Mladá Boleslav

Na místě města stálo už v mladší době bronzové hradiště lidu lužické kultury, z jehož opevnění byl doložen příkop v prostoru Staroměstského náměstí.[3] Na přelomu desátého a jedenáctého století bylo na stejném místě postaveno přemyslovské hradiště,[3] které se stalo jedním z hlavních center hradské soustavy.[4] Jeho pravděpodobným zakladatelem byl kníže Boleslav II. Hlavní záměr byl pravděpodobně vybudování správního střediska nově získaných území. V této době začala pod hradem na břehu Jizery vznikat osada.[5] V polovině 13. století v závěru ostrožny vznikl vrcholně středověký královský hrad,[6] ale zbytek hradiště a podhradí bylo zpustošeno.[5][7]

Náměstí a okolí z letadla

Hrad z letadla, u levého okraje Templ

Po vymření královské větve Přemyslovců po meči v roce 1306 přešlo město do majetku Michaloviců. 24. října 1334 vydal Ješek z Michalovic listinu, v níž dal Mladou Boleslav přenést do sousedství hradu a vybavil ji mnoha městskými právy. Během 14. století se většina objektů (převážně dřevěných) soustředila kolem trojúhelníkového rynku. Během husitských válek bylo město opakovaně pustošeno, zničeny byly všechny kláštery.[5][7]

V roce 1468 se město dostalo do držení Tovačovských z Cimburka. Jan Tovačovský ihned potvrdil všechna dřívější práva, která Mladá Boleslav měla. Když se oženil s Johankou Krajířovou z Krajku, oddanou příznivkyní Jednoty bratrské, přiklonil se k této víře. Po vymření Tovačovských v roce 1502 přešlo město do držení Krajířů z Krajku. Koncem 15. století získali čeští bratři zpustlý minoritský klášter, kde zřídili svou modlitebnu. V roce 1518 zde založil Mikuláš Klaudyán tiskárnu. Díky významné podpoře Krajířů z Krajku se z Mladé Boleslavi stalo centrum Jednoty bratrské a začalo se mu přezdívat bratrský Řím. V roce 1554 byl otevřen velký sbor, postavený Matteo Borgorellim. Dílem tohoto italského architekta je i honosná renesanční radnice postavená v letech 1554–1559. Podílel se i na přestavbě hradu. Ze 16. století pochází i kališnický kostel (dnešní kostel Nanebevzetí Panny Marie), dokončený v roce 1566. V 16. století město procházelo i hospodářským vzestupem – v roce 1528 bylo město rozšířeno o předměstí, nazývané Nové město, koupilo okolní majetek, byly založeny vinice a šafranice, postaven byl vodovod.[5][7]

Dne 3. července 1600 císař Rudolf II. povýšil Mladou Boleslav na královské město. Záhy však nastal pro Mladou Boleslav úpadek. Důvodem byla třicetiletá válka, během níž se městem proháněla vojska, která ve velkém pustošila mladoboleslavskou zástavbu. Nejhůře dopadla předměstí, která nebyla chráněna hradbami, v roce 1648 však byl pobořen i mladoboleslavský hrad.

Rozkvět byl znovu nastartován s rozvojem průmyslu. V 18. a zejména 19. století vznikalo v Mladé Boleslavi mnoho továren, z nichž většina se soustředila na březích řeky Jizery. Mezi vzniklými továrnami byl například lihovar, pivovar, textilní továrna nebo cukrovar. Významným milníkem bylo pro město také přivedení železnice, první železniční trať do Mladé Boleslavi dorazila v roce 1865. Na počátku 20. století rychle vznikaly nové čtvrtě a město se výrazně rozšiřovalo za hranice své původní zástavby, která na severu končila přibližně (dnešní) Jaselskou a Dukelskou ulicí. Roku 1895 byla založena továrna na jízdní kola „Slavia“, z níž se zanedlouho stala továrna na motocykly a poté roku 1905 automobilka Laurin & Klement, dnešní Škoda Auto. Později vznikla např. i továrna na akumulátory Pražská akumulátorka. Urbanistickou koncepci moderního průmyslového města vytvořil svým regulačním plánem architekt František Janda.[5]

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a stará fara

Po vzniku Československa se město mělo stát sídlem mladoboleslavské župy, ale k realizaci župního zřízení nakonec nedošlo. V roce 1927 se ve městě konala Hraničářská výstava českého severu. Předsednictví měl inspektor českých škol Josef Maštálko z České Lípy, kde se konala v roce 1926 první porada přípravného výboru. Výstava byla podnětem k založení řady spolků v severních Čechách. V té době již fungovalo v Mladé Boleslavi městské muzeum[8] i městské divadlo.

