Prachatice
Prachatice (německy Prachatitz) jsou okresní město (2. nejmenší v ČR) v Jihočeském kraji, 35 km západně od Českých Budějovic na Živném potoce, na průsečíku 49. rovnoběžky a 14. poledníku.[3] Žije zde přibližně 11 tisíc[1] obyvatel. Historické jádro města je od roku 1981 městskou památkovou rezervací.
Prachatice | |
---|---|
Velké náměstí s radnicí | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
LAU 2 (obec) | CZ0315 550094 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Prachatice |
Okres (LAU 1) | Prachatice (CZ0315) |
Kraj (NUTS 3) | Jihočeský (CZ031) |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 49°0′47″ s. š., 13°59′51″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 10 588 (2022)[1] |
Rozloha | 38,92 km² |
Nadmořská výška | 561 m n. m. |
PSČ | 383 01 |
Počet domů | 1 488 (2021)[2] |
Počet částí obce | 12 |
Počet k. ú. | 8 |
Počet ZSJ | 22 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Městský úřad Prachatice Velké náměstí 3 383 01 Prachatice [email protected] |
Starosta | Ing. Martin Malý |
Oficiální web: www | |
Prachatice | |
Další údaje | |
Kód obce | 550094 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
Jméno města (původní osady) je odvozeno z osobního jména šlechtice známého jako Prachata a bylo používáno ve významu „ves lidí Prachatových“. Druhé vysvětlení vzniku jména Prachatic je podle prahu osídleného území (dříve byl dál za Prachaticemi jen prales).[4]
Historie
Ve spojení „Prahaticih via“ bylo jméno osady poprvé uvedeno ve sporné listině krále Vratislava II. z roku 1088.[5]
Prachatice vznikly jako trhová osada v 11. století.[6] Značný rozkvět města přišel po roce 1381, kdy král Václav IV. přiznal Prachaticím právo skladování a prodeje soli dovážené ze Pasova po tzv. Zlaté stezce. Koncem 15. století to bylo vzkvétající město. Největší rozmach nastal v průběhu 16. století, kdy vznikla stará radnice a bylo dokončeno městské opevnění. V letech 1505-1513 byl přestavěn původní raně gotický kostel sv. Jakuba ze 14. století v pozdně gotickém stylu. Koncem 16. století měl v Prachaticích své alchymistické dílny Vilém z Rožmberka, k jehož rozsáhlé doméně město patřilo. Ve městě tehdy vznikla řada výstavných renesančních domů na hlavním Velkém náměstí.
Třicetiletá válka a ztráta privilegií přinesly úpadek města a donutily obyvatelstvo přeorientovat se na jiné činnosti, např. na zpracovávání dřeva.
Převratnou změnou ve vývoji města bylo zavedení železnice roce 1893, které umožnilo rozvoj průmyslu a modernizaci města, stavbu škol, nemocnic a dalších objektů nezbytných pro moderní sídlo.
Po Mnichovské dohodě v roce 1938 byly Prachatice přičleněny k nacistickému Německu, ačkoliv Češi tvořili téměř polovinu obyvatelstva a v obecních volbách v roce 1935 získali spolu s komunisty poprvé v místním zastupitelstvu většinu.[7] Hranice s Protektorátem Čechy a Morava probíhala těsně za městem u Starých Prachatic. Po skončení druhé světové války byla drtivá většina německého obyvatelstva nuceně vysídlena a město se rozšířilo o nová panelová sídliště.
Přírodní poměry
Prachatice se nacházejí v Šumavském podhůří, na jižním úpatí hory Libín v nadmořské výšce 561 m. Mají chráněnou polohu v kotlině protékáné Živným potokem a uzavřené ze západu hřebenem Libínské hornatiny, z východu hřebenem Žernovické vrchoviny a ze západu Dubovým vrchem.
Podnebí
Prachatice náleží do mírně teplého klimatického okrsku. Masív Libínu je charakteristický občasným fénovým prouděním a okolí města je ve srovnání s hlavním hřebenem Šumavy více ve srážkovém stínu.
