Přelouč

Pohled na Přelouč ze železniční trati v roce 1845.

Přelouč je jedním z nejstarších historicky doložených míst regionu. Ve svém znaku má černý rošt ve zlatém poli, který je atributem sv. Vavřince, patrona opatovického kláštera, kterému byla v roce 1086 králem Vratislavem I. věnována. K tomuto roku se vztahuje i první písemná zmínka o osadě s chmelnicí. Od té doby se význam Přelouče výrazně měnil. Dne 8. září roku 1261 byla původní osada povýšena Přemyslem Otakarem II. na město a bylo jí uděleno magdeburské soudní právo. Správa náležela zvláštní rychtě. Mezi jejími držiteli byl například i Jiří z Poděbrad. Ještě ve 13. století se město stalo významným strategickým tranzitním místem při labském brodu na spojnici Hradce Králové a Kutné Hory. Roku 1421 byla Přelouč údajně dobyta a zničena katolickým vojskem Jana Městeckého z Opočna.

Roku 1518 připojil Přelouč Vilém z Pernštejna k panství Pardubice. V druhé polovině 16. století dostala renesanční podobu a roku 1580 se stala královským komorním městem, když tato privilegia potvrdil Rudolf II.. Zároveň byl městu udělen městský znak s roštem sv. Vavřince. Za dob třicetileté války byla ale znovu poničena. V roce 1635 bylo město zasaženo ničivým požárem a v okolí operovalo nepřátelské saské vojsko, které zničilo labský most na hlavní spojnici mezi Slezskem a centrální částí Království českého. Od roku 1639 bylo město opakovaně poškozováno nepřátelskými i císařskými regimenty. Další požár zasáhl město v roce 1641.[3] Rozkvět městu přinesla až stavba železnice a císařské silnice v 1. pol. 19. století. Díky těmto stavbám se Přelouč stala po Pardubicích druhým hospodářsky nejvýznamnějším městem regionu. V letech 1949 až 1960 byla městem okresním. V celém městě je v současnosti registrováno celkem 3563 domů a bytů a žije zde 9193 obyvatel.

17. dubna roku 1571 v místním špitále zemřel poslední slezský panovník se sídlem na území dnešní České republiky, kníže Fridrich Kazimír, potomek českých králů z rodu Přemyslovců a také potomek krále Jiřího z Poděbrad. Jeho smrtí zanikla poslední česká panovnická dynastie. Kníže byl následně pochován v rodové hrobce Pernštejnů v kostele svatého Bartoloměje v Pardubicích, kde má dodnes vystavený renesanční náhrobek.[4]

První písemná zmínka o Přelouči, kladená do sklonku 11. století je nejstarším pramenným dokladem o její existenci. Jedná se o zakládací listinu benediktinského kláštera v Opatovicích nad Labem, v níž je jako součást panovnické donace nově založené církevní instituce jmenována i osada Přelúčie. Dochovaná listina, jejímž vydavatelem měl být král Vratislav, je sice padělkem, vyrobeným asi až v polovině 12. století, nicméně její obsah lze do značné míry považovat za autentický.

Podle latinského textu listiny získal klášter „… Priluche villam cum hospitibus et omulum et quosque campi ipsius ville protendetur, villam Mocossin cum hospitibus, villam quosque inter Mocossin et Priluche Opatouici dictam…“, tedy Přelouč, Mokošín a ves Opatovice, ležící tehdy mezi Mokošínem a Přeloučí. Středověká latina neměla zvláštní znaky pro rozlišení tehdejší staročeské výslovnosti, a tudíž se lze domnívat, že zapsaný tvar „Priluche“ se tehdy četl [prilučje], tedy osada, ležící „při lukách“, resp. „před lukami“.

Další písemný doklad o Přelouči pochází až z doby o půldruhého století mladší. V listině z roku 1229 český král Přemysl Otakar I. potvrdil opatovickému klášteru držbu Přelouče. Text listiny je v případě Přelouče formulován, jako by šlo o darování vsi Přelúčie do majetku kláštera: „… Przelluccssie cum appendiis suis…“.