V Mladé Boleslavi sídlil také okresní úřad, krajský a okresní soud, velitelství četnictva, celní úřad, berní správa, obchodní grémium, okresní jednota živnostenských společenstev a řada dalších institucí. Mělo zde posádku československé vojsko a fungovala zde okresní nemocnice. K roku 1932, kdy měla Mladá Boleslav 19 604 obyvatel, zde působilo šest vyšších škol (vyšší státní gymnasium, vyšší státní reálka, průmyslová škola, obchodní škola, hospodyňská škola, rolnická škola), osm peněžních ústavů (Banka pro obchod a průmysl, Česká průmyslová banka, Národní banka, Živnostenská banka, Dělnická záložna, Okresní hospodářská záložna, Spořitelna, Živnostenská záložna), dva biografy (Legie, Svět) a sedm hotelů (Grandhotel Věnec, Bauer, Bičík, Moravec, Vysoký, Beránek, U černého orla).[9]

Stará radnice a mariánský sloup

Dne 9. května 1945 kolem 10. hodiny byl letouny Rudé armády uskutečněn nálet na Mladou Boleslav. Stalo se tak již několik hodin po oficiálním konci druhé světové války, když městem ustupovala vojska wehrmachtu ve snaze dostat se do amerického zajetí namísto sovětského. Při náletu zahynulo zhruba 150 Čechů a více než 300 příslušníků německých ozbrojených sil.[10] Poničena byla značná část mladoboleslavské automobilky. Komunistická propaganda útok připisovala německému letectvu.[11]

Roku 1950 byla k obci Mladá Boleslav připojena obec Bezděčín.[12] V 60. letech došlo k zásadní přestavbě města. Byla zdemolována značná část staré zástavby, která byla nahrazena panelovými domy. Přebudováno bylo například dnešní náměstí Míru, náměstí Republiky a třída T. G. Masaryka. Zástavba se navíc rozšiřovala i východním (sídliště Rozvoj) a severním (Severní sídliště) směrem.[13] Od roku 2003 je Mladá Boleslav statutárním městem.

Bratrská tiskárna na Karmeli

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Mladá Boleslav[14]
• 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Mladá Boleslav[14]
• 1868 země česká, politický i soudní okres Mladá Boleslav[14]
• 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický i soudní okres Mladá Boleslav[15]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mladá Boleslav[16]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Mladá Boleslav[17]
• 1949 Pražský kraj, okres Mladá Boleslav[18]
• 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[19]

Okolo města především vede dálnice D10 Praha – Mladá Boleslav – Turnov s exity 40, 44 a 46. Ze silnic první třídy městem prochází silnice silnice I/16 Slaný – Mělník – Mladá Boleslav – Jičín a silnice I/38 Kolín – Nymburk – Mladá Boleslav – Doksy – Jestřebí. Dále tudy vede silnice II/259 Mladá Boleslav – Mšeno – Dubá a silnice II/610 Praha – Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Mnichovo Hradiště – Turnov.

Železniční stanice Mladá Boleslav město

Mladá Boleslav je železniční křižovatkou tratí 070 Praha – Turnov, 071 Nymburk – Mladá Boleslav, 064 Mladá Boleslav – Stará Paka a 076 Mělník – Mladá Boleslav. Po trati 070 vede linka S3 a R3 (Praha-Vršovice – Mladá Boleslav) v rámci pražského systému Esko.

