Frýdek-Místek

Frýdek-Místek (polsky Frydek-Mistek, německy Friede(c)k-Mistek; za protektorátu německy Friede(c)k-Friedeberg[3]) je statutární město v Moravskoslezském kraji a nachází se 16 kilometrů jjv. od Ostravy. Frýdek-Místek dnes tvoří přirozenou metropoli lašského regionu, nacházející se v podhůří Beskyd, na soutoku řek Ostravice a Morávky. Dnes žije ve Frýdku-Místku přibližně 54 tisíc[1] obyvatel, aglomerace zahrnující i obce Staré Město, Sviadnov, Baška, Palkovice, Dobrá a další pak přes 80 tisíc obyvatel.

Statutární město Frýdek-Místek
Náměstí Svobody v Místku
znakvlajka
Lokalita
Statusstatutární město
LAU 2 (obec)CZ0802 598003
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíFrýdek-Místek
Okres (LAU 1)Frýdek-Místek (CZ0802)
Kraj (NUTS 3)Moravskoslezský (CZ080)
Historická zeměSlezsko + Morava
Zeměpisné souřadnice49°41′17″ s. š., 18°21′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel53 899 (2022)[1]
Rozloha51,56 km²
Nadmořská výška291 m n. m.
PSČ738 01
Počet domů5 988 (2021)[2]
Počet částí obce7
Počet k. ú.7
Počet ZSJ37
Kontakt
Adresa magistrátuMagistrát města Frýdku-Místku
Radniční 1148
738 01 Frýdek-Místek
[email protected]
PrimátorPetr Korč
Oficiální web: www.frydekmistek.cz
Frýdek-Místek
Další údaje
Kód obce598003
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Od 1. července 2006 je statutárním městem. Vzniklo 1. ledna 1943 spojením slezského města Frýdku (německy Friedek), moravského Místku (německy Mistek, též Freiberg) a tří dalších obcí. Některé úseky řeky Ostravice zde tvoří historickou zemskou hranici Moravy a Slezska. Město dnes leží na mezinárodní dopravní křižovatce dálnic D48 a D56, tvoří turisticky atraktivní bránu Beskyd a je vzdáleno jen 25 km od státní hranice s Polskem a 35 km od státní hranice se Slovenskem.

Historie

Nejstarší písemné prameny dokládají existenci obcí v Pobeskydí již kolem poloviny 13. století. Ves označená jako Friedeberg, později Místek, se objevuje v roce 1267 v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku. První jasné zmínky o Frýdku pocházejí z první poloviny 14. století, a to v souvislostech s tvrzí chránící pomezí Moravy a Slezska, dnešním Frýdeckým zámkem. V obou městech se dařilo výrobě látek, což se odrazilo i v 19. století při zakládání významných textilních továren.

Během obsazování Československa v roce 1939 byla místecká Czajánkova kasárna jediným místem ozbrojeného odporu v rozpadající se republice, na němž měl rozhodující podíl nedoručený rozkaz, aby posádka spolupracovala s německými okupanty. Posádka kasáren se však musela vzdát německé přesile.