Na základě rozboru fonetického vývoje předložky „pře-“ se dává přednost vysvětlení vzniku jména jako místa, ležícího před loukou či lukami. Nejvýznamnějším argumentem pro tuto variantu je tvar jména Přelouče v zakládající listině města z roku 1261, a to jako „Predlutzs“.

Úvaha o vzniku jména Přelouče podle toho, že se k ní chodilo „přes louky“, nemá jazykové ani pramenné opodstatnění.

Až do 18. století se jméno města užívalo výhradně ve středním rodu, tj. „to Přeloučí“. Ženský rod „ta Přelouč“ převládl až v průběhu 19. století.

Od konce 13. století bylo budováno městské opevnění. Mělo dvě hlavní brány, Horskou na západě (též Pražskou) a na východě Pardubickou a dvě fortny, na severní straně Semínská, na jižní Benešovická. Obě brány byly zbourány po požáru v roce 1809.

První radnice je doložena z roku 1562, zbořena byla roku 1852. Nová radnice s chlapeckou a dívčí školou v novorenesančním stylu byla vystavěna v roce 1882. Ve stejném stavebním slohu byla v letech 1899–1901 vybudována Občanská záložna, kostel evangelického sboru 1905 a Divišova vila, vše dle plánů architekta Rudolfa Kříženeckého. Vila sloužila pro účely městského muzea, pak jako pečovatelský dům Církve českobratrské evangelické, nyní je zprivatizována a upravena.

Římskokatolický kostel svatého Jakuba Většího, původně románský, barokně přestavěn v roce 1646 po požáru v roce 1621, barokní varhany pocházejí z roku 1692. Hřbitovní kaple Navštívení Panny Marie byla postavena v letech 1682–84 v souvislosti s pověstí o zázračné moci mariánského obrazu. Sloup sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1704.

Novorománská synagoga z roku 1861 byla roku 1937 pronajata Církvi československé, v letech 1949–1952 zmodernizována na sbor Tůmy Přeloučského.

Na počátku 16. století vybudoval Štěpán Anděl z Ronovce vodovod, rozvádějící vodu z labského mlýna do dvou pivovarů a kašny na náměstí. Zároveň nechal postavit most přes řeku Labe.

Roku 1923 byla zřízena čokoládovna Ego, zrušena v roce 1957, kdy budovy převzala Tesla Přelouč. Tato továrna, původně firma Radiozávody Přelouč – J. V. Myslík-Hyršovský a spol., později Radio Zenit Přelouč, byla v letech 1928–45 ve vlastnictví firmy Siemens-Halske a od roku 1948 se jmenovala Tesla Přelouč. Podnik zrušen v roce 1992.

V letech 1922–3 vznikla filiálka Chlumeckých strojíren, kterou roku 1928 koupila vojenská správa a zřídila zde opravárenský závod.

V roce 1845 byla Přelouč napojena na železniční trať z Olomouce do Prahy, v roce 1882 vystavěna odbočka do Vápenného Podola.

Na budově malé vodní elektrárny byla v r. 2009 zprovozněna fotovoltaická elektrárna s instalovaným výkonem 21 kW.[5]

