Okres Kutná Hora

Okres Kutná Hora je okres v jihovýchodní části Středočeského kraje. Sídlem jeho dřívějšího okresního úřadu bylo město Kutná Hora, které je obcí s rozšířenou působností. Kromě jeho správního obvodu okres obsahuje ještě správní obvod obce s rozšířenou působností Čáslav.

Okres Kutná Hora
Území
Sídlo okresu
(1960–2002)
Kutná Hora
KrajStředočeský
LAU 1CZ0205
ISO 3166-2CZ-205
SPZ (1960–2001)KH
Zeměpisné souřadnice49°54′ s. š., 15°12′ v. d.
Vznik11. dubna 1960
Základní informace
Rozloha916,93 km²
Počet obyvatel76 310 (2021)[1]
Hustota zalidnění83,2 obyv./km²
Počet ORP2
Počet POÚ4
Počet obcí88
z toho 4 města
a 7 městysů
Další údaje
Kód okresu3205
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled obecních znaků okresu Kutná Hora

V rámci kraje sousedí na jihozápadě s okresem Benešov, na západě s okresem Praha-východ a na severozápadě s okresem Kolín. Dále pak sousedí na severovýchodě a východě s okresy Pardubice a Chrudim Pardubického kraje a na jihovýchodě s okresem Havlíčkův Brod Kraje Vysočina.

Charakteristika okresu

Okres se skládá ze dvou správních obvodů obcí s rozšířenou působností (Kutná Hora a Čáslav), které se dále člení na čtyři správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Kutná Hora, Čáslav, Uhlířské Janovice a Zruč nad Sázavou). Největšími městy jsou Kutná Hora (21 tisíc obyvatel) a Čáslav (10 tisíc obyvatel).

Povrch okresu, který se rozkládá mezi středními toky Labe a Sázavy, je rozmanitý, protože sem zasahuje Hornosázavská pahorkatina, Čáslavská kotlina i částečně Polabská nížina. Nejvyšším bodem je vrch Březina (555 m n. m.). Okres má rozlohu 917 km², z toho v roce 2019 činila 64,9 % zemědělská půda a 23,8 % lesy.[2] Hospodářství Kutnohorska bylo vždy založeno na zemědělství, z průmyslových podniků vyniká pouze tabáková společnost Philip Morris ČR.[2] Okresem prochází silnice I. třídy číslo I/2, I/17 a I/38. Silnicemi II. třídy jsou II/111, II/125. II/126, II/327, II/335, II/336, II/337, II/338 a II/339.

Na území okresu se nachází řada přírodních památek, největší je Žehušická obora o rozloze 246 ha. Kromě ní např. národní přírodní památky Kaňk a Rybníček u Hořan. Významnější a turisticky velmi oblíbené jsou ovšem historické památky, zejména v samotné Kutné Hoře, která byla zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Dřívější význam tohoto středověkého města, v němž se těžilo stříbro, dokumentují kromě mnoha měšťanských domů např. katedrála sv. Barbory, tzv. Hrádek, Vlašský dvůr nebo kostel sv. Jakuba. V blízké Sedlci se nachází klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie a známá kostnice, v rámci okresu jsou důležitými i zámky Kačina nebo Žleby.[2]