Po sloučení města

Frýdek i Místek byla samostatná města po celá staletí, až rozhodnutím ministerstva vnitra z 15. prosince 1942, čís. 25.625/42-III/1, došlo k 1. lednu 1943 ke sloučení Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovce a Sviadnova v jednu obec pod názvem Frýdek. S koncem druhé světové války došlo roku 1945 de iure na několik let k obnově samostatnosti všech těchto obcí, aniž by však došlo ke skutečnému rozdělení města na původní obce, protože pro všechny části se ustavil společný místní národní výbor.[4] Následně se pak konalo hlasování o pojmenování města, ukončené v polovině srpna 1945. Zúčastnilo se ho jen 1293 občanů, z nichž pro Frýdek hlasovalo 465, pro Místek 183, pro Frýdek-Místek 255 a Bezručov 212 hlasů. 13. února 1946[5] vydal ministr vnitra rozhodnutí, čís. B-8111-1/2-1946/II/4, jímž podle § 27 dekretu prezidenta republiky ze dne 27. října 1945, čís. 121 Sb., prozatímně uznal dosavadní společnou správu obcí Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovce a Sviadnova, které byly podle § 12, čís. 5 citovaného dekretu obnoveny. A pro celek, v jehož čele tento místní národní výbor stojí, stanovil prozatímní název Frýdek-Místek. Ve čtvrtek 26. září 1946 se konala schůze místního národního výboru v čele s předsedou Emilem Konvičkou, aby došlo k odhlasování sloučení Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovce a Sviadnova v jednu obec. Z 38 přítomných k tomu bylo zapotřebí nejméně 2/3 hlasů. Pro sloučení bylo 25, proti 12 členům tehdejšího MNV. Moravskoslezský zemský národní výbor, expositura v Ostravě schválil výměrem ze dne 1. července 1947, č. j. III/2-281/24, na základě ustanovení § 18, odst. 1 a 2 a v souvislosti s § 27 dekretu prezidenta republiky ze dne 27. října 1945, čís. 121 Sb., sloučení Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovce a Sviadnova v jednu obec, přičemž úřední název mělo stanovit později ministerstvo vnitra.[6] V roce 1949 dále pokračovaly diskuse ohledně názvu města. Vedle společného MNV fungovaly v jednotlivých částech města obvodní rady, přičemž ve Frýdku a Místku měly po dvanácti členech, zatímco v ostatních částech po osmi.[7]

Byl proveden průzkum veřejného mínění, v němž se pro ponechání dosavadního pojmenování, tj. Frýdek-Místek, vyslovilo 80 % hlasujících. Na základě toho přijalo plénum MNV 31. května 1949 usnesení o ponechání již vžitého názvu a zároveň požádalo Krajský národní výbor v Ostravě i ministerstvo vnitra, aby v souladu s tím byl dosavadní okres Místek přejmenován na Frýdek-Místek. Snad chybou ministerských úředníků však došlo k tomu, že vyhláškou ministerstva vnitra ze dne 8. srpna 1950 bylo město bez vysvětlení přejmenováno na Místek.[8] Od té doby se množily stížnosti na bezdůvodnou změnu názvu města. Začátkem roku 1954 řešil frýdecko-místecký MNV přání obyvatel Lískovce, Starého Města a Sviadnova na odloučení těchto částí od města. Následně 11. března 1954 toto schválila rada MNV.[9] 16. března 1954 pak odloučení schválil ve svém usnesení i Krajský národní výbor v Ostravě. 16. května 1954 se pak konaly volby do místních, okresních a krajských národních výborů a město bylo od té doby tvořeno pouze Frýdkem a Místkem,[10] přičemž došlo ke zrušení obvodních rad. V červnu 1954 pak došlo k odsouhlasení nové hranice města, přičemž se Frýdek-Místek rozšířil následovně: byl připojen areál Železáren Stalingrad, lískovecká část Staré kolonie, Jeremenkova osada; od Sviadnova byl připojeny objekty závodů firmy Slezan, dále kolonie a několik dalších pozemků; od Starého Města byl připojen Konečného mlýn na Podvolání a část obce na levém břehu Ostravice, tzv. Riviéra. Město se tak rozšířilo o 147 hektarů, 152 domů a 1536 obyvatel. Dne 29. září 1954 se konalo plenární zasedání národního výboru, jehož 95 poslanců schválilo přednesený návrh názvu města Frýdek-Místek. Po řadě jednání pak ministerstvo vnitra k 1. lednu 1955[11] zrušilo název Místek a stanovilo pro město staronový úřední název Frýdek-Místek (Petr Bezruč doporučoval používat název města bez spojovníku pro odlišení od podobných názvů jako je (Ostrava-Přívoz či Praha-Dejvice). Zajímavostí je, že tento obrat se objevoval již od konce 19. století coby název vlakové stanice ve Frýdku. K 1. lednu 1956 bylo v celém městě provedeno přečíslování domů.[12]