Ve městě se nacházejí tři železniční stanice. První je hlavní nádraží, na němž se stýkají všechny tratě procházející Mladou Boleslaví, ovšem je velmi vzdáleno od centra města. V centru města se nachází stanice Mladá Boleslav město (trať 064). Toto dříve poměrně velké nádraží bylo po zahloubení trati 064 zredukováno na dvě koleje. Na území města se nachází ještě stanice Mladá Boleslav – Debř, která leží v příměstské části Debř na trati 070.

Železniční trať 070 Praha – Turnov je jednokolejná celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1865. Po trati 070 jezdí osobní vlaky i rychlíky, přepravní zatížení mezi Všetaty a Mladou Boleslaví v pracovních dnech roku 2011 bylo obousměrně 5 rychlíků, 1 spěšný a 12 osobních vlaků, mezi Mladou Boleslaví a Bakovem nad Jizerou 10 rychlíků, 1 spěšný a 13 osobních vlaků.

Železniční trať 071 Nymburk – Mladá Boleslav je jednokolejná celostátní trať, doprava byla na trati zahájena roku 1870. Přepravní zatížení činilo obousměrně 5 rychlíků a 10 osobních vlaků.

Železniční trať 064 Mladá Boleslav – Dolní Bousov – Stará Paka je jednokolejná regionální trať, doprava byla na trati zahájena roku 1905. Přepravní zatížení úseku mezi Mladou Boleslaví a Dolním Bousovem činilo v pracovních dnech roku 2011 obousměrně 14 osobních vlaků.

Železniční trať 076 Mělník – Mšeno – Mladá Boleslav je jednokolejná regionální trať, doprava byla na trati z Mladé Boleslavi do Skalska zahájena roku 1905. Přepravní zatížení úseku mezi Mšenem a Mladou Boleslaví v roce 2011 činilo obousměrně 7 osobních vlaků.[28]

V rámci města je provozována městská hromadná doprava. Autobusové nádraží se nachází vedle vlakové stanice Mladá Boleslav město. Ve městě zastavovaly v květnu 2011 meziměstské a dálkové autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Bardejov, Bratislava, Brno, Česká Lípa, Harrachov, Hořice, Hradec Králové, Chrudim, Jablonec nad Nisou, Jičín, Jilemnice, Kolín, Košice, Kladno, Liberec, Lvov, Mělník, Michalovce, Nitra, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Polička, Poprad, Praha, Prešov, Prostějov, Roudnice nad Labem, Svitavy, Turnov, Trutnov, Ústí nad Labem, Vrchlabí, Žilina.[29]

• ZŠ, MŠ, Dětský domov, Příp. st. ZŠ spec., ŠD, SPC a ŠJ Mladá Boleslav, Na Celně 2
• 1. základní škola, Mladá Boleslav, Komenského náměstí 76
• 2. základní škola s rozšířenou výukou jazyků, Mladá Boleslav, Komenského náměstí 91
• 3. základní škola dr. Edvarda Beneše Mladá Boleslav, Laurinova 905
• 4. základní škola T. G. Masaryka a Mateřská škola MB, Svatovítská 574
• 5. základní škola Mladá Boleslav, Dukelská 1112
• 6. základní škola Mladá Boleslav, Jilemnického 1152
• 7. základní škola Mladá Boleslav, Václavkova 1082
• 8. základní a mateřská škola Mladá Boleslav, Václavkova 1040
• Základní škola a Mateřská škola Mladá Boleslav, 17. listopadu 1325, příspěvková organizace
• Masarykova základní škola Debř, Mladá Boleslav, Bakovská 7
• Základní škola speciální Mladá Boleslav, Václavkova 950

• Gymnázium Dr. Josefa Pekaře, Palackého 211/3
• Gymnázium Mladá Boleslav, Palackého 191/1
• Střední průmyslová škola Mladá Boleslav, Havlíčkova 456
• Obchodní akademie, Vyšší odborná škola ekonomická a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, T. G. Masaryka 14
• ŠKODA AUTO a.s. Střední odborné učiliště strojírenské, odštěpný závod, Třída Václava Klementa 869
• Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Mladá Boleslav
• Střední zdravotnická a vyšší odborná škola zdravotnická Mladá Boleslav
• Integrovaná střední škola Mladá Boleslav, Na Karmeli 206
• Střední škola gastronomie a hotelnictví (Václavkova 1040)

