 13. století a má 13 100 obyvatel (k roku 2016). Průmysl je tu převážně potravinářský a textilní. Nejzajímavějšími kulturními památkami jsou radnice, zámeček Větrov, muzeum a kostel sv. Mikuláše.

Stejně jako Cheb také i Františkovy Lázně patří mezi městské památkové rezervace. Mají 5 500 obyvatel (k roku 2016) a založeny byly r. 1793. Jsou to lázně známé léčbou ženských nemocí, nemocí oběhového ústrojí a poruch látkové výměny.

Mariánské Lázně mají 13 200 obyvatel (k roku 2016). Průmysl je převážně strojírenský, dřevozpracující a potravinářský. Lázeňství se tu začalo rozvíjet od začátku 19. století. Prameny se zde využívají k léčení nemoci ledvin, močových cest, dýchacích cest a poruch látkové výměny. Nejkrásnějšími budovami jsou různé lázeňské stavby (kolonády, pavilóny, lázeňské domy) z 19. století. Střed města má parkovou úpravu.

Průmysl

Hlavním průmyslovým odvětvím v okrese je strojírenský průmysl (Cheb, ), dřevozpracující průmysl (Luby), textilní průmysl (Cheb, ), sklářský průmysl (Hranice), průmysl porcelánu a keramiky (Skalná) a z malé části také těžba hnědého uhlí (na východě od Chebu).

Životní prostředí

Na území okresu se nenachází žádné větší podniky, továrny ani elektrárny, které by zahlcovaly ovzduší škodlivými látkami, a proto je zde životní prostředí čisté.

Demografické údaje

Data k 30. červnu 2005:

Popis Celkem Ženy Muži
počet obyvatel 90 060 46 141
51,23 %
43 919
48,77 %
průměrný věk 38,8 40,2 37,4
  • hustota zalidnění: 97 ob./km²
  • 84,84 % obyvatel žije ve městech

Zaměstnanost

(2003)

Počet obyvatel se stálým zaměstnáním 20 512
Průměrný plat 13 897
Nezaměstnaných 3 917
Míra nezaměstnanosti 8,34 %

Školství

(2003)

Druh školy Počet škol
Mateřské školy 38
Základní školy 29
Gymnázia 4
Střední školy průmyslové školy 6
Střední odborná učiliště 5
Vyšší odborné školy

Zdravotnictví

(2003)

Lékaři 337
Nemocnice 2
Specializovaná léčebná zařízení 1
Zubní lékaři 37
Lékárny 24

Zdroj

Silniční doprava

Okresem prochází dálnice D6 a silnice I. třídy I/6, I/21 a I/64. Silnice II. třídy jsou II/198, II/210, II/212, II/213, II/214, II/217, II/218, II/230 a II/606.

Seznam obcí a jejich částí

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

(Dolní Paseky Doubrava Horní Paseky Kopaniny Mokřiny Nebesa Nový Žďár Vernéřov)  Dolní Žandov (Horní Žandov Podlesí Salajna Úbočí) Drmoul Františkovy Lázně (Aleje-Zátiší Dlouhé Mosty Dolní Lomany Františkovy Lázně Horní Lomany Krapice Slatina Žírovice)  Hazlov (Lipná Polná Skalka Vlastislav Výhledy) Hranice (Pastviny Studánka Trojmezí) Cheb (Bříza Cetnov Dolní Dvory Dřenice Háje Horní Dvory Hradiště Hrozňatov Cheb Chvoječná Jindřichov Klest Loužek Pelhřimov Podhoří Podhrad Skalka Střížov Tršnice)  Krásná (Kamenná) Křižovatka (Nová Ves) Lázně Kynžvart (Lazy) Libá (Hůrka) Lipová (Dolní Lažany Dolní Lipina Doubrava Horní Lažany Lipová Mechová Mýtina Palič Stebnice)  Luby (Dolní Luby Horní Luby Opatov) Mariánské Lázně (Úšovice Stanoviště Hamrníky Chotěnov-Skláře Kladská)  Milhostov (Hluboká Vackovec) Milíkov (Malá Šitboř Mokřina Těšov Velká Šitboř) Mnichov (Rájov Sítiny) Nebanice (Hartoušov) Nový Kostel (Božetín Čižebná Horka Hrzín Kopanina Mlýnek Nový Kostel Spálená) Odrava (Dobroše Mostov Obilná Potočiště) Okrouhlá (Jesenice) Ovesné Kladruby Plesná (Lomnička Smrčina Vackov) Podhradí Pomezí nad Ohří (Hraničná) Poustka (Ostroh) Prameny Skalná (Kateřina Vonšov Starý Rybník Zelená) Stará Voda (Sekerské Chalupy Vysoká) Teplá (Babice Beranov Beranovka Beroun Bezvěrov Bohuslav Číhaná Heřmanov Horní Kramolín Hoštěc Jankovice Kladruby Klášter Křepkovice Mrázov Nezdice Pěkovice Popovice Poutnov Rankovice Služetín Staré Sedlo Teplá Zahrádka)  Trstěnice (Horní Ves) Třebeň (Doubí Dvorek Horní Ves Chocovice Lesina Lesinka Nový Drahov Povodí Třebeň Vokov)  Tři Sekery (Chodovská Huť Krásné Tachovská Huť) Tuřany (Lipoltov Návrší) Valy Velká Hleďsebe (Klimentov Malá Hleďsebe) Velký Luh Vlkovice (Martinov) Vojtanov (Antonínova Výšina Mýtinka Zelený Háj) Zádub-Závišín (Milhostov Zádub Závišín)

Vodní toky

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.