Během druhé poloviny 20. století město zaznamenalo významný populační růst, který byl způsoben blízkostí dolů (Staříč, Paskov) a přísunem horníků v nich pracujících. K 1. červenci 1960 byla k městu připojena dosavadní obec Panské Nové Dvory,[13] což bylo v souladu s přáním většiny obyvatel této obce.[14] K 1. červenci 1975 byl pro Frýdek-Místek, Lískovec, Sviadnov, Staré Město, Chlebovice a Lysůvky zřízen společný národní výbor, aniž by však došlo ke sloučení obcí s městem.[15] K 1. lednu 1979 pak byly k městu opětovně připojeny obce Lískovec,[16] Staré Město[17] a Sviadnov,[18] a nově připojeny obce Chlebovice,[19] Lysůvky[20] spolu se svojí částí Zelinkovice.[21] K 1. lednu 1980 pak byly připojeny ještě obce Skalice[22] a Staříč.[23] Ke 24. listopadu 1990 pak dochází k osamostatnění Staříče[23] a opětovnému osamostatnění Starého Města.[17] Nakonec se k 1. lednu 1992 opětovně osamostatnil i Sviadnov.[18] Osamostatnění Starého Města vedlo zároveň k tomu, že se od té doby území města Frýdku-Místku skládá ze dvou územně nesouvisejících částí.

Současnost

V současné době je dokončena renovace historických náměstí ve Frýdku i v Místku. Město se zaměřuje především na strojní průmysl.

V posledních letech v okolí Frýdku-Místku investovalo a postavilo své pobočky velké množství firem, což snížilo zdejší nezaměstnanost. Dohromady se jedná o miliardy eur investic.[24]


Obyvatelstvo

Počet obyvatel je uváděn podle výsledků sčítání lidu včetně těch místních částí, které k Frýdku-Místku v dané době patřily.

Vývoj počtu obyvatel Frýdku-Místku podle sčítání lidu[25]
1950196119701980199120012011
22 07327 77539 10059 43065 02961 40056 356

Doprava

Silniční doprava

  • z města vychází dálnice D56 Frýdek-Místek - Ostrava
  • městem prochází dálnice D48 Bělotín - Nový Jičín - Frýdek-Místek - Český Těšín - Polsko, která přes centrum města prochází jako silnice I/48 (22.05.2018 se začala stavět I. etapa obchvatu města)
  • městem prochází silnice I/56 Opava - Ostrava - Frýdek-Místek - Frýdlant n.O. - Hlavatá
  • z města vychází silnice II/473 Frýdek-Místek - Šenov - Petřvald
  • městem prochází silnice II/477 Ostrava – Vratimov – Frýdek-Místek – Baška
  • městem prochází silnice II/648 Rychaltice - Frýdek-Místek - Český Těšín

Železniční doprava

nádraží ve Frýdku-Místku

První vlak přijel do Frýdku-Místku v roce 1871.

Na nádraží ve Frýdku-Místku se setkávají tratě 322 Český Těšín - Frýdek-Místek a 323 Ostrava - Valašské Meziříčí. Po trati 322 vede linka S7, po trati 323 vede linka S6 v rámci Ostravského dopravního integrovaného systému. Obě trati jsou neelektrifikované jednokolejné. Na obou tratích je silná osobní i nákladní železniční doprava. Na území města se nachází ještě stanice Lískovec u Frýdku (Trať 323).

Autobusová doprava

Podrobnější informace naleznete v článku Městská autobusová doprava ve Frýdku-Místku.

Ve městě a blízkém okolí je provozována městská hromadná doprava. V současné době tvoří síť MHD 19 linek, licenční čísla 865001–865019. Systém MHD zahrnuje kromě města Frýdek-Místek i města Brušperk a Paskov, obce Baška, Dobrá, Fryčovice, Hukvaldy, Janovice, Kozlovice, Krásná, Metylovice, Nošovice, Palkovice, Pržno, Raškovice, Řepiště, Staré Město, Staříč, Sviadnov a Žabeň a ostravskou městskou část Nová Bělá. Od 27. března 2011 je na linkách MHD zaveden tarif „MHD zdarma“.