Seznam obcí a jejich částí

Města vyznačena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Adamov Bernardov Bílé Podolí (Lovčice Zaříčany) Bludov Bohdaneč (Dvorecko Kotoučov Prostřední Ves Řeplice Šlechtín) Brambory Bratčice Církvice (Jakub) Čáslav (Čáslav-Staré Město Čáslav-Nové Město Filipov) Čejkovice Černíny (Bahno Hetlín Krasoňovice Předbořice Zdeslavice) Červené Janovice (Chvalov Lány Plhov Vilémovice Zadní Zhoř) Čestín (Čenovice Čentice Kamenná Lhota Kasanice Kněž Milotice Morány Polipsy) Dobrovítov (Dědice) Dolní Pohleď (Měchonice) Drobovice Hlízov Horka I (Borek Svobodná Ves) Horka II (Buda Čejtice Hrádek Onšovec) Horky Horušice Hostovlice Hraběšín Chabeřice (Brandýs Čížov Holšice) Chlístovice (Chroustkov Kralice Kraličky Pivnisko Svatý Jan t. Krsovice Švábínov Vernýřov Všesoky Zdeslavice Žandov) Chotusice (Druhanice) Kácov (Račíněves Zderadinky Zderadiny Zliv) Kluky (Nová Lhota Olšany Pucheř) Kobylnice Košice Krchleby (Chedrbí) Křesetice (Bykáň Chrást Krupá) Kutná Hora (Kutná Hora-Vnitřní Město Hlouška Kaňk Karlov Malín Neškaredice Perštejnec Poličany Sedlec Šipší Vrchlice Žižkov) Ledečko (Vraník) Malešov (Albrechtice Maxovna Polánka Týniště) Miskovice (Bylany Hořany Mezholezy Přítoky) Močovice Nepoměřice (Bedřichov Miletice)  Nové Dvory (Ovčáry)  Okřesaneč Onomyšl (Budy Křečovice Miletín Rozkoš) Opatovice I Paběnice Pertoltice (Budkovice Chlístovice Laziště Machovice Milanovice) Petrovice I (Hološiny Michalovice Senetín Újezdec) Petrovice II (Boštice Losiny Nové Nespeřice Stará Huť Staré Nespeřice Tlučeň) Podveky (Ježovice Útěchvosty Zalíbená) Potěhy Rašovice (Jindice Mančice Netušil) Rataje nad Sázavou (Malovidy Mirošovice) Rohozec Řendějov (Jiřice Nový Samechov Starý Samechov) Samopše (Budín Mrchojedy Přívlaky Talmberk) Semtěš Schořov Slavošov (Hranice Věžníkov) Soběšín (Otryby) Souňov Staňkovice (Chlum Nová Ves Ostašov Smilovice) Starkoč Sudějov Suchdol (Dobřeň Malenovice Solopysky Vysoká) Svatý Mikuláš (Lišice Sulovice Svatá Kateřina) Šebestěnice Štipoklasy Třebešice Třebětín (Hostkovice Víckovice) Třebonín Tupadly Uhlířské Janovice (Bláto Janovická Lhota Kochánov Malejovice Mitrov Opatovice II Silvánka) Úmonín (Březová Hájek Korotice Lomec Lomeček) Úžice (Benátky Čekanov Františkov Chrastná Karlovice Mělník Nechyba Radvanice Smrk) Vavřinec (Chmeliště Žíšov) Vidice (Karlov t. Doubrava Nová Lhota Roztěž Tuchotice) Vinaře (Vinice) Vlačice (Výčapy) Vlastějovice (Březina Budčice Kounice Milošovice Pavlovice Skala Volavá Lhota) Vlkaneč (Kozohlody Přibyslavice) Vodranty Vrdy (Vrdy Dolní Bučice Horní Bučice Zbyslav) Záboří nad Labem (Habrkovice) Zbizuby (Hroznice Koblasko Makolusky Nechyba Vestec Vlková Vranice) Zbraslavice (Borová Hodkov Chotěměřice t. Pančava Kateřinky Krasoňovice Lipina Malá Skalice Ostrov Radvančice Rápošov Útěšenovice Velká Skalice) Zbýšov (Březí Damírov Chlum Klucké Chvalovice Krchlebská Lhota Opatovice Zbudovice) Zruč nad Sázavou (Domahoř Dubina Nesměřice Želivec) Žáky (Štrampouch) Žehušice (Bojmany) Žleby (Kamenné Mosty Markovice Zehuby)

Změny hranice okresu

Obec Hulice byla přičleněna k okresu Benešov k 1. lednu 1968.

K datu voleb do obecních zastupitelstev 12. listopadu 2000 bylo město Sázava začleněno do okresu Benešov.

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. Charakteristika okresu Kutná Hora [online]. Český statistický úřad, rev. 2019-02-07 [cit. 2019-08-13]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.