Frýdek-Místek
Frýdek-Místek (polsky Frydek-Mistek, německy Friede(c)k-Mistek; za protektorátu německy Friede(c)k-Friedeberg[3]) je statutární město v Moravskoslezském kraji a nachází se 16 kilometrů jjv. od Ostravy. Frýdek-Místek dnes tvoří přirozenou metropoli lašského regionu, nacházející se v podhůří Beskyd, na soutoku řek Ostravice a Morávky. Dnes žije ve Frýdku-Místku přibližně 54 tisíc[1] obyvatel, aglomerace zahrnující i obce Staré Město, Sviadnov, Baška, Palkovice, Dobrá a další pak přes 80 tisíc obyvatel.
| Statutární město Frýdek-Místek | |
|---|---|
 | |
 Náměstí Svobody v Místku | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | statutární město |
| LAU 2 (obec) | CZ0802 598003 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Frýdek-Místek |
| Okres (LAU 1) | Frýdek-Místek (CZ0802) |
| Kraj (NUTS 3) | Moravskoslezský (CZ080) |
| Historická země | Slezsko + Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 49°41′17″ s. š., 18°21′13″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 53 899 (2022)[1] |
| Rozloha | 51,56 km² |
| Nadmořská výška | 291 m n. m. |
| PSČ | 738 01 |
| Počet domů | 5 988 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 7 |
| Počet k. ú. | 7 |
| Počet ZSJ | 37 |
| Kontakt | |
| Adresa magistrátu | Magistrát města Frýdku-Místku Radniční 1148 738 01 Frýdek-Místek [email protected] |
| Primátor | Petr Korč |
| Oficiální web: www | |
  Frýdek-Místek | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 598003 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Od 1. července 2006 je statutárním městem. Vzniklo 1. ledna 1943 spojením slezského města Frýdku (německy Friedek), moravského Místku (německy Mistek, též Freiberg) a tří dalších obcí. Některé úseky řeky Ostravice zde tvoří historickou zemskou hranici Moravy a Slezska. Město dnes leží na mezinárodní dopravní křižovatce dálnic D48 a D56, tvoří turisticky atraktivní bránu Beskyd a je vzdáleno jen 25 km od státní hranice s Polskem a 35 km od státní hranice se Slovenskem.
Historie
Nejstarší písemné prameny dokládají existenci obcí v Pobeskydí již kolem poloviny 13. století. Ves označená jako Friedeberg, později Místek, se objevuje v roce 1267 v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku. První jasné zmínky o Frýdku pocházejí z první poloviny 14. století, a to v souvislostech s tvrzí chránící pomezí Moravy a Slezska, dnešním Frýdeckým zámkem. V obou městech se dařilo výrobě látek, což se odrazilo i v 19. století při zakládání významných textilních továren.
Během obsazování Československa v roce 1939 byla místecká Czajánkova kasárna jediným místem ozbrojeného odporu v rozpadající se republice, na němž měl rozhodující podíl nedoručený rozkaz, aby posádka spolupracovala s německými okupanty. Posádka kasáren se však musela vzdát německé přesile.