• Škoda Auto Vysoká škola, Na Karmeli 1457

Městské divadlo

V Mladé Boleslavi se nachází Městské divadlo Mladá Boleslav.[30] To již od roku 1909 působí v divadelní budově v Palackého ulici, kde hraje na dvou scénách. Dále ve městě funguje několik menších divadelních souborů, například Divadýlko na dlani.[31]

Nejnavštěvovanějším mladoboleslavským kinem je multikino Cinestar, které od roku 2008 funguje v budově nákupního centra Bondy, kde promítá ve 4 sálech.[32] Ve městě se promítá i v divadelním sále Domu kultury, projekce se konají pod názvem Kino ve středu.[33] V Mladé Boleslavi v minulosti fungovalo více kin, ta však postupně ukončovala provoz. Nejpozději uzavřené kino bylo kino Forum, které ukončilo provoz s otevřením multikina Cinestar.

Hlavním místem kulturního dění v Mladé Boleslavi je velký Dům kultury, který se nachází v centru města.[34] Několik sálů o různých velikostech poskytuje prostor divadelním souborům, promítáním filmů, tanečním školám a plesům nebo koncertům. V květnu 2013 sem navíc byly přesunuty akce z Kulturního střediska Svět, které bylo 30. dubna 2013 uzavřeno.[35]

Ve městě funguje i několik úspěšných tanečních škol. Nejnavštěvovanějšími školami, které navíc pořádají plesy pro veřejnost, jsou Taneční studio Hana a Jan Stinkovi, Taneční škola Zita a Taneční škola Ladislava Fišera. První jmenovaná funguje ve velkém sále Domu kultury, TŠ Zita má vlastní sál v budově bývalého kina Oko. Taneční škola Ladislava Fišera pořádá mimo jiné taneční lekce v sále muzea automobilky Škoda Auto. V minulosti také ve městě úspěšně působila taneční škola manželů Hesových.[36][37]

Interiér Sboru českých bratří

Prvním muzeem, které ve městě funguje, je Muzeum Mladoboleslavska. Ačkoliv vzniklo už v 19. století, do prostor mladoboleslavského hradu, kde se nachází v současnosti (2013), se dostalo až v roce 1972. Stálá muzejní expozice se týká historie města, v muzeu jsou však i další výstavní prostory, ve kterých se výstavy střídají.[38]

Dalším muzejním prostorem je palác Templ. Budova, která vznikla už v 15. století, poskytuje prostor výstavě archeologických nálezů z Mladé Boleslavi a okolí. Templ dále slouží jako galerie s obměňovanými výstavami výtvarných děl, obrazů nebo fotografií. Konají se zde i mnohé literárně hudební akce nebo zábavně vzdělávací akce pro děti.[39]

Sbor českých bratří je budova ze 16. století, výstavním účelům slouží od roku 1910, kdy prošel důležitou rekonstrukcí. Nejdříve fungoval jako budova muzea, v 70. letech pak byl rekonstruován, aby mohl sloužit jako galerie a koncertní síň. V současnosti (2013) se zde pořádají krátkodobé i dlouhodobé výstavy a koncerty zejména vážné hudby.[40]

Škoda Muzeum

Škoda Muzeum je soukromý muzejní objekt v jedné z nejstarších budov firmy Škoda Auto na třídě Václava Klementa nedaleko od autobusového nádraží. Dokumentuje zejména historii této firmy, přehled automobilů, kol a motorů, vyráběných v Mladé Boleslavi.

V roce 2015 bylo otevřeno Letecké muzeum Metoděje Vlacha, které připomíná tohoto mladoboleslavského nadšence, který si roku 1912 postavil vlastní letadlo. Muzeum stojí na severním okraji mladoboleslavského letiště a vystavuje deset replik historických letadel, s nimiž jeho piloti také létají.