Obyvatelstvo
Prachatice Počet obyvatel | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok sčítání | Počet obyvatel | ||||||||||||
1869 | 4911 | ||||||||||||
1900 | 5573 | ||||||||||||
1930 | 5926 | ||||||||||||
1950 | 5130 | ||||||||||||
1961 | 5381 | ||||||||||||
1970 | 7100 | ||||||||||||
1980 | 10 354 | ||||||||||||
1991 | 11 805 | ||||||||||||
2001 | 11 843 | ||||||||||||
2009 | 11 686 | ||||||||||||
2011 | 11 525 | ||||||||||||
2018 | 10 917 | ||||||||||||
Zdroj: Prachatice, 2005,[5] ČSÚ, 2011 |
V Prachaticích žilo v roce 2018 10 917 obyvatel a jsou tak sedmým největším městem Jihočeského kraje. V 70. letech 20. století nastal největší nárůst počtu obyvatel, když v souvislosti s otevřením závodu ZVVZ (v roce 1968) došlo k výstavbě nových sídlišť v tzv. IV. a V. bytovém okrsku (od roku 1972). Dne 3. listopadu 1978 dosáhl počet obyvatel Prachatic (včetně vesnických místních částí) 10 000.[5] Historické maximum 11 859 obyvatel bylo v Prachaticích zjištěno k 1. lednu 2002. Od té doby se počet obyvatel pozvolna snižuje.
- Věková struktura obyvatel obce Prachatice roku 2011
- Rodinný stav obyvatel obce Prachatice roku 2011
- Vzdělání obyvatel obce Prachatice roku 2011
Obecní správa a politika
Místní části
Město Prachatice se dělí na následující městské části:
Zastupitelstvo a starosta
Starostou Prachatic byl mezi lety 1998–2010 Jan Bauer, člen ODS. Po roce 2010 se stal starostou města Martin Malý, tehdy člen ODS. Malý později založil „SNK Nezávislí“ a obhájil post starosty města, a to v koalici s ČSSD a ANO 2011. Martin Malý obhájil svojí pozici starosty i v komunálních volbách v letech 2014 a 2018. V roce 2018 situace skončila velmi těsně, sdružení Živé Prachatice, Pro Prachatice, KDU - ČSL, ODS dohromady získalo 10 mandátů stejně jako KSČM, Nezávislí a ČSSD. Situaci musel rozhodnout až mandát hnutí ANO 2011, který získal Miroslav Lorenc. Po koaličních jednání se přiklonil k Martinu Malému a tím Martin Malý zůstal starostou. Druhá potencionální koalice navrhovala, aby se starostou stal bývalý starosta města Prachatice a současný poslanec, Jan Bauer.
Zastupitelstvo města má 21 členů. Rada města má 7 členů, včetně starosty.
Společnost
Školství
- Mateřské školy
- Základní školy (Základní škola, Zlatá stezka 240, Základní škola, Národní 1018)
- Základní umělecká škola
- Soukromé střední odborné školy a Střední odborné učiliště
- Gymnázium
- Vyšší odborná škola sociální a střední pedagogická škola
Kultura
- Městské divadlo
- Společenský sál Národního domu
- Kino Národka
- Letní kino Prachatice (bývalé)
- Galerie umění
- Prachatické muzeum
- Státní okresní archiv Prachatice
- Městská knihovna Prachatice
Sportoviště
Prachatice mají k dispozici dvě fotbalová hřiště, plavecký bazén, víceúčelovou sportovní halu (sálová kopaná, volejbal, basketbal, horolezecká stěna), tělocvičnu pro judo, halu pro stolní tenis, skateboardový park, inline dráhu, atletickou dráhu, tenisové kurty, volejbalové kurty apod. Sídlí zde také:
- Taneční studio Crabdance
- Střelnice
- Trasy pro běžecké lyžování
- Sjezdovka na Libínském Sedle
- Dům dětí a mládeže Prachatice
Sportovní oddíly
- FK Tatran Prachatice (fotbal) - účastník Krajského přeboru Jihočeského kraje
- Taneční studio Crabdance - mistři Evropy
- TJ Tatran Prachatice (stolní tenis) - účastník 1. ligy stolního tenisu v České republice