Po sloučení města
Frýdek i Místek byla samostatná města po celá staletí, až rozhodnutím ministerstva vnitra z 15. prosince 1942, čís. 25.625/42-III/1, došlo k 1. lednu 1943 ke sloučení Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovce a Sviadnova v jednu obec pod názvem Frýdek. S koncem druhé světové války došlo roku 1945 de iure na několik let k obnově samostatnosti všech těchto obcí, aniž by však došlo ke skutečnému rozdělení města na původní obce, protože pro všechny části se ustavil společný místní národní výbor.[4] Následně se pak konalo hlasování o pojmenování města, ukončené v polovině srpna 1945. Zúčastnilo se ho jen 1293 občanů, z nichž pro Frýdek hlasovalo 465, pro Místek 183, pro Frýdek-Místek 255 a Bezručov 212 hlasů. 13. února 1946[5] vydal ministr vnitra rozhodnutí, čís. B-8111-1/2-1946/II/4, jímž podle § 27 dekretu prezidenta republiky ze dne 27. října 1945, čís. 121 Sb., prozatímně uznal dosavadní společnou správu obcí Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovce a Sviadnova, které byly podle § 12, čís. 5 citovaného dekretu obnoveny. A pro celek, v jehož čele tento místní národní výbor stojí, stanovil prozatímní název Frýdek-Místek. Ve čtvrtek 26. září 1946 se konala schůze místního národního výboru v čele s předsedou Emilem Konvičkou, aby došlo k odhlasování sloučení Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovce a Sviadnova v jednu obec. Z 38 přítomných k tomu bylo zapotřebí nejméně 2/3 hlasů. Pro sloučení bylo 25, proti 12 členům tehdejšího MNV. Moravskoslezský zemský národní výbor, expositura v Ostravě schválil výměrem ze dne 1. července 1947, č. j. III/2-281/24, na základě ustanovení § 18, odst. 1 a 2 a v souvislosti s § 27 dekretu prezidenta republiky ze dne 27. října 1945, čís. 121 Sb., sloučení Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovce a Sviadnova v jednu obec, přičemž úřední název mělo stanovit později ministerstvo vnitra.[6] V roce 1949 dále pokračovaly diskuse ohledně názvu města. Vedle společného MNV fungovaly v jednotlivých částech města obvodní rady, přičemž ve Frýdku a Místku měly po dvanácti členech, zatímco v ostatních částech po osmi.[7]
Byl proveden průzkum veřejného mínění, v němž se pro ponechání dosavadního pojmenování, tj. Frýdek-Místek, vyslovilo 80 % hlasujících. Na základě toho přijalo plénum MNV 31. května 1949 usnesení o ponechání již vžitého názvu a zároveň požádalo Krajský národní výbor v Ostravě i ministerstvo vnitra, aby v souladu s tím byl dosavadní okres Místek přejmenován na Frýdek-Místek. Snad chybou ministerských úředníků však došlo k tomu, že vyhláškou ministerstva vnitra ze dne 8. srpna 1950 bylo město bez vysvětlení přejmenováno na Místek.[8] Od té doby se množily stížnosti na bezdůvodnou změnu názvu města. Začátkem roku 1954 řešil frýdecko-místecký MNV přání obyvatel Lískovce, Starého Města a Sviadnova na odloučení těchto částí od města. Následně 11. března 1954 toto schválila rada MNV.[9] 16. března 1954 pak odloučení schválil ve svém usnesení i Krajský národní výbor v Ostravě. 16. května 1954 se pak konaly volby do místních, okresních a krajských národních výborů a město bylo od té doby tvořeno pouze Frýdkem a Místkem,[10] přičemž došlo ke zrušení obvodních rad. V červnu 1954 pak došlo k odsouhlasení nové hranice města, přičemž se Frýdek-Místek rozšířil následovně: byl připojen areál Železáren Stalingrad, lískovecká část Staré kolonie, Jeremenkova osada; od Sviadnova byl připojeny objekty závodů firmy Slezan, dále kolonie a několik dalších pozemků; od Starého Města byl připojen Konečného mlýn na Podvolání a část obce na levém břehu Ostravice, tzv. Riviéra. Město se tak rozšířilo o 147 hektarů, 152 domů a 1536 obyvatel. Dne 29. září 1954 se konalo plenární zasedání národního výboru, jehož 95 poslanců schválilo přednesený návrh názvu města Frýdek-Místek. Po řadě jednání pak ministerstvo vnitra k 1. lednu 1955[11] zrušilo název Místek a stanovilo pro město staronový úřední název Frýdek-Místek (Petr Bezruč doporučoval používat název města bez spojovníku pro odlišení od podobných názvů jako je (Ostrava-Přívoz či Praha-Dejvice). Zajímavostí je, že tento obrat se objevoval již od konce 19. století coby název vlakové stanice ve Frýdku. K 1. lednu 1956 bylo v celém městě provedeno přečíslování domů.[12]