V roce 1901 byla v městě zřízena a otevřena čítárna (vystaveno 140 časopisů) a téhož roku rozhodnutím městské rady také knihovna. Po několikerém stěhování získala v roce 1909 Veřejná čítárna a knihovna města Mladé Boleslavi umístění v chlapecké škole na Komenského náměstí. V roce 1936 byla knihovna přestěhována do přízemí budovy Obchodní akademie, z níž se stěhovala do budovy Okresní hospodářské záložny, ale již v roce 1946 se stěhovala zpět do budovy Obchodní akademie. V témže roce knihovna otevírá dětské oddělení. V roce 1951 se stala Okresní knihovnou a současně metodickým centrem pro knihovny obcí okresu.

Budova Střední ekonomické školy (dříve Obchodní akademie) nestačila potřebám školy a knihovny zároveň. Město i okres spojily finanční síly a v roce 1990 byla zahájena pro knihovnu stavba moderní budovy na ulici Václava Klementa, po mnoha letech první budovy, která byla přímo pro knihovnu postavena. Knihovna v nové budově byla otevřena v roce 1994 již částečně s automatizovaným provozem. Od roku 1997 je knihovna znovu zřizována městem, v roce 1998 byla dokončena automatizace knihovny. V dalších letech knihovna rozšiřovala své služby: půjčování zvukových knih zrakově postiženým, donášku knih do domu pro seniory a zdravotně znevýhodněným čtenářům (DoDo), veřejný internet. Knihovna zajišťuje vzdělávací a kulturní akce pro dospělé i dětské čtenáře. Kromě služeb v hlavní budově (oddělení pro dospělé uživatele, oddělení pro děti, čítárna denního tisku) funguje pobočka Severní Město.

V roce 2001 knihovna navázala spolupráci s knihovnou v partnerském městě Mladé Boleslavi - Malokarpatskou knižnicou v Pezinku.

Knihovna plní funkci pověřené knihovny pro 139 neprofesionálních a 19 profesionálních knihoven okresu Mladá Boleslav, části okresu Nymburk, Mělník a Praha-východ.

Z církevních subjektů má v Mladé Boleslavi nejvíce členů i největší účast na bohoslužbách římskokatolická farnost Mladá Boleslav. Působí zde také několik protestantských, či reformovaných církví a pravoslavná obec. Židovská obec v Mladé Boleslavi (v jidiš בומסלא Bumsla), kdysi jedna z nejvýznamnějších v celých Čechách, zanikla během druhé světové války. Dochoval se zde rozlehlý a cenný židovský hřbitov, kde je mj. pohřben Jakub Baševi, osobní bankéř Albrechta z Valdštejna.