- Tatran Prachatice – oddíl judo - účastník I. ligy
- Tsunami Prachatice – oddíl karate[8]
- HBC (Highlanders) Prachatice (1995) – hokejbalový klub - účastník OL-jih[9]
Festivaly
- Slavnosti solné Zlaté stezky
Hospodářství
Průmysl
Průmysl se rozvíjel v Prachaticích již od závěru 19. století. V roce 1883 se zde uváděla továrna na prýmkařské výrobky.[10] Hlavním zaměstnavatelem byla továrna dřevěných výrobků, později provoz státního podniku Jitona, který vyráběl nábytek. Mezi další větší společnosti, které sídlí v Prachaticích nebo mají v Prachaticích výrobní závod, patří např.:
- Vishay Electronic s.r.o. (elektrotechnický průmysl)
- Klima a.s. (strojírenství)
- Strabag a.s. (stavebnictví)
- M-technika s.r.o. (výroba automobilových podvozků)
- Inticom (automobilový průmysl)
- Prima Agri PT a.s. (zemědělská prvovýroba)
- GRW - montážní závod REINFURT-ČR, Prachatice (přesná kuličková ložiska)
Doprava
Prachatice leží na železniční trati 197 (Číčenice – Vodňany – Bavorov – Prachatice – Volary). V katastru města jsou na ní situovány stanice Prachatice a zastávka Prachatice lázně.
Městem procházejí silnice II/141 (Týn nad Vltavou – Vodňany – Bavorov – Strunkovice nad Blanicí – Prachatice – Blažejovice – Volary) a II/143 (Prachatice – Smědeč – Brloh – Křemže – České Budějovice). Silnice využívají přirozené směry, kudy je možné snadněji vést silniční komunikaci (údolí Živného a Fefrovského potoka).
Do Prachatic nevede žádná silnice 1. třídy. Je zde autobusové nádraží.
Zdravotnictví
Prachatice mají vlastní nemocnici.
Pamětihodnosti
- Dolní brána
- Kostel svatého Jakuba
- Kostel svatého Petra a Pavla
- Křížová cesta (Prachatice)
- Nová radnice
- Rumpálův dům
- Bozkovského dům
- Sitrův dům
- Heydlův dům
- Husův dům
- Knížecí dům
- Malé náměstí
- Muzeum krajky
- Přírodní rezervace Libín
- Přírodní památka Irův dvůr
- Přírodní památka Upolíny
- Přírodní památka Žižkova skalka
- Památné stromy:
- Sluneční hodiny Zdeňka Šimka
- Stará radnice
- Štěpánčin park
- Velké náměstí
- Velké náměstí čp. 37
Osobnosti
Rodáci
- Jana Bezpalcová (* 1979), akordeonistka
- Bohumír Bylanský (1724–1788), poslední opat zlatokorunského kláštera
- Wenzel Faber (1850–1928), fotograf
- Johann Felber (1747–1813), starosta města
- Jiří Fried (1923–1999), spisovatel a scenárista
- Eustach Fuchs (1864–1946), starosta města
- Oskar Günther (1894–1931), spisovatel
- Antonín Jan Hron (1891–1945), plukovník generálního štábu, brigádní generál in memoriam, odbojář, účastník pochodu smrti
- Franz Kerschbaum (1817–1889), majitel Lázní svaté Markéty
- Křišťan z Prachatic (1366–1439), učenec, univerzitní učitel, kazatel a stoupenec Jana Husa
- Ernst Mayer (1815–1891), lékař a politik, starosta města
- Josef Messner (1822–1862), spisovatel
- Kateřina Nash (* 1977), sportovkyně
- Jan Nepomuk Neumann (1811–1860), 4. biskup filadelfský (v USA)
- Johana Neumannová (1813–1887) – sestra Jana Nepomuka Neumanna, zakladatelka Neumannia
- Maximilián Rumpál (1581–1620), měšťan
- Felix Spinka (1795–1862), starosta města
- David Svoboda (* 1975), sochař
- Dalibor Tureček (* 1957), český literární historik a folklorista
Další osobnosti
- Otto Chadraba (1893–1952), první český starosta města v letech 1935–1938
- Josef Jakší (1874–1908), český malíř
- Rudolf Kubitschek (1895–1945) folklorista, spisovatel a znalec Šumavy, v Prachaticích zemřel