Během druhé poloviny 20. století město zaznamenalo významný populační růst, který byl způsoben blízkostí dolů (Staříč, Paskov) a přísunem horníků v nich pracujících. K 1. červenci 1960 byla k městu připojena dosavadní obec Panské Nové Dvory,[13] což bylo v souladu s přáním většiny obyvatel této obce.[14] K 1. červenci 1975 byl pro Frýdek-Místek, Lískovec, Sviadnov, Staré Město, Chlebovice a Lysůvky zřízen společný národní výbor, aniž by však došlo ke sloučení obcí s městem.[15] K 1. lednu 1979 pak byly k městu opětovně připojeny obce Lískovec,[16] Staré Město[17] a Sviadnov,[18] a nově připojeny obce Chlebovice,[19] Lysůvky[20] spolu se svojí částí Zelinkovice.[21] K 1. lednu 1980 pak byly připojeny ještě obce Skalice[22] a Staříč.[23] Ke 24. listopadu 1990 pak dochází k osamostatnění Staříče[23] a opětovnému osamostatnění Starého Města.[17] Nakonec se k 1. lednu 1992 opětovně osamostatnil i Sviadnov.[18] Osamostatnění Starého Města vedlo zároveň k tomu, že se od té doby území města Frýdku-Místku skládá ze dvou územně nesouvisejících částí.
Současnost
V současné době je dokončena renovace historických náměstí ve Frýdku i v Místku. Město se zaměřuje především na strojní průmysl.
V posledních letech v okolí Frýdku-Místku investovalo a postavilo své pobočky velké množství firem, což snížilo zdejší nezaměstnanost. Dohromady se jedná o miliardy eur investic.[24]
Obyvatelstvo
Počet obyvatel je uváděn podle výsledků sčítání lidu včetně těch místních částí, které k Frýdku-Místku v dané době patřily.
| 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 22 073 | 27 775 | 39 100 | 59 430 | 65 029 | 61 400 | 56 356 |
Věková struktura obyvatel obce Frýdek-Místek roku 2011
Rodinný stav obyvatel obce Frýdek-Místek roku 2011
Vzdělání obyvatel obce Frýdek-Místek roku 2011
Doprava
Silniční doprava
- z města vychází dálnice D56 Frýdek-Místek - Ostrava
- městem prochází dálnice D48 Bělotín - Nový Jičín - Frýdek-Místek - Český Těšín - Polsko, která přes centrum města prochází jako silnice I/48 (22.05.2018 se začala stavět I. etapa obchvatu města)
- městem prochází silnice I/56 Opava - Ostrava - Frýdek-Místek - Frýdlant n.O. - Hlavatá
- z města vychází silnice II/473 Frýdek-Místek - Šenov - Petřvald
- městem prochází silnice II/477 Ostrava – Vratimov – Frýdek-Místek – Baška
- městem prochází silnice II/648 Rychaltice - Frýdek-Místek - Český Těšín
Železniční doprava
První vlak přijel do Frýdku-Místku v roce 1871.
Na nádraží ve Frýdku-Místku se setkávají tratě 322 Český Těšín - Frýdek-Místek a 323 Ostrava - Valašské Meziříčí. Po trati 322 vede linka S7, po trati 323 vede linka S6 v rámci Ostravského dopravního integrovaného systému. Obě trati jsou neelektrifikované jednokolejné. Na obou tratích je silná osobní i nákladní železniční doprava. Na území města se nachází ještě stanice Lískovec u Frýdku (Trať 323).
Autobusová doprava
Ve městě a blízkém okolí je provozována městská hromadná doprava. V současné době tvoří síť MHD 19 linek, licenční čísla 865001–865019. Systém MHD zahrnuje kromě města Frýdek-Místek i města Brušperk a Paskov, obce Baška, Dobrá, Fryčovice, Hukvaldy, Janovice, Kozlovice, Krásná, Metylovice, Nošovice, Palkovice, Pržno, Raškovice, Řepiště, Staré Město, Staříč, Sviadnov a Žabeň a ostravskou městskou část Nová Bělá. Od 27. března 2011 je na linkách MHD zaveden tarif „MHD zdarma“.