Mladoboleslavský hrad, který slouží jako muzeum

Kostel sv. Jana Nepomuckého

Domy na Staroměstském náměstí

• Mladoboleslavský hrad, přemyslovské hradiště, přestavěné před rokem 1350 na gotický hrad a po požáru roku 1555 na renesanční zámek Krajířů z Krajku za účasti M. Borgorelliho. Prostá stavba se dvěma mohutnými věžemi sloužila od 18. století jako kasárna, po roce 1948 věznice, od roku 1970 muzeum.
• Staroměstské náměstí se směrem k hradu zužuje, od západu do něho zasahuje radnice. Domy z velké části renesanční, různě přestavěné. Na východní straně zachována velká část podloubí.
• Stará radnice renesanční dvoukřídlá budova s věží z poloviny 16. století, snad podle plánů M. Borgorelliho. Barokně upravena 1710, v letech 1934–1941 zmodernizována. Na jižní fasádě renesanční sgrafita s biblickými výjevy a světci. Obecní síň má valenou klenbu na střední pilíř z roku 1559.
• Arciděkanství vedle kostela, barokní stavba se dvěma štíty od M. Rossiho z roku 1701.
• Mariánský sloup z roku 1681, původní čtyři sochy v rozích podstavce jsou umístěny po městě.
• Palác hejtmana Jana Císaře, zvaný Templ, v Krajířově ulici, přístupný průchodem z jihozápadní části Staroměstského náměstí. Pozdně gotická stavba z let 1488–1493, vestavěná do hradeb a parkánu a později různě upravovaná, slouží dnes jako muzeum.
• Arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie na Staroměstském náměstí, trojlodní halová gotická stavba, založená roku 1406, s barokním průčelím od J. Rossiho z roku 1702. V presbytáři síťová klenba, v lodi valená se síťovými žebry na tři páry toskánských sloupů na masivní tribuně, patrně ze 16. století. Zařízení barokní, patrně od J. Jelínka z Kosmonos, gotická křtitelnice z roku 1489.
• Kostel sv. Jana Nepomuckého v Železné ulici, barokní obdélná stavba z roku 1727 s obdélným presbytářem, valenou klenbou s lunetami a věží v průčelí. Hodnotné barokní zařízení, nad hlavním oltářem obraz sv. Jana Nepomuckého od V. V. Reinera z roku 1740.
• Bývalý bratrský sbor na Českobratrském náměstí, trojlodní renesanční stavba s gotickými prvky, valenou klenbou se síťovými žebry a masivními tribunami z roku 1544, patrně podle plánů M. Borgorelliho. Dnes slouží jako galerie.
• Bývalá bratrská tiskárna M. Klaudiána, barokně upravená po roce 1635 s mansardovou střechou z 18. století.
• Bývalý hřbitovní kostel sv. Havla, goticko-renesanční stavba z poloviny 16. století s věží z roku 1735. Obdélná loď s valenou klenbou s lunetami. Slouží příležitostně k bohoslužbám ČCE.
• Bývalý kostel sv. Bonaventury na Karmeli z let 1675–1711. Jednolodní barokní stavba se třemi páry bočních kaplí sloužila sousednímu klášteru a gymnáziu z let 1728–1737. Roku 1970 kostel zrušen, od roku 2002 slouží jako výstavní síň.
• Židovský hřbitov na jihovýchodě města, za říčkou Klenicí při Pražské ulici. Nejstarší kámen je z roku 1604, pozoruhodná deska bankéře Jakuba Baševiho z roku 1635.[42]
• Michalovická putna je zřícenina hradu z 13. století v severní části města, na západním břehu Jizery.[43]

• Městské divadlo Mladá Boleslav[30] z roku 1909 v Palackého ulici
• Gymnázium Dr. Josefa Pekaře z roku 1903 v Palackého ulici
• Průmyslová škola
• Vzdělávací centrum Škoda Auto Na Karmeli
• Hvězdárna města Mladá Boleslav

• NPP Radouč
• Lesopark Štěpánka
• Park Výstaviště

Od roku 2011 návštěvníky městem provází naučná stezka s názvem Metalová cesta Mladou Boleslaví. Jedná se o 4 km dlouhou trasu, na které turista potká 12 velice originálně ztvárněných zastavení s informacemi o daném místě. Naučná stezka má také zkrácenou variantu pro děti a poskytuje informace v několika jazykových mutacích. Mapu k Metalové cestě Mladou Boleslaví si lze vyzvednout v Infocentru Mladá Boleslav.

Region Mladoboleslavsko je územně vymezen hranicemi okresu Mladá Boleslav s 10% přesahem a svou polohou zasahuje hned do několika regionů (Český ráj, Polabí, Máchův kraj a Kokořínsko). Řízení rozvoje turismu v regionu zajišťuje Infocentrum Mladá Boleslav ve spolupráci s dalšími obcemi a regiony v rámci projektu Mladoboleslavsko – nejen brána do Českého ráje.