Část příměstských autobusových linek je zařazena do ODIS.

Průmysl

  • ArcelorMittal Ostrava a.s. (závod Válcovny plechu Frýdek-Místek) dříve Válcovny plechu, a. s. - ocelářský podnik; výroba hlubokotažné a elektrotechnické oceli, dále pozinkovaných zemnících pásků a drátů
  • Vyncke, s. r. o. - ekologické elektrárny na biomasu a tuhá paliva
  • TRIMSOL CZ, s.r.o. - logistika, výroba a expedice potahů do automobilů Hyundai
  • Hyundai Glovis Czech Republic, s. r. o. – logistika
  • Novogear, s. r. o. - výrobce ozubených kol, převodovek
  • MPM-QUALITY v. o. s. – výrobce hodinek PRIM
  • Hutní projekt, a. s.
  • ČSAD Frýdek-Místek, a. s.
  • Lesostavby Frýdek-Místek, a. s.
  • Blanco CZ, s. r. o. – výrobce gastronomických zařízení
  • Hanwha Advanced Materials Europe s.r.o. - výrobce plastových produktů
  • SLEZAN HOLDING, a. s. – textilní podnik (podnik uzavřen)
  • DISTEP a. s. – teplárenská společnost
  • MARLENKA international s.r.o.[26]
  • Místecká mlékárna – výroba mléčných produktů
  • Chodura - Beskydské uzeniny – potravinářský podnik zaměřený na výrobu masných výrobků a uzenin
  • Viroplastic CZ a. s. – výrobce plastových produktů
  • MSEM, a. s. – elektromontáže

Členění města

Katastrální území Frýdku-Místku

Frýdek-Místek se v současnosti dělí na 7 katastrálních území a 7 částí. Katastr Skalice je vůči zbytku území exklávou.

Místní části

Jedná se o místní pojmenování částí města.

Frýdek:

  • Růžový pahorek
  • Nová Osada
  • Amerika
  • Černá zem
  • Baranovice
  • Vršavec
  • Nové Dvory
  • Kamenec
  • sídliště Slezská

Místek:

  • Rusinec
  • Koloredov
  • Spořilov
  • sídliště Kolaříkovo
  • sídliště Bezručovo
  • sídliště Riviera
  • Bahno
  • Olešná
  • Skalice (exkláva a místní část Frýdku-Místku)

Správní území

Související informace naleznete také v článcích Okres Frýdek-Místek a Správní obvod obce s rozšířenou působností Frýdek-Místek.

Frýdek-Místek byl dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Frýdek-Místek ale stále existuje a skládá se ze 72 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 37 obcí.

Školství

Ve městě je síť základních škol, uměleckých škol, jazykové školy, soukromé vyšší odborné školy Goodwill, gymnázií, průmyslové školy a obchodní akademie. Ve městě také působí Vyšší odborná škola požární ochrany.

Kultura, umění a turismus

Kultura

Historickou památkou je Frýdecký zámek. U zámku je i Muzeum Beskyd. Zároveň je ve městě mnoho galerií a několik divadel.

Galerie

  • Galerie Věž
  • Galerie Pod Zámkem na ulici Zámecké 56
  • Galerie Krásno Československé armády 481
  • Galerie U Černého kocoura na ulici Riegrové 758
  • Galerie Langův dům na ulici Hluboké 66
  • Galerie Pod Sovou na tř. T. G. Masaryka 454
  • Galerie Pod svícnem na ulici Farní 16

Divadla

  • Nová scéna Vlast na Hlavní 112
  • Divadlo Sokolík na Hlavní třídě 109
  • Divadlo Čtyřlístek na ulici Novodvorské 3478

Kina

  • Kino Vlast na Hlavní 112

Festivaly

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Frýdku-Místku.