Část příměstských autobusových linek je zařazena do ODIS.
Průmysl
- ArcelorMittal Ostrava a.s. (závod Válcovny plechu Frýdek-Místek) dříve Válcovny plechu, a. s. - ocelářský podnik; výroba hlubokotažné a elektrotechnické oceli, dále pozinkovaných zemnících pásků a drátů
- Vyncke, s. r. o. - ekologické elektrárny na biomasu a tuhá paliva
- TRIMSOL CZ, s.r.o. - logistika, výroba a expedice potahů do automobilů Hyundai
- Hyundai Glovis Czech Republic, s. r. o. – logistika
- Novogear, s. r. o. - výrobce ozubených kol, převodovek
- MPM-QUALITY v. o. s. – výrobce hodinek PRIM
- Hutní projekt, a. s.
- ČSAD Frýdek-Místek, a. s.
- Lesostavby Frýdek-Místek, a. s.
- Blanco CZ, s. r. o. – výrobce gastronomických zařízení
- Hanwha Advanced Materials Europe s.r.o. - výrobce plastových produktů
- SLEZAN HOLDING, a. s. – textilní podnik (podnik uzavřen)
- DISTEP a. s. – teplárenská společnost
- MARLENKA international s.r.o.[26]
- Místecká mlékárna – výroba mléčných produktů
- Chodura - Beskydské uzeniny – potravinářský podnik zaměřený na výrobu masných výrobků a uzenin
- Viroplastic CZ a. s. – výrobce plastových produktů
- MSEM, a. s. – elektromontáže
Členění města
Frýdek-Místek se v současnosti dělí na 7 katastrálních území a 7 částí. Katastr Skalice je vůči zbytku území exklávou.
- k. ú. Frýdek – část Frýdek
- k. ú. Chlebovice – část Chlebovice
- k. ú. Lískovec u Frýdku-Místku – část Lískovec
- k. ú. Lysůvky – části Lysůvky a Zelinkovice
- k. ú. Místek – část Místek
- k. ú. Panské Nové Dvory – část Frýdek
- k. ú. Skalice u Frýdku-Místku – část Skalice
Místní části
Jedná se o místní pojmenování částí města.
Frýdek:
- Růžový pahorek
- Nová Osada
- Amerika
- Černá zem
- Baranovice
- Vršavec
- Nové Dvory
- Kamenec
- sídliště Slezská
Místek:
- Rusinec
- Koloredov
- Spořilov
- sídliště Kolaříkovo
- sídliště Bezručovo
- sídliště Riviera
- Bahno
- Olešná
- Skalice (exkláva a místní část Frýdku-Místku)
Správní území
Frýdek-Místek byl dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Frýdek-Místek ale stále existuje a skládá se ze 72 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 37 obcí.
Školství
Ve městě je síť základních škol, uměleckých škol, jazykové školy, soukromé vyšší odborné školy Goodwill, gymnázií, průmyslové školy a obchodní akademie. Ve městě také působí Vyšší odborná škola požární ochrany.
Kultura, umění a turismus
Kultura
Historickou památkou je Frýdecký zámek. U zámku je i Muzeum Beskyd. Zároveň je ve městě mnoho galerií a několik divadel.