• Miroslav Bobek (* 1967), přírodovědec, od roku 2010 ředitel Zoologické zahrady Praha
• Eva Bosáková (1931–1991), sportovní gymnastka, olympijská vítězka, trojnásobná mistryně světa
• Vilém Čok (* 1961), zpěvák a hudebník
• Milan Fibiger (* 1966), malíř, ilustrátor a hudebník
• František Gellner (1881–1914), anarchistický básník a malíř
• Darja Hajská (1911–1981), zpěvačka, herečka a spisovatelka
• Jan Hamáček (* 1978), politik, v letech 2013–2017 předseda Poslanecké sněmovny PČR
• Martin Havlát (* 1981), hokejový reprezentant, hráč NHL
• Max Horb (1882–1907), malíř
• Josef Hronek (1890–1954), katolický teolog, kněz, vysokoškolský pedagog
• Bedřich Kočí (1869–1955), nakladatel a knihkupec
• Jan Konůpek (1883–1950), grafik, malíř, ilustrátor a rytec
• Adina Mandlová (1910–1991), česká prvorepubliková herečka (narodila se v ulici Václava Klementa v domě č.p. 252, tyrkysovo-žlutobílá barva domu)
• Karel Mareš (1927–2011), textař, skladatel, režisér
• Alfréd Meissner (1871–1950), advokát a ministr spravedlnosti za první republiky
• Vladimír Michálek (* 1956), scenárista a filmový režisér
• Karel Papoušek (1927–1943), příslušník Royal Air Force, plukovník československého letectva „In memoriam“
• Josefa Pechlátová (1890–1974), česká herečka, prababička z filmové trilogie Hogo fogo Homolka
• Vladimír Slánský (1913–1993), vojenský pilot 311. československé bombardovací perutě RAF
• Přemysl Sobotka (* 1944), předseda Senátu Parlamentu ČR
• Jaroslav Šámal (1922–2011), účastník protinacistického odboje a reprezentant ve sportovní střelbě
• Alois Vojtěch Šmilovský (1837–1883), spisovatel
• Filip Tomsa (* 1984), český filmový a divadelní herec, narozen v Mladé Boleslavi, pochází z Bezna
• Rudolf Turek (1910–1991), historik a archeolog
• Tomáš Vaněk (* 1988), český divadelní a muzikálový herec
• Miluše Voborníková (* 1949), zpěvačka
• Boleslav Vomáčka (1887–1978), hudební kritik a skladatel
• Radim Vrbata (* 1981), hokejový reprezentant, hráč NHL
• Vincenc Zahradník (1790–1836), katolický kněz a myslitel
• Jan Železný (* 1966), 3× olympijský vítěz a světový rekordman v hodu oštěpem

Nová radnice

Po listopadu 1989

• Jiří Dienstbier st.
• Michael Kocáb
• Rudolf Turek, uděleno v roce 1991
• Vladimír Slánský, uděleno v roce 1992
• Jan Železný, uděleno v roce 1992
• Marie Tomášová, uděleno 9. dubna 1999
• Jaroslav Šámal, uděleno 18. dubna 2002
• Rostislav Kubišta, uděleno 6. května 2005
• Josef Novák, uděleno 13. června 2007
• Detlef Wittig, uděleno 27. září 2007
• Stanislav Procházka, uděleno 28. října 2008

Cena Statutárního města Mladá Boleslav je udělována od roku 2006 u příležitosti státního svátku 28. října jedné dosud žijící osobnosti, která svým životem a dílem přispěla k propagaci města, jeho zvelebení, rozvoji a zkvalitnění života občanů. V roce 2007 nebyla cena udělena. Ocenění získali tito spoluobčané:

• Karel Herčík, 28. října 2006[44]
• Milan Klipec, 28. října 2008[45]
• Stanislav Kovář, 28. října 2009[46]
• Helena Červená, 28. října 2010[47]
• Josef Donát, 28. října 2011[48]
• Václav Bečvárovský, 28. října 2012[49]
• Eva Pešková, 28. října 2013

• Knihovny Středočeského kraje. Kladno: Středočeská vědecká knihovna, 2004. ISBN 80-85191-46-6.
• MĚSTECKÁ, Sylva. Mladá Boleslav. Praha, Litomyšl: Paseka, 2011. 73 s. ISBN 978-80-7432-094-1.
• Ottův slovník naučný, heslo Boleslav Mladá. Sv. 4, str. 283. Dostupné online.
• E. Poche (red.), Umělecké památky Čech 2. Praha: Academia 1978, str. 397

• Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Mladá Boleslav)
• Letecké muzeum Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi
• Městské divadlo Mladá Boleslav
• Mladá Boleslav (hrad)
• Seznam kulturních památek v Mladé Boleslavi
• ŠKODA AUTO Vysoká škola
• Škoda Muzeum

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mladá Boleslav na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Mladá Boleslav ve Wikislovníku
• Oficiální stránky
• Mladá Boleslav v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Staré fotografie z Mladé Boleslavi a jejího okolí
• Mladá Boleslav – Czech.cz, oficiální portál České republiky
• Dějiny boleslavského hradu