- Alois Laub (1896–1945), ruský legionář, důstojník Československé armády a odbojář, v Prachaticích sloužil v letech 1922–1928
- Jiří Meitner (* 1958), malíř a grafik, mimo jiné namaloval několik obrazů s motivy Prachatic, například cyklus obrazů Prachatice lehce andělské
- Petr Novotný, (*1945), restaurátor
- Jiří Paroubek (* 1952), politik, působil v Prachaticích u 62. motostřeleckého pluku v nových kasárnách (budova Vishay Electronics) v letech 1977–1978
- Josef Sahula, (1918–2006), akademický malíř a grafik, čestný občan města
- Otakar Ševčík (1852–1934), houslista a houslový pedagog, v Prachaticích působil v letech 1903 až 1906
- Helena Vanišová (* 1951), výtvarná umělkyně, žákyně národního umělce Cyrila Boudy a profesora Lea Vaniše, díla ve sbírkách Muzea Prachatice[11]
- Theodor František Pártl (1933-2020), zakladatel a sbormistr Sboru jihočeských učitelek (1963-2020), středoškolský profesor na Pedagogické škole v Prachaticích a Biskupském gymnáziu v Českých Budějovicích.
Partnerská města
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- VANDLÍČKOVÁ, Jana. Průsečík rovnoběžky a poledníku v lese je označen zeměkoulí. Prachatický deník. 2018-06-16. Dostupné online [cit. 2020-03-31]. (česky)
- LUTTERER, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod: nakladatelství Tobiáš, 1997. ISBN 80-85808-50-1. Kapitola Prachatice, s. 213.
- KOLEKTIV. Prachatice. [s.l.]: Město Prachatice, 2005. ISBN 80-239-5443-1.
- FENCL, Pavel; MAGER, Jan Antonín; JURČO, Antonín. Prachatice, obrazy z paměti města. Prachatice: Město Prachatice, 2012. ISBN 978-80-260-2975-5. S. 31. (čeština)
- Prachatice jsou české. Republikán. 7. 10. 1935, roč. 17, čís. 78, s. 1. Dostupné online.
- Archivovaná kopie. tsunami-pt.cz [online]. [cit. 2010-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-08.
- HBC Prachatice (1995) hokejbal [online]. HBC Prachatice [cit. 2012-01-25]. Dostupné online.
- BOROVSKÝ, František Adolf. Řivnáčův průvodce po Šumavě, s. 154 [online]. Praha: Jan Krejčí, 1883 [cit. 2020-09-05]. Dostupné online.
- Vanišová Helena. aventurin.eu [online]. [cit. 2019-11-13]. Dostupné online.
Literatura
- Kolektiv: Prachatice. Obrazy z paměti města; Prachatice, 2012; 412 s. ISBN 978-80-260-2975-5
Související články
- Okresní soud v Prachaticích
- Městské opevnění (Prachatice)
- Velké náměstí (Prachatice)
- Stará radnice (Prachatice)
- Lázně svaté Markéty
- Libín
- Seznam kulturních památek v Prachaticích
- Seznam sochařských děl v Prachaticích
- Městská památková rezervace Prachatice
- Římskokatolická farnost Prachatice
- Znak města Prachatic
- Žižkova kasárna (Prachatice)
Externí odkazy
- Slovníkové heslo Prachatice ve Wikislovníku
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Prachatice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Prachatice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Prachatice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- KRČÁL, Martin. Prachatice - historie [online]. Památky.xf.cz, 2010 [cit. 2010-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-01.
Město Prachatice | |
---|---|
k. ú. Prachatice (Prachatice I • Prachatice II) • k. ú. Staré Prachatice (Staré Prachatice • Ostrov • Městská Lhotka) • Libínské Sedlo • Perlovice • Volovice • Stádla • k. ú. Kahov (Kahov • Podolí) • Oseky |