Galerie
- Galerie Věž
- Galerie Pod Zámkem na ulici Zámecké 56
- Galerie Krásno Československé armády 481
- Galerie U Černého kocoura na ulici Riegrové 758
- Galerie Langův dům na ulici Hluboké 66
- Galerie Pod Sovou na tř. T. G. Masaryka 454
- Galerie Pod svícnem na ulici Farní 16
Divadla
- Nová scéna Vlast na Hlavní 112
- Divadlo Sokolík na Hlavní třídě 109
- Divadlo Čtyřlístek na ulici Novodvorské 3478
Kina
- Kino Vlast na Hlavní 112
Festivaly
- Sweetsen fest - je jedním z největších regionálních hudebních festivalů. Je pořádán jako benefiční akce a vystupují na něm pouze místní umělci bez nároku na honorář.[27][28][29]
Pamětihodnosti
Turismus
Významným rekreačním místem je vodní nádrž Olešná na jihozápadním okraji města. Vedle přehrady je také v provozu krytý a venkovní aquapark. Mimo jiné se zde nachází atletický stadion a víceúčelová sportovní hala Polárka, která disponuje ledovou plochou, střelnicí, posilovnou a dvěma badmintonovými hřišti. Mezi významné sportovní akce města se každoročně řadí běžecký závod Hornická desítka, který se koná vždy první listopadovou sobotu. V roce 2015 bylo na startu rekordních 2860 běžců.
Sport ve Frýdku-Místku
Frýdecko-místecké sportovní kluby jsou zastoupeny v celostátních soutěžích v ledním hokeji (HC Frýdek-Místek), fotbale, házené, florbalu a volejbalu. V národním měřítku dosáhly největších úspěchů mužský tým házené či ženský volejbalový klub TJ Sokol Frýdek-Místek.
Osobnosti
- Josef Loriš (1808–1900), kněz a zakladatel kostela sv. Josefa v Janovicích vysvěceného v roce 1891
- František Chvostek starší (1835–1884), rakouský neurolog moravského původu, popsal tzv. Chvostkův příznak
- Ignác Tkáč (1839–?), publicista, překladatel a učitel, aktivně přispíval k jazykovědným otázkám v řadě českých časopisů
- František Kolařík (1867–1927), varhaník, hudební skladatel, ředitel kůru, sbormistr
- Benno Landsberger (1890–1968), asyriolog světového významu
- Eduard Míček (1891–1962), profesor, zakladatel katedry slovanských jazyků a šiřitel českého jazyka na University of Texas v Austinu, profesor slovanské filologie
- Marie Sedláčková-Kolaříková (1897–1976), hudební skladatelka
- Óndra Łysohorsky (1905–1989), lašský básník, překladatel a pedagog
- Lubomír Šlapeta (1908–1983), architekt
- Čestmír Šlapeta (1908–1999), architekt
- Lída Vostrčilová (1918–2003), herečka[30]
- Miloslav Machek (1923–1999), trumpetista, dirigent a hudební skladatel populární hudby
- Miloš Macourek (1926–2002), spisovatel a filmový scenárista
- Josef Mikoláš (1938–2015), hokejista
- Evžen Zámečník (1939–2018), hudební skladatel
- Pavel Dobeš (* 1949), folkař a písničkář
- Jan Keller (* 1955), levicový sociolog a publicista
- Irena Pavlásková (* 1960), režisérka
- Jaromír Dulava (* 1960), herec
- Ivana Chýlková (* 1963), herečka
- Pavlína Kafková (* 1968), divadelní a filmová herečka, moderátorka (známá díky televiznímu pořadu Soudkyně Barbara)
- Libor Uher (* 1971), horolezec
- Tomáš Kočko (* 1972), písničkář a zpěvák
- René Souček (* 1972), písničkář a zpěvák
- Tomáš Galásek (* 1973), fotbalista
- David Stypka (1979-2021), zpěvák, hudebník
- Denise Milani (* 1980), modelka
- Ondřej Palát (* 1991), hokejista
- Mirai Navrátil (* 1992), zpěvák, hudebník
- Albert Čuba (* 1983), herec, ředitel ostravského divadla Mír
Partnerská města
Partnerskými městy jsou:[31]
Bílsko-Bělá, Polsko
Harelbeke, Belgie- Mysłowice, Polsko
Žilina, Slovensko- Okres Żywiec, Polsko
Fotogalerie
Celkový pohled na město z jihozápadu
Frýdecká bazilika Navštívení Panny Marie
Frýdecká synagoga a židovská škola na poč. 20. stol.
Frýdecký zámek v zimě
Frýdecké náměstí se sochou sv. Floriána.jpg.webp)
Bývalá Richtrova tiskárna, dnes hotel Richtr
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Archivovaná kopie. www.frydekmistek.cz [online]. [cit. 2016-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-08.