• Tůma Přeloučský (cca 1435– 23. února 1518 Přerov), biskup Jednoty bratrské, literárně velmi činný
• Jan Reinwetter (cca 1600 Reinfeld– 16. června 1662 Přelouč), Primátor v Přelouči, veterán třicetileté války, vlivný měšťan
• Josef Pardus (7. února 1801 Přelouč – 1893 Kameničky), vzorný vlastenec, jeho život se stal základem knihy "Západ" (postava faráře Kalouse), napsal K. V. Rais
• Jan Dítě (30. května 1812 Přelouč – 2. června 1892 Přelouč), čestný měšťan v Přelouči, zakladatel Občanské záložny, městského parku aj.
• Jan Slavík (29. listopadu 1842 Přelouč – 2. srpna 1906 Praha), matematik a filosof, organizátor českého středního školství na Moravě
• Ladislav Quis (7. února 1846 Čáslav – 1. září 1913 Černošice), básník a spisovatel
• František Filipovský (9. března 1845 Rožmitál pod Třemšínem – 11. října 1919 Přelouč), ředitel kůru, kapelník a učitel zpěvu na měšťanské škole v Přelouči, hudební skladatel, otec herce Františka Filipovského
• Josef Topič (30. března 1848 Přelouč – 27. května 1932 na Novém Zélandu), český cestovatel a lovec
• Jan Vincenc Diviš (6. dubna 1848 Pardubice – 13. října 1923 Praha), český cukrovarník, vynálezce, básník a spisovatel, překladatel, c. a k. konzervátor, v letech 1914–1919 starosta města Přelouče.
• Alois Topič (3. března 1852 Přelouč – 10. června 1927 Nový Bydžov), český cestovatel
• Rudolf Wolkan (21. července 1860 Přelouč – 16. května 1927 Vídeň), rakouský literární historik a vysokoškolský pedagog, ředitel vídeňské univerzitní knihovny
• František Dvořák (14. listopadu 1862 Přelouč – 7. června 1927 Praha), vlastní jménem František Brunner – český akademický malíř, autor žánrových obrazů a podobizen
• František Flos (27. července 1864 Přelouč – 8. ledna 1961 Praha), učitel, dramatik, překladatel a spisovatel
• Rudolf Brunner-Dvořák (17. července 1864 Přelouč – 30. ledna 1921 Přelouč), fotograf, zakladatel žurnalistické fotografie a průkopník fotografické reportáže v českých zemích, dvorní fotograf arcivévody Ferdinanda d'Este
• Rudolf Neuhöfer (6. března 1876 Přelouč – 5. prosince 1945 Praha), středoškolský profesor, klasický filolog a překladatel
• Jiří Diviš (4. května 1886 Přelouč – 2. července 1959 Praha), chirurg, v r. 1923 provedl první transfuzi krve v ČSR, držitel světového prvenství v léčbě plicních metastáz
• František Filipovský (23. září 1907 Přelouč – 26. října 1993 Praha), herec a dabér
• František Emler (26. července 1912 Přelouč – 25. května 1992 Praha), malíř
• Miloš Svoboda (5. prosince 1913 Přelouč - 22. červen 1996), žokej, dvojnásobný vítěz Velké pardubické
• Miroslav Brotánek (4. prosince 1916 Přelouč – 10. listopadu 1987 Praha), malíř
• Miloš Bašek (3. června 1917 Světlá nad Sázavou – 14. září 1977 New York), MUDr., ušní lékař, vyhledávaný specialista na Ménièrovu chorobu, profesor University of Columbia v New Yorku, USA.
• Jindřich Mahelka (15. července 1919 Přelouč – 3. března 1991 Praha), malíř, grafik a ilustrátor
• Jiří Novák (sochař) (6. ledna 1922 Přelouč – 19. února 2010 Turnov), akademický sochař
• Jiřina Petrovická (30. ledna 1923 Pardubice – 10. října 2008 Praha), herečka
• Stanislav Brebera (10. srpna 1925 Přelouč – 11. května 2012 Pardubice), chemik, vyvinul plastickou trhavinu Semtex
• Josef Volejník (22. prosince 1929 Újezd u Přelouče), včelařský odborník, inovátor, autor vysoce efektivního úlového systému vedení chovu včelstev bez jejich rojení, nejúspěšnější následovník pana Otakara Brennera (1886-1975) zakladatele novodobých dějin českého včelařství
• Ladislav Kudláček (16. srpna 1932 – 20. prosince1999 Pardubice), prof. Ing. CSc., první rektor University Pardubice
• Bohuslav Sekerka (4. února 1937 Pardubice – 9. července 2019 České Budějovice), prof., RNDr., CSc., matematik a ekonom
• Petr Jakeš (2. května 1940 Břehy – 29. listopadu 2005 Praha), doc., RNDr., Ph.D., geolog, geochemik, vulkanolog, planetolog

• 
  Původně románský kostel Svatého Jakuba Většího v Přelouči, přestavěn barokně
• 
  Novorenesanční budova evangelického kostela z roku 1904 v Přelouči
• 
  Hřbitovní kostel Navštívení Panny Marie v Přelouči
• 
  Vodní elektrárna
• 
  Základní škola na Masarykově náměstí
• 
  Nádraží