Turismus

Sportovní hala Polárka, postavená v roce 2014

Významným rekreačním místem je vodní nádrž Olešná na jihozápadním okraji města. Vedle přehrady je také v provozu krytý a venkovní aquapark. Mimo jiné se zde nachází atletický stadion a víceúčelová sportovní hala Polárka, která disponuje ledovou plochou, střelnicí, posilovnou a dvěma badmintonovými hřišti. Mezi významné sportovní akce města se každoročně řadí běžecký závod Hornická desítka, který se koná vždy první listopadovou sobotu. V roce 2015 bylo na startu rekordních 2860 běžců.

Sport ve Frýdku-Místku

Frýdecko-místecké sportovní kluby jsou zastoupeny v celostátních soutěžích v ledním hokeji (HC Frýdek-Místek), fotbale, házené, florbalu a volejbalu. V národním měřítku dosáhly největších úspěchů mužský tým házené či ženský volejbalový klub TJ Sokol Frýdek-Místek.

Osobnosti

Partnerská města

Partnerskými městy jsou:[31]

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Archivovaná kopie. www.frydekmistek.cz [online]. [cit. 2016-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-08.
  4. NOVÁKOVÁ, Anna. Uplynulo 60 let od sloučení měst Frýdku a Místku. Zpravodaj Rady města Frýdku-Místku [online]. Duben 2003 [cit. 2014-11-30]. Dostupné online.
  5. Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1946, číslo 42, vydáno v Praze dne 20. února 1946
  6. Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1948, číslo 93, str. 1258, vydáno v Praze dne 20. dubna 1948
  7. ADAMEC, Tomáš. Frýdek-Místek. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, 2014. ISBN 978-80-7422-314-3. Kapitola Co dál s velkým Frýdkem-Místkem, s. 377. Dále jen „Adamec (2014)“.
  8. Úřední list republiky Československé, I. díl nařizovací, ročník 1950, částka 504, str. 902, vydáno v Praze dne 16. srpna 1950
  9. Adamec (2014), kap. Opět malý Frýdek-Místek, str. 395.
  10. Úřední list republiky Československé, ročník 1954, částka 73, str. 642, vydáno v Praze dne 15. června 1954
  11. Úřední list republiky Československé, ročník 1955, částka 20, str. 132, vydáno v Praze dne 12. března 1955
  12. Adamec (2014), str. 396.
  13. MLEZIVA, Štěpán; KUČA, Karel. Historický lexikon městysů a měst. Praha: Baset, 2006. ISBN 80-7340-092-8. Kapitola Frýdek-Místek, s. 202.
  14. Adamec (2014), kap. Opět malý Frýdek-Místek, str. 397.
  15. Adamec (2014), kap. Frýdek-Místek střediskový, str. 435.
  16. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola Abecední přehled obcí a částí obcí na území České republiky v letech 1869–2005, s. 286. Dále jen „Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005“.
  17. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, str. 491.
  18. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, str. 512.
  19. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, str. 186.
  20. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, str. 298.
  21. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, str. 609.
  22. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, str. 472.
  23. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, str. 494.
  24. ADAMCOVÁ, Kateřina. Malý zázrak na severu Moravy: Frýdek-Místek je na vzestupu a láká nové firmy. iHNed.cz [online]. 21. května 2016 [cit. 2016-06-06]. Dostupné online.
  25. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-13]. Dostupné online.
  26. Stránky výrobce Marlenky
  27. Moravskoslezská hudební scéna tisíckrát jinak... - Články - Rock&Pop Online. archiv.rockandpop.cz [online]. [cit. 2016-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-06.
  28. NEXTWEB.CZ. Média o nás | Sweetsen fest | Frýdek-Místek sobě!. www.sweetsen.cz [online]. [cit. 2016-08-01]. Dostupné online.
  29. HONUS, Aleš. Začal fenomenální Sweetsen fest a my se ptáme: Proč nemá i Ostrava festival svých kapel? [online]. [cit. 2016-08-01]. Dostupné online. (česky)
  30. http://www.csfd.cz/tvurce/7259-lida-vostrcilova/
  31. Partnerská města [online]. Statutární město Frýdek-Místek [cit. 2021-05-22]. Dostupné online.

Literatura

  • Kolektiv autorů. Frýdek-Místek. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2014. 600 s. ISBN 978-80-7422-314-3.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.