- NOVÁKOVÁ, Anna. Uplynulo 60 let od sloučení měst Frýdku a Místku. Zpravodaj Rady města Frýdku-Místku [online]. Duben 2003 [cit. 2014-11-30]. Dostupné online.
- Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1946, číslo 42, vydáno v Praze dne 20. února 1946
- Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1948, číslo 93, str. 1258, vydáno v Praze dne 20. dubna 1948
- ADAMEC, Tomáš. Frýdek-Místek. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, 2014. ISBN 978-80-7422-314-3. Kapitola Co dál s velkým Frýdkem-Místkem, s. 377. Dále jen „Adamec (2014)“.
- Úřední list republiky Československé, I. díl nařizovací, ročník 1950, částka 504, str. 902, vydáno v Praze dne 16. srpna 1950
- Adamec (2014), kap. Opět malý Frýdek-Místek, str. 395.
- Úřední list republiky Československé, ročník 1954, částka 73, str. 642, vydáno v Praze dne 15. června 1954
- Úřední list republiky Československé, ročník 1955, částka 20, str. 132, vydáno v Praze dne 12. března 1955
- Adamec (2014), str. 396.
- MLEZIVA, Štěpán; KUČA, Karel. Historický lexikon městysů a měst. Praha: Baset, 2006. ISBN 80-7340-092-8. Kapitola Frýdek-Místek, s. 202.
- Adamec (2014), kap. Opět malý Frýdek-Místek, str. 397.
- Adamec (2014), kap. Frýdek-Místek střediskový, str. 435.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola Abecední přehled obcí a částí obcí na území České republiky v letech 1869–2005, s. 286. Dále jen „Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005“.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, str. 491.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, str. 512.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, str. 186.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, str. 298.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, str. 609.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, str. 472.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, str. 494.
- ADAMCOVÁ, Kateřina. Malý zázrak na severu Moravy: Frýdek-Místek je na vzestupu a láká nové firmy. iHNed.cz [online]. 21. května 2016 [cit. 2016-06-06]. Dostupné online.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-13]. Dostupné online.
- Stránky výrobce Marlenky
- Moravskoslezská hudební scéna tisíckrát jinak... - Články - Rock&Pop Online. archiv.rockandpop.cz [online]. [cit. 2016-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-06.
- NEXTWEB.CZ. Média o nás | Sweetsen fest | Frýdek-Místek sobě!. www.sweetsen.cz [online]. [cit. 2016-08-01]. Dostupné online.
- HONUS, Aleš. Začal fenomenální Sweetsen fest a my se ptáme: Proč nemá i Ostrava festival svých kapel? [online]. [cit. 2016-08-01]. Dostupné online. (česky)
- http://www.csfd.cz/tvurce/7259-lida-vostrcilova/
- Partnerská města [online]. Statutární město Frýdek-Místek [cit. 2021-05-22]. Dostupné online.
Literatura
- Kolektiv autorů. Frýdek-Místek. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2014. 600 s. ISBN 978-80-7422-314-3.
Související články
Externí odkazy
Slovníkové heslo Frýdek-Místek ve Wikislovníku- Obrázky, zvuky či videa k tématu Frýdek-Místek na Wikimedia Commons
- Frýdek-Místek v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální web
- Oficiální návštěvnický web visitfm.cz
- Regionální internetové noviny pro Frýdek-Místek a okolí
- Turistické atrakce ve městě Frýdek Místek a okolí
- KulturaFM - kulturní akce ve Frýdku-Místku
- Římskokatolická farnost sv. Jana Křtitele Frýdek
- Římskokatolická farnost Místek
- O svícení 38 Světelné znečištění ve Frýdku na www.ian.cz
- O svícení 26 Světelné znečištění v Místku na www.ian.cz
- stránky archívu Frýdek-Místek Archivováno 19. 10. 2011 na Wayback Machine
- O peripetiích sloučení Frýdku